Toto je 2 díl z 4 v seriálu Je to ve hvězdách

Je to ve hvězdách 2.

Od onoho setkání jezdil Robert za hvězdami téměř každý týden. Vždycky doufal, že se Karolína znovu objeví, nebo že ji alespoň spatří, jak se koupe v rybníku.

Jednou ji zahlédl mizet mezi stromy. Podruhé ji viděl, jak se sluní na břehu nahoře bez. Než se však k něčemu odhodlal, spatřil tam s ní i nějakého kluka. Tajně doufal, že je to její bratr, nebo jen kamarád, ale jejich polibky a doteky ho nenechaly na pochybách. Pozoroval, jak laská její tělo a jak ona se vzpíná proti každému jeho doteku.
Zatímco laskal ústy její ňadra, zručně ji zbavil spodního dílu plavek a rukou zaútočil na její nadrženku. Netrvalo dlouho a Kájin výkřik rozkoše se nesl nad vodou. On toho využil, přiklekl mezi její nohy a zarazil do ní svou tuhou kládu. Žádné něžné milostné dovádění se nekonalo. Byl to tvrdý živočišný sex.

Robertovi se při tom pohledu sice svíralo srdce, ale ani jeho pták nezůstal v klidu. S okem u dalekohledu, a ocasem v dlani, pozoroval dění na druhém konci rybníka. Honil si ho a vzpomínal na Káju, která teď řádila s jiným.

Sledoval, jak si Karolína klekla a její nabíječ ho do ní vrazil zezadu. Divoce přirážel, vypadalo to, jako by chtěl Karolínu svým kůlem probodnout skrz na skrz. Robert sám už byl na pokraji výstřiku. Ani souložící dvojice neměla k vyvrcholení daleko. Jejich hekání se ani na tu dálku nedalo přeslechnout. Najednou ho z Karolíny vytáhl, ta se jen otočila a hladově ho vzala do pusinky. Sama si u toho rukou rejdila v klíně. Jeho ruce si přitáhly Kájinu hlavu a tím jí zarazil ocas až do krku. Nebylo pochyb o tom, že se právě udělal. Ještě viděl, jak srazila nohy k sobě, uvěznila svou ruku na kundičce a roztřesená se svalila do trávy. To už ani Robert nevydržel a vypustil svou dávku do trávy.

Uspokojený, ale se zmatkem v hlavě, se Robert chystal sbalit dalekohled, aby ho mohl přenést nahoru na kopec na večerní a noční pozorování. Ještě naposledy se podíval, co se děje na druhém břehu. Ten kluk někam zmizel. Karolína dál ležela na břehu s roztaženýma nohama. Skoro to vypadalo, jako by se vystavovala Robertovu lačnícímu pohledu. Nadzvedla se, jednou rukou se zapřela vzadu a druhou vklouzla do klína, kde rozevřela svou nadrženou kundičku. Usmívala se přímo do oka vševidoucího dalekohledu.
„Jak je to možné? Ona snad o mě ví? To se mi celou dobu schválně předváděla?“ táhlo Robertovi hlavu.
Už už se chtěl zvednout, když zahlédl, jak mu Kája posílá vzdušný polibek. Pak se zvedla, pomaloučku se oblékla, posbírala těch pár věcí, co tam měla s sebou a na odchodu mu ještě zamávala.

Ten večer zůstal Robert nakonec sedět u stanu, nechtělo se mu táhnout až nahoru na kopec. Stejně se nějak na hvězdy nedokázal soustředit. Myslel jen na jednu, na Karolínu. To, co dnes viděl, bral od ní jako zradu. Bylo mu jasné, že nebyl její první a to, jak se s ním rozloučila, dávalo tušit, že ani poslední, ale i tak ho to všechno mrzelo.

Ráno, i když byla sobota a původně měl v plánu zůstat až do neděle, se sbalil a odjel domů. Další dva týdny nikam nejel. Netoužil znovu vidět, jak si to „jeho“ Karolína rozdává s někým jiným.

