Toto je 3 díl z 7 v seriálu Bejvalka

Ráno jsem se probudil jako první a chvíli jsem přemýšlel, jestli se mi náhodou všechno jen nezdálo. Nebyl jsem úplně ve své kůži, tak jsem pomalu vstal a vydal se do koupelny. Vlezl jsem do sprchy a pustil vodu. Vychutnával jsem si ten příjemný pocit, kdy kapky dopadající  vody ze mě smývaly únavu a vyčerpáni předchozího dne. Stál jsem tam víc než deset minut, než jsem se probudil a byl schopen normálně fungovat. Vylezl jsem ze sprchy a šel postavit vodu na čaj. Mezitím než se voda uvařila, vrátil jsem se do obýváku uklidit po sobě gauč.

Původní myšlenka byla, že gauč jen složím a ustelu, jenomže jen co jsem vzal do ruky deku, objevil jsem na ní podezřelou skvrnu. Nedalo mi moc práce rozpoznat, že je to moje zaschlé sperma. Trochu jsem se zastyděl, přeci jenom poluce na návštěvě není zrovna košer. No co, tak to radši sundám a bejvalce to nějak vysvětlím, hlavně, aby to nenašel Patrik, ještě by si mohl myslet, že se se tady odehrávalo něco nekalého. V rychlosti jsem to všechno svléknul a poskládal na hromádku, nemělo cenu to víc prohlížet. Složil jsem i gauč a v tom cvakla konvice.

Nasypal jsem čaj do konvičky a zalil ho vodou. Sotva jsem se usadil ke stolu, uviděl jsem přicházet bejvalku. Měla na sobě jen župan, který se při chůzi rozevíral na těch správných místech, střídavě se odhalovala stehna, občas jsem zahlédl i temné zákoutí jejího klínu, a i ňadra vykukovala ven. Jak jsem jí tak pozoroval, její chůze mi přišla taková divná. Nebyla to žádná ladná chůze, ostatně tu bych ani po včerejšku neočekával, přeci jenom jsme něco vypili, ale stejně šla jak naprcaná kachna, nohy roztažený od sebe a jako by jí každý krok bolel.
No ty asi včera s Patrikem řádili, pomyslel jsem si.

