Byla hluboká noc. Serge Rodier svižně krájel kilometry ke svému bydlišti, když vtom za vesničkou Villariés spatřil u krajnice stojící Mercedes a ženu v plesových šatech pokuřující cigaretu. Pochopil, že se něco stalo a zastavil.

„Dobrý večer. Máte problém?“ zeptal se a žena jen kývla hlavou.
„Mám defekt. Jistě chápete, že kolo vyměnit neumím.“
Serge to chápal, vytáhl z kufru potřebné nářadí a dal se do výměny.
„Jsem Serge…Serge Rodier, finančník. Tudíž stále na cestách za obchody.“
„Já jsem Claudine Levasseur z Montjoire,“ představila se žena. „Vracím se z plesu a vtom, bum! Jen taktak jsem zastavila. Trčím tu už půl hodiny a čekám. Možná na to, že se to samo opraví…“ a řečnila a řečnila, až byl Serge s prací hotov.

„Máte to na rezervě, takže jeďte pomalu a zítra si sjednejte opravu,“ oznámil ji a měl se k odchodu.
„Počkejte! Jste špinavý…. Zajedeme ke mně, umyjete se a zasloužíte si i skleničku. Pokud někam nespěcháte?“ usmála se Claudine.
„Dobrá. Pojedu za vámi,“ Serge přikývl a nasedl do auta.

Cesta jim trvala necelou půlhodinku, když projeli velkou zahradou a u krásné vily, či skoro zámečku, zajeli do garáže. Obě auta se tam pohodlně vešla.
Claudine otevřela dveře: „Služebnictvo má volno. Ale nebojte se, postarám se o vás sama.“
Pak Serga nasměrovala do koupelny.
„Jestli chcete, je tam i masážní sprcha. Je opravdu příjemná,“ šveholila a pak se omluvila, že půjde do druhé koupelny.

Sergo se svlékl a použil sprchu bez masážních doplňků, zato si ručně masíroval svůj nástroj. Ten mu povstal nad představou nahé Claudine v druhé koupelně.
Ženu odhadoval tak na čtyřicítku a vzhledem k domu i dost bohatou. Jak se vlnila v šatech, odhalovala tak krásné štíhlé nohy, vpředu se jí rýsovaly kopečky prsou a i přes makeup bylo vidět, že má pěknou tvář.
Tu by si dovedl představit v posteli.

Když vyšel ven, žena už seděla na pohovce. Byla převlečena do domácích šatů, které opět rafinovaně odkrývaly, co neměly, ale nebylo to vulgární ani vyzývavé.
„Pojďte. Na přípitek šampaňské,“ pozvedla dvě sklenky a jednu mu podala.

Napili se a Serge povídal něco o sobě, pak Claudine vyprávěla, že je spisovatelkou dívčích románů a od rozvodu už žije sama. Volný čas tráví s přáteli.
„Jestli chcete, můžete tu přespat. Jste džentlmen, jak jsem poznala už s tím kolem, takže nečekám, že pozváním tu skončím ohnutá o klavír a zneuctěná,“ usmívala se svůdně.
Serge si o sobě nemyslel, že je džentlmen, zvlášť, když Claudine se mu přímo nabízela a povstal.
„Mohu si zahrát?“ poukázal na zmíněný klavír.
„Jistě,“ pokynula Claudine a pak se zaposlouchala nad trylky linoucí se z nástroje.
„Óóó, vy ovládáte Chopina. To je můj oblíbený skladatel,“ přešla ke klavíru a sledovala jeho hbité prsty běžící klaviaturou.
„Ovládám i jiné věci!“ řekl Serge a prudce vstal, ženu otočil, a ohnul o klavír a bleskově ji vykasal šaty.

