Spali jsme tvrdě, až nás vzbudilo pípání budíku, který Zuzana předvídavě nastavila. Pohled na hodiny mě ujistil, že jsme spali více jak šest hodin. Spánek nás ale dokonale osvěžil. Zuzana šla rychle uvařit kávu a připravit občerstvení a já se opět mohl kochat její dokonalou postavou. V jednu chvíli jsme se na sebe podívali a smutně na sebe usmáli.
Protože jsme dosud byli tak, jak nás Pán Bůh stvořil, uvědomili jsme si, že na sebe máme stále chuť. Já jsem se zalíbením hodnotil její výstavní ňadra, dokonalé ženské boky a fascinující upravený klín. Ona stejně tak pozorovala a hodnotila můj nástroj lásky, který jí způsobil takové potěšení. Ale také jsme věděli, že na milostné hrátky už nemáme čas. Proto jen ten smutný úsměv a povzdechnutí. Rychle jsme se osprchovali, pojedli, upravili a oblékli. Před odchodem z bytu mě ještě Zuzana objala a dlouze políbila.
„To bylo na rozloučenou. Nezapomeň, že jsme v Emirátech, kde se na veřejnosti k sobě musíme chovat jenom jako přátelé.“
Vida, to jsem si vůbec neuvědomil. A Zuzana se šibalským úsměvem pokračovala.
„A také jsme v zemi, kde je nemanželský sex zakázaný. Takže jsme spolu spáchali trestný čin a teď jsme tedy spolupachatelé. Ale byl to moc příjemný trestný čin, moc se mi to líbilo. A když by byla možnost, tak bych si to s tebou moc ráda někdy zopakovala.“
Za takovou pochvalu jsem ji ještě jednou dlouze políbil. Slov nebylo třeba. Oba dva jsme věděli, že to bylo krásné, ale že se s největší pravděpodobností už neuvidíme. Chvíli jsme si smutně v tichosti hleděli do očí. Pak se Zuzana otočila, otevřela dveře a vyrazili jsme na letiště.
Cestou taxíkem na letiště jsem pohlédl na svůj mobil a z displeje na mě blikala ikonka nového emailu. Rychle jsem zprávu otevřel a ta obsahovala opět jen jediný řádek.
VIPLounge EA – Gate C15 – Alicia
Ukázal jsem tuto zprávu Zuzaně a ta se jen tajuplně usmála.
„Říkala jsem ti přece, že členové klubu mají určitá privilegia a že se o tebe postaráme. Tak běž klidně do toho VIP salónku. Hlavně si pamatuj svůj kód. I když už Alicia o tobě ví, tak se jí musíš svým kódem prokázat. Já náhodou Aliciu znám. Je to Arabka, ale moc fajn holka. Budeš v dobrých rukou. Já tě před letištěm už opustím, musím na předletovou přípravu se svou posádkou. V noci letíme zpět do jižní Afriky. Tak si užij let do Manily a možná se ještě někdy uvidíme.“
Řekla to s lítostí v hlase, protože jsme oba věděli, že naděje na další setkání je mizivá.
U letiště jsme vystoupili z taxíku, zadívali se navzájem do očí, zamávali si a rozešli se každý na jinou stranu. Ona ke služebnímu vchodu a já k hlavnímu, protože jsem musel znovu zpět přes imigrační kontrolu.
VIP salonek u brány C15 jsem našel snadno. Ten přehlédnout prostě nešlo. Jelikož patřil domácím aerolinkám, byl velký a opravdu honosný. Vešel jsem dovnitř a rozhlédl se. Kousek za vchodem seděla u malého stolečku s monitorem mladá Arabka v uniformě aerolinek a hned se mi věnovala.
„Dobrý den. Jak vám mohu pomoci?“
„Dobrý den. Hledám slečnu Aliciu.“
Viděl jsem, že jí okamžitě došlo, kdo jsem, protože byla o mě již předem informována. S úsměvem mě požádala o letenku.
„To jsem já. Můžete mi ukázat vaši letenku?“
Beze slova jsem jí podal palubní lístek s označením místa v ekonomické třídě, který si jen zběžně prohlédla. Přitom mi ze stolu podala připravenou kartičku.
„Můžete mi napsat své jméno?“
Pochopil jsem, co se ode mě očekává. A tak jsem na kartičku napsal jen svůj osmimístný kód a kartičku jí podal zpět. Opět na ni vrhla jen rychlý pohled a usmála se.
„Děkuji vám. Vše je v pořádku. Vítejte v našem salónku. Prosím pojďte dál a odpočiňte si. Můžete využít náš stůl s občerstvením, náš bar a také relaxovat v odpočinkových křeslech. Já zatím pro vás vše zařídím.“
S úsměvem mi pokynula a já se vydal dále do salónku, kde už bylo asi dvacet dalších cestujících. Opravdu jsem měl už hlad, a tak jsem s chutí vyzkoušel místní speciality. Po jídle jsem se uložil do pohodlného křesla a vychutnal si relax tichého prostředí. Asi jsem i usnul, protože mě Alicia musela jemným zatřesením ramenem probrat.
„Haló, pane Miroslave, váš let se blíží.“
Osvěžen spánkem a příjemně naladěn jsem zjistil, že jsem spal skoro dvě hodiny. U stolu s občerstvením jsem si dal pravou silnou arabskou kávu, abych se definitivně probral. Alicia za mnou přišla a s úsměvem mě informovala.
„Ještě máte chvíli čas. Váš let startuje za hodinu a půl. Vše jsem vám zařídila, na palubě letadla jste očekáván. Tady máte zpět váš palubní lístek. Tím se v letadle prokážete. Mohu pro vás ještě něco udělat?“
„Není třeba. Děkuji za vaši péči. Jsem nadšen vašimi službami.“
Přitom mi Alicia podala můj palubní lístek i s tou kartičkou, na kterou jsem při vstupu napsal svůj kód.
„Pak vám tedy děkuji za návštěvu našeho salónku a přeji vám příjemný let do Manily. Moje kolegyně se o vás postarají. Na shledanou.“
Rozloučila se se mnou a šla se věnovat dalším návštěvníkům.
Velmi pekne uz sa tesim na let
Kratší díl , ale jako úvod do dalšího děje pěkné . Sice jsem si myslel , že bude ještě rychlovka se Zuzanou . Nic méně pokud by byl i sex v letištním salonku s Alicii bylo by to již hodně nadnesené . Těším se na další skvělé pokračování .
nuda jako prase
Napiš lepší !‘
SIce kratší díl, ale zase jsme se dozvěděli jaké další výhody ten club poskytuje a uvidíme snad zase v dalším díle dojde na sex.
Komentář od Petra je vysloveně podpásovka, sice krátké, ale skvěle popsaná situace na letišti včetně atmosféry ve VIP salonku, díky a Mirku nenech se odradit…