Eva s Josefem byli dospělý, dvouroční milenecký pár, kdy si oba užívali jak svobody, tak i splněných tajných snů. Navzájem si vypomáhali nejen v sexu, ale i v obyčejných chvílích smutku nebo duševní prázdnoty. Společných chvil prožívali plno, poznávali se víc a víc a choutky pouštěli na plné obrátky.
Pepíno se těšíval z každého nového šoustáka, který obdělal jeho krásku a Eva se učila budit v sobě nové smysly. Byl pyšný na baculatou krasotinku, protože stačil hlubší dekolt, ve kterém nabízela luxusní pětky, stejně jako uměla prodat oblé boky či kulatější bříško a noví mrdáči se jen hrnuli. Vše dostalo nejvyšší punc krásy, díky jejímu obličeji. Stačil jeden úsměv a okolí zářilo štěstím. Veselé oči uměly laškovně pomrkávat, rty se vlnily ve sladkém úsměvu a příjemný hlas nutil všechny vzdychat slastí. Hrdě si ji brával do společnosti, aby se nejen ošperkoval, ale i přišel na své v podobě své odchylky, kdy Evu propůjčovával cizím mužům.
„Něco bych si přál,“ zašveholil Evě do vlasů, když se po pracovním dni setkali u ní v bytě.
„Copak by to jako mělo být,“ odpovídala mu zvesela a rejdila ručkou v poklopci.
„Pojď si mě sbalit. Venku. Veřejně,“ zaprosil a přivíral oči při představě, že jsou mimo tento byt.
„Jak myslíš venku? Jako na veřejnosti?“ nenechala se rušit novým nápadem a přetahovala předkožku na vytaseném ohonu.
„Chci tě mít jako profi. Vejdeme každý zvlášť do jednoho baru, ty se pro mě nějak vyšperkuješ a sbalíš si mě. Za peníze,“ navrhl a s naprostým šeptem dodal poznámku o placení, protože se bál reakce.
„Jak? Chceš si mě koupit?“ přijala Eva návrh bez zuření a vzrušeně zrychlila hoňku.
„Přesně tak. Chci tě vidět samotnou a v akci, při které se mi nabídneš. Sbalíš si mě. Mezi lidma a beze studu,“ pokračoval v popisu Eviny dnešní práce a skláněl hlavu, aby viděl mizet naběhlý žalud v drobné ženské dlani.
„Kdy a kde?“ souhlasně rozhonila kůžičku s důrazem, aby v zápětí přestala a schovala pracně žulový ocas zpátky do trenek.
„Co to děláš? No ještě dneska, ale teď pokračuj,“ vyjeveně zaškemral mimikou Pepa.
„Chtěl jsi profesionálku a pokud vím, tak jsi ještě nezaplatil,“ rozesmála se nekompromisně Eva.
„Ty jsi potvora! Tak to abychom spíchali, že?“ tutlal smích Pepa a honem psal na kus papíru adresu podniku, který pro dnešní večer vybral.
Podal ručně vytvořenou vizitku Evě a zvedl se, aby srovnal bouli na kalhotech. Zacvičil si ve stoje, zamaskoval rozkrok mikinou a s poznámkou, že ji čeká za dvě hodinky u Piráta, se rozloučil s pošimráním Evinčiné bradičky.
Měla před sebou dvě hoďky času, ve kterém musela vybrat ty nejvyzývavější kousky oblečení, stihnout vanu i s make-upem a přemístit se k baru, jenž nepatřil mezi proslulé ve městě. Tmavý lokál, kde se scházeli ranaři, zlodějíčci, pivaři a veškerá verbež z širého okolí, spíš hosty odpuzoval než-li lákal.
„Proboha, proč vybral zrovna tuhle barůvku,“ kroutila hlavinkou Eva u zrcadla, když se pouštěla do vyzývavého líčení.
Snažila se přijít na jádro pudla, protože se tohle dalo uskutečnit snad všude jinde než v tomto strašidelném pajzlu. Nanášela vrstvu za vrstvou a maskovala krásný obličejík výraznými šminkami. Po dokončeném díle se dlouze prohlížela, ojížděla vyceněné zuby jazykem a zvykala si na nový image své tváře. I když sama sebe nepoznávala, v tichosti si přiznala, že ji tohle provokativní nalíčení vzrušilo.