„Kafe, nebo čaj,“ zeptal jsem se, když přišla blíž.
„Kafe prosím,“ odpověděla a s tichým syknutím se posadila na židli ke stolu.
Já jsem se zvedl, vyndal hrnek, kávu, zalil to vodou a podával jsem jí to. Sednul jsem si k ní.
„Nevím, jak ti to mám říct, ale musel jsem svléknout povlečení, ve kterém jsem spal.“
Trochu nechápavě se na mě podívala, tak jsem pokračoval.
„Jak to říct, povedlo se mi ho trochu znečistit.“
„Znečistit? Co se stalo?“
„Ale nic, jen se mi o tobě zdálo a nejspíš jsem se ve spánku udělal. Tak jsem to raději svléknul, aby si Patrik nemyslel, že jsme tam řádili spolu.“
„Tak to jo.“
„Sice jsem nic neslyšel, ale vy jste s Patrikem asi museli mít veselou noc.“
„Proč myslíš?“
„Hádám podle tvojí chůze a toho, jak sis opatrně sedala.“
„Vůbec netuším, o čem mluvíš. Patrik tam leží tak, jak jsme ho tam dotáhli. A pokud si pamatuju, tak jsme si to naposled rozdali na těch slavnostech, na tom stejném místě, co jsme byli spolu.“
„Aha. A to tě to tak odrovnalo?“
„Myslím, že ne.“
„Tak co teda?“
„Netuším. Ráno jsem se probudila, kundička mě pálila, zadek taky a pode mnou byla zaschlá skvrna od spermatu.“
„Počkej, to je nějaké divné,“ začínal jsem mít podezření, že co jsem považoval za sen, byla asi realita.
„Co si pamatuješ ze včera, když jsme přišli domů?“ pokračoval jsem.
„Pokud vím, tak si mi pomohl uložit Patrika a šel jsi do sprchy.“
„Jo, sprchu si pamatuju. A tys tam potom za mnou přišla…“
„Fakt? No jo, máš pravdu. Pak jsme stáli spolu u umyvadla a čistili si zuby.“
„Jo a vzájemně se neustále osahávali.“
Začali jsme postupně společnými silami skládat dohromady události včerejší noci. I když jsme se ze všech sil snažili, stále nám nějaké střípky chyběly. Abychom to dali nějak dohromady, přesunuli jsme se do obýváku, na místo činu. Na gauči byla vidět nějaká skvrna. Opatrně jsme se k ní sklonili a přičichli.
„Tohle není sperma, to je jako tvoje tekutina.“
„To máš pravdu a je to ještě trochu vlhký.“
„Aha, takže to nebyl sen, ale realita.“
„Asi jo.“
„Jen se skoro bojím zeptat, odkud ti to sperma vyteklo.“
„Proč?“
„Já si totiž nepamatuju, kam jsem stříkal.“
„A sakra. Já taky netuším. Tak snad z toho nic nebude.“
„Chceš na to spoléhat?“
„Nechci.“
„Tak víš co? Skočíme do lékárny, pilulku po teď prodávaj i bez receptu. Cestou koupíš nějakou snídani a bude to. Já půjdu s tebou a Patrikovi můžeš napsat cedulku, žes mu šla pro snídani.“
„To by šlo, snad bude nějaká lékárna otevřená. A pro jistotu si v pondělí skočím na gyndu a nechám si napsat prášky.“
„A co Patrik? Já myslel, že jste uvažovali nad mimčem?“
„To sice jo, ale nějak se mi to rozleželo v hlavě, to jak se zřídil včera, nebylo poprvé a občas se ke mně doneslo něco v tom smyslu, že je mi nevěrný.“
„No, o nevěře bych radši pomlčel.“
„To máš pravdu, to bych mu teď mohla těžko vyčítat.“
Mezitím jsme se oblékli a vyrazili hledat lékárnu. Kupodivu hned první lékárna, na kterou jsme narazili, byla otevřená. Magistra se na nás sice divně dívala, myslela si bůhví co, ale prášky nám prodala. Skočili jsme ještě do potravin, já si koupil snídani na cestu do vlaku, bejvalka si vzala láhev s pitím a snídani pro Patrika. Před obchodem rychle polkla pilulku, rozloučili jsme se a já vyrazil směr nádraží. Měl jsem to akorát, sotva jsem dorazil na nádraží, už ohlašovali příjezd mého vlaku. Lístek jsem naštěstí měl ze včera, tak jsem se moc nezdržoval. Jen jsem se rozhlédl po nástupišti, zrak mi padl na docela hezkou mladou brunetku v uniformě průvodčí. No co, stejně určitě nepojede mým vlakem. S tím jsem naskočil dovnitř, usadil se ve volném kupé a pustil jsem se do koupené snídaně. Když jsem se najedl, zbývalo ještě dost cesty. Jelikož jsem toho v noci moc nenaspal, měl jsem v úmyslu se trošku prospat. Natáhl jsem se a pro jistotu si nařídil budíka, abych náhodou nepřejel.

Netrvalo dlouho a začal jsem klimbat. Myslí mi kroužily vzpomínky a vzrušující představy, jak by se toho pravidelného houpání vlaku dalo využít, navíc ta rozkošná brunetka, co stála na nástupišti, jaká by asi byla. A tak se stalo, že mi penis začal v kraťasech tvrdnout.

