Toto je 9 díl z 50 v seriálu Kristýnka

Ještě v neděli večer po návratu domů jsem sedl k počítači na netu našel obchod s kondomy. Chtěl jsem Kristýnku překvapit malým dárkem, zvlášť když toužila vyzkoušet různé druhy. Chvíli mi trvalo, ale nakonec jsem našel a objednal, co jsem chtěl. Mělo to přijít do dvou dnů, stejně budu v práci, tak to bylo jedno. Přemýšlel jsem, jestli mám Kristýnce napsat, aby šprcky nekupovala, ale nechtěl jsem vyzradit svoje překvapení. Nakonec jsem jí popřál jen dobrou noc.

První dva dny v práci byly docela náročné. Ne, že bych měl tolik práce, ale chvíli trvalo, než jsem se zorientoval a naučil se všechna přístupová hesla pro práci v síti. Prozatím jsem jen dělal kompletní zálohy počítačů a instaloval jsem znovu operační systém a všechny programy. Nebyla to špatná práce, docela mě to bavilo, jen jsem neměl moc času, abych Kristýnce odepisoval na její smsky. Mrzelo mě to a tak jsem se rozhodl, že jí to alespoň trochu vynahradím. Domluvili jsme se, že když bude mít ve středu ranní směnu, tak se odpoledne, až budu mít po práci, sejdeme. Večer zaskočíme do restaurace na večeři, a když bude chtít, tak zůstanu i přes noc.

Když jsem se v úterý vrátil z práce, doma na mě čekal lístek z pošty. Přišel mi balíček a mám si ho vyzvednout. Chvíli jsem přemýšlel, co to bude, a pak mi to došlo, kondomy. Koukl jsem na hodiny a rychle vyrazil na poštu, doufal jsem, že to stihnu. Zvládl jsem to jen tak tak. Doma jsem to rozbalil, zkontroloval a znovu poctivě zalepil. Teď jsme měli alespoň nějakou zásobu. Čtyřicet kousků není až tolik, ale snad nám to nějakou dobu vydrží. Zvlášť když nemáme tolik příležitostí je použít, navíc až budou docházet, není problém objednat další. Sbalil jsem si na středu věci do batohu a byl jsem nachystaný.

Ráno jsem ani nemohl dospat. Vstával jsem dřív, než zazvonil budík. Dal jsem si snídani a rychlou sprchu, popadl batoh a vyrazil jsem na autobus do práce. Práce utíkal docela rychle, jen jsem tam dnes musel zůstat déle.
Musel jsem napsat Kristýně, aby zbytečně někde nečekala:
„Ahoj miláčku. Budu mít zpoždění, musím v práci zůstat o půl hodiny dýl, ale jestli chceš, tak na mě můžeš počkat před firmou. Víš kde to je?“
„Ahojky zlatíčko. To nevadí, já to chápu. Tak já ti teda přijdu naproti, snad to najdu.“
Na víc už nebyl čas, musel jsem se pustit do pilné práce.

Konečně jsem měl po práci, pobral jsem věci a vypadnul ven. Před budovou jsem se chvíli rozhlížel a pak jsem uviděl Kristýnu. Hnala se ke mně tak rychle, jak jen dokázala, vlasy za ní vlály a neposedné kozičky jí nádherně poskakovaly. Přiběhla ke mně a skočila mi kolem krku. Takhle nadšenou jsem jí ještě neviděl. Ale rozhodně mě to zahřálo u srdce.
Než jsem se stihl zeptat na směr, kterým půjdeme, už mě táhla za ruku aniž bych věděl kam.
„Kam jdeme?“ ptal jsem se.
„Počkej a uvidíš,“ odpověděla.
„Tak mi napověz…“ žádal jsem ji.
„Jen počkej, nech se překvapit.“ Dál už jsem nenaléhal, stejně by určitě nic neřekla. Ostatně už to ani nemělo cenu, zastavili jsme se před starými ošuntělými dveřmi, jen cedule nad nimi hlásala, že jde o kavárnu.
„Ani jsem netušil, že tu něco takového je,“ řekl jsem.
„Ani já ne.“
„A jak ses o tom tedy dozvěděla?“
„Úplnou náhodou, v pondělí ve vlaku jsem zaslechla, jak si o tom nějaké dvě holky vyprávěly, tak jsem se tady byla včera podívat.“
„Tak to jo.“
„Pojď, jdeme dovnitř,“ a sama otevřela dveře.