Po třech týdnech znovu vyrazil. Měly vrcholit Perseidy a to si Robert nechtěl nechat ujít. Přeci to bývala každoročně úchvatná podívaná. Tentokrát se zařekl, že se bude dívat jen na oblohu a nebude pátrat po tom, co se děje u rybníka.

Dorazil na své místo, a když chtěl postavit stan, všiml si, že vedle je vypálené místo. Jako by tam nedávno stál nějaký stan. Jen pokrčil rameny, rozložil stan a vyrazil nahoru na kopec. Nahoře si nachystal dalekohled, rozložil karimatku a pohodlně se na ni uložil. Slunce zapadlo za obzor a začaly se objevovat první hvězdy. Sledoval, jak se objevují známá souhvězdí a jeho myšlenky se rozutekly po celém vesmíru. Spatřil první meteorit a hlavou mu blesklo přání, aby se znovu setkal s Karolínou. Toužil po ní a zároveň na ni byl naštvaný.
Další ohnivá čára protnula noční oblohu. Podívaná začínala a Robert zatoužil, aby ji mohl s někým sdílet.
Plně zaujatý tou podívanou si ani nevšiml, že má společnost. Byla to Karolína, která se k němu tiše přiblížila. Tolik se těšila, že Roberta zase uvidí, že mu všechno vysvětlí. Jakmile ho zdálky uviděla, dostala nápad. Svlékla si všechno oblečení a opatrně se vydala k němu.

Už od něj byla jen několik kroků. Doufala, že jí to překvapení vyjde. Měla v plánu se rozkročit nad jeho hlavou a ukázat mu svou verzi „černé díry“. Jen si to správně načasovat. Všimla si, že zaměřil pohled někam k obzoru před sebou. Tři rychlé kroky a stála nad ním.
Robert zvedl hlavu, aby se podíval, co je nad ním. Nejprve se lekl. Chvíli netušil, co to je. Pak rozpoznal nahou kundičku.
„Ahoj, snad jsem tě nevyděsila,“ pozdravila ho Karolína.
„Ahoj,“ odpověděl se smíšenými pocity Robert, „docela jo.“
„To jsem nechtěla, promiň,“ omlouvala se, „a posuň se, ať si mám také kam lehnout.“
Robert se posunul ke kraji karimatky a blesklo mu hlavou, že by si měl dávat pozor na to, co si přeje.
Karolína na sebe natáhla tričko a kraťasy a lehla si vedle Roberta.

„Copak je s tebou?“ vyptávala se.
„Nic,“ odsekl.
„Ale no tak, jen se nedělej. Vždyť vidím, že tě něco trápí.“
„To ty,“ odpověděl.
„Já?“ podivovala se.
„Jo. Od té doby, co jsem tě potkal, myslím jenom na tebe.“
„A to ti vadí?“
„To ne, spíš mě trápí to divadlo, cos mi předvedla před třemi týdny.“
„Já věděla, že se díváš!“
„A jak si to věděla?“
„Odlesk sluníčka na dalekohledu tě prozradil. A když už jsem věděla kam koukat, tak to bylo jasné. Ostatně nebylo to poprvé, co ses na mě díval.“
„Aha.“
„A co je s tím? Tobě se to snad nelíbilo? Určitě sis ho u toho vyhonil.“
„Podívaná to byla pěkná, jen bych raději byl na jeho místě.“
„A co? Vyhonil sis ho, nebo ne?“ vyzvídala.
„Vyhonil,“ přikývl.
„Ráda bych ti to všechno vysvětlila a omluvila se,“ řekla Karolína smířlivě a posadila se.
Robert si sedl naproti ní a čekal.

