Rachelda se zavrtěla na lůžku a zírala do tmy. Sakra! Zase nemůže spát a to všechno ta baronka! A opravdu. Z vedlejší komnaty bylo slyšet tlumené hekání a vrzání bytelné dřevěné postele.

„To je pro zlost! Baba zas šuká a ubohá služebná nic. Jen sbírá drobty. Ten předminulý zákazník ji to udělal moc hezky, jenže paní s ním nebyla spokojena a už ho tudíž nikdy neviděla,“ projelo jí myslí, vstala a zvědavě sklonila oko ke klíčové dírce.
V šeru komnaty spoře osvětlené světlem stolní lampy spatřila jen rozevřené nohy baronky a mezi nimi přirážející bílou zadnici mladého muže. Žena sténala, mladík funěl a oba si to užívali.

„He, he, počkej ráno, chlapečku…,“ zlomyslně se Rachelda pousmála, lehla si a přetáhla si peřinu přes hlavu.

***

„Snídaně, paní baronko,“ vjela Rachelda s vozíkem do jídelny a servírovala jídlo. Kromě baronky seděl u stolu i mladý, sympatický muž a mírně se usmíval.
„…Tak jsme domluveni. Půjčka je na nejnižší úrok. Splátky každé tři měsíce,“ pokračovala baronka v započatém hovoru a mladík jen souhlasně přikyvoval.
„Racheldo. Přines smlouvu, ať pána nezdržujeme…jistě je unaven jako já. Ovšem velmi příjemně,“ ševelila baronka a výtečně se bavila mladíkovými rozpaky.
Po snídani muž podepsal listiny a s úklonou opustil jídelnu.

„Tudy, prosím,“ ukazovala mu Rachelda cestu a sotva zmizeli baronce z dohledu, chytla ho za ruku.
„Počkej. Uspěl jsi u baronky a to je skoro zázrak. Mohla bych i já….pocítit ten tvůj…zázrak?“ a rukou mu přejela poklopec.
Mladík se zachvěl. Měl za sebou pernou noc se starší ženou, která ho málem umrdala k smrti. A teď po něm jede její služka. Ta je ale alespoň mladá a hezká.
„Já…teď fakt nemůžu…ale zítra…můžeme se sejít u mě…tady máš,“ podal jí navštívenku a odešel.
„Johannes Brahmes…virtuoso, Via Chiavare 33, “ četla a pak si ji schovala do výstřihu svých pevných, velkých prsou.

***

Baronka Leina von Scheissendorf byla skoro šedesátiletá dáma zachovalého zevnějšku. Po manželovi zdědila značný majetek, který pod jejím pevným vedením dál jen vzkvétal, a tak milá baronka hleděla i něco těch peněz využít pro sebe. A tu jí napadlo peníze půjčovat potřebným na velmi zajímavý úrok. Výše úroku totiž závisela nad vyhodnocením výkonu v jejím loži, kde s ní žadatel strávil noc. Pokud ji dokázal uspokojit, měl úrok takřka nulový a pokud byl ochoten s baronkou si ještě několikrát zaskotačit, měl to bez úroku. Kdo ji sice ošukal, ale žena nebyla spokojena, dostal úrok standardní, jako kdejaký peněžní dům. Buď to vzal, nebo šel pryč bez půjčky.

Leina byla totiž velmi temperamentní a náročná žena, co se týče sexu. Kdejaká praktika jí nebyla cizí a vědoma si skutečnosti, že ještě stále má co nabídnout, doháněla, co zameškala v letech manželství s neschopným, impotentním baronem. Ještě že ji kdysi vrchní komorník obdařil plodným séměm a dočkala se aspoň jednoho potomka, syna Pelerína, který dlel na svém zámečku Pelerinstein obklopen houfem dívek a žen, které mu tam dělaly společnost. Baronka měla ovšem své informace o orgiích, které se tam konaly, a tak syna vybavovala dostatečnou finanční apanáží, aby zůstal kde je a nepřenášel sexuální zvrácenosti až sem.
Jak bylo řečeno, různé praktiky jí nevadily, ale představa hromadné soulože už na ni byla příliš.

***

DRUHÉHO DNE

„Dnes večer, paní baronko, bych si potřebovala něco zařídit ve městě. Dovolíte, abych se vzdálila?“ otázala se Rachelda ve chvíli, kdy viděla, že baronka je příjemně naladěna.
„Pokud nepřijde nějaká nečekaná návštěva, tak můžeš. Ale ráno tě chci mít tady,“ odvětila baronka s úsměvem.
Měla Racheldu ráda a bylo na ni spolehnutí. Dobré služebnictvo, aby člověk pohledal. Pokud zjistila nějakou nepravost, dovedla být krutá. Vrchní kuchař si takto domů odnesl kradené maso, vylepšené jedem, což mu baronka sama podstrčila, když zjistila, že krade ve spíži. Následkem bylo, že jednoho dne se na zámek dostavil nový kuchař. Zahradník, jenž kradl zeleninu, zase upadl několikrát břichem na vidle, zkrátka děly se věci….

***

Teplým podvečerem Rachelda chvátala do ulice Via Chiavare 33 za Johannesem Brahmesem, virtuózem, ale hlavně uspokojovatelem její paní, což mělo hlavní význam, proč ho chtěla navštívit.

Mladý muž ji uvítal oblečen jen nalehko, jakoby naznačoval, že si nejspíše nebudou jen povídat. Jal se dívku obsloužit lehkým občerstvením, na což nebyla Rachelda zvyklá, rděla se a byla celá v rozpacích.
„Víte já….jsem jen pouhá služebná,a ještě mě nikdo….neobsluhoval,“ omlouvala se.
„Raději mi řekněte, na co potřebujete tu půjčku…není-li ode mě moc troufalé se ptát.“
Johannes se usmál.
„Potřebuju nový klavír. Tento již dosluhuje. Na něm tvořím své kompozice. Jestli chcete, něco vám přehraju.“
A nečekaje na souhlas, sedl ke klavíru a začal hrát.

Rachelda byla prostá dívka a hudba linoucí se z klavíru se jí vůbec nelíbila, a tak se nudila, protože Johannes byl celý zabrán do hry. Naštěstí se včas probral a seznal, že dívku to nebaví.
„Promiňte. Jak začnu hrát…… Raději pojďme vedle,“ a odvedl dívku do pokoje, kde bylo příjemné posezení na pohodlných lenoškách.

Jak seděli vedle sebe a Rachelda se mu svěřovala o strastech svého života, vnímala, jak jí pomalu krouží prstem okolo uvázání šatů a jemně za něj tahá, až uzel povolil. Takto postupoval kousek po kousku, až dívka cítila, že vstane a šaty jí sklouznou z těla. Nebylo to však nepříjemné. Mladý muž ji fyzicky přitahoval a že jí hned nešel pod šaty jí také imponovalo.
„Máš, holka, těžký život. Těžko ho můžu změnit, ale mohu ti ho zpříjemnit,“ řekl Johannes a jemně ji políbil.

Rachelda polibek přijala a pak mu vyjela vstříc jazykem při hlubokém