Toto je 2 díl z 2 v seriálu Dvě milenky

POBYT VE MĚSTĚ

Jednoho dne se Ralf seznámil s velmi hezkou dívkou a to přímo v budově školy. Vlastně ji tu spatřil už několikrát a protože dívky techniku nestudovaly, byla tu velmi nápadná. Vždy zašla do kabinetu profesora aritmetiky a geometrie a pak zase s cudně sklopeným zrakem budovu opouštěla.

Při poslední návštěvě se s ní Ralf jakoby srazil, respektive to udělal tak, že ona do něj nechtěně vrazila. Přitom teatrálně upustil i nějaké sešity a pomůcky, čímž dívku opravdu vyděsil.
„Promiňte, pane, mou nemotornost,“ špitla a jala se mu pomáhat.
„Děkuji, ale to já jsem měl uvolnit cestu krásné slečně,“ odpověděl Ralf a dívka zrudla.
„Netušil jsem, že také studujete techniku?“ zaváděl řeč.
„Nestuduji. Navštěvuji zde strýčka,“ konečně zvedla dívka zrak a jejich oči se střetly. Měla oválnou tvář, hnědé vlasy, její oči byly tmavé, hluboké, podmanivé a úsměv zářivý, veselý v krásně vykrojeným rudých rtech s bílými zuby.
„Smím jít kousek s vámi?“ otázal se Ralf a chvěl se, jak dívka odpoví.

Dívka ho mlčky ohodnotila. Líbil se jí a na chudého studenta taky nevypadal, tak lehce přikývla. Tvářila se však stále upjatě a nepřístupně, dokud neopustili budovu. Teprve tam se rozhovořila, jako by z ní spadlo nějaké závaží.
„Promiňte, ale musím se vám přiznat. Chodím za strýčkem tajně studovat. Chci být vzdělaná a samostatná a ne jak si myslí matka, domácí hospodyní. Jinak jsem Vilma,“ sama se mu první představila a podala mu ruku.
Ralf se zastyděl. „Promiňte mi tu neomalenost, jsem Ralf Daimler, budoucí majitel závodu na autochody. Zatím jsem jen student.“

Dívka se zasmála a pokračovali v družném hovoru, až došli na náměstí před jeden dům.
„Děkuji za doprovod. Již jsem doma. Možná, že se někdy znovu potkáme. Sbohem,“ zamávala mu a vklouzla do domu. Ralf zůstal ztuhle stát. Pochopil, že se právě zamiloval.

***

Dny plynuly, ale dívka jako by se do země propadla. Ve škole ji nepotkal a pokud číhal před domem, nikdy ven nevyšla.
Netušil, že Vilma o něm ví a že se taky zaplétá v osidlech lásky, jenže nevěděla, jak to řešit. Bylo ji již devatenáct let, ale o citech se u nich v rodině nikdy nehovořilo. Natož o tělesných věcech! Vše, co jako dívka potřebovala vědět, získala od služebných. První menstruace, první pohlavní styk o svatební noci,…. to vše jí předávaly služebné, na rozdíl od frigidní matky, která by sama o těch věcech s vlastní dcerou mluvit nedokázala.

„Trápíte se, slečno?“ oslovila jednou Vilmu komorná Anne, když ji viděla zasmušilou stát u okna.
„Pojď sem!“ vykřikla Vilma a ukázala prstem. „Vidíš toho fešáka tamhle u té lavičky? S tím jsem se seznámila u strýčka. Hezky jsme si povídali a on teď na mě stále čeká… co mám dělat?“
„Kdo to je?“ otázala se Anne.
„Student. Nějaký Daimler.…. mě se líbí a tobě?“ otočila se na komornou.
„Mně nepřísluší hodnotit nápadníky mé paní,“ pokorně odvětila dívka.
„Na to se tě neptám. Teď se tě ptám jako..ehm…přítelkyně,“ vysoukala Vilma a Anne vykulila oči. „Tedy..pokud…se ptáte takto, tak…ehm…je hezký.“
„Výborně!“ zatleskala Vilma rukama. „Teď půjdeš a vyslechneš ho. Chci o něm vědět co nejvíce, než se rozhodnu co dál. Rozumíš, všechno!“
„Ano, má paní, všechno,“ opakovala si Anne a jako ve snách scházela schodiště. „Copak takhle se to dělá?“ ptala se sama sebe. „Když se někomu líbím, vyhrne mi sukni a je to. Nějaké řeči se nevedou.“

Nicméně s mužem na chodníku zavedla řeč. Vilma je ve skrytu za záclonou pozorovala, ale pak k jejímu roztrpčení někam odcházeli.
Vzdychla a začala si došívat rozdělanou výbavu.