„Co to….ne…bože…nééé!“ zaječela Claudine, ale proniku nadrženého ocasu nezabránila. Naopak vyjekla nad velikostí, která se jí drala do klína.
Bylo by to příjemné za jiných okolností, ale takto to docela bolelo. Rychle se snažila uvolnit, protože sama byla vyhladovělá po sexu, ale tohle bylo nečekané a neměla to pod kontrolou.
Přesto po chvíli s vnitřním uspokojením v sobě vnímala přírazy tvrdého ocasu.
Serge neměl dlouhý ocas, zato spíše širší, takže dokonale těsnil a jezdil v pochvě jako píst a tření bylo oboustranně silné. Claudine tekla v celých proudech a zprvu tiše, později již hlasitě slastně vzdychala a sténala.
Serge se nemohl nabažil pohledem na její pevný zadek a mokrý ocas s mlaskáním vnikající a plenící jí pochvu. Zezadu ji prohmátl prsa a s uspokojením cítil tvrdé vztyčené bradavky.
Tý děvce se to líbí! Zrychlil tvrdost a rychlost přírazů a ve chvíli, kdy do ní vypouštěl svou dávku, cítil stahy kolem ocasu, jak se udělala i ona.
Chvíli tak zůstali ve strnulém spojení, než mu ocas zvadl a vyjel z ní ven.

***

„Tak přesně takhle jsem to nechtěla,“ ztěžka Claudine vstávala z piana. „Seš pěkný džentlmen, jen co je pravda.“
„Promiň. Jsi příliš krásná, nemohl jsem odolat,“ dolil Serge oběma šampaňské.
Claudine ještě něco bublala, ale napila se a zůstala stát.
„A co teď, když sis užil? Nemohla bych z toho ještě něco mít i já?“
„Jistě. Přeješ si opět piáno, nebo zde pohovku?“ opáčil Serge s úsměvem.
„Ne. Mám to ráda na pračce v prádelně, ale ještě raději v posteli,“ sebrala Claudine láhev ze stolu a zamířila do patra.
Serge ji následoval do ložnice s obrovským letištěm, kde se mohli klidně odehrávat hrátky vícero lidí.

„Mám ráda pohodlí,“ okomentovala jeho údiv, shodila ze sebe šaty a nahá ulehla na záda. Jen pohled na výstavní tělo mu probudil erekci a Claudine se spokojeně usmála.
„Nejdřív hezky vylízej, co sis nadrobil,“ roztáhla nohy se stopami semene a šťáv mezi ulepenými chlupy.
Serge neměl na vybranou. Zalehl ji mezi nohy a začal s laskáním nadržené kundičky.

S vylizováním spermatu neměl problém. Měl zkušenosti z vězení, kde se něco nakouřil čuráků spoluvězňů. Taky zadek mnohokrát okusil velikosti nadržených ocasů a docela chápal ženy, které anální sex odmítaly. Sám věděl proč.
Nyní sál nalité pysky rozevřené pochvy a hltavě polykal šťávy, které Claudine za hýkavých zvuků uvolňovala. Pochva se otevírala stále víc a dožadovala se zásunu.
„Ach…ano..jooo…už….budu…uuuuh….júúúh,“ vzdychala Claudine a vlastní rukou si kmitala na klitorisu.
Pak táhle vydechla a Serge měl pocit, jak mu zasunutý jazyk pochva stahuje a vsává do sebe. Dál už na nic nečekal.
Než se Claudine probrala, měla nohy od sebe a ocas zasunutý v pochvě až po kořen. Serge se na ní vlnil, strojově přirážel, jazykem ji laskal na prsou a slastně funěl.