„Víš, tenkrát, když jsme se potkali, tak jsem zrovna šla od něj. Dost jsme se pohádali a já šla ke kamarádce. Chytila mě ta bouřka a tys mě zachránil. A to k čemu došlo potom…
Ráda bych, abys mě pochopil. Tohle jsem nikdy předtím ani potom neudělala, nemysli si, že jsem nějaká lehká holka, co jde s každým…,“ snažila se mu vysvětlit se slzami v očích.
„Aha. Já… tohle by mě nenapadlo…“
„To jsem ráda. Ona to byla kombinace vděčnosti, touhy, samoty…. Já měla tenkrát podezření, že mi zahýbá, on se mi to snažil vysvětlit, ale já nechtěla nic slyšet. A pak ty. Choval ses ke mně jako k princezně, nechtěl si mě svést, zneužít, jen si mi nabídl nezištnou pomoc. A já se ti chtěla nějak odvděčit. Navíc to, že budu tvá první, mě hrozně vzrušilo a… strašně jsem tě chtěla svést. Nevím, bylo to tehdy poprvé, nikdy dřív jsem takový pocit neměla. Omlouvám se,“ dokončila vyprávění s hlavou v dlaních.
„A co to představení minule?“
„Promiň, neuvědomila jsem si, že tě tolik zasáhne. Jen jsem doufala, že když mě nemůžeš mít, tak mě alespoň uvidíš. Já… já ti nechtěla ublížit…“ vzlykala.
Robert jen seděl, koukal a mlčel.
„Proč mlčíš, proč nic neříkáš?“
„Promiň, já nevím, co na to říct.“
„Aha.“
„Bylas má první, měl jsem tě za bohyni, bylo to pro mě výjimečné. Doufal jsem, že i pro tebe a tys pak ráno bez rozloučení vypadla. Teď už alespoň vím proč.“
„Právě, že bylo. Já… omlouvám se,“ špitla a pohladila Roberta po tváři.
„Kdyby ses alespoň rozloučila, řekla, že to bylo moc krásný, ale byl to jen úlet… pochopil bych to…“
„Promiň.“
„Stačilo by telefonní číslo, všechno by se to nechalo nějak vysvětlit… mohla si říct, že se stěhuješ, že si tu byla jen na návštěvě… cokoli…“
„Je mi to líto… nechtěla jsem ti ublížit.“
„Ale ublížila.“
„Já… já…,“ rozplakala se.
Karolína zklamaná tím, jak se to vyvíjelo a naštvaná sama na sebe za to, co udělala, se zvedla a chystala se k odchodu.
„Tak já raději půjdu, ať ti neublížím ještě víc…“
„Počkej, nechoď nikam…,“ zastavil ji Robert.
Srdce jí poskočilo radostí. Otočila se a znovu si přisedla vedle něj.
„Děkuju,“ řekla, objala Roba a políbila ho.