Rudá rtěnka se blýskala při každém našpulení, hbitý jazýček čistil orazítkované zoubky a modré stíny doplňovaly zelenkavé mrdavé oči. Evka si nakonec radostně mlaskla nad prvním splněným úkolem a přesunula se k posteli plné oblečení, aby vybrala něco, co by se k její dnešní roli nejvíce hodilo. Zavrhla veškeré šaty i sukně a až po krátké chvilce rozhodování vytáhla z pod hromady bílé elasťáky s trikem, které se chystala už delší dobu vyhodit.
„No vida, jak se dneska bude hodit,“ pochválila svoji nerozhodnost, která jí pro tentokrát zachránila spoustu času ve výběru šatníku.
Hladila si křivky, otáčela se přes zrcadlem a dokonce si i libovala odraz v zrcadle. Protahovala už tak dost hluboký výstřih a zařezávala elastické legíny mezi pysky, aby se kundička krásně rozpůlila a vyrýsovala. Bez spodního prádla se cítila o to víc svobodná a žádoucí, takže zbývalo doladit vizáž korály a náramky, ouška ozdobit cingrlátky, nazout delší dobu odložené lodičky, ozdobit ramínko kabelkou na dlouhém řetízku a přivolat taxi, protože i když se jednalo o bar o nějakou ulici dál, tak na jízdu v MHD nebo nedejbože pěškobus, si takhle opravdu netroufla.
Už na schodišti se modlila, aby nepotkala nikoho z domu. Našlapovala potichu, ládovala se celým balíčkem žvýkaček a ze vchodových dveří přeběhla chodník k už čekajícímu autu.
„Tak kam to bude? Do práce?“ zachoval se taxikář jako hulvát hned při jejím dosednutí.
„Na Sokolskou k Pirátovi,“ pracně převalila obrovskou žvýkačku v puse Eva až si musela pomoct jazykem.
„Kam jinam taky, že,“ hlesnul opovržlivě tágomen a nastartoval.
Eva se prohlížela naposledy v zrcátku a po očku sledovala drzého řidiče. Jindy by s takovým chováním byla raz dva vypořádaná, ale dnes si musela zvykat na to, že vypadá jako opravdová proficoura a tak musí trpět i tyhle frajírky. Nakonec pokrčila rameny a dlouze ojížděla rty rudou rtěnkou, aby ještě víc zvýraznila chystající se orální uspokojení.
„Jak ti jdou kšefty?“ hodil tváří přes rameno taxikář.
„Jde to. Nemůžu si stěžovat,“ zaklapla Eva zrcátko a načechrala si vytupírované kudrny.
„Jakej máš ceník? Že bych si dal taky říct,“ choval se dál pan drožka jako řezník.
„Orál za pětikilo a půl hodiny mrdačky za litr. Ale pro dnešek jsem už zabraná až do rána,“ překvapila sama sebe rychlou reakcí Evka.
„Škoda. Dej mi číslo. Objednám si tě na zejtra,“ natáhl ruku s propiskou ke kurvičce a čekal na numero.
Eva, zcela proměněná, napsala svůj telefon přímo na jeho kůži a znovu vytáhla zrcátko se rtěnkou, aby měla důvod se znovu provokativně olíznout.
„Zejtra zavolej, brouku,“ poslala mu vzdušnou pusinku a chystala smotek peněz k zaplacení rita, protože se rychlou jízdou blížili k cíli.
„Když mě necháš sáhnout aspoň na kozy tak to máš zadara,“ navrhoval už před Pirátem taxmen.
„Fajn. Tak si šáhni,“ vyšpulila hrudník a nabídla výstřih, který končil skoro u pupíku.
Řidič prohmatával obě bimbající pětky a palci brnkal o ztopořené bradavky. Zkoušel zapojit i druhou ruku, ale Eva jeho počínající řádění zarazila rychlým výstupem.
„Zejtra tě čekám,“ mrkla na něj do dvěří a zabouchla dveře.
Před jámou lvovou se naposledy zhluboka nadechla a rozklapala podpatky k baru, kde už čekal netrpělivý Pepíno. Jen vešla a už se mu trčel ocas. To potěšení z toho, jak se pro něj vyfikla, se nedalo popsat a tak jen jednou dlaní stiskl načepovaný půllitr a ve druhé nenápadně zmáčkl narostlou nedodělanou tyč v kalhotech.
