Toto je 7 díl z 50 v seriálu Kristýnka

Autobus mi ujel zrovna před nosem a na další jsem musel čekat deset minut. Dorazil jsem ke Kristýnce asi s deseti minutovým zpožděním. Zazvonil jsem a ozval se bzučák. Otevřel jsem dveře a vydal se nahoru. Sotva jsem vešel mezi dveře, skočila mi Kristýnka kolem krku.
„Už jsem myslela, že nedorazíš,“ říkala mi mezi polibky.
„Promiň, ujel mi autobus,“ víc jsem říct nestačil, neboť jsem měl svá ústa plná jejího mrštného jazýčku.
„To nevadí, hlavně že jsi tady.“
„Tak pojedeme?“
„Jen si vezmu svůj kufřík, klíče a papíry od auta a můžeme jet.“
Vzal jsem jí z ruky kufr, počkal, až zamkne a společně jsme se vydali k autu.
„Čím pojedeme?“ zeptal jsem se, když jsme stáli před domem.
„Tak hádej,“ odpověděla a sáhla do kapsy.
Než jsem stačil něco říct, bliklo vedle mne auto, téměř nové, tak dva tři roky staré.
Trochu nedůvěřivě jsem se na ní podíval a zeptal se: „To je tvoje?“
„Je, dostala jsem to do táty k osmnáctinám.“
„To jako vážně?“
„Vážně. Tak dej věci do kufru a jedem.“
Nasedli jsme do auta a odjeli. Cestou jsme moc nemluvili a já o ní přemýšlel, říkal jsem si, co mi asi ještě neřekla, ale nechtěl jsem vyzvídat.
„Jsi nějaký zamlklý,“ konstatovala Kristýnka.
„Promiň, jen přemýšlím,“ odpověděl jsem.
„To tě tolik sebralo to moje auto?“
„Tak trochu. Nějak jsem nečekal, že průvodčí bude mít nové auto.“
„Vždyť jsem ti řekla, že to byl dárek k osmnáctinám.“
„Tím spíš, já dostal jen nový telefon.“
„Aha.“
„My nikdy nebyli bohatá rodina, ne že bychom byli chudí, ale na rozhazování a drahé dárky to nebylo.“
„Tak to pak chápu, že tě to dostalo.“
„No právě. Tak nějak jsem to bral podle sebe, podle toho, co znám.“
Než mi stihla odpovědět, tak jsme zpomalovali.

Sjeli jsme ze silnice a zamířili k lesu, kde jsem zahlédl takovou malou vilku. Kolem dokola byla obrostlá vysokým živým plotem. Cesta vedla k jedinému viditelnému přerušení živého plotu, k vratům. Kristýnka stiskla dálkové ovládání a nám se otevřel vjezd. Uviděl jsem štěrkovou cestu vedoucí ke garáži, vilku, i bazén. Všude byla nízko zastřižená tráva. Poblíž bazénu byla vydlážděná plocha, které dominoval venkovní krb. Vjeli jsme dovnitř a vrata se za námi automaticky zavřela. Týnka zastavila u garáže, vyskočila z auta, otevřela kufru, já vzal zavazadla a šli jsme dovnitř. Odemkla a pozvala mě dál. Kufry jsme nechali v chodbičce a Kristýnka mě vzala na prohlídku. V přízemí byla velká obytná místnost s krbem spojená s kuchyní, ložnice rodičů, koupelna a záchod. Nahoře v patře byly tři menší pokoje, jeden Kristýnky, samozřejmě ten nejhezčí, a zbylé dva patřily sestrám.