***

„Jee..jéééé….už…to…nevydržím,“ pištěl dívčí hlas a muž odpovídal. „Drž.. ať víš…co máš..vyřídit!“ a mlaskavě do ní vnikal tvrdým ocasem.

V úzké boční uličce, zvané Smradlavá, podle pachu moče, který tu pronikavě zapáchal, stála ohnutá Anne s vykasanou sukní a Ralf ji zezadu tvrdě mrdal.
Oba vzdychali slastí, jen Anne si nebyla jistá, jestli i tohle je součást výslechu mladého nápadníka své paní.
Poté, co muže oslovila a přiznala se, co má pro Vilmu vykonat, jí ochotně vše sdělil a pak ji zatáhl do uličky, že zbývá ještě poznat jeho milostné umění. Než si to Anne přeložila ve svém mozečku, už jí vyhrnoval sukni. Tohle znala, a tak se mu i ochotně oddala. Tvrdý ocas do ní vnikl a svými rozměry jí krásně vyhovoval, až měla mžitky před očima a prudké přírazy ji vynášely na vrchol blaha. Cítila, jak ji rytmicky projíždí a tření v ní vyvolávalo mrazivé pocity stoupající rozkoše.
Ve chvíli, kdy vyvrcholila a slastně vykřikla, z ní vyjel a výron zamířil na zeď domu. Ta je už stejně pochcaná, tak co, blesklo Anne hlavou, když viděla semeno stékat po zdi.. Pak se zvedla, urovnala si sukni a pohlédla na muže.
Ten kývl.
„Takže vše své paní vyřiď. To poslední si musí ale vyzkoušet sama,“ ušklíbl se.
„Slečna Vilma je ještě panna, nezkušená, pane. Nebude s ní lehlé pořízení,“ odvětila Anne. „Pokud chcete, mohu ji zastoupit.“
„Jsi milé děvče. Zatím tu zkusím se slečnou Vilmou, sbohem,“ a Ralf lehce dívku plácl po zadečku.
„Bylo mi potěšením, pane,“ uklonila se Anne a spěchala domů vše za tepla vyřídit.

***

„Pan Ralf Daimler je budoucím dědicem firmy Daimler-Benz. Je mu dvaadvacet let. Nyní studuje techniku a bydlí v jinými studenty v podnájmu „U zablešeného slamníku.“ Má sice peníze, ale zbytečně je neutrácí. Je zábavný, hovorný a jistě i něžný a ohleduplný, ale to, má paní, musíte prý vyzkoušet sama,“ zarděla se Anne a po ní i Vilma.

U večeře zavedla Vilma řeč a otočila se na otce.
„Papá, mám k tobě prosbu. Je možno pronajmout pokojík v přízemí pro studenta techniky? Strýček má pro mne mnoho úkolů a takto bych je mohla s někým konzultovat.“
„To tvoje studium!“ zasyčela matka, ale byla mužem umlčena.
„Počkej, má drahá! Jednou jsme to Vilmě umožnili a nyní již je skvělou studentkou. Já mám totiž své zprávy. Inu, proč ne? Ty o někom víš, nebo je to nápad mého bratra?“
„No, o někom vím. Strýček ho doporučil. Je to pan Daimler, syn..“ nestačila ani dokončit větu a otec rozjasnil tvář.
„Jde-li o syna slovutného Heinze Daimlera, mého přítele, pak není překážkou, aby zde sdílel pokoj, samozřejmě s minimální platbou a stravou k tomu. Je ujednáno.“

A tak k radosti dcery vše dobře dopadlo. Anne zanesla Ralfovi dopis a po nezbytném šukacím zdržení se vrátila s odpovědí, že po víkendu se pan Ralf přestěhuje a je touto laskavostí rodině Kaltebrunnových velmi zavázán.

