Toto je 3 díl z 34 v seriálu Kristýnka

Vynosil jsem nákup z auta a pomohl Kristýnce nahoru. Měl jsem se o ni starat, tak jsem ji zahnal do vany a sám šel prozkoumat kuchyň. Bylo potřeba něco málo uvařit, abychom neumřeli hlady. Dalo to práci, ale nakonec jsem našel vše, co jsem potřeboval a dal se do vaření polévky.
Polévka už byla téměř hotová, když se z koupelny ozvalo: „Můžeš mi prosím pomoct?“
„Můžu, copak potřebuješ?“ odpověděl jsem.
„Potřebuji umýt záda.“
To byla výzva, že bych konečně něco zahlédl? Nechal jsem polévku polévkou a pospíchal do koupelny.

Ve vaně seděla přihrbená Kristýnka a rukama si objímala kolena. Snažila se všechno schovat a celkem i úspěšně. Nanesl jsem si do dlaní sprchový gel, trochu ho rozetřel, aby nebyl tak studený a zlehka jí začal umývat záda. Nejprve jsem jí masíroval krk a ramena a pomalu sjížděl až dolů k zadečku. Pokaždé když jsem jí přejel prsty po páteři, tiše zasténala. Dokončil jsem umývání, vzal do ruky sprchu a opláchl ji.
„Děkuji, podáš mi ještě ručník?“
„Jasně,“ zvedl jsem se, otočil se a natáhl se pro ručník.
Kristýnka se mezitím postavila, samozřejmě zády ke mně a s rukama překříženýma na prsou. Zabalil jsem ji do osušky a třel jí záda. Když byla suchá, podal jsem jí župan. Rychlost, s jakou se do něj oblékla, jsem od ní opravdu nečekal. Než jsem se nadál, byla oblečená.
„Chceš, abych ti pomohl z vany?“ nabízel jsem se, když jsem viděl, jak stojí ve vaně oblečená do županu. Také jsem tak trochu doufal, že zahlédnu alespoň kousek tajemných zákoutí jejího těla.
„Určitě,“ odpověděla s úsměvem.
Nenapadlo mě nic jiného, než ji vzít do náručí a odnést do postele. Jak jsem ji chytil a zvedl, trochu vypískal, protože to pro ni bylo nečekané. Ihned mi omotala jednu ruku kolem krku a druhou se snažila přidržovat si župan. To zvednutí mělo pro mě jeden příhodný efekt, župan se začal rozevírat. Nejprve odhalil koleno a postupně sklouzával víc a víc. Už bylo odhalené téměř celé stehno. Říkal jsem si, ještě kousek a zahlédnu její panenskou kundičku. Nebylo mi to však dopřáno, protože jakmile Kristýnka zaznamenala, co se děje, okamžitě zasáhla a župan si urovnala zpět. Sice se jí podařilo zakrýt svá intimní místa, ale abych se nekochal jejími rozkošnými ňadry, která jsem měl přímo před sebou, tomu zabránit nedokázal. Ty dva úžasně tvarované kopečky se zimou ztvrdlými bradavkami úplně lákaly k polaskání. Týnka měla jediné štěstí, že jsem měl obě ruce plné, jinak bych se s největší pravděpodobností neudržel.
Zachytila můj pohled, rukou mě něžně vzala za bradu, otočila mou hlavu tak, abych se jí díval do obličeje, a s úsměvem povídá: „Právě jsem se vykoupala, nemusíš mi slintat do výstřihu.“
Jen jsem se na ní usmál, víc jsem nestihl, protože sotva jsem se nadechoval, že také něco řeknu, dala mi prst na rty, abych mlčel, a sama pokračovala: „Navíc, když něco chceš, tak stačí přece říct.“
Sundala ukazováček z mých rtů a prsty mi vjela do vlasů. Trochu se přitáhla, trochu mě donutila sklonit hlavu, naše ústa se spojila a jazýčky se propletly v milostném souboji. Něžná chvilka, vášnivý polibek a dívka oblečená jen v županu vykonaly své. Mé kopí trčelo jako nikdy předtím. Líbání skončilo a já s ní konečně zamířil k posteli. Pomalu jsem a opatrně jsem ji uložil na postel. Její ruce zůstaly omotané kolem mého krku. Stáhla mne k sobě do postele a znovu se vášnivě přisála k mým rtům. Oba jsme si vychutnávali pocit vzájemné blízkosti, okamžik, kdy jsme tu byli jen jeden pro druhého. V tom se ozvalo zasyčení a zaprskání ze sporáku. A sakra, polévka!!! Úplně jsem na ní zapomněl. I Týnka se lekla, okamžitě, ale s velkou nelibostí, mě pustila. Rychle jsem se zvedl a skočil ke sporáku stáhnout polévku. Naštěstí se nic nestalo. Sundal jsem hrnec, vypnul vařič, nalil polévku do talířů a otřel sporák. Našel jsem lžíce, vzal ubrousky, abychom se nespálili o horký talíř, a i s polévkou zamířil zpátky k posteli za Kristýnkou. Usadil jsem se na kraji postele a podal jeden talíř Týnce. Společně jsme srkali horkou polévku. Chvíli nám to trvalo, ale nakonec jsme ji přece jen zdolali. Odnesl jsem nádobí do dřezu a umyl ho. Když už jsem stál u linky, tak jsem rovnou postavil vodu na čaj.