Vešel jsem dovnitř a šel po schodech dolů. Bylo to jako vchod do sklepa. Zůstal stát pod schody. Prohlížel jsem si ten prostor. Viděl jsem několik stolků se židlemi, pult se zákusky a pokladnou. Příjemné přítmí dodávalo místnosti romantickou atmosféru. Rovnou jsem zamířil k jednu zastrčenému stolku.
„Počkej, tam ne,“ zastavila mě Kristýna.
„Proč?“ zajímal jsem se.
„Uvidíš,“ řekla tajemně a znovu mě vzala za ruku.
Vedla mě někam dozadu. Zahlédl jsem zdobené dřevěné zábradlí a schody vedoucí směrem dolů. Tázavě jsem se na ní podíval.
„Neboj a sejdi dolů, jdu za tebou.“
Na to se nedalo nic říct, poslechl jsem a pokračoval dolů. Co původně vypadlo na nějaký zapadlý sklepa, byl krásný prostor. Místnost s klenutým stropem byla rozdělená do několika útulných boxů a to tak šikovně, že z jednoho do druhého nebylo vidět. V každém boxu byla kolem dokola pěkně polstrovaná lavice. Z ukrytých reproduktorů se linula příjemná tichá hudba. Ještě než jsme se usadili v jednom z boxů, hlavou mi problesklo, co všechno by se tady dalo dělat. Podle toho, jak se Kristýnka ke mně přitiskla, ji to nejspíš napadlo také.
„Tak co, líbí?“ zeptala se.
„Líbí a moc., je to tady úžasné.“
„To jsem ráda. Potěšilo mě, když jsem to tady našla.“
„To se nedivím. Tady by se dalo dělat věcí…“
„Tak mě to včera napadlo, když jsem se tu byla podívat,“ a začala mě líbat.
„Myslíš tohle,“ pokračovala, když skončila s líbáním.
„Já měl na mysli spíš ještě jiné věci,“ řekl jsem, sklonil se k ní, vrátil jí polibek a začal ji hladit po stehně.
„No tohle by tu asi taky šlo,“ řekla s šibalským úsměvem, „jen dnes to asi nepůjde.“
„Počkej, něco tu pro tebe, nebo spíš pro nás, mám,“ vzpomněl jsem si na balíček.
„A co?“ ptala se zvědavě.
Zašátral jsem v batohu a podal jí zalepenou krabičku.
„Co to je?“ ptala se a zatřásla s ní.
„Tak to otevři.“
Než se o to stihla pokusit, ozvalo se tiché cinknutí a za okamžik do boxu vstoupila obsluha. Každý jsme si objednali velký zmrzlinový pohár se šlehačkou a mléčný koktejl. Poté, co obsluha odešla splnit naše přání, Kristýnka začala znovu bojovat a krabičkou. Moc se jí to nedařilo, tak jsem jí podal nůž.

„Opatrně, ať to nezničíš. A hlavně se neřízni, je ostrý.“
„Dám pozor. A co v tom je?“
„Tak to rozbal a poznáš,“ nabádal jsem ji.
Konečně v souboji s krabičkou omotanou spoustou izolepy zvítězila a začala ji otevírat. Chvíli do ní nevěřícně koukala a nic neříkala. Nechal jsem ji, aby se tím probírala. Brala je po jednom do ruky a zkoumala je.
„Hmmm, čokoládový, kávový, jahodový, banánový… to jsou tedy věci… Chladivý, hřejivý, pro delší výdrž, vroubkovaný, s výstupky…. A co je tohle?“
„Tohle by měl být ženský kondom.“
„Co to má být? A kdes to vůbec vzal?“
„No chvíli jsem brouzdal na internetu, prošel pár stránek a tohle objednal. Až dojdou, není problém objednat další, když se nám budou nějaké zamlouvat.“
„To je fajn. Ale neřekl jsi mi, co je tohle.“
„Řekl, ženský kondom.“
„Číst taky umím, ale co to má být. Nikdy jsem to neviděla a ani o tom neslyšela.“
„Já také ne, ale řekl jsem si, že to můžeme zkusit. Byl k tomu i obrázkový návod, máš ho tam na dně krabice.“
„Tak to jo, já se na to podívám a pak uvidíme.“