„Hele padá hvězda. Rychle si něco přej,“ vykřikla nadšeně jako malé dítě.
„Těch bude dneska padat víc, až kolem stovky za hodinu. To by bylo přání.“
„No teda. A kdyby se to všechno vyplnilo…“ povzdechla si.
„A co sis přál?“ vyzvídala.
„Ale když to řeknu, tak se to nesplní.“
„A co když jo?“
„Chceš to opravdu vědět?“
„Chci.“
„Ale bylo to o tobě.“
„To mě napadlo. Tak povídej.“
„Víš, já… no abych se s tebou znovu pomiloval…“
„A co ti v tom brání?“
„Ale já si přál, aby to bylo jako naposled, ale až do konce.“
„Nechápu.“
„No, přál jsem si, abych se do tebe mohl vystříkat.“
„Aha.“
„Hele další, teď si přej něco ty.“
„Hotovo.“
„Tak co sis přála ty?“
„Abych s tebou mohla strávit ještě alespoň jednu noc.“
„Jen jednu?“
„No víc jich asi nebude…“
„A proč?“
„Tak se koukni,“ vyzvala ho a nastavila ruku.
Robert jen nechápavě koukal, nevěděl, co tím myslí. Pak si všiml zlaté obroučky s kamínkem na prsteníčku.
„Ty se budeš vdávat?“
„Budu.“
„A kdy?“
„Ono to bude ještě chvíli trvat. Je to naplánované na druhou sobotu v březnu. A ráda bych tě tam měla. Teda moc by mě potěšilo, kdybys přišel a zatančil sis se mnou.“
„Dobrá, přijímám. Ale já tam nikoho krom tebe nebudu znát.“
„Neboj, já ti tam přivedu nějakou svou kamarádku, slibuju.“
„Když já bych raději tebe.“
„Já vím, ale to nejde.“
„Nejde? To jako, že jsi…“
„Myslíš těhotná?“
Robert přikývl.
„To nejsem, alespoň zatím ne. Ale já ho mám opravdu ráda…“
„Aha. A proto jsi tu se mnou a ne s ním?“ řekl Robert a hned, jak to vypustil z úst, se zarazil, „promiň, já to tak nemyslel.“
„Já vím,“ chápavě přikývla a vzala ho za ruku, „já se s tebou chtěla jen rozloučit a všechno ti vysvětlit.“
„Děkuju. A teď už si lehni a koukej na tu podívanou,“ vyzval ji.

Leželi těsně vedle sebe a pozorovali meteory. Když se moc ochladilo, sbalili věci a vydali se dolů ke stanu. Cestou si pro jistotu vyměnili telefonní čísla.
„To je tvůj stan?“ ptal se Robert.
„Je, to pro případ, že bys mě odmítl a nechtěl mi poskytnout přístřeší.“
„Tebe bych nikdy neodmítl.“
„To mě těší, takže můžu zase k tobě?“
„Můžeš. Počkej, teď mě napadá, že ty tu na mě čekáš už několikátý víkend.“
„Jo. Jak si na to přišel?“
„To ten vypálený flek pod stanem.“
„Ty seš teda detektiv. A pojď už dovnitř,“ řekla se smíchem.

Než Robert všechno naskládal do předsíňky, Kája už zase ležela nahá na jeho spacáku.
„Takovéhle rozloučení si nechám líbit,“ pochvaloval si Robert, když ze sebe shazoval oblečení.
Ještě se natáhl k batohu a vyndal velkou krabičku kondomů.
Už se je chystal rozbalit, když ho Kája zarazila:
„To dneska nebudeš potřebovat, splním ti tvé přání.“
„Vážně?“ ujišťoval se Robert, ale i tak krabičku odložil tak, aby ji měl v případě potřeby nadosah.
„Vážně. Stejně jsme uvažovali o miminku.“
Tohle sdělení Roberta trochu zarazilo. I Karolína si toho všimla.
„Promiň, teď jsem tu s tebou a jen pro tebe,“ snažila se to vyžehlit.