Prozatím jsme se usídlili dole. Kristýnka pustila tichou hudbu, vzala tašku se zásobami, kterou jsme také přivezli, zkontrolovala obsah ledničky a začala chystat něco k zakousnutí. Připravila pár chlebíčků a jednohubek. Když jsem jí chtěl pomoci, podala mi dvě sklenky, láhev bílého vína a otvírák. Nenechal jsem se dvakrát pobízet a láhev otevřel. Byla to jedna z lahví, které jsem jí přivezl z Moravy. Sice bylo teplo, ale stejně mě Týnka vybídla, abych zapálil oheň v krbu. Přinesla všechno nachystané jídlo a usadila se vedle mě. Nalil jsem oběma vína a užívali jsme si chvilku klidu. Kristýnka se dala do vyprávění: „Nechtěla jsem ti hned na začátku říct, jak jsem na tom, abys mě nechtěl jen kvůli majetku. To už jsem zažila ve škole a stačilo mi to. Každý se mnou chtěl kamarádit, kvůli tomu, že mám bohaté rodiče. Pak jsem zjistila, že se mi všichni jen posmívají, pomlouvají mě a jsem jim dobrá, jen když něco potřebují. Od té doby naše majetkové poměry tajím. Tobě věřím, za to, jak ses ke mně choval, když jsem byla nemocná. Doufám, že ti na mě záleží kvůli mně samotné a ne kvůli sexu nebo majetku.“
„Děkuju za důvěru,“ řekl jsem a přitiskl si ji blíž k sobě.
„Ono i s tím bytem je to trochu jinak,“ pokračovala, „Byt je vlastně táty a já mu platím nájem. A to co mu platím, mi spoří na vlastní bydlení.“
„Aha, to jsem netušil.“
„Mám za sebou gymnázium a jazykovku. Rok jsem strávila v zahraničí jako au-pair a od září budu dálkově studovat cestovní ruch. Jelikož jazyky jsou potřeba a cestování mě baví, tak se mi to zdálo jako vhodná volba. Táta chtěl, abych měla práci, dokud nebudu studovat, tak zatím dělám průvodčí, než se najde něco lepšího.“
„No teda. To jsou věci. Já takové tajemství nemám. Mám za sebou také gymnázium a teď studuju výpočetní techniku. Zatím jsem student na plný úvazek, od příštího týdne mě čeká brigáda a pak se uvidí. Jinak mám před sebou poslední ročník studia.“

Dál jsme si povídali a vzájemně se svěřovali. Najednou bylo ticho, jen jsme popíjeli víno, ujídali chlebíčky a jednohubky a dívali se do plamenů. Vychutnávali jsme si tu možnost být spolu sami. Ona měla hlavu položenou na mém rameni, já ruku na její noze.

Čas postupoval a slunce se klonilo k západu.
Najednou se Kristýnka zvedla a povídá: „Mám pro tebe nahoře dárek.“
„A jaký?“ začal jsem hned vyzvídat.
„Přijď do mého pokoje tak za dvacet minut, jestli chceš, tak si zatím klidně skoč do sprchy.“
„Tak dobře,“ souhlasil jsem a pro jistotu kouknul na hodiny, abych věděl, kdy mám přijít.
Kristýnka se zvedla, odcházela po schodech nahoru a já se za ní jen díval. Když odešla, prohrabal jsem se kufrem, vyndal si ručník, mýdlo, čisté spodní prádlo a vyrazil do koupelny. Pro jistotu, abych se nezapomněl v koupelně, jsem si nařídil budík na mobilu. Sprcha byla příjemná, bylo to fajn osvěžení. Sprchu jsem opustil, až když zazvonil budík. Kdyby mě nečekal nahoře dárek od Kristýnky, klidně bych tam ještě chvíli zůstal. Rychle jsem se usušil, oblékl a vyrazil nahoru.

Přišel jsem asi s pěti minutovým zpožděním. Dveře od pokoje byly zavřené. Opatrně jsem zaklepal a vyčkával.
„Dále,“ ozvalo se z pokoje.
Vzal jsem za kliku a otevřel dveře. Nevím, jestli si to takhle naplánovala, nebo to bylo čistě neúmyslné, ale když jsem vstoupil, oslepilo mě slunce zapadající nad lesem. Vnímal jsem jen sluncem zalitý pokoj. Ve světle uprostřed pokoje stála Kristýnka, ale díky slunci jsem viděl jen její siluetu. Netušil jsem, jestli stojí zády nebo čelem ke mně. Na chvíli jsem zalitoval, že nemám s sebou foťák, byla by to nádherná fotka, silueta nádherné holky proti osvětlenému oknu. Otočila se a udělala tři kroky ke mně. Začal jsem rozeznávat detaily.