V tom se ozvalo cinknutí. Kristýnka nahrnula kondomy zpátky do krabičky a rychle ji zavřela. Za chvíli se objevila obsluha s naší objednávkou.
„Ten zvoneček je dobrý nápad a hlavně užitečný,“ konstatoval jsem, když obsluha odešla.
„To jo, je to fajn,“ souhlasila Kristýnka.
„Nejspíš tu měli pár trapasů, tak to takhle zavedli.“
„To je dost možné.“
„Tak, který vyzkoušíme?“ ukázal jsem na krabičku.
„No, víš…“
„Copak? Ty nechceš?“
„Ne, že bych nechtěla, ale teď to nejde.“
„Já nemyslel teď a tady.“
„Já bych to klidně i tady zkusila, jen to teď nejde.“
„Proč ne?“ ptal jsem se nechápavě.
„Prostě to teď nejde. No vždyť víš…včera jsem to dostala.“
„Jo aha, promiň. Nějak mi to nedošlo.“
„To nevadí. Budeš chtít ještě zůstat, i když se nebude milovat?“
„To víš, že jo. To si o mě tedy myslíš pěkné věci, že tě mám jen kvůli sexu. No to jsem to tedy dopracoval.“
„Promiň, já to tak nemyslela,“ řekla a vzala mě za ruku, „jsem ráda, že tě mám. Vím, že ti nejde jen o sex.“
„To jsem rád. Tak se do toho pustíme?“ navrhl jsem a měl samozřejmě na mysli mňamky na stole.
Kristýnka přikývla a rukou zamířila do mého klína, kde masírovala můj úd.
„Já myslel, že se pustíme do zákusků,“ řekl jsem.
„Jo takhle… Tak já toho nechám, když se ti to nelíbí.“
„To jsem přece neřekl.“
„To mě těší,“ a za stálé masáže mého dobyvatele vzala do volné ruky lžičku a pustila se do napůl rozteklého zmrzlinového poháru.
Neváhal jsem a napodobil ji. Vychutnával jsem si pohár a volnou rukou hladil pod stolem Kristýnku po stehně.
„Chceš ochutnat?“ nabízela mi Kristýna svůj pohár.
„Jasně,“ a už jsem se chystal nabrat si z její misky.
„Počkej, takhle ne,“ zastavila mě.
„Takhle,“ řekla a nabrala si lžičkou trochu zmrzliny do úst a políbila mě. Zmrzlina byla výborná a polibek ještě lepší. Kombinace ledového poháru a žhavého polibku byla vzrušující. Obsah kalhot se mi začal nadouvat.
„A jaký je ten tvůj?“ zeptala se mlsně.
Vzal jsem do ruky lžičku a chystal se nabrat trochu zmrzky, v tom se na mě Kristýna vrhla a povalila mě na sedačku. Lžička mi vypadla z ruky na zem. Kristýnka mi rukou sjela do rozkroku. Stáhla mi šortky i spodky ke kolenům. Naběhlý penis vyskočil jako čertík z krabičky. Mlsně se olízla a chtivě se přisála k žaludu. Jazýčkem jej smyslně obkružovala a já si vychutnával každý dotek jejích žhavých úst. Trochu se nám to ochutnávání zvrhlo. Zatímco se ústy věnovala mě, volnou rukou si přisunula blíž zmrzlinový pohár.

Mohlo by vás zajímat  Dešťová víla 15

Netušil jsem, co se bude dít, a vše si jen vychutnával se zavřenýma očima, přeci je se mi takové pozornosti nedostávalo každý den. Její pusinka opustila mé kopí. Zaslechl jsem cinknutí lžičky o misku a vzápětí ucítil mrazivý chlad na špičce ocasu. Jak se opětovně nořil do jejích úst i pocit chladu se šířil po celé délce. Cítil jsem horké rty, které po něm kloužou nahoru a dolů, a tající zmrzlinu, která se snažila proniknout mezi rty. Aby tomu zabránila, sála ze všech sil. Podtlak, který tím způsobovala, ve mně vyvolával neskutečný pocit rozkoše. Hlasitě jsem vzdychal. Většina nanesené zmrzliny už byla pryč, jazýčkem už sbírala jen poslední zbytečky. Mrštný jazýček objíždějící mou chloubu mě přiváděl k šílenství. Nedalo se to už vydržet, mé ruce chytily Kristýnku za hlavu, pánev se vydala vstříc hladovým ústům a s hlasitým výdechem jsem ke spolykané zmrzlině přidal svou bílou smetanu.