„Proboha, tak tohle bude asi fofr akce,“ nestačil si domyslet, protože Evka kolem něj prošla bez naprostého zájmu.
Prošla, provokativně zavoněla těžkým parfémem a proklapávala se temným barem. Nebylo ani plno. Píno seděl v rohu prázdného placu, u automatů se hrbili tři zoufalci, dva kolem nich jen závislácky očumovali lítající švestky, zvonící třešničky a lákající jackpoty, na baru visel místní štamgast a o stolek dál něco šeptem řešila dvojice cápků.
„Co to bude?“ zeptala se nepříjemně barmanka, která byla k nerozeznání od vyzývavé Evy.
„Jen minerálku,“ objednala si Pepínova kurvička a provokativně pomalinku vyzvedávala obtaženou kýtu na vysokou barovou stoličku, protože cítila každý jeho pohled, který ji lechtal mezi stehny.
„Dej si panáka na mě,“ přitočil se najednou jeden z automatových čumilů a chytil ji mlsně kolem pasu.
„Mám? Na co mě zveš, fešáku?“ otočila se Evka bokem, aby viděla nejen závislákovi do tváře, ale i k Pepovu stolu.
Píno seděl, třeštil oči a hltal každý pohyb mužovy ruky. Rajc, který s ním cloumal se nedal k ničemu přirovnat. Viděl svou vyvolenou, jak mu ji ochmatává jakýsi cizák, který už v duchu vidí divoký šoust s touhle poběhlicí.
„Dej si co chceš kotě,“ sjel dlaní na zaříznutou Evinu prcinu a zmáčkl.
„Já jsem drazší než jeden panák,“ vžila se do role uměle vytvořená coura a naznačila šustotem prstů vetší částku než stála půldecovka kořalky.
„Za kolik mě přeblafneš?“ namáčkl si mladý vtěrka ptáka na Evino koleno a rukou nepřestával šmátrat po jejím polonahém těle.
„Pětikilo,“ střelila od boku profiEva.
„Neblbni to je moc. Dohodnem se na dvou stovkách?“ rejdil dlaní už v bohatě naducaném výstřihu bez ohledu na barmanku nebo ostatní v baru.
„Můžu ještě jedno?“ uslyšela Eva za zády Pínův hlas a rozechvěla se vzrušením.
Seděla na baru, vyzbrojená jako poslední rajda z nádraží, nechala se ochmatávat nadržencem a přímo přes mužem svých snů, zatím co Píno tohle všechno vnímal naprosto stejně s tím rozdílem, že vzrušením skoro omdléval.
„Dobrá, tak za dvě sta,“ odpověděla zřetelně, aby Pepan zřetelně slyšel jejich debatu a převalila v puse obrovskou žvýkačku s hlasitou bublinou.
„Milčo, my si odskočíme,“ zaburácel na barmanku nadržený cizák a tahal z kapsy dvoustovku, aby zaplatil předem.
„Jo, jasný,“ otráveně odsekávala znuděná prsatka za barem a točila přihlížejícímu Pínovi už celkem čtvrtý kousek.
„Já si jen odskočím, dejte mi to zatím ke stolu a pak rovnou zaplatím, prosím,“ zapomněl na typ hospody Josef a zdvořile se dožadoval spočítaného cechu.
„Jasná,“ zívla kozatka a točila dál zrzavého podmíráka.
Pepan zapadl na těsné záchodky, kde vplul do jedné z dvou kabinek. Zaklapl zrezivělou závoru na dveřích, která fungovala jako klíč a ani se neopovažoval dotýkat se lofasa, protože stačil jediný chvat, kdy by vyhnal ptáka z bavlněné klece a už by to všechno okolo kropil semenem. Musela mu stačit zvuková kulisa, protože opřený o zeď nedozděné kabiny, naslouchal páru vedle.
„Hul ho, ty děvko! Děláš to dobře, sakra! Polykáš? No, cpi si ho tam! Ukaž ty tvý cecky! Nechceš ho tam šoupnout?“ funělo to od vedle a Píno šilhal blahem.
„Máš další love?“ pronesla umumlaně Eva, což značilo, že má plnou pusu práce.
„Nemám no. Tak aspoň teda kuř. A ještě tady to mám rád. Tam mi to dělej, Bože, ten tvůj jazyk! Ten umí! Drž si ty cecky ať to vidím!“ skučel cizák na Evu.