Byla celá v bílém. Na sobě měla bílý saténový župánek, který jí sahal sotva do půlky stehen. Tam, kde končil župánek, bylo vidět, že má bílé krajkové punčochy.
„Tak co, rozbalíš si ten dárek?“
Nezmohl jsem se na odpověď, tak jsem jen přikývl a dál si ji prohlížel. Konečně mi došlo, jak to myslela, v pase měla župan převázaný velkou mašlí místo pásku. Pomalu jsem zvedl ruce, uchopil konce stuhy a zlehka za ně zatáhl. Byla uvázaná tak, že i nepatrné zatáhnutí způsobilo, že se zcela rozvázala. Doufal jsem, že se župánek alespoň trochu rozevře, abych spatřil, co se skrývá pod ním. Nestalo se tak. Udělal jsem ještě jeden krok směr k mému andílkovi, uchopil jsem její hlavu do dlaní a přisál se na její rty. Něžným pohybem jsem rukama sjel po krčku až na ramena. Župan zašustil, jak se snesl k zemi. O krok jsem ustoupil, abych si ji mohl prohlédnout. Zůstal jsem tam před ní stát s otevřenou pusou a jen tiše zíral, málem jsem u toho zapomněl dýchat.
„Jak se ti líbím?“ zeptala se a pomalu se otočila kolem dokola.
Byla nádherná. Ty bílé krajkové punčochy byly samodržící s krásně zdobeným lemem. Kalhotky i podprsenka byly sněhově (panensky) bílé, žádné přehnané zdobení, jen jednoduchý, ale za to dokonale padnoucí střih. Vyztužená podprsenka jí dělala nádherná prsa, která vypadala minimálně o číslo větší. Tanga zvýrazňovala její vysportovaný zadeček. Jedinou ozdobou na prádle byla vpředu na lemu kalhotek malá mašlička s kamínkem a košíčky podprsenky byly potaženy jednoduchým krajkovým vzorem, na první pohled téměř neznatelným.