Po takovém zážitku jsem nebyl hodnou chvíli ničeho schopen. Asi až po pěti minutách jsem se vzpamatoval natolik, abych se mohl obléknout a posadit se. Kristýna už pomalu dojídala rozteklou zmrzlinu a dopíjela koktejl.
S vděčností a pocitem dokonalého uspokojení jsem se na ni podíval a řekl jen: „Děkuju.“
Na oplátku se na mě usmála a odpověděla:
„Nemáš zač.“
V očích se jí zračila radost z toho, že mi poskytla takové uspokojení. Na tváři se jí usadil úsměv, když pochopila, že tímhle mě má naprosto ve své moci.

Když jsem nabral síly a dorazil mňamky na stole, sbalili jsme krabičku do batohu a vydali jsme se zaplatit. Nebylo to sice úplně nejlevnější, ale docela jsem to chápal. Za všechno se platí. A v tomhle případě to bylo za soukromí. Venku na ulici, jsem se ještě ohlédl, abych přesně věděl, kde jsme byli. Zapomenout, kde je tohle místo, by byla škoda.
Jen tak bezcílně jsme se toulali městem. Procházeli jsme se, drželi se za ruce a nahlíželi do různých výloh. Bylo nám takhle spolu dobře a ani jsme nevnímali, jak nám běží čas. Šli jsme kolem restaurace a najednou si uvědomili, že máme hlad. Jen jsme se na sebe podívali a vešli jsme dovnitř.

Po večeři, kde jsme dobře pojedli i něco popili, jsme zamířili ke Kristýnce domů. Tam jsme si dali sprchu, bohužel každý zvlášť. Já šel první. Zapomněl jsem si do sprchy vzít oblečení, tak mi nezbylo nic jiného, než vyjít ze sprchy omotaný ručníkem. Kristýna mě ve sprše hned vystřídala. Mezitím, než vykonala očistu těla, jsem se oblékl a nachystal postel. Na spaní jsem měl jen tričko a trenky, takové ty saténové s obrázky koster v různých milostných pozicích. Šumění vody ze sprchy utichlo a po chvíli vyšla Kristýnka z koupelny. Nevím, jestli to byla odplata za ten ručník, ale měla na sobě nádherný komplet, krajkovou košilku a kalhotky v černo-červené kombinaci, moc jí to slušelo. Jen jsem tam stál a koukal na ní, tedy spíš jsme tam stáli dva. Z toho, co jsem viděl, se mi pořádně nadouvaly trenky. Nijak ten stan nekomentovala, jen kolem mě prošla, lehce se o mě zadečkem otřela a zalezla do postele.
„Ty budeš celou noc stát?“ ptala se, když jsem se k ničemu neměl.
„To záleží na tobě, ale myslím, že vedle tebe budu stát celou noc,“ odpověděl jsem a soukal se za ní do postele.
„Dobrou noc,“ řekla Kristýnka, když jsem se konečně uvelebil v posteli, a otočila se na bok zády ke mně.
Automaticky jsem odpověděl: „Dobrou noc.“

Chvíli jsem jen tak ležel vedle ní na posteli a v duchu jsem si říkal:
„To myslí vážně? Opravdu nic nebude? Přece mě tu takhle nenechá…“
Když se pořád k ničemu neměla, rozhodl jsem se převzít iniciativu, přece nebudu celou noc stát. Zezadu jsem se k ní přitulil. Zavrtěla zadečkem, aby jí stojící penis tolik netlačil, ale jinak nedala na sobě nic znát. Ruku jsem ledabyle, jako kdyby tam sama sklouzla, přesunul z ramene na její ňadro. Stále žádná změna. Druhou rukou jsem jí odhrnul vlasy ze šíje. Trochu se zachvěla. Na odhaleném krku a rameni ucítila můj horký dech. Malinko jsem se přizvedl, abych na ta místa dosáhl rty. Začal jsem pokrývat její lopatku polibky, propracovával jsem se na rameno a na krk. Žádné hrubé polibky, žádné kousání, jen lehké doteky rtů a jazyka. Když jsem se dostal až na krk, celá se chvěla, ale nevydala ani hlásku, ani vzdech. Jistě se musela kousat do rtů a hodně se přemáhat, aby nepodlehla. Cítil jsem, jak jí ztuhly bradavky. Byla vzrušená, ale stále odolávala. Byla to docela výzva. Svou pozornost jsem přesunul k jejímu oušku. Začal jsem ho líbat, jemně sát a ožužlávat. V tu chvíli hlasitě zavzdychala. Vzala mou rukou, ještě víc si ji přitiskla na ňadro a vedla mě, jak si s ním mám správně hrát. Ještě jsem trochu vystupňoval dráždění, bylo vidět i slyšet, že není daleko od vrcholu. Jen jsem zaznamenal, že si rukou sjela mezi nožky. Stačilo jí jen několik hmatů a byla v extázi. Nepřestával jsem s drážděním. Nečekaně se otočila a začala mě líbat. Když jsme se oba potřebovali pořádně nadechnout, začal jsem se věnovat jiným místům. Polibky jsem pokrýval její tvář, bradu, krk a neomylně mířil na její kozičky. Celá se chvěla a kroutila, když jsem se věnoval vztyčeným bradavkám, vzpínala se do oblouku. Se zavřenýma očima jsem si to vychutnával. Hlasitě vzdychala, rukama tiskla mou hlavu blíž a blíž.