Píno se rosil a utíral zpocené čelo do zdi. Švidral očima, plazil se dlaní po kachlích a bolestivě si mačkal stan v kalhotech, protože v duchu prosil neposlušného topořáka, aby ještě odpočíval. Nešlo to. Slyšel Evu jak se dáví cizím ocasem, jak si to týpek pochvaluje a protože byl těsně před kolabsem, s velikým přemáháním se rozhodl spláchnout a odejít zpátky k už zvětralému pivu.
Prošel znovu okolo znuděné barmanky, která jezdila špinavou utěrkou po údajně umytém půllitru a ztěžka dosedl na svoji vychladlou židli. Poslednímu pivu nevěnoval jedinou pozornost, protože netrpělivě čekal na vykouřeného typana a provokující Evu. Jen jezdil sklenicí po propáleném ubruse a vyhlížel do temné chodbičky vedoucí od záchodků.
Při zavrzání dveří sklo půllitru málem promáčkl. Zabodl pohled do vystříkaného typana, který si nestoudně zapínal poslední knoflík u riflí a rovnou luskal na barmanku, aby nalila dalšího panáka pro přicházející couru. Eva si upravovala vlasy a provokativně utírala a olizovala koutky, aby si mohla znovu přeleštit rozmazanou rtěnku.
Píno seděl, díky tvrdosti ohonu nevnímal nic okolo a jen čekal. Čekal, až jeho vyvolená dopije, odlepí své výstavní kejty od barové židličky a rozhoupe cecky směrem k němu. Strašně ji chtěl. A úplně stejně jako ten vystříkanec vedle ní.
„No nic, musím vydělávat tak se měj,“ kopla do sebe rychle panáka, slezla stoličku a rozklapala se konečně ke svému Pínovi.
Cestou přes lokál se zastavila u automatů a hodila do jednoho z nich dvacku, aby ještě chvíli prodlužovala Pínovo trápení. Párkrát zabrnkala o blikající enter a po prohrané hře jen znudeně přežvýkla obrovskou pepermintovou gumu. Rozhlédla se po baru, přepočítala a zkontrolovala osazenstvo a konečně ladně přitančila k totálně zpocenému Pínovi.
„A co ty bouráku? Nedal by sis mě taky?“ opřela se o stůl, pohladila si bok a nahnula trup, aby viděl obrovské pětky.
„Potřebuju domů,“ zaškemral šeptem a jen očima naznačil na kalamitu v gatích.
„No tak pojedeme domů,“ zahlaholila Eva schválně nahlas, aby místní byli svědky jejího courovského úspěchu.
„Hej, děláš dobře, kámo! Výborně hulí,“ smál se floutek od baru a zvedal palec na důkaz dobře odvedeného orálu.
„Zavolej taxi a jedeme,“ supěl vzrušením Píno.
„Čekám venku, brouku,“ roztočila kolem prstů řetízkem kabelky Eva a kroutila boky jako by análem cumlala hašlerku.
Pepan vstal, rozloučil se úsměvem s nevnímajícím okolím a odběhl k Evě, která už stála zády opřená u dveří. S nohou zapřenou do zdi si žvýkala a točila kabelkou.
„Chci to jako on! Kolik chceš?“ vyhrkl na ni jako by pro něj byla opravdu cizí.
„Hulit? OK, tak mi dáš pětikilo,“ natáhla dlaň jako by se nechumelilo.
„Zajedeme k tobě nebo kam?“ nervózně škubal peněženkou ze zadní kapsy riflí, aby měl placení co nejdřív z krku.
„Ke mě? To příjdu o další kumčafty, panáčku,“ odmítala vystoupit ze své role Eva.
„Pane bože, proč mi to děláš! Tak kde?“ zaúpěl nadrženě Píno a ocas mu už vrtal díru i přes dvojitou riflovinu u zipu.
„Kdekoliv. Změníme lokál,“ odbyla si mršensky dalšího zákazníka Eva a zamávala na přijíždějící taxi.
Nasedli oba na zadní sedadla přistaveného vozu a než se řidič stačil zeptat, tak Píno sám určil adresu domu své milé.
„Nespletl ses?“ usmála se zase líbezně přesně tak jak to u ní znal.
„Nespletl,“ mrkl, aby mlčky aspoň naznačil, že pro dnešek vystoupení bylo dost a je opravdu potřeba se uklidit do soukromí.