Snažil jsem se popadnout dech, abych jí mohl odpovědět. Po chvíli se mi to podařilo.
„Jsi nádherná, božská, dokonalá, úplně jsem z toho oněměl a malém zapomněl i dýchat.“
„Jsem ráda, že to svůj účel splnilo,“ řekla s úsměvem.
„Určitě splnilo. Vždyť se podívej,“ a ukázal jsem na stan, který se mi mezitím vztyčil v rozkroku.
„Asi ho bude potřeba osvobodit,“ konstatovala. Než jsem stihl něco říct, už klečela přede mnou a rozepínala knoflík a zip na kraťasech. Jedním rychlým pohybem je ze mne i se spodky stáhla a před obličejem se jí tyčil můj stožár, nově nabytou svobodou ještě víc narostl a ztuhl. Jen tam přede mnou klečela a fascinovaně si prohlížela ten mocný nástroj. Tentokrát měla ničím nerušený výhled, protože jsem doma vzal zástřih pěkně z gruntu a odstranil veškerý porost. Aktivně jsem si sundal tričko a zůstal před ní stát úplně nahý. Jako v transu se začala konečky prstů dotýkat dohladka vyholených míst. Ruka se jí třásla a oči svítily chtíčem a touhou. Nechal jsem ji pokračovat v průzkumu, jen jsem lehce sykl, když mi prstem roztírala po žaludu kapičku, která se mi na špičce vytvořila. Zvedla hlavu, aby se podívala, co se děje. Vzal jsem ji jednou rukou za ruku a prsty druhé za bradu a přiměl ji se postavit. Snažila se ke mně co nejvíc přitisknout, rukama mne obejmout kolem krku a hladově se přisát na mé rty. Jen můj trčící úd jí v tom trochu bránil. V objetí jsme společnými silami došli k posteli.
„Ne, nech si to,“ řekl jsem jí, když si chtěla sundat podprsenku.
Opatrně jsem ji uložil na postel, hladil ji po celém těle a líbal každou její obnaženou část. Dostal jsem se až mezi její nožky a přes vlhké kalhotky nasál její vůni a políbil její ukrytý poklad. Tichý sten jí unikl mezi rty, klínem mi vyšla vstříc a rukama si tam přitiskla mou hlavu. Odsunul jsem jí kalhotky stranou a přisál se k tekoucímu otvůrku. Jazýčkem jsem kroužil kolem a snažil se proniknout i dovnitř. Mezi rty jsem bral strážce svatyně, který vykukoval ze svého úkrytu. Stačilo ho několikrát vsát, párkrát na něj zaklepat jazýčkem a její tělo se prohnulo v milostné křeči a nedostávalo se jí dechu. Zanechal jsem dráždění a jen jsem ji hladil. Když se vydýchala a vzpamatovala, pomalu jsem z ní stahoval kalhotky. Trochu se nadzvedla, aby mi to usnadnila. Chtěl jsem se zvednout z postele a dojít ke hromádce oblečení pro ochranu.
Chytla mě za ruku a řekla: „Počkej, já je mám tady.“
Otevřela dřevěnou krabičku na nočním stolku a vytáhla jeden kondom. Opatrně roztrhla obal a vyndala ho. Stoupl jsem si vedle postele, aby mi ho mohla nasadit. Stále jsem byl vzrušený z toho, jak jsem rozbaloval svůj dárek a i díky předchozím hrátkám a očekávání věcí příštích nedošlo k ochabnutí. Začala rolovat šprcku na penis. Dotek horké dívčí dlaně mi způsobil neskutečnou rozkoš. Byl jsem tak vzrušený a nadržený, že při posledním rovnání kondomu jsem ho začal plnit.
„Promiň,“ řekl jsem smutně a provinile.
„To nevadí,“ odpověděla a už začala plný kondom stahovat.
Vzala ochablíka do svých úst a jazýčkem ho očistila.
„Hmmm, tahle je to lepší, nikde nic nepřekáží a nelechtá,“ chválila můj sestřih.
Rukou si pohrávala s přívěškem a něžně proháněla jeho obsah. Sice to chvíli trvalo, ale její snaha přinesla ovoce a můj bojovník znovu povstal.
„Tak, že by druhý pokus?“ a už znovu sahala do krabičky pro druhý kondom.
Tentokrát už ho nasazovala opatrněji, aby mě znovu neudělala. Její opatrné a nezkušené pohyby mě neuvěřitelně vzrušovaly a z mého bojovníka se stával kamenný dobyvatel. Sama si lehla na postel a mírně roztáhla a pokrčila nožky. Lehl jsem si na ní, políbil ji a dlouze se jí zadíval do očí. Když přikývla, sáhl jsem mezi naše těla a na směroval špičku svého meče k ústí její pochvy. Projel jsem několikrát úžlabinkou a začal pomalu zasouvat. Na tváři se jí objevil výraz bolesti. Když jsem vnikl žaludem dovnitř a byl jsem si jist, že mám správný směr, chtěl jsem z ní jedním přírazem udělat ženu. V tom jí z očí vyhrkly slzy a z pevně sevřených rtů bolestivé zasténání.
„Auu… Počkej chvilku… Takhle to asi nepůjde…,“ řekla a snažila se mě trochu odstrčit.
Hlavou mi prolétlo, že jestli znovu cukne a nic z toho nebude, tak bude asi mít smůlu. Zkrátka třikrát a dost. Ano, mám ji sice rád a záleží mi na ní, ale tohle se nedělá. A třikrát už vůbec ne. Přemýšlel jsem, jestli to vůbec chce. Navíc nejsem žádný obr, aby hrozilo nějaké natrhnutí něčeho jiného než panenské blány.
Nejspíš na mě muselo být vidět, na co myslím, protože odstrkování se najednou změnilo v objetí a douška mi něco šeptala.
„Neboj, já to opravdu chci. A chci, abys byl první,“ snažila se zachránit situaci.
„Tak počkej, zkusíme to jinak,“ řekl jsem.
„A jak?“ zajímala se.
„Za prvé musíme víc přimazat a za druhé to zkusíme obráceně,“ navrhl jsem.
„Jak obráceně?“
„Já budu dole a ty si sama nasedneš.“
„To by šlo,“ souhlasila.
Zvedl jsem se a lehl si na postel místo ní. Mezitím Kristýnka zašátrala ve stolku, vyndala lubrikační gel a podala mi ho. Pro jistotu jsem ho ještě zkontroloval, ne všechny gely jdou dohromady s latexem a udělat průšvih hned při prvním sexu, kdy si to pravděpodobně ani jeden neužijeme, by za to nestálo. Když už jsem měl lahvičku v ruce, otevřel jsem ji, nalil si trochu gelu do dlaně. Rozetřel jsem si ho po stojícím údu. Rukou od gelu jsem zajel Kristýnce mezi nohy a patřičné množství rozetřel i po její prcince.
„Hotovo. Můžeš nahoru,“ pobídl jsem ji.
Ještě, že ta postel byla trochu tvrdší. Sedla si totiž na bobek, jednou rukou se opírala o můj hrudník a druhou si směrovala penis do své dírky. Našla to správné místo a špička už sama vklouzla do dírky. Byla takhle trochu víc rozevřená, tak to šlo snadněji. Zapřela se o mě i druhou rukou a bylo vidět, že sbírá odvahu. Cítil jsem, jak se snaží o pomalý postup, lehce se pohupovala a při každém pohybu jsem do ní pronikl jen pár milimetrů. Začínala si to i užívat. Poznal jsem to podle tichých vzdechů i podle rostoucího tempa jejích pohybů. Při zhoupnutí vzad to nějak nevychytala a podjela jí ruka. V to chvíli na mě dosedla plnou vahou. Překážka byla překonána. Pronikl jsem do ní až na samé dno. Kristýnka se na mě zhroutila.
„Ááááuuuuu, to je bolest…,“ zakřičela mi do ucha a rozplakala se.
„Neboj, teď už to bude dobré,“ hladil jsem ji po vlasech a snažil se ji uklidnit, „už to máš za sebou, už je z tebe žena. Už to bude jen lepší a mnohem příjemnější.“
Přestávala plakat a jen tiše vzlykala. Stále jsem byl v ní a její těsné sevření nedovolilo, abych poklesl. Podívala se na mě s trochu smutným úsměvem. Otřel jsem jí slzičky z tváře a políbil jí. Jak se trochu pohnula, uvědomila si, že v sobě něco má. Bolest už pominula a zůstávaly jen příjemné pocity z vyplnění. Dal jsem jí ještě trochu času na to, aby si zvykla, že už není nevinná panna.