„Už to… aaach…nevydržím… Pojď do mě….achhh,“ žádala mě mezi vzdechy.
„Ale já nemám…“ snažil jsem se odporovat, ale marně, v tu chvíli tiskla mou hlavu mezi svá ňadra a mě se nedostávalo vzduchu, přesto jsem ji rty i jazykem stále dráždil.
„Pojď…aaahhh…moc to potřebuju…“ řekla a přetočila se na mě. Strhla ze mě trenky a uchopila těšitele do ruky a rovnou ho směřovala do své roztoužené svatyňky. Ani jsem nepostřehl, kdy si sundala kalhotky a vyndala tampón. Bez jediného zaváhání se na něj napíchla. Chvíli se v předklonu sama nabodávala. Přímo před obličejem jsem měl ty její pohupující se dvojčátka. Nevím, kde se to v ní vzalo, najednou se na mě vztyčila a místo přirážení, se jen tak pohupovala v bocích dopředu a dozadu. Hladil jsem ji po stehnech. Rukama chytla okraj košilky a pomalu si ji svlékla.
Měl jsem ničím nezakrytý výhled na její vysportovanou postavičku. Chvíli jsem přemýšlel, jestli se mi víc líbí nahá nebo v té košilce. Obojí bylo hrozně sexy. Než jsem se stihl rozhodnout, tok mých myšlenek byl přerušen další změnou, začala kroužit boky. Rychlý dech a přerývavé vzdechy prozrazovaly, že se blíží konec její jízdy. Předklonila se, rukama se mi opřela o hrudník a zběsile přirážela. I mně už se to blížilo.
„Počkej… už… brzo… budu…“ snažil jsem se jí varovat.
„Ahhh… ještě chvíli…Ahhhh,“ vzdychala a zatínala mi prsty do hrudi.
„Už… to nevydržím…“ z posledních sil jsem zadržoval útočníky.
Jedinou odpovědí mi bylo její vzdychání. Ani netuším, jestli mě vnímala.
„Oooohhhh,“ déle už jsem to nezvládl zadržovat, s velkou úlevou a uspokojením se ze mě řinulo sperma. S mým výstřikem se udělala i Kristýnka. Celá se třásla, ruce ji už neunesly a zhroutila se na mě. Její právě naplněná prcinka se rytmicky stahovala a nasávala životodárnou tekutinu.

Pomalu jsem se z toho zážitku vzpamatovával, penis ochabl a sám vyklouzl ven. Za ním se drala ven směs našich šťáv a trochy krve, co bývá obvykle bílé, mělo nyní narůžovělou barvu. Cítil jsem, jak mi to vše stéká do klína. Opatrně jsem Kristýnku otočil na záda a natáhl se pro kapesníčky. Otřel jsem nejprve sebe, abych nic neumazal, a pak jsem teprve začal pečovat o ni. Snažil jsem se očistit její buchtičku, ale nepřestávalo to z ní vytékat. Ani jsem netušil, že jsem toho do ní tolik naložil. Konečně se mi povedlo ji do „sucha“ otřít. Pro jistotu jsem jí ještě čistý kapesníček přitiskl do klína a přikryl jsem ji dekou. Políbil jsem jí a také se uložil ke spánku. Během pár minut jsme byli oba v limbu.

Ráno jsem vstával první, povedlo se mi se obléknout a tiše se vyplížit z bytu, aniž bych Kristýnku probudil. Pro jistotu jsem jí nechal alespoň vzkaz.
„Děkuji za báječný večer plný vášně a rozkoše. Líbám tě. PS: Omlouvám se.“

Zobrazit za celou dobu
Zobrazit za celou dobu
2715
Zobrazit dnešní
Zobrazit dnešní
3
Navigace v seriálu<< Kristýnka 08 – Na chatěKristýnka 10 – Rozchod >>

Komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na