***

V prvních dnech po nastěhování se Vilma moc neukazovala. S Ralfem se vídala jen u rodinné večeře a vždy se zarděla, pokud na ni upřeně pohlédl nebo promluvil.

Otec byl hovornější a s Ralfem vedl vášnivé debaty o budoucím využití spalovacích motorů v průmyslu i běžném životě.
„Automobilismus, nebo jak se tomu dnes říká, má velikou budoucnost,“ souhlasil s Ralfem. „A proto i já uvažuji o nějakém tom autochodu pro svou domácnost. Díky vaší přítomnosti u nás, jistě najdeme nějakou společnou řeč ohledně jeho ceny.“
„V tom vám budu rád nápomocen, pane Kaltebrunnere. A nyní mne omluvte, musím ještě do zítra nastudovat přírodní vědy a tělesné rozdíly samice a samce gorily nížinné,“ omluvil se Ralf a chvátal do svého pokoje, kde se hned pečlivě zamkl.
„Netušila jsem, že se na technice učí přírodní vědy?“ ozval se ze tmy dívčí hlas.
„Něco jsem říci musel,“ ušklíbl se Ralf. „Když jsi řekla, že dnes přijdeš, nemohu tě přece nechat dlouho čekat.“

Přistoupil k loži, kde se pod pokrývkou rýsovalo dívčí tělo. Svlékl se donaha a přilehl k ní. Dívka se ihned stáhla dál.
„Bojíš se?“ otázal se Ralf něžně a lehce se jí dotkl ramene. Vilma byla nahá.
„Trochu. Já…já jsem ještě..nikdy,“ špitala a tiché „pššš,“ jí bylo odpovědí.
„Neboj se, budu opatrný,“ zašeptal Ralf a oba splynuli v něžném polibku.

Vilma se rychle naučila vášnivému líbání a po divoké výměně jazyků se ji Ralf v polibcích posunoval ke krku a dál až ke kopečkům prsou. Vilma tiše vzdychla, když jazyk objel dvorce a poté mezi rty jemně mnul tvrdé hroty bradavek. Cítila příjemné pocity a mravenčení dole v klíně a snad i nějakou vlhkost. Trochu se vyděsila, jestli se nepočurala, ale opět slastně vzdechla, jak Ralf v polibcích klesal přes bříško ke klínu.
Nechala si roztáhnout nohy a pustila ho tak ke svému nejtajnějšímu místu. A bylo to místo nejvyšší rozkoše, jak poznala, když ji jazykem projel po štěrbině.

„Och…áááá,“ zasténala a znovu cítila uvolněnou vlhkost a vnímala, jak ji Ralf slízává.
„Jsi sladká, lásko,“ ozval se a znovu se jí jazykem rozkmital mezi závojíčky. Panenská pochva se mu otevírala, a tak nebylo na co čekat.
Posunul se nad ní, ocas si nasadil mezi pysky a pomalu zatlačil. Nejdřív to šlo snadno, ale pak Vilma vyjekla. „Aúú…to bolí!“
„Nelze jinak, lásko,“ konejšil ji Ralf a Vilma přikývla.
„Já vím…Musí to tak být. Vydržím to!“
Ralf se usmál, povysunul ocas ven a znovu zatlačil.
„Aáááh!“ znovu bolestně sykla a pak přirazil potřetí a tentokrát prudce.
„Ah..ááááá…bože!“ Vilma hlasitě vykřikla, tvrdý ocas pronikl blánou a zarazil se o dno doposud nedotčené pochvy.
Poševní stěny se roztáhly a sevřely zasunutý ocas, což Ralfovi přinášelo nevýslovnou slast. Vilma tiše vzlykala nad prožitou bolestí a jen čekala, až rytmické přírazy přivedou muže na vrchol a ona si odpočine. Ralf to skutečně neprodlužoval, vše urychlil a vystříkal se Vilmě na břicho. Pak leželi vedle sebe, něžně se hladili a mazlili, až v objetí usnuli….