„Dvě kostky cukru, prosím,“ ozvalo se z postele.
„Vaše přání je mi rozkazem,“ odpověděl jsem.
„V tom případě bych měla ještě jedno přání.“
„A jaképak?“
„Pokud si vzpomínám, tak si byl přijat pod podmínkou, že budeš dělat nahého ošetřovatele, abych z toho něco měla.“
„Jo takhle, no jo, ale ty přece také nejsi nahá.“
„Co není, může být, ale ty musíš taky.“
V tu chvíli zmizela celá pod dekou. Konvice cvakla, já se otočil a zalil nám čaj. Jen jsem slyšel nějaké šustění a vrtění. Otočil jsem se zpátky a vzal do rukou hrnky s čajem, abych je donesl k posteli. Uviděl jsem, jak z pod deky na zem vypadl župan a ven vykoukla jen hlava.
„A teď je řada na tobě,“ řekla odhodlaně.
„Aha, tak dobře,“ řekl jsem, když jsem postavil hrnky s čajem na stolek, „Ale jak mám vědět, že sis na sebe rovnou nevzala pyžámko nebo noční košilku?“
„To máš jedno. Ale jestli si chceš lehnout ke mně do postýlky, tak pojď blíž a já si tě alespoň trochu svléknu.“
Takovému návrhu se nedalo odolat. Sedl jsem si k ní na postel, i Týnka se posadila, deka se jí svezla k bokům a odhalila její tělo. Když jsem viděl, jak deka pomalu sjíždí dolů, jen jsem tiše seděl a zíral. Nakonec jsem se dočkal jen toho, že jsem poznal, že má na sobě jen lehkou saténovou noční košilku, černou červenou výšivkou. Odhalení jsem se nedočkal, ale i tak to byl nádherný pohled. I ona si užívala to, jak mě dráždí. Než jsem se vzpamatoval, už mi vyhrnovala tričko. Jen jsem se trošku naklonil, zvedl ruce a najednou bylo tričko dole.
„Stoupnout,“ zavelela Kristýnka.
„Už stojím,“ řekl jsem, když jsem se zvedal z postele.
„To vidím,“ odpověděla mi.
Ještě, aby to neviděla, když měla hlavu tak dvacet centimetrů od mé boule v rozkroku. Rozepla mi knoflík na kraťasech, ale se zipem měla problém. Přeci jen byl napnutý díky mému stojícímu ohonu. Nakonec ten souboj přeci jen vyhrála a kraťasy mi spadly ke kotníkům. To už mi však Kristýnčina nenechavá ručka přejela lehce po vrcholu stanu. Tento letmý pohyb stačil k tomu, aby mi z úst unikl tichý sten. Celý jsem se zachvěl a na spodkách se mi objevila vlhká skvrnka.
„Ještě sundej ponožky a můžeš ke mně do postýlky.“
„Rozkaz madam,“ řekl jsem a už se ohýbal a sundával ponožky.
„A žádný obtěžování,“ řekla, lehla si zpátky do postele a otočila se na bok, zády k volnému místu.
„Pokusím se.“
To už jsem se soukal k ní do postele a přesto, že nebyla žádná zima, tak i k ní pod deku. Když si nepřála obtěžování, tak jsem mezi námi zachovával bezpečnou vzdálenost.
„Nechceš si lehnout blíž ke mně? Je mi trochu chladno,“ ozvala se nesměle.
„Rád, jen jsem nevěděl, jestli můžu, abych tě náhodou neobtěžoval,“ odpověděl jsem, ale stále jsem se k ničemu neměl.
„Tak co, půjdeš blíž? Já to případné obtěžování nějak překousnu.“
Na to už se nedalo nic namítat, tak jsem se přisunul k ní. Zezadu jsem se k ní přitiskl, její zadeček skončil v mém klíně a rukou jsem ji objal. Jakmile cítila, že jsem se k přisunul, sama se ke mě tiskla ještě víc. Vzala mě za ruku, kterou jsem jí objímal a i tu si přitiskla, co nejvíc k sobě. Bylo jasné, že chtěla, abych ji co nejtěsněji a nejpevněji svíral a držel. Měla tulivou náladu, což mně vůbec nevadilo.
„Děkuju,“ tiše špitla.
„Nemáš zač,“ a pohladil jsem jí druhou rukou po hlavě.
„Ale mám. Za to, že se o mne takhle staráš.“
Cítil jsem, jak se začala trochu třást, slyšel jsem tiché vzlykání. Netušil jsem, co se děje.
„Copak je? Ty pláčeš?“
„Nic a nepláču,“ řekla vzdorovitě, ale byl v tom slyšet smutek a potlačovaný pláč.
Znovu jsem ji pohladil a dal jí polibek do vlasů. To už propukla v regulérní pláč. Nic jsem neříkal a jen trochu uvolnil objetí. Ani to nepomohlo, možná spíš naopak.