Objala Roba kolem krku a vášnivě se přisála na jeho ústa. Nohy mu obtočila kolem pasu a na okamžik jako by splynuli v jedno tělo. Stan se stal jejich vesmírem a všechno kolem nich pro ně přestalo existovat. Chvíle čisté vášně a touhy se zdála být nekonečnou. Ale pouhé líbání jim nemohlo stačit. Jejich mladá těla žhnula chtíčem, který musel být ukojen.
Karolína uvolnila sevření svých nohou jen na okamžik, potřebný k tomu, aby mohl Robert nasměrovat svůj nástroj rozkoše na správné místo. Jakmile ucítila dotek hebké špičky kopí mezi svými lapličkami, okamžitě se na něj nabodla. Instinkty přebraly kontrolu nad jejich těly. Karolína roztáhla nohy co nejvíce od sebe, aby Rob mohl do ní co nejhlouběji. Ten toho využil a okamžitě pronikl až na dno. Chvíli si vychutnával tu rozkoš, kdy byl až po kořen zabořený v žádostivé kundičce. Stačilo, aby Kája pohnula boky a Robert začal divoce přirážet. Stanem se neslo hekání a pleskání. Chytil její nohy, přitiskl je k sobě a zvedl je do vzduchu. Obě je pořádně obejmul a dál zběsile prznil nabízenou prcinu, teď ještě těsnější. Kájina ňadra divoce poskakovala po hrudi, až je musela sevřít do dlaní. Tahala se za bradavky a hlasitě u toho hekala. To už se Robert, jak se blížil k vrcholu, přestával ovládat.
Jen se podíval Káje do očí a udýchaně se zeptal:
„Opravdu… můžu?“
Ta místo odpovědi jen přikývla a dál hlasitě vzdychala. Vzrušením a napětím se kousala do rtů v očekávání, jak se jí semeno bude rozlévat po vagině.
Rob se snažil tu chvíli oddalovat co nejdéle. Karolína se chvěla pod jeho výpady. Vnímal těsné sevření její mušličky, které ho přivádělo téměř k šílenství. Naposledy pronikl do jejího těla.
„Aaahhh…,“ vydechl a roztřásl se orgasmem.
Nahromaděná dávka vyrazila na zteč. Drala se z koulí ven a v mocných proudech zalévala Kájinu studánku. S každým výstřikem vždy ještě trochu přirazil a Karolína vyhekla. Pocit zalité studánky jí pomohl k vrcholu.

Robert vytáhl uvadající nástroj a za ním se vyvalila spousta bílé tekutiny. Karolína rychle prsty cpala vše zpět, jako by nechtěla přijít ani o kapku toho zázraku. Vysílený Robert se svalil vedle ní.
„Snad to nebylo pro dnešek všechno?“ podivovala se Kája.
„Neboj, nebylo. Jen mi dej chvilku a můžeme pokračovat.“
„Jo tak chvilku? No uvidíme,“ řekla tajemně.
Upatlané prsty si labužnicky olízla. Otočila se na bok a pozorovala Roberta. V duchu si porovnávala svého nastávajícího s Robertem.
„Že ty zase myslíš na něj,“ vyčetl jí Robert.
Kája se jen smutně zatvářila.
„Neříkalas, že dneska si tu se mnou a jen pro mě?“
„Jo, říkala. Promiň,“ omlouvala se a hned se začala Robertovi věnovat.
Prsty mu přejížděla po hrudníku, kroužila kolem jeho bradavek a pak zamířila k jeho ochablému penisu. Vzala ho do dlaně, několikrát pohladila a už začal znovu vystrkovat hlavičku. Pohrála si i s přívěškem a rázem byl připravený k dalšímu pokračování.

Kája toho využila a naskočila si otočená zády k Robovi. Namazaná směsicí šťáv, neměla problém ho pohltit do sebe. Robert tak měl možnost vychutnávat si pohled na její luxusní pevné pozadí. Karolína si v předklonu, opřená rukama o Robertova stehna, užívala nového úhlu dráždění. I Robovi to dělalo dobře. Pozoroval, jak jeho ocas mizí v nenasytné dírce a znovu se objevuje. Pohled se mu sice líbil, ale jeho vlastní nečinnost už moc ne.
„A co takhle malou změnu?“ zeptal se.
„Myslíš takovou?“ odpověděla mu a zaklonila se.
„Jo, to jsem přesně myslel.“
Využil toho, že měl Kájina ňadra na dosah, a začal je zpracovávat. Pohrával si s nimi stejně jako Karolína před tím. Opřená o ruce a vzepřená na nohou opatrně nasedala na vztyčené kopí. Robert se jí snažil napomáhat. Jednou jim ta souhra nevyšla a napružený utahovák vystřelil z nadržené kundičky jako čertík z krabičky. Karolína překvapením vyjekla a hned se jednou rukou snažila vrátit ho tam zpátky. Ztratila rovnováhu a zřítila se na Roberta, naštěstí se ani jednomu nic nestalo. Oba se tomu začali smát. Robert objal Karolínu a přetočil se s ní, aby ji dostal pod sebe. Roztáhl jí nohy od sebe a snažil se vleže dostat do správného otvůrku, ale moc se mu to nedařilo. Raději si tedy klekl, uchopil Káju za boky a vytáhl ji také do pokleku. To už pro něj bylo lepší a mohl snadno zasunout.