***

Když se ráno Ralf vzbudil, byl v posteli sám. Jen skvrny semene a krve na povlečení byly důkazem, co se v noci událo a to již ho klepáním budila Anne a s úsměvem mu oznámila, že snídaně je připravena a slečna Vilma, že mladého pána zve ke stolu.
„Povlečení vyperu,“ podotkla ještě se vševědoucím úsměvem na odchodu.

Snídaně byly mimořádně bohatá, ale Vilma oznámila, že si ji zaslouží a byla vůbec celá rozkvetlá a usměvavá.
Když pak spolu šli do školy, on na přednášky, ona ke strýci, sdělovala mu, jak ho velice miluje a že si to musí brzy zopakovat.

Opakování probíhalo téměř každou noc a pan Kaltebrunner by byl jistě nemile překvapen, kdyby zjistil, že mu podnájemník brousí dceru.
Rodiče však o nočních hrátkách neměli ani tušení, a tak se stalo, že po skončení semestru dostala Vilma svolení několik týdnů strávit v rodině Daimlerů při společném procvičování učiva, aby takříkajíc nevyšli ze cviku.

***

ZNOVU DOMA

Brigitte byla nemile překvapena, s kým se to domů navrátil její milovaný Ralf. Byla sice vyrozuměna, že jde o dceru Heinzova přítele a též Ralfovu spolužačku, ale ženskou intuicí cítila, že mezi těma dvěma něco je.

U večeře vysílala na Ralfa oční signály a ty, k jejímu překvapení i potěšení, byly opětovány. Měla se tedy nač těšit. Brzy se proto omluvila a šla spát, či spíše se připravit na nadcházející chvíle.
Ralf věděl, co se od něj očekává a třebaže na něj Vilma dorážela, zda ji v noci navštíví, musel se omluvit pro celkovou únavu. Když dům utichl, proběhl rychle chodbou do ložnice Brigitte a tentokrát si ji vzal drsně až bezohledně.

Než se stačila zorientovat, ležela nahá na zádech, Ralf obkročmo na ní a ztopořený ocas měla zasunutý v puse. Ralf jí volnýma rukama mačkal prsa a prstil kundu a pánví jí přirážel do krku. Brigitte chrčela, ale snaživě mu sála ocas, dokud sám nezměnil polohu. Obrátil si ji lehce na břicho a pak ho do ní vrazil hezky zezadu.
„Ooohh..bože…úúú,“ vyjekla Brigitte, ale brzy ji zalila slast z rytmického mrdání nadržené kundy, která opět tekla jak přehrada a mlaskala při každém přírazu. Ralf za ní klečel, pevně si ji držel v pase a prudkými přírazy jí ho zasouval hluboko do těla.
„Seš nadržená štětka, víš to? Pořádně to potřebuješ….. řekni to,“ vzdychal Ralf a Brigitte mu hekavě odpovídala.
„Jo…joo..jsem jen tvá děvka…moc tě chci…chcííí,“ zaječela a dosáhla orgasmu.
Ralf znovu přirazil a tentokrát se do ní vyprázdnil. Proud semene nasávaný do dělohy přivodil ženě další slastný pocit, že padla na břicho a chvíli o sobě nevěděla.

Když se probrala, ležela na zádech s nohama od sebe a Ralf do ní právě vnikal znovu připraveným ocasem.
„Ach…drahý…jsi při síle,“ potěšeně konstatovala Brigitte.

„Celou dobu jsem mrdal jen podřadný kurvy a těšil se na tebe..tu největší!“ prudkou razancí přírazů ji sjížděl kundu.
Brigitte nebyla příliš nadšena tím slovníkem, ale předpokládala, že Ralf je na ni natěšený a proto je tak drsný. Nebyla daleko od pravdy.
Milování s Vilmou bylo vždy velmi něžné a jemné a Ralf si potřeboval občas trochu tvrději zařádit. Párkrát mu podržela Anne, ale mrdat ji v domě bylo dost problematické, protože museli být zticha a stále ve střehu, a tak si to vykompenzovával nyní.
Brigitte vyhekala svůj druhý orgasmus, byla napuštěna dávkou a po chvíli líbání a mazlení ji Ralf opustil a odešel nabrat sil do své postele.