Pláč a vzlykání po pěti minutách přešlo.
„Promiň, nějak to na mě přišlo,“ řekla, když si utírala oči papírovým kapesníčkem.
„To je dobrý, já to chápu,“ snažil jsem se najít vhodnou odpověď.
„To těžko, ale to nevadí.“
„Tak mi to vysvětli.“
„Víš, ono je to těžké. Já, taková slušná a nevinná, tady teď ležím s cizím chlapem v posteli. Oba jsme téměř nazí. I když k ničemu nedošlo, připadám si jako bych dělala něco špatného. Neber to nijak zle, jsem ti moc vděčná, že tady se mnou jsi. Z jedné stránky jsem šťastná, že tu jsi, že se mám o koho opřít a ke komu přitulit, z druhé stránky si připadám jako lehká děva, po prvním rande spolu skončíme v posteli. Nebýt té nemoci, tak tu teď neležíme…“
„Mám se tedy obléct a odejít?“ zeptal jsem se, když jsem se dostal ke slovu.
Pevně se mě chytila za ruku a pokračovala: „To ne, nikam nechoď. Já ti to jen chtěla vysvětlit. Sváří se ve mě několik stránek nebo myšlenek. Nevím, jak to přesně pojmenovat. Jedna, která mi říká, že se tohle nedělá, lézt s cizím chlapem do postele hned po prvním rande, navíc oslabená nemocí. Kdyby si chtěl, tak mě znásilníš, okradeš, prostě uděláš cokoli a já nic nezmůžu.“
Už jsem se nadechoval, ale k odpovědi jsem nedostal příležitost.
„A druhá, je chtíč a touha, možná i lítost, že si připadám jako poslední panna, chtěla bych už to mít za sebou. Je hrozné poslouchat, jak se všichni baví o sexu, a když dojde řada na mě, nemám čím přispět. Takový divný pocit, že to na mě každý pozná a každý se mi směje. A k tomu všemu ty. Neznám tě, ale důvěřuji ti. Líbíš se mi a myslím, že chci, abys ty byl ten první. Jen to nechci zkazit. Navíc, všechno jde na mě moc rychle a nemám nic pod kontrolou. Mám ze všeho strach a nevím, co dělat, aby to bylo správné a abych toho později nelitovala.“
Na to jsem neměl odpověď, byl jsem zmatený a nevěděl, co říct. V hlavě jsem se snažil si uspořádat myšlenky.
„Co je? Ty mi na to nic neřekneš?“ dožadovala se Kristýnka mé reakce.
Když ani na to jsem nezareagoval, trochu se vymanila z mého objetí a otočila se čelem ke mně.
Vzal jsem ji za ruku, podíval se jí do očí a odpověděl jsem: „Promiň, snažil jsem se srovnat si to v hlavě. Asi takhle. Rozhodně se mě bát nemusíš, kdybych ti chtěl ublížit, měl jsem k tomu dost příležitostí. Nechci ti ublížit, takže se nestane nic, co bys nechtěla. Že jsme tu spolu sami, v posteli a skoro nazí? No a co, co je komu do toho. Jestli je ti to příjemný a je ti tu se mnou takhle dobře, tak si to užívej a na nic víc nemysli. A co se týče toho panenství? Vím, že to holky berou jinak než kluci. Ti to obvykle chtějí mít, co nejdříve za sebou a je jim jedno s kým. Holky to, z mého pohledu, mají obráceně. Hledají svého prince, kterému by se oddaly, první sex je pro ně něco kouzelného, co si budou navždy pamatovat a co je ovlivní na celý život. K tomu je to spojeno s bolestí, tedy jak u koho, většinou také s trochou krve a rizikem otěhotnění. Sex je okamžik, kdy se jich někdo zmocní a doslova do nich vnikne. Riskují mnohem víc, jsou to ony, komu zůstanou případné následky na krku. Ať už v podobě psychických, při potratu, nebo vzdání se dítěte, nebo fyzických, kdy projdou těhotenstvím a ještě se musí starat o dítě. Chlap v tomhle ohledu riskuje maximálně to, že bude muset pár let platit alimenty. Takže všechno je na tobě. Pro mě by to rozhodně byla pocta, být první. Jsem tady proto, žes potřebovala pomoc, ne proto, abych tě při první příležitosti zneužil. Jsi krásná, milá holka, mám tě rád a rozhodně ti nehodlám ublížit.“