Skutečnost se mísila se snem.
„Lístek, prosím,“ ozval se ode dveří svůdný dívčí hlas.
Rozespalý jsem začal vleže hledat po kapsách peněženku s lístkem, aniž bych se na ní jen očkem podíval.
„Hezké kraťasy,“ řekla.
„Díky, hezká sukně,“ automaticky jsem odpověděl, aniž bych tušil, kam směřoval její pohled. Vyndal jsem peněženku a podával jsem jí lístek. Konečně jsem se podíval, jak vůbec vypadá, byla to ona brunetka, co jsem si ji prohlížel před nástupem do vlaku. Trošku jsem se zarazil, tohle jsem opravdu nečekal. Když jsem jí podával lístek, naše ruce se zlehka dotkly, jako by přeskočila elektrická jiskra. V tu chvíli jsem pustil lístek a ten upadl na podlahu. Než jsem jí ho stihl podat, už se předkláněla, aby ho zvedla. Halenka od uniformy se trochu rozevřela. Naskytl se mi úžasný výhled na její poprsí, žádné obří balóny, to nebyly. Jen takové rozkošné drobnější dvojky. Neměla ani podprsenku, však by bylo škoda takovou nádheru schovávat. Už měla lístek skoro nadosah, když v tom ho vzal průvan a poponesl ho na opačnou stranu. Jen se s grácií otočila a tím se mi naskytl výhled i na opačnou část jejího těla. Prdelku měla přímo k nakousnutí, pěkně tvarovaný a vysportovaný zadeček. Díky krátké vyhrnuté sukýnce jsem uviděl, co mělo zůstat skryto. Jen jsem polkl, vychutnával si ten pohled. Děkoval bych bohu, kdybych v nějakého věřil, ona neměla ani kalhotky. Mezi stehny jsem viděl tu její růžovoučkou štěrbinku, úplně lákala k pohlazení. Penis mi ztvrdnul ještě víc.
„Už ho mám,“ zvolala, když konečně dohonila lístek. Označila jej a podala mi ho. V tom sebou vlak cukl a ona ztratila rovnováhu. Jak mi podávala lístek, dosedla mi rovnou na stehna a její ruka přistála na mém trčícím klacku.
„Promiňte,“ začala se hned omlouvat, ale stále se držela mého údu.
„To nevadí, hlavně, že se Vám nic nestalo, a že se pevně držíte,“ odpověděl jsem.
Celá zrudla a zakoktala: „Když… ono se to dobře drží… a je to pevné.“
„To mě těší,“ odpověděl jsem a rozhodl se přejít trochu do protiútoku, „máte hezké kalhotky, takové mám rád.“
„Děkuji, ale já žádné nemám,“ špitla.
„Všiml jsem si, právě takové jsou nejhezčí.“
„Musím dokončit obhlídku,“ řekla a začala se zvedat.
„To mě tu takhle necháte?“
„Nechám. Ale zbývá mi jen tenhle vagón, pak mám volno.“
„To zní báječně.“
„Takže za 5 minut v mém kupé na konci tohoto vagónu.“
„Moc se těším,“ a s těmi slovy jsme se prozatím rozloučili. Zkontroloval jsem čas, rychle jsem posbíral své věci a pomalým krokem jsem se vydal na určené místo. Ono to ani rychle nešlo s tím, co se mi dělo v rozkroku. Zaklepal jsem na dveře a jen tiše vyčkával.
„Dále,“ ozvalo se z druhé strany.
Opatrně jsem otevřel dveře a vstoupil.
„Nestůjte tady tak oba dva, aspoň jeden z vás si může sednout,“ řekla s úsměvem a pohledem stočeným mezi mé nohy, a ukázala na lavici naproti sobě.
Té výzvě se nedalo odolat, tak jsem se posadil.
„Líbily se Vám mé kalhotky, chce se podívat z blízka?“
Hmmm, bere to hopem, pomyslel jsem si, nahlas jsem odpověděl: „Samozřejmě a moc rád.“
Vyhrnula si sukni a roztáhla nožky. Poklekl jsem před ní a prohlížel si z blízka ten poklad. Byla celá vzrušená, lapličky se jí leskly šťávičkou a knoflíček rozkoše nesměle vystrkoval svou hlavičku. Nad tou nádhernou úzkou štěrbinkou, byl překrásný trojúhelníček hnědých kudrnatých chloupků. Zhluboka jsem se nadechl a nasál tu sladkou vůni. Pohladil jsem ten kožíšek a bez rozmýšlení jazýčkem projel mezi závojíčky a přisál se na růžový hrášek. Jazýčkem jsem kolem něj kroužil, brnkal o něj a z dírky pomalu vytékal voňavý mok. Snažil jsem se ho všechen vylízat a spolykat. Čím víc jsem se snažil, tím víc toho teklo a tím víc se chvěla. Její nožky jsem měl kolem hlavy, kterou mi její ruce tlačily do klína. Tiché hluboké vydechnutí a uvolnění mého sevření značilo, že právě prožila vyčerpávající orgasmus. Ještě několikrát jsem jazýčkem projel úžlabinkou a pak jsem vstal.
„Děkuju, teď Vám to musím oplatit,“ prohlásila, když se trochu vzpamatovala.
Jak jsem stál před ní, stáhla mi kraťasy ke kolenům a něžně slízla kapičku rozkoše, která se objevila. Než jsem se nadál, hbité prstíky masírovaly můj šourek a nenechavý jazýček laskal můj penis. Rukama jsem zajel do jejích vlasů a tiše jsem vzdychal. Sledoval jsem, jak tuhý klacek mizí v pusince, jak ho obkružují pevné a horké rty, chvílemi se naše pohledy setkávaly. Věděla, co se klukům líbí, úžasná práce pusinkou, roztoužené pohledy a ruka dráždící prcinku. Musel jsem jí zastavit, nebo bych se během minuty udělal. Sama se otočila s vyhrnutou sukýnkou a nabídla mi svou kundičku zezadu. Nasadil jsem špičku na okraj té jeskyňky a začal jsem pomalu pronikat dovnitř. To těsné úzké sevření mě přivádělo k šílenství. Ani jsme nemuseli vynakládat moc námahy na přirážení, stačilo houpání vlaku. Z ničeho nic začala kroužit tou báječně tvarovanou prdelkou, sama se nabodávala na tvrdý ocas.
„Už… to… nevydržím…,“ snažil jsem se říct.
Naposledy přirazila a zatnula poševní svaly. Nevydržel jsem a pustil do ní všechnu bílou smetanu. Ocas změkl a klesl a já se posadil zpět. Jen jsem pozoroval, jak z té kundičky přede mnou vytéká sperma a ukapává na lavici. Zahlédl jsem i ručku, která tu tekutinu sbírá a nosí do úst. Otočila na mě hlavu a pustila se do očisty mého údu.