Zezadu protahoval Karolínčinu štěrbinku. Střídal rychlé a tvrdé průniky s pomalým a něžným drážděním. Karolína u toho nádherně vzdychala a snažila se sama nabodávat. Robertův pohled však stále zajížděl k vystrčenému zadečku. Ta kakaová dírka ho neskutečně lákala.
Naslinil si ukazováček a zakroužil s ním kolem sevřené dírky. Kája sebou cukla, když ucítila dotek v místech, kam ještě nikoho nepustila. Bob se však nenechal odradit a dál vytrvale útočil na zadní vrátka. Nezapomínal však přirážet a tak hnal Karolínku k dalšímu vrcholu. Ta hekala a sténala, že to muselo být snad slyšet i na druhou stranu rybníka. Robert se nad tou myšlenkou pousmál. Kdyby tak ten její věděl, jak ji tady teď przním. Najednou se Karolína roztřásla v nadcházejícím orgasmu. Bob nepřestával a prodlužoval tak její rozkoš.

Zaregistroval, že by si Karolína potřebovala odpočinout. Vyndal svého utěšitele a jemně rukou hladil znavenou prcinku. Druhou rukou se nenápadně natáhl pro odloženou krabičku.Přestal dráždit Karolínu a rychle rozbalil ochranu a nasadil si ji. Prstem opakovaně zaútočil na sevřenou prdelku, Karolína byla po vyvrcholení natolik uvolněná, že mu nedalo moc práce proniknout dovnitř. Kája ani neměla sílu protestovat. Ostatně sama si tam občas při masturbaci strkala prstík, jednou si tam dokonce zkusila zasunout malý vibrátor. Robert si připravoval půdu pro zásun. Jednou rukou hladil mušličku a prstem pomalu uvolňoval análek. Když se mu zdála dostatečně připravená, posunul se blíž a místo prstu nasadil svého plenitele. Oběma rukama rozevřel půlky od sebe a zlehka zatlačil. Než se Karolína nadála, byla v ní masitá hlavička.
„Robertek nebo robertek,“ blesklo jí hlavou, až se musela usmát.
Robert se mezitím činil a pomalu se jí tlačil do zadečku, až tam byl celý.
Jakmile ucítila, že je v ní, otočila se na něj a řekla:
„Tak a teď si zbavil můj zadeček panenství.“
„No vidíš, aspoň někde jsem první.“
„To jo, ale teď už to zpátky nepůjde, to by bylo o infekci.“
„Ale půjde, já si vzal kondom.“
„I ty lišáku,“ pochválila ho a sama začala opatrně přirážet.
Těsné sevření Roberta hrozně vzrušovalo, i Káje to nebylo zrovna nepříjemné a začínala tiše vzdychat. Sama si sáhla rukou do rozkroku a pohrávala si s poštěváčkem.
„Ooohhh… aaahhh…,“ vzdychal Robert.
Karolína mu statečně přizvukovala.
Mezi vzdychy sdělila Robovi své přání:
„Aahhh… doufám, že se do… ooohhhh… mě znovu udělá… áááhhh… š…“
„Aaahhh… kam?“
„Do… ooohh… kundičkyyy…,“ zakřičela, jak ji zachvátil orgasmus.
Robert rychle opustil úzkou prdelku, stáhl zbytečnou ochranu a uposlechl Karolíninu výzvu. Prudce ho do ní zarazil a divoce ji protahoval. Každým průnikem byl blíž svému vyvrcholení. Karolína ho vzdechy povzbuzovala.
„Jooo…ooohhh…,“ vykřikl a naposledy ho do ní zarazil.
Vytryskla z něj druhá dávka. Karolína se prohnula v zádech a znovu se udělala. A málem se neudržela v pokleku, jak se jí třásly ruce i nohy.
„Už doost,“ řekla, když konečně popadla dech.
To bylo ve chvíli, kdy Robert opouštěl její tělo. Kája ještě chvíli zůstala klečet s vystrčeným zadkem, než se svalila na břicho. Rob si lehl vedle ní a přerývavě dýchal.
„Já už teď stejně nemůžu, musím si dát pauzu.“
Karolína se otočila na bok a přitiskla se k němu. Přehodila přes něj jednu ruku a jednu nožku a spokojeně oddechovala. Robert cítil na svém stehně její kundičku, ze které líně vytékal malý potůček. Než se nadáli, oba, vyčerpáni příjemnou činností, spokojeně chrupkali.