Mohlo by vás zajímat  Letní oddychovka

Pomaloučku jsem začal pohybovat pánví. Opatrně jsem vytahoval, co předtím do sebe tak prudce zarazila. Byl jsem už téměř na okraji, když se sama začala znovu nabodávat. Ve chvíli, kdy jsem v ní byl až po kořen, jsem ji objal a společně jsme se přetočili, aniž bych z ní vyklouzl. Podíval jsem se jí do očí, odstranil z čela neposlušné prameny vlasů, přisál se na její pootevřená ústa a pomalu jsem plenil právě dobyté území. Podnikal jsem opakované nájezd do hlubin jejího těla a ona mi protipohybem odpovídala. Mezi polibky mi sténala do ouška. Rukama i nohama mne těsně objala, jako by chtěla, aby naše těla zůstala spojená navždy. Její chtivost a úzká prcinka mě společně přiváděly na vrchol. V duchu jsem si říkal, že musím ještě chvíli vydržet, ale byl to marný souboj vůle s tělem. Ještě jeden průnik, druhý, třetí a vůle kapitulovala. Tělo zvítězilo a z mých útrob se hnali miliony válečníku ke svému cíli. Jejich misi jim však překazila bariéra a tak se všichni mačkali v marné snaze jí proniknout. Z úst mi uniklo tiché „Áááhhh“. Odměnou za předchozí námahu mi byl šťastný úsměv na Kristýnčině tváři.
„Promiň, já už to nemohl déle vydržet,“ řekl jsem omluvně.
„To je v pořádku, já si to užiju příště,“ řekla Kristýnka, pohladila mě po tváři a znovu se ke mě přitiskla.
„Tak dobře, ale teď mě musíš alespoň na chvilku pustit.“
„A proč? Já nechci…“
„Musím to z tebe vyndat, než ochabnu úplně, aby se něco nestalo.“
Sotva jsem to dořekl, už mne pouštěla. Narovnal jsem se, přidržoval jsem naplněný kondom a opatrně jsem opouštěl její lůno.

Zobrazit za celou dobu
Zobrazit za celou dobu
3391
Zobrazit dnešní
Zobrazit dnešní
4
Navigace v seriálu<< Kristýnka 06 – Zkouškový týdenKristýnka 08 – Na chatě >>

Komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na