Když jsem dokončil svůj monolog, jen mlčela a dívala se mi do očí. V tom pohledu se pro mě skrýval celý vesmír. Byl plný zamilovanosti a štěstí, zračilo se tam odhodlání a rozhodnutí, touha i vzrušení. Bylo to, jako by pro nás přestal existovat okolní svět a my se ztráceli a nalézali jeden ve druhém. Byla to chvíle, na kterou se nezapomíná, chvíle, kdy jsme otevřeli svá srdce a opravdu se do sebe zamilovali. Okamžik, kdy jsme pochopili, že jeden bez druhého nechceme být.

Mohlo by vás zajímat  Milý deníčku 2

Netuším, jak dlouho jsme tam leželi. Byla to minuta, pět minut, deset minut, nebo snad hodina? Kdo ví? V ten okamžik pro nás plynul čas jiným tempem. Nikdo z nás nechtěl ten okamžik narušit. Jen stisk na mé ruce zesílil, vypadalo to, jako by k něčemu sbírala odvahu. Z ničeho nic jí po tváři začala stékat slza. Volnou rukou jsem ji pohladil po tváři a palce jemně tu slanou kapku setřel.

Z ničeho nic se na mě vrhla. Přitiskla se ke mně, převalila mě na záda a já se najednou ocitl pod ní. Přetáhla si košilku přes hlavu a odhalila tak svá ňadra. Nedala mi moc času, abych si ji mohl pořádně prohlédnout. Okamžitě se na mě přitiskla a začala mě líbat. Vášnivé souboje jazyků se střídaly s něžným ozobáváním rtů. Třela se ňadry o můj hrudník a její tuhé bradavky mě lehce tlačily. Penis mi stál a nadzvedával spodky. Od nadržené panenské dírky ho oddělovaly dvě tenké vrstvy látky, moje spodky a její kalhotky. Při tom, jak se o mě třela, narážela svým klínem na špičku mého ocasu. Vždy jsem cítil její horkost a vlhkost, s každým dotykem tiše vzdychla a i já měl co dělat, abych nevytekl.

Rozhodl jsem se převzít kontrolu. Chytil jsem ji za obě ruce a převalil ji na záda. Konečně jsem si ji mohl pořádně prohlédnout. Obě její zápěstí jsem jí jednou rukou lehce přidržoval nad hlavou a klečel jsem jí mezi nožkama. Nijak zvlášť jsem ji neomezoval, nechával jsem jí možnost to kdykoli ukončit, stačil by malý pohyb a vysmekla by se mi.

Ležela pode mnou a já si ji prohlížel. Hrudník se jí pohyboval v tempu zrychleného dechu. Pevná ňadra vytvářela tu nejnádhernější krajinu na světě. Vrcholky kopečků byly ozdobené tuhými bradavky a mezi nimi bylo rozkošné údolí. Lehce jsem ji políbil na pootevřená ústa a znovu si vychutnával pohled na ni. Konečky prstů volné ruky jsem jí přejel nejprve po ruce, od zápěstí přes předloktí až do podpaží. Změnil jsem směr pohybu a pokračoval dál. Přejel jsem jí po klíční kosti, po krku a lehce po