Claudine se přidala a plně si užívala ocas, který ji krásně vyhovoval svými rozměry a protahoval vyhladovělou kundičku. Rozevírala nohy víc, aby se dostal opravdu hluboko a naplnil ji tak bouřlivým orgasmem, jako před chvílí.
Serge se posunul výš, aby se mohli líbat a jazyky se střetly v divokém souboji. Bylo to slastné a opojné.
„Otočíš se?“ zeptal se Serge.
„Ale zadeček nech na pokoji, ano?“ požádala Claudine a poslušně ho na něj vyšpulila. Serge pohladil ty dvě krásné pevné polokoule. Pak ji rukou prohmátl zmáčený porost mezi nohama a zatlačil tam ocas.
„Óóóh…úúú,“ vydechla Claudine slastně, jak pocítila tření z jiného směru.
Tvrdý ocas se rytmicky rozjel v přírazech a Claudine byla v sedmém nebi. Takhle krásně už ji to dlouho nikdo neudělal. Pak pocítila ruce na prsou, jak je hnětou a prsty mačkají naběhlé bradavky.

Náhle ji ruce sevřely v pase a přírazy nabraly na intenzitě. Teď už to bylo divoké mrdání. Muž si ji bral bezohledně a tvrdě, ale to jen zvyšovalo její rozkoš.
„Ano…ano….já…budu…ooh..oh..oh…anoooo,“ kroutila se a vzdychala v nastupující rozkoši, která ji stoupala tělem, až ji celou naplnila spalující slast orgasmu.
Pochva se začala stahovat kolem zaraženého ocasu a ten po několika dorazech vypustil svůj obsah a zalil její lůno životodárným semenem.
Claudine padla uvolněně na břicho, Serge se svalil vedle.

***

Leželi vedle sebe, každý ponořen ve svých myšlenkách, když Claudine nadhodila: „Nemyslíš na něco víc než, že jsme si jen udělali hezky?“
„Hm, nemyslím,“odtušil Serge.
„Jsi ženatý? Když seš ten finančník stále na cestách…?“ Claudine se uchichtla.
„To nejsem. Opravdu na tohle nemám čas. Jen byznys a byznys. Je to těžký,“ vzdychl Serge.
„Jééé,“ vykřikla Claudine náhle. „Zapomněla jsem vypustit psy! Tohle dělá zahradník, ale dnes tu není. Někdo nás musí přece do rána hlídat,“ pohladila mu povadlý ocas, natáhla si šaty a vyběhla z pokoje.

Psi se za chvíli venku rozštěkali, jak vítali svou paní. Claudine jim doplnila žrádlo a pak zašla do garáže. Chvíli pohlížela se zamyšlením na Sergeho Audi. Neměla ve zvyku lézt do cizích aut. Ale něco ji říkalo, aby se ujistila, že Serge je opravdu důvěryhodný muž….

***

Když se Claudine vrátila, Serge už byl zase při síle i chuti.
„Už ne, prosím. Potřebuju si trochu odpočinout. Nezlob se, ale ráda spím sama. Tvůj pokoj jsou dveře napravo, jak vyjdeš na chodbu, ano?“ políbila ho Claudine něžně na čelo.
Serge se tam odebral a rozhlédl se. Hezký pokoj. Postel, skříň, stolek, křeslo, okno do zahrady. Hned ho otevřel a s rozkoší nasál vlhký vzduch.

***

Ruka nacvičenými pohyby našroubovala na hlaveň tlumič a poté natáhla závěr.
Postava potichu vyšla na chodbu a pomalu stiskla kliku vedlejšího pokoje.
Dveře se neslyšně otevřely a na na lůžku byl matně vidět obrys spícího těla.
Ruka s pistolí se natáhla.