***

Prázdniny sotva začaly a Ralf už řešil problém, jak se vypořádat s ataky svých dvou žen. Ty o sobě nevěděly a každá si ho nárokovala pro sebe, do postele pochopitelně.

Přes den byl Ralf častěji s Vilmou. Učili se a někde ve stinném koutě zahrady se mazlili. Víc mu venku nedovolila. Prudérní výchova z ní ještě stále nevyprchala.
Brigitte podobné skrupule neměla, ale s ní se nedokázal nikam skrýt tak, aby je přitom, byť třeba náhodou, nenachytala Vilma.

***

Při jedné velké večeři s více hosty, Brigitte opět očima vyhledala Ralfa a viděla, že nereaguje a jeho obličej má výraz jakési blaženosti. Vedle sedící Vilma se zase tak nějak zvláštně chvěla, že ji napadlo jisté podezření. Nenápadně upustila lžičku a při jejím sběru nahlédla pod stůl. Tušení ji nezklamalo. Ralf měl pod stolem obnažený ocas a Vilma ho rychlými pohyby rukou uspokojovala. Ta opovážlivost!
„Taková husička si nezaslouží výkonného milence Ralfa, ten je jen můj,“ zlostně si pomyslela Brigitte a dumala, jak té děvce dát najevo svou převahu. Další kyselý plod musela skousnout, když se dozvěděla, že v noci Ralf dal přednost své mladé přítelkyni a za hlasitých projevů vášně se zcela jistě vzájemně uspokojili, jak s úsměvem podotkla komorná Gita.

Celý den pak Brigitte ignorovala pozvání Ralfa do zahradního altánku, ač ji svrběla pička a moc se chtěla milovat a raději kula temné pikle.
Ralf tak našel útěchu u sice usouložené, ale alespoň ochotné Vilmě a dali si krátké milování v kuřáckém salonku, kde si Vilmu položil břichem na stůl, vyhrnul ji šaty nad pas a sérií rychlých a prudkých přírazů ji vymrdal.
„Oh..oh..oh, tys neudolatelný, drahý,“ hekala Vilma, ač z toho nic moc neměla, přece jen krásně zvlhla pod strojovými proniky tvrdého ocasu.
„Když mám… tak.. krásnou ženu, nemůžu..si..pomoci, oooáááh,“ odpovídal Ralf, přirazil a výstřikem semene tentokrát plnil dělohu své milenky.
Činil tak jen výjimečně a doufal, že následky nebudou fatální. Vilma se též hlasitě odbavila a pak se vrávoravě odpotácela odpočívat do svého pokoje.

***

Snídaně se odbývaly u malého stolu blízko kuchyně. Málokdy se tam rodina sešla celá, protože každý vstával v jiný čas.
Nyní se tam sešli Ralf, Vilma a Brigitte. Nerušeně jedli a vedli řeči o ničem, když náhle Vilma pocítila dotyky na noze, jak ji někdo vyhrnuje šaty.
Ulekla se, pohlédla vedle na Ralfa, ale ten měl obě ruce venku a právě si mazal chléb medem. Naproti sedící Brigitte se taky tvářila nevšímavě.
Všetečný dotyk však pokračoval a cosi ji zvedalo šaty nad kolena. Nenápadně pohlédla pod ubrus a spatřila nohu Brigitte, jak jí špičkou vyhrnuje šaty a pak mazlivě hladí odhalené lýtko a stehno.
Bylo to vzrušující a Vilma nevěděla, jak reagovat. Nedělala proto nic a cítila, jak ji noha směřuje mezi sevřené nohy a snaží se je roztáhnout. Opět pocítila mrazivý pocit slasti a sama roztáhla nohy od sebe. Noha jí zamířila mezi stehny až ke klínu, kde se dotkla mokré štěrbiny.
Vilma nenosila kalhotky a nyní cítila, jak ji palec naráží mezi pysky a třecími pohyby tam krouží. To už se kousala do rtů, aby nevykřikla slastí a pohlédla na usmívající se Brigitte.