tváři. Prsty jsem obkroužil rty, její neposedný jazýček se snažil jich dotknout a hladová ústa se je snažila zachytit. Na okamžik se prsty zastavily. Ihned byly ústy pohlceny. Hbitý jazýček kmital po prstech, ústa je sála. Nechápal jsem, kde se to v ní bere, bylo to jako by mi poskytovala dokonalou orální rozkoš. Nejspíš přirozený talent. Prsty opustily její pusinku a pokračovaly ve své pouti, přejely přes bradu a krk a neomylně mířily k ňadrům. Projely úžlabinou a vydaly se na pouť okolo celého ňadra a zanechávaly za sebou vlhkou stopu. Kristýnka se pode mnou prohýbala a vrtěla a dech se jí zrychloval. Prsty postupovaly ve spirále až k vrcholu. S každým obkroužením roztoužená Kristýnka hlasitěji vzdychala. Poslední kolečko bylo na okraji dvorce a po té pohyb ustal. V očích Kristýnky se zračilo zklamání, nejspíš doufala v pokračování. Chviličku jsem ji nechal v klidu. Posunul jsem se trochu níž, abych ústy dosáhl na bradavku. Nejprve jsem ji špičkou jazyka lehce olíznul a navlhčil. Z úst jí unikl dlouhý sten. Hlavu jsem oddálil a lehce fouknul na vlhkou bradavku. Týnka se celá rozechvěla a bradavka jí ztuhla ještě víc. Vypadala jako malinký tvrdý oříšek. Neodolal jsem, volnou rukou sevřel celé ňadro a vzal tvrdou bradavku do úst. Přisál jsem se k ní jako malé děcko, jazýčkem jsem na ní několikrát zabrnkal. Kristýnka se vymanila z mého sevření, její nohy mne objaly kolem pasu, její ruce mi vjeli do vlasů a přitlačila si mou hlavu na prsa. Rozkoší téměř křičela, netušil jsem, že mám tak citlivé bradavky. Zintenzívnil jsem dráždění. Bral jsem ten vrcholek mezi rty a žužlal jej, jazýčkem kolem kroužil a střídavě ho sál. Kristýnka se prohýbala a tiskla se ke mně, s každým dotekem hlasitěji vzdychala. Ani má druhá ruka nezahálela, zatímco se ústa věnovala jednomu pahorku, druhý měla v péči má volná ruka. Lehce po něm kroužila, někdy jej i pevně stiskla, prsty svíraly bradavku nebo kolem ní kroužily. Ve chvíli, kdy jsem rty stiskl jednu a prsty druhou bradavku, Kristýnka se zazmítala v prvním orgasmu, který jsem jí způsobil. Její sevření povolilo, ruce i nohy jí sklouzly zpět na postel. Nadzvednul jsem se a než jsem si lehl vedle ní, prohlédl jsem si ji. Ležela na posteli uvolněná se šťastným a spokojený výrazem ve tváři, nohy i ruce roztažené a vzpamatovávala se z právě prožité rozkoše. Všiml jsem si, že i kalhotky, které s košilkou tvořily komplet, byly poznamenané předchozím zážitkem, leskla se na nich vlhká skvrna.

Lehl jsem si vedle ní a čekal, až se probere. Jen se otočila na bok a nahá se ke mně přitulila, hlavu mi položila na rameno a jednu nožku přehodila přes mojí. Cítil jsem horkost a vlhkost jejího klína na své noze.
Políbila mě na tvář a řekla: „Děkuji.“
Jen jsem se na ni usmál a odpověděl: „Nemáš zač. Doufám, že se ti to líbilo.“
„Líbilo a moc,“ a to už mi její ruka bloudila po hrudníku a prsty pro změnu kroužily kolem mých bradavek. Nechal jsem ji, aby si hrála. Pohledem zavadila o stan na mých spodkách. Na tváři se jí mihl úsměv a očka jí zazářila. Ručka změnila směr a mířila mezi mé nohy. Zajímalo mě, co bude dál. Doputovala až do mého klína. Několikrát pohladila kamenný úd a poté ho přes látku sevřela ve své dlani. To už jsem vzdechy nezadržel. Pomalu jsem se přestával ovládat a vycházel vstříc její dlani. Když prsty začaly nadzvedávat gumu spodků, nadechl jsem se, dotkl se její ruky a chtěl zastavit její postup. Její prsty opustily můj klín a ukazováček přistál na mých rtech.
„Šššš“
„Ale já…“
„Já vím,“ řekla s pochopením, „Neboj, to nevadí, užij si to.“
Ručka už mířila zpátky do mého klína, tentokráte však neomylně vklouzla pod mé spodky. Chvilku nezkušeně zkoumala, co se tam nachází. Sevřela mé kopí ve své dlani a pomalými pohyby přejížděla po celé jeho délce. Postupně se její pohyby stávaly jistější a sebevědomější. Její nezkušenost a nevinnost mě rychle přiváděly k vrcholu. Hlasitě jsem vzdychal a vychutnával si dotek horké dívčí dlaně. Jak se pohybovala, roztírala unikající kapičky touhy po celé jeho délce.
Podíval jsem se jí do tváře a tiše řekl: „Už…“
„To nevadí,“ odpověděla a přisála se na mé rty. Naše jazýčky se do sebe zapletly a pohyb její ručky se mírně zrychlil. Už se to nedalo vydržet, prohnul jsem se a přirazil proti její dlani. Přerušil jsem náš polibek, z úst se mi vydral dlouhý sten a z penisu se vyvalily proudy semene, které naplnily její ruku. Naše rty se znovu spojily. Oči se nám oběma zavíraly. Pomalu jsme usínali ve společném objetí a její ruka stále zůstávala v mém klínu.

Zobrazit za celou dobu
Zobrazit za celou dobu
2103
Zobrazit dnešní
Zobrazit dnešní
4
Navigace v seriálu<< Kristýnka 02 – NemocKristýnka 04 – Páteční odpoledne >>
Trysky
Trysky@seznam.cz

Komentujte

Please Login to comment
avatar
  Subscribe  
Upozornit na