„Puf, puf, puf, puf,“ čtyři kulky se zaryly do pokrývky, kde nechaly černé průstřely.
Postava přistoupila blíž a strhla pokrývku. V posteli nikdo nebyl a tohle byla ..past!
Vlevo něco vyskočilo a postavu povalilo do postele.
„Ty mrcho. Já věděl, že mě přijdeš voddělat!!“ vykřikl Serge a Claudine jen vyděšeně zírala na jeho vztekem sešklebenou tvář.
Když se napřáhl pěstí vykřikla: „Ne! Nebij mě! Všechno ti vysvětlím!“

Pod pohrůžkou její vlastní pistole ji Serge z natrhaného povlečení přivázal ke křeslu.
„Vím všechno! Claudine Levasseur, alias Černá vdova. Pro policajty jsi čistá, ale všichni vědí, kdo ve skutečnosti seš. A jak jsi ze mě tahala ty rozumy, jestli jsem sám, mě přesvědčilo, že mě zabiješ,“ vykládal Serge.
„Ty taky nejseš finančník, ty šmejde,“ vyprskla zlostně Claudine. „Kdo vlastně seš, že o mně víš?“
„Jsem tak trochu jako ty. Lovím hezké paničky a pak jim protáhnu komín a následně vyvětrám konto. Rozhodně ale nikoho nezabíjím,“ konstatoval Serge.
„Takže si mi protáhl komín a teď chceš prachy?“ zaječela Claudine vztekle.
„Přesně tak!“ odvětil Serge laskavě. „Ale s tebou jsem ještě neskončil. Seš moc hezká, moc šikovná, takže ještě něco pro mě uděláš,“ a vytáhl si ocas a přistoupil k její hlavě. „Hezky mi ho vyhulíš a pak si půjdem pro penízky, hehehe,“ zasmál se.

Claudine neměla žádnou možnost, než ho poslušně začít sát. V puse ji hezky narostl do své velikosti.
Claudine se bolestivě roztáhly rty v koutcích, ale díky malé délce se jí dařilo ho do sebe vpravit téměř po kořen.
Pevně sevřenými rty kmitala rytmicky hlavou a Serge jen opojeně vzdychal.
„Kuř, děvko…joooo….už…bude…mlíčko!“
Claudine se zděsila. Sperma v puse? Nikdy! Snažila se vymanit, ale Serge ji držel hlavu a skutečně vzápětí cítila teplou záplavu v puse a rychle polykala, aby se nezalkla.
Když ji pustil, začala se dávit a ven plivat zbytky semene.
„Bléé…nesnáším to…pfuj…pfuj…bože!“ hořekovala.

Serge si ocas uklidil do kalhot a pak spolu prošli dům. Žena mu otevřela sejf, kde ulehčil jejím hotovým penězům a nějakým starožitnostem. Naložil to do auta a Claudine rozvázal ruce.
„Bylo to hezké, ale nepotřebujeme se už vidět, co říkáš?“ řekl s úšklebkem, zatímco žena si třela ztuhlé končetiny.
„Užij si lup ve zdraví!“ vztekle se otočila na patě, zašla do domu a bouchla dveřmi.
Pak zašla do ložnice, kde si vzala mobil a stiskla tlačítko hovoru..
„Tak! Šťastnou cestu,“ dodala s jistým uspokojením a šla si uvařit kávu.

***

Serge brázdil silnici vinoucí se mezi vinicemi úrodného kraje jižní Francie a říkal si, že tentokrát měl opravdu velké štěstí. Netušil, že ke konci cesty už mu zbývá jen pár minut.

Pod sedlem spolujezdce pomalu odtikávala svůj čas nastražená nálož právě odjištěná mobilem.

Zobrazit za celou dobu
Zobrazit za celou dobu
2355
Zobrazit dnešní
Zobrazit dnešní
2

4
Komentujte

avatar
4 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
4 Comment authors
MartinBob RomilDexius74Iki Recent comment authors
  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Iki
Host

Pěkná detektivní povídka. Super.

Dexius74
Člen
Dexius74

Tak vyletí do luftu, alebo bude mať “zpeklaštěstí” ?

Bob Romil
Člen

Klasický příběh, kde si postavy nikdy nemůžou být jisté, že s nimi někdo jiný nevyjebe. Doslova i obrazně 🙂 Hezky napsáno.

Martin
Člen
Martin

Velmi povedená povídka . Když už si myslíš , že máš vyhráno , tak se vše změní .