„Jaký máš dnešní program, Ralfe?“ otázala se Brigitte, ale očima stále sledovala Vilmu. „Musím zajet do města. Pojedeš se mnou, Vilmo?“ otočil se na ni.
Ta, ztuhlá vzrušením i rozpaky nereagovala, až se náhle probrala.
„Co? Kam? Ne..Ralfe… budu se učit…oh…bože…musím jít,“ odskočila náhle od stolu a vyběhla pryč.
„Co se jí stalo?“ otočil se Ralf na Brigitte.
„Ženské obtíže,“ lakonicky to okomentovala Brigitte, ale v očích ji plály ohníčky vášně.

***

Sotva Ralf odjel, vzrušením rozechvělá Vilma tušila, že bude mít návštěvu. To, co se stalo u snídaně ji zcela zmátlo. Vzrušivý dotyk od ženy ji nejenže nepobouřil, ale naopak se jí velmi líbil, hodně líbil. Více než od Ralfa a to bylo na pováženou!
Nyní ji určitě Brigitte navštíví a… budou spolu hřešit? To je přece proti bohu! Ale mysl chce něco úplně jiného…ach bože, jak je zmatena.

Brigitte skutečně přišla záhy a usadila se k Vilmě na pelest.
„Nic neříkej, má drahá, ale poznám to na tobě! Tobě se líbí ženy.“
„Ne!“ vykřikla Vilma. „Vlastně… já nevím. Poznala jsem zatím jen muže a vztah k ženě je přece proti bohu!“
„Církev je v tomto malým pánem. Tělu neporučí. Pokud zahoříme touhou po druhé ženě, chce to tak bůh a s tím se nedá nic dělat. I když je to údajně hříšné. Ovšem, kdo určuje, co je hříšné a co ne? Ti tlustí preláti, kteří nikdy nepoznali tělesnou lásku, nebo ji naopak tajně užívají a prostým lidem ji zakazují? Nebraň se tomu a spojme svá těla v jedno. Bude to naše společné tajemství.“
Brigitte se pomalu naklonila k Vilmě a přitiskla se jí na rty. Jazykem jí vjela do pusy a Vilma jí polibek opětovala.
Ulehly na postel a začaly se vzájemně hladit a mazlit. Když byly nahé, laskaly se po celém těle a jako ženy věděly, kde si vzájemně způsobí nejvíce rozkoše. Co Vilma nevěděla, to ji Brigitte naučila, a tak prsa, klín, krk a další místa byla hlazena a líbána a ženy brzy vyvrcholily v hlasitých orgasmech.

Vilma cítila, že opravdu ji naplňuje milování se ženou a vyznala Brigitte téměř lásku.
Brigitte nebyla více na ženy než na muže a užívala si to na obě strany. Teď však Ralfa získala pro sebe a tuhletu holčičku bude mít na hraní.

***

Večer, po návratu domů, byl Ralf zaskočen náhlým ochladnutím vztahu Vilmy vůči němu.
„Nezlob se, drahý. Jsem teď zaneprázdněná učební látkou a..a… na vztah nemám nyní ani myšlenky…promiň, prosím,“ odbyla ho a Ralf to tedy musel zkusit u Brigitte.
Oproti minulým dnů překvapivě uspěl, a tak to všechno přičetl obvyklým měsíčním obtížích, které ženy prožívají a jsou náladové.