V noci se Robert vzbudil s tvrdým ptákem a plným močákem. Chvíli přemýšlel, čemu uleví dřív. Nakonec ho neustávající tlak ve slabinách přinutil vymanit se z objetí Karolíny a vyjít do chladné noci. Udělal několik kroků od stanu a ulevil si.

Jakmile rozhrnul stanové plátno, aby mohl vlézt zpátky dovnitř, do hřejivé Karolíniny náruče, zpoza mraků vykoukl Měsíc a jeho záře osvítila obnaženou a stále ještě vlhkou štěrbinku.
Neodolal a místo, aby se ke Karolíně přitulil, poklekl mezi její nožky a zhluboka nasál vůni ženského klína. Vystrčil jazýček a opatrně ochutnal. Rozhodl se vyzkoušet, co mu všechno projde, než se Kája vzbudí. Zlehounka olizoval vzrušenou dírku a snažil se rozlepit upatlané rtíky. Karolína se malinko zavrtěla, když se letmo dotkl jejího knoflíčku. Raději tedy sjel níž a pokoušel se jazýčkem proniknout dovnitř. Odpovědí mu bylo téměř neslyšitelné zasténání a kapka rosy, která prýštila ven. To mu dodalo odvahu a pustil se do díla s ještě větším nasazením. S velkou chutí polykal, co z Káji vytékalo. Skoro jako by se snažil vysušit ten věčný pramen. Čím víc se však snažil, tím víc toho vytékalo. I jeho ocas se znovu hlásil o svůj díl.
Přestal s jazykovým cvičením a na ústí rozevřeného poupátka nasadil svého opylovače. Pomalu vnikal dovnitř. To už bylo na Káju moc a probudila se. Byl to pro ni zvláštní pocit, probudit se s plnou kundičkou. Nejprve se trochu lekla, než si uvědomila kde je a co se děje.
„Teda, že se nestydíš, takhle mě zneužívat,“ řekla s hraným naštváním, když nabyla vědomí.
„Nestydím, ani nevím, proč bych měl,“ odpověděl jí, „když se tu přede mnou válíš nahá, tak se nediv, že si chci trochu užít. Navíc, když si vyhrožovala, že to bude naposled.“
„No jo, máš pravdu. Co mám s tebou dělat…“

S Karolíniným souhlasem se opět činil. Když byla vzhůru, už se nemusel tolik kontrolovat. Roztáhl jí nožky, co nejvíce to šlo, těsné sevření si už užil, teď zatoužil po divokém sexu. Neváhal a zarazil svého nabíječe až na samé dno. Dlouhé rychlé šťouchy nenechaly Káju na pochybách, že tentokráte to nebude žádné něžné milování, ale nespoutaná vášnivá mrdačka. Jejich podbřišky o sebe hlasitě pleskaly. Jedinými dalšími zvuky bylo sténání Karolíny a Robertovo supění námahou.
Chtěl mít všechno pod kontrolou, tak jakmile Kája zamířila rukama ke kozičkám, okamžitě ji chytil za zápěstí a znehybnil jí ruce nad hlavou. Aby to dokázal, musel na ni trochu nalehnout. Pro ni to bylo od Roberta něco nového a nečekaného, o to víc ji to vzrušilo. Ještě do nedávna nesmělý a nezkušený mladík, ji tady teď tvrdě zneužíval a nic jí nedovolil. Uvězněná pod jeho tělem s napětím očekávala, co bude dál.