„Haló pane, vstávejte. Lístek prosím…“
„Co? Co se děje?“ trochu zmateně jsem se ptal.
„Kontrola jízdenek.“
„Aha, promiňte, asi jsem usnul.“
„Nevadí, to se stává. Tak co ten lístek?“
„Hned to bude slečno.“
Rychle jsem ho našel a podal jí ho. Po kontrole lístku odcházela celá rudá, krásně se červenala. Až teď mi došlo, že to byla ta brunetka z nástupiště, a že všechno byl jen sen. Ucítil jsem v klíně vlhko a chlad, podíval jsem se a hned mi bylo jasné, proč se tak červenala. Na kraťasech jsem měl bouli po uvadající erekci a velkou vlhkou skvrnu.
To bude veselá cesta domů, mám to přes celé město. Snad to tričko schová, pomyslel jsem si.
V tom mi začal zvonit telefon.
„Prosím,“ zvedl jsem telefon.
„Ahoj. Máme problém, Patrik objevil všechny ty fleky na povlečení. Musíš mi pomoct.“
„Dej mi ten telefon, já si to s ním vyřídím,“ slyšel jsem, jak na ní Patrik volá.
„Tady Patrik,“ ozvalo se za chvíli.
„Zdar, co je?“
„CO JE? Ty se ptáš, co je? Šukáš mi přítelkyni, zatímco já spím a ptáš se, CO JE?“
„Počkej, o čem to mluvíš?“
„Našel jsem fleky na povlečení. Jak na tom, kde jsi spal ty, tak i kde spala ona.“
„A co já s tím?“
„Čekám vysvětlení.“
„Takže ty se ožereš jako dobytek, že tě musíme táhnout domů, do noci řádíš se svojí přítelkyní, naděláte u toho spoustu kraválu, že nemůžu ani spát a ještě na mě řveš do telefonu? To se fakt nestydíš?“
„Jak já? Já o ničem nevím.“
„A čí je to problém, že máš okno.“
„…“
„A tomu fleku, kde jsem spal já, se nemůžeš divit, jsi přece chlap. Slyšet, jak si vedle užíváte, mě vzrušilo. A holt to v noci dopadlo takhle. S tím nic nenadělám.“
„Aha. Tak sorry.“
„V pohodě, já to snesu, ale co tvá přítelkyně? Té by ses měl omluvit. A nejlíp kytkou, bonboniérou a pořádným dárkem.“
„No jo. Dík a dobře dojeď.“
„Jasně. Zdar,“ a položil jsem telefon.