S Brigitte si večer vyšli do zahrady a na břehu rybníčku, na čerstvě pokosené louce se milovali. Brigitte byla iniciativní a hned mu sevřela tuhnoucí ocas rty a začala mu ho sát.
Ralf jí hnětl prsa a brnkal prsty o naběhlé bradavky, což ji přivádělo k ještě vášnivějšímu kouření a výsledkem bylo Ralfovo vyvrcholení.
Jen taktak stačila uhnout a semeno tak padlo do trávy. Brigitte ho nemínila znovu polykat. Ihned ovšem zahájila kouření na zprovozuschopnění údu rozkoše, jak mu říkala a pak si na něj usedla.
„Ooch..anooo,“ vydechla, když do ní vnikl v celé své velikosti a hned začala odsedávat podle potřeby.
Ralf jí dál laskal prsa , ale jinak se plně poddal její jízdě a užíval si tření ocasu v čvachtající kundě nadržené milenky. Ta hopsala na tvrdém ocase, sténala a vzdychala slastí a pociťovala v těle stoupající rozkoš. Vzepřela se proto o jeho hruď a zrychlila pohyby pánví.
„Uh…uh…úúúúž….aanoo…áááááách,“ vyluzovala, až náhle poševní svaly sevřely ocas a začaly se stahovat v orgasmickém vyvrcholení.
Ralf to ustál a sotva se Brigitte uvolnila, porovnal ji do kleku a vzal si ji zezadu. Po počátečním bolestném heknutí se přizpůsobila přírazům a slastně vrněla jak kočka.
Ralf jí prohmátl velká visící prsa a prudce přirážel, co nejhlouběji to šlo. Když ucítil stahy druhého orgasmu a Brigitte začala rychle dýchat, přidal na razanci a vzápětí se do ní s úlevou vystříkal.
„Božeee…oooo,“ ječivě to doprovázela žena, jak pocítila výron do sebe a pak padli vedle sebe vysílení a dokonale uspokojení.

***

Brigitte teď musela svůj čas dělit mezi Ralfa a Vilmu. Dívka se do ní evidentně zamilovala a toužila s ní trávit veškerý volný čas, ne jen noci.
Ralf byl náhlým milostným obratem své dívky zaskočen, cítil se potupen a jeho ego bylo zasaženo. To přece není možné, že ona našla rozkoš v náručí jiné ženy? On ji vždy uspokojil a přesto se od něj odvrátila.

Na to téma se pohádal s Brigitte, která se vlastně náhle stala jeho sokyní v lásce.
„Podívej se. Já se ráda miluji jak s muži, tak se ženami. Vilma má raději ženy. Nemůže za to. Tak to prostě je. Já ti ale jsem dál k dispozici, to snad víš. Až Vilma odjede, najde zalíbení v jiné ženě ve městě. Smiř se s tím a nech jí být. Ona ti chce být dále přítelkyní, ale už ne milenkou.“
Ralf to, ač nerad, vzal na vědomí a přebytečného semene se tedy dál zbavoval jen s Brigitte. Ta se mu ovšem oddávala ráda a s láskou a plně uspokojovala jeho potřeby.

***

Jenže nic netrvá věčně a ne vždy je svět jen růžový.
Na začátku nového školního roku Vilma Ralfovi sdělila, že s ním čeká dítě. Zřejmě se v ní ujala jedna z těch ojedinělých dávek, které do ní vypustil.
„Učiním, co je mou povinností a požádám o tvou ruku,“ řekl odhodlaně, ale Vilma jen zavrtěla hlavou.„Ne. Nebyli bychom šťastni. Já tě nemiluju a nikdy už nebudu milovat jiného muže. Mám vše rozmyšleno, co bude dál a chtěla jsem jen abys to věděl,“ řekl tak nějak zvláštně, pak mu vzala hlavu do dlaní a naposledy ho, ale opravdu vášnivě, políbila.

Do týdne pak zmizela z města a rodiče Kaltebrunnerovi o ní tvrdošíjně mlčeli.

Dalším překvapením bylo, když přijel Ralf domů a otec mu sdělil, že ho opustila drahá Brigitte!
„Nechala mi tu dopis, že je tu nešťastná. Vzdává se všeho a odchází. Nemáme po ní pátrat, ale jde svému štěstí naproti,“ lkal otec.
Ralf ale mezi řádky vše pochopil. Vilma a Brigitte odešly a budou spolu žít. Společně pak vychovají i jejich dítě. Možná to byl i záměr Brigitte, stáhnout naivní a nezkušenou Vilmu na svou stranu a pak s ní uprchnout, kdo ví… O myšlenkách stárnoucí a bezdětné ženy netušil nic, ale že Vilma určitě nebyla na ženy, alespoň zpočátku, za tím si pevně stál.

***

O DVACET LET POZDĚJI

Přešel čas. Průmyslová revoluce zachvátila svět a Ralf, zralý čtyřicátník, právě rozjížděl další továrnu svého impéria Daimler-Benz. Automobily Mersedes se ujaly pod upraveným názvem Mercedes, zaplavovaly svět a byly záštitou kvality a svou cenou prezentovaly jmění a postavení vlastníka.