Robert ji nezklamal. Vynutil si vášnivý polibek, při kterém ji lehce kousl do rtu. Odtáhl se od ní, prudce ji přetočil na břicho, přizvedl za boky a zezadu do ní vnikl. Mrdal ji zezadu tak divoce, že měla co dělat, aby se udržela na rukou. Bob si vzpomněl na porno filmy a pleskl Karolínu po vystrčeném zadečku. Ta sebou leknutím škubla, ale místo aby se odtáhla, přitlačila se k Robertovi ještě víc. Ten ji pleskl pro jistotu i po druhé půlce.
„Aaahhh,“ uniklo Káje ze rtů.
„To jsem nevěděl, že jsi na takové hrátky,“ pronesl tiše.
„Ani já ne… ooohhhh…“
Bob pevně sevřel obě její půlky a tvrdě přirážel, jako by z ní chtěl vyšukat duši. A Karolína rozhodně nebyla proti. Házela zadkem a snažila se držet jeho tempa. Vzrušením se kousala do rtů. Robert ji znovu pleskl přes vystrčené půlky.
„Jooohhhh…,“ hlasitě vykřikla.
Jakmile zase zavřela pusu, ucítila kapku krve z prokousnutého rtu. Jako by ji to ještě povzbudilo, ale neměla šanci držet se Robertova zběsilého tempa. Vnímala jen to pleskání jejich těl, to, jak jí jeho pytel naráží na klitoris a ocas jezdící v ní jako píst. Najednou se jí zmocnilo vyvrcholení. Celá se třásla a hlasitě vzdychala. Robert dál pokračoval, nenechal ji oddechnout. Sotva odezněl jeden orgasmu, přišel další, a pak ještě jeden.
„Už dooost… ooohhh… prosííím…,“ žadonila Kája.
„Už?“ podivoval se Rob, stále však plenil její zmučenou prcinu.
Na Roberta to už také přicházelo, věděl, že mu zbývá jen okamžik. Karolína už jen hlasitě oddechovala, už neměla ani sílu se bránit. Ruce jí dávno vypověděly službu a byla opřená hlavou o spacák, se zadkem vystrčeným na Roba. Kdyby ji nedržel za boky, už by ležela.
„Anoo…, ooohhh…,“ hekal Robert, „už buduu…“
Naposledy přirazil a vypustil zbytky své šťávy do Karolíny. Ta jen útrpně držela a čekala, až odpadne.

Bob se svalil na spacák a Karolína natáhla nohy a lehla si.
„Tys mi dal,“ hlesla, „tohle zítra asi jen tak nerozchodím.“
„Já myslel, žes to chtěla.“
„To chtěla, bylo to úžasný. Jen to, že teď nejmíň tejden nebudu moct, těžko vysvětlím.“
„Tak se holt budeš muset přemoct.“
„To asi budu muset,“ pomyslela si, „zvlášť jestli nechci, aby to prasklo, kdyby to náhodou vyšlo.“
Než stačila odpovědět, slyšela pravidelné oddechování a tiché pochrupování.
„Omlouvám se,“ zašeptala tiše a také usnula.

Zobrazit za celou dobu
Zobrazit za celou dobu
1648
Zobrazit dnešní
Zobrazit dnešní
2
Navigace v seriálu<< Je to ve hvězdách 01Je to ve hvězdách 03 >>

Komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na