Vlak už brzdil a byl čas vystoupit. Pobral jsem si své věci, zkusil zakrýt skvrnu tričkem a vyrazil k domovu. Naštěstí skvrna vidět nebyla, nebo alespoň ne pořád, tak mne cestou neprovázely žádné pohoršené pohledy. Doma jsem všechno naházel do pračky, skočil do sprchy a pak jsem padnul na postel a usnul.

Po probuzení mě na telefonu čekalo několik nepřijatých hovorů a zpráv od bejvalky.
„Ahoj. Copak jsi mu řekl? Odešel z domu a nic neřekl.“
„Co jsi mu řekl? Právě se vrátil s kytkou a bonboniérou. To mi už nedal hodně dlouho.“
„Tak co je s tebou, že neodpovídáš?“

Chvíli jsem přemýšlel, co na to odpovědět, když v tom přišla další zpráva.
„To je fakt divný. Cos mu řekl? Pořád se omlouvá.“
„Ahoj. Promiň, nějak jsem usnul, to víš, včerejšek a dnešní noc mě nějak vyčerpaly. Co bych mu řekl? Přeci pravdu, trochu upravenou.“
„Tak cos mu řekl?“

Popsal jsem jí celý telefonát a šel si najít něco k jídlu, protože mi nějak vyhládlo. Po jídle jsem se vrátil pro telefon.
„Tak teď už to chápu. Díky, jsi poklad. Jak se ti jen odvděčím?“
„Nemáš zač. Však ty na něco přijdeš?“

Chvíli se nic nedělo, žádná zpráva, žádný telefonát. Tak jsem si sedl k počítači a pustil jsem se do hraní. Po hodině mi pípla zpráva na telefonu. Chvíli jsem to nechal být, dokončil jsem hru a podíval se na zprávu. Byla to mms.
Fotečka, na které bejvalka měla zvednuté a roztažené nožky, vystrčené obě dírky k objektivu a v obou vibrátory, byla doplněná textem.
„Tak co, líbí? Doufám, že jo.“
Pohled na tu fotku zvedl můj ocas do pozoru, odpověď byla jasná, líbí. Než jsem stihl odpovědět, přišla mi další zpráva. Fotka byla ze stejné pozice, jen s tím rozdílem, že vibrátory byly pryč a na mě se dívaly dva roztažené otvory lákající k zásunu.
„Jestli máš zájem, tak jako odměnu ti nabízím víkend plný sexu a vína. Měly jsme s kamarádkou domluvený víkend na Moravě, ale ona nemůže. Patrik ví, že jsme měly jet, on stejně bude někde pryč.“
„Líbí a moc. Tak fajn, to beru. A kdy pojedem?“
„Za 14 dní. Do té doby se budeš muset obejít beze mě. Nerada bych Patrikovi dávala další příležitost, už takhle dost žárlí a je podezřívavý.“
„Chápu. Ale psát si můžem, nebo ne?“
„To jo můžeme. Jen i s tím psaním vydrž do pondělka.“
„OK. Tak se měj hezky.“
„Ty taky. Pa.“

Navigace v seriálu<< Bejvalka 02Bejvalka 04 >>
5 1 vote
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Junior

Výborné pokračování. Pěkně z toho problému s Patrikem vybruslil, jo když se někdo ožere a má okna pak je těžké druhému nevěřit. Tak uvidíme jaký bude výlet na Moravu už se na to těším. 🙂