„Pane, jsou tu dvě adeptky na místo zapisovatelky, přijmete je?“ oznámila mu postarší sekretářka, zachovalá dáma, se kterou také občas sdílel lože, aby se vyventiloval.
Doposud totiž neměl na ženy a vlastně ani na založení rodiny čas. Dáma byla chápavá a jelikož si také přišla na své, nijak se těmto chvilkám se svým šéfem nevyhýbala. Ochotně si vyhrnula sukni, zapřela o stůl a slastně vnímala pronik a tření tvrdého ocasu ve svém klíně. Náhlé teplo, zaplavující ji nitro, znamenalo vyvrcholení, někdy to stihla i ona, stáhla si sukni a vrátila se zpět ke své práci.
„Tak popořadě. Ať vstoupí,“ pokynul Ralf, už aby to měl za sebou.
„Dobrý den,“ objevila se na prahu první žena, mladá dívka.
„Dobrý den. Neznáme se…odněkud?“ Ralf byl zaskočen její tváří, jakoby ji už někde viděl.
„Nemyslím si, že bychom měli tu čest,“ špitla dívka plaše a usedla na ukázanou židli.
Byla trochu nervózní z jeho pátravého pohledu.
„No dobrá. Tak jaké máte vzdělání a dispozice pro toto místo?“ zeptal se a činil si poznámky, jak dívka mluvila.
Přitom stále přemítal, kde tu tvář již viděl? Dívka byla hezká, věkem kolem dvacítky, kultivovaného projevu a evidentně vzdělaná a vedená k samostatnosti.
„Hm. To stačí, děkuji. Čím jsou vaši rodiče?“ zajímalo ho dál.
„Mám jen matku a babičku,“ přiznala dívka, „otce jsem nikdy nepoznala.“
„Zemřel? Nebo, co se stalo? Promiňte, pokud je to příliš osobní, ale potřebujeme znát i rodinné poměry zaměstnanců, v jaksi širší souvislosti. Z toho se dá poznat mnohé,“ omlouval Ralf svou zvědavost.
„Popravdě řečeno, matka o něm nikdy moc nehovořila. Snad jen, že byl hezký a milý. Babička byla hovornější a říkala o něm taky že byl hezký, ale taky jako o zmetkovi, který se k ní jednou nehezky zachoval. Víc však o tom nemluvila. Tak nevím, která verze je pravdivější,“ pousmála se dívka.
„Zajímavé! A jaké je vaše ctěné jméno, slečno?“ povstal Ralf od stolu s tím, že si vyslechne ještě tu druhou adeptku.
„Brigitte….Brigitte Kaltebrunner,“ řekla dívka.
„Cožééé?“ vykřikl Ralf, zapotácel se a omdlel.

Navigace v seriálu<< Dvě milenky 01
5 1 vote
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
8 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Dexius74

Zaujímavé… Či nakoniec pán továrnik pomiluje aj dcéru ?

Shock

Tento díl je konečný. Nepíšu mnohadílné seriály a i dvoudílné jsou výjimkou. Jak jsem si už několikrát ověřil, opadá pak celkový ohlas a to mě jako autora děsně štve 🙂

Dexius74

Poviedka je pekná. Má ‚švih“ a štýl. Čo sa deje týka môžeme si domýšľať… 😀

vaclavz

Rozhodně zajímavá série. Nechme se překvapit, co na nás autor ještě má připravené 🙂

Aminus

Doufám že se ostatní autoři kvůli tomu neurazí, ale poslední dobou sem pokaždé chodím s velkou zvědavostí, co zase Shock vymyslel. Oblíbených autorů tu mám několik, ale Shockovy fantazie a narážky na skutečné či literární postavy mě vždycky dokáží překvapit a většinou i neskutečně pobavit.

Kittikit

Nechybel pri prepisu nejaky posledni list s happy endem? 😁

Shock

Já myslel, že happyend je právě to setkání s vlastní dcerou po letech…. Dál už jsem to nechtěl nějak rozvádět. 🙂

Matas

Krásná hláška a krásný vtip: …Ta je už stejně pochcaná, tak co…
Gratulace k nápadům!