Toto je 2 díl z 2 v seriálu Krásná sedmdesátá

Hala hotelu byla téměř prázdná. Jen pár lidí sedělo v křeslech a recepční cosi hledal v novinách. Letmý pohled na výtahy nás ujistil, že jeden z nich zastavil v pátém patře.
„A máš je nahoře,“ oznámil jsem Honzovi.
„Jak jsme na tom s penězma?. Vypadají na tuzexové kurvy a nejsem si docela jist, že bychom tohle zvládli,“ zauvažoval jsem nahlas.
„Máš docela pravdu,“ souhlasil Honza. „Nejlíp uděláme, když vezmeme roha.“
Zamířili jsme k východu a za chvíli nás ovanul příjemný vánek v ulicích večerního Brna.
Tak tohle sexuální dobrodružství nějak nevyšlo. Opravdu bychom asi takový večer finančně neutáhli.

Kolem nás přešly dvě dívky, které okamžitě upoutaly Honzovu pozornost.
„Děvčata, vezměte nás s sebou,“ okamžitě reagoval Honza, jakmile nás minuly.
Dívky se kupodivu zastavily.
„To platí na nás?“
„Kam se dá jít takhle večer?
„To záleží na tom, co máte v plánu. Jestli si chcete zatancovat a pobavit se, kousek odtud je Bolero.“
„Šly byste si taky sednout?“

Dívky si spolu chvíli šeptaly, a jedna z nich souhlasně odpověděla.

O několik minut jsme již seděli v útulném podniku, spoře osvětleném, s podiem uprostřed místnosti. Objednali jsme si pití a za chvíli začala hrát i hudba, samé pomalejší skladby a vůbec, začínal slibný večer. V několika minutách bylo i jasné, kdo je komu sympatický a už jsme jen čekali, až se trochu zaplní parket.

Již po několika taktech se má přítelkyně, která se mimochodem představila jako Monika, ke mně více přimáčkla a nechala se unášet melodií. Snad v tom byla ona příjemná hudba, snad vypité víno, nechala si položit ruku na zadek. Využil jsem této příležitosti a ještě více jí k sobě přitiskl. Na svém stehně jsem ucítil její stehno a nohu vtiskl mezi její nohy. I přes vrstvu látek jsem ucítil hrbolek jejího ženství.

Samozřejmě, že mne to nenechávalo chladným a mé mužství začalo tuhnout. Určitě ucítila jeho tvrdost na svém těle, protože se trochu odtáhla se slovy:
„Nebuď tak hr.“
Večer ubíhal docela rychle, ale více důvěrností jsme si nedovolili, ani jedna strana, s vyjímkou toho, že se dotkla oněch míst, jen tak letmo, jakoby zkoušela, zda ho mám ještě v pohotovosti.

Blížila se půlnoc, když se v celé vinárně zhaslo, a jen bodový reflektor osvítil podium. Ze tmy se vynořila již tak spoře oblečená dáma a začal, v té době pro nás nevídaný striptýz. Když pak mělo dojít k odhalení toho, na co jsme nejvíce čekali, vinárna se opět ponořila do tmy.

„Doufám, že ty mi toho ukážeš víc,“ dorážel jsem na Moniku.
„Nech toho,“ položila mi ruku na ústa. „Nebo nebude vůbec nic.“

Hudba ukončila poslední serii, číšník inkasoval hosty a vinárna se pomalu vylidňovala.
„Půjdeme taky,“ rozhodli jsme.
„Kam zamíříme teď,“ zeptal jsem se.
„My už plán máme,“ odpověděl Honza, vzal jeho partnerku kolem pasu a zamířili do ulic města.
„Doprovodíš mne domů?“ požádala mne Monika. A tak jsme kráčeli ztichlým Brnem, až jsme nakonec stanuli u činžovního domu.
„Jsem doma,“ oznámila mi.
„Nepůjdeme nahoru?“ žadonil jsem.
„Můžeme být ještě chvíli venku,“ rozhodla Monika. „Je tak krásně.“

Byli jsme opřeni o zeď domu, ulice liduprázdná. Políbil jsem Moniku a přitom jí stiskl ňadro. Držela a ve mně se opět začala probouzet touha. Jazyk jsem měl hluboko v jejích ústech.

Rukou jsem začal bloudit po jejím těle a hledal ono místo mezi stehny. Jakmile jsem se dostal do jeho blízkosti, odtáhla mi ruku s kategorickým odmítnutím:
“Ne.“
Další, co si nenechá šáhnout na kundu.
„Proč?“
„Nezlob, včera jsem to dostala.“

To byl konec romantického večera. Má představa o tom, že si dneska zasouložím, se v tu chvíli rozplynula.
„Jestli chceš, tak ti to udělám, no víš jak.“
„Rukou?“
„Ne pusou.“
„Děkuju, to jsem si dneska už odbyl,“ odsekl jsem jí při vzpomínce na příhodu ve vlaku.
„Jsi hnusný,“ vrátila mi to a zmizela v domovních dveřích.

Bylo po všem. Otočil jsem se a hledal cestu k hotelu. Jsem blbec. Mohl jsem si ho nechat vykouřit. Teď půjdu nadržený spát.

„Dejte mi klíče od 508,“ požádal jsem recepčního, když jsem dorazil do hotelu.
„Promiňte, pane,“ dostalo se mi odpovědi. „ Váš kolega vás prosí, zda byste mohl chvíli počkat, má nahoře nějaké důležité jednání. Alespoň tak jsem vám to měl vyřídit.“

To mi ještě scházelo. Sedl jsem si do pohodlného hotelového křesla, promítal si v paměti dnešní spackaný večer, a co chvíli se podíval směrem k výtahům, zda některý nejede dolů.
Oči se mi klížily a nakonec jsem schoulený v křesílku usnul.

Probudilo mne poklepání na rameno.
„Promiň, vole,“ omlouval se mi Honza. „Trochu se to protáhlo. A co ty, užil sis?“
„Blbe, to až ti budu vyprávět, mi ani neuvěříš,“ odvětil jsem.

Se sbalenými zavazadly jsme se vydali na nádraží. Po cestě jsme potkali kolegu, který právě mířil za levnější snídaní do bufetu Sputnik.
„Kde jste? divil se.
Dostalo se nám vysvětlení, jak to vlastně všechno je s naším ubytováním i to, že se dnes večer stěhujeme do hotelu v Blansku, kde se podařilo sehnat noclehy na delší dobu.

Po absolvování prvního dne školení a prohlídky veletrhu, jsme odjeli do Blanska a v hotelu Macocha se ubytovali.
Večer jsme si pak celá parta, sedli do hotelové vinárny. Začala se mi vracet nálada. V partě sedělo několik žen, které patřily k naší firmě a aktivně se podílely na zábavě.

Probudila se ve mně touha se trochu předvést.
„Pojďte, uzavřeme sázku,“ napadlo mne. „O flašku gruzíňáku. Teď se seberu, půjdu na Macochu, a abyste mi věřili, že jsem tam byl, vzbudím správce propasti a nechám si orazítkovat tuhle účtenku.“
Sázka padla na úrodnou půdu a já se chystal k odchodu.
Tu se od vedlejšího stolu zvedla taková hezká zrzečka.
„Jestli ti to nevadí, půjdu s tebou. Aby ti nebylo smutno,“ rozhodla a já to přijal s povděkem. Alespoň nepůjdu sám. To, že to byla dobrá volba, se projevilo o něco později.

Že jsem si jí předtím nevšiml. Její opravdu hezkou postavu zvýrazňovalo vkusné oblečení. Nejenom proto, že se pod bílým tričkem dmula pěkná tvrdá ňadra s vyzývavým žlábkem v hlubokém výstřihu a bradavkami, které okamžitě ztuhly ve večerním chladu. Můj pohled zamířil na místo mezi jejími pevnými stehny, kde se v přiléhavých kalhotách rýsoval hrbolek jejího ženství.
„Opravdu chceš jít až na Macochu?“ otázala se, když jsme míjeli tovární plot blanenských strojíren.

To, jak jsem jí během cesty pozoroval, mne začalo přesvědčovat v tom, že propast nebude mým hlavním cílem, i když jsem o propasti, ale úplně jiné, začal intenzivně přemýšlet.
Sedla si na zídku plotu.
„Asi jsem se přecenila, a začíná mi být trochu zima.“

Sedl jsem si vedle ní a objal kolem ramen. Vděčně se ke mně přivinula. Asi jí byla opravdu zima. Z jejího těla sálala příjemná vůně a hebkost její kůže mne přitahovala stále více. Přitiskl jsem obličej k její tváři, letmo se jí dotkl rty a nakonec políbil. Opětovala mi polibek a její tělo začalo jako by malátnět a nebýt tu tvrdý chodník, položila by se na zem. V té chvíli nám bylo oběma jasno, co se bude dít v následujících chvílích. Macocha počká, rozhodli jsme se oba a vraceli se zpět k hotelu.

V tu dobu bylo v přízemí stále ještě rušno. Proklouzli jsme okolo vinárny, pomalu, aby nás nikdo neviděl a rychle vyběhli po schodech k hotelovým pokojům.  Jen jsem stačil otočit klíčem ve dveřích a oba jsme se vrhli do postele. Vzájemná touha a očekávání byla tak velká, že jsme pominuli jakékoliv předehry.
„Šárka,“ zašeptala mi do ucha.
„Co Šárka?“ nechápal jsem.
„No přece, Šárka se jmenuju. To tě ani nezajímá, koho svlékáš?“ dostalo se mi odpovědi.

To už jsem z ní stahoval tričko a po chvíli se do přítmí pokoje vyhouply dva dokonalé balonky jejích ňader. Můj cíl byl naprosto jasný a byl jsem odhodlaný udělat všechno proto, aby mi ho nikdo nepřekazil. Zabořil jsem obličej mezi její ňadra a začal se jí přes gumičku dobývat do kalhotek. Můj úd v tuto chvíli již stál připraven k akci.

Klekl jsem si, abych jí mohl pohodlněji stáhnout kalhotky a ona toho využila, aby mi sundala tričko. Ve chvíli, kdy se začaly ukazovat první chloupky, přetáhla mi tričko přes hlavu, takže jsem nic neviděl. O to vzrušivější bylo, když se po chvíli přede mnou objevilo její dokonalé tělo se zrzavým trojúhelníkem mezi stehny.

Roztáhla nohy a já si mezi ně lehl. Údem jsem se dotýkal štěrbiny jejího pohlaví a vnímal horkost, která z něj vycházela. Stačilo jen mírně přitlačit a hladová pochva byla ochotna ho přijmout. Chtěl jsem si tyto chvíle prodloužit, vzal jsem ho do ruky a začal jím třít v její štěrbině. Při každém zavadění o poštěváček se otřásla, jako by jí projela elektrická vlna a vzdechla. Svůj chlupatý hrbolek vypínala směrem k mému tělu, a tím mi naznačovala, abych do ní vnikl.

Nemohl jsem to již déle prodlužovat. Špička údu brzy našla správný vchod a ten se začal nořit do hlubokých útrob jejího těla. Stěny pochvy se přimkly k údu a stahováním dávaly najevo silné Šárčino vzrušení. Bylo jasné, že v tomto tempu dojdeme oba brzy k vrcholu. Ten na sebe nenechal dlouho čekat. Cukání v údu i stále silnější stahy její pochvy hlásily vyvrcholení. Zatím co její šťávy skrápěly můj úd i já cítil ven se ženoucí semeno. Na poslední chvíli jsem ho stačil vytáhnout a několik střiky se jí vyprázdnit na břicho. Leželi jsme nehnutě na posteli a silně oddechovali.

První vstala Šárka a se slovy:
„Jdu se osprchovat,“ zmizela v koupelně. Nechala otevřené dveře, snad úmyslně. Sedl jsem si na postel a pozoroval, jak po sobě nechává stékat pramínky vody a zároveň vlněním svého těla převáděla koncert dokonalosti jejích vnad. Je jasné, že mne to nenechalo chladným a po chvíli se ve mně probudil nový chtíč, avizující můj stav stojícím ptákem.

Vstal jsem a šel za ní do sprchy. Proud vody ale mou touhu neutišil. Naopak. Jakmile jsem se dotkl jejího těla a obnaženým žaludem kůže jejího stehna, nebyli jsme k udržení. Stačila jen pokrčit nohy a roztáhnout stehna a úd v ní opět mizel. Masírování vlažnou vodou působilo jako afrodisiakum a po chvíli jsem ho z ní musel vytáhnout. Tentokrát semeno skončilo na jejím stehně.

Dnešní rušný den pomalu končil. Příjemně unavený jsem si nahý lehl na postel a čekal na Šárku, až se osprchuje. Přišla nahá, lehla si vedle mne zády a studený zadeček přitiskla k mému tělu.
„Zahřej mně,“ zaškemrala.
Začal mi zase tvrdnout. To ten dnešní večer nevezme konec?
Špičkou údu jsem se jí dotkl otvoru zadečku. Nová zkušenost. Přitiskl jsem se trochu více. Šárka neprotestovala, naopak se více přimáčkla. Mé mužství překonalo počáteční odpor svěrače a začalo pronikat do jejího zadečku.

Na chodbě se ozval šramot a někdo vzal za kliku. Asi Honza.
„Můžeš mne milovat,“ pomyslel jsem si a dál ho tlačil do Šárky.

Tentokrát naše milování trvalo déle. Za stálého osahávání jejích ňader jsem pustil dávku semene do její prdelky. Nakonec jsme oba příjemně unaveni usnuli.

Ráno u snídaně mi Honza vyčetl, že jsem ho v noci nepustil do pokoje.
„Jsme si fifty fifty. To máš za to Brno,“ dostalo se mu odpovědi.

Zobrazit za celou dobu
Zobrazit za celou dobu
1405
Zobrazit dnešní
Zobrazit dnešní
2
Navigace v seriálu<< Krásná sedmdesátá 01 – Veletržní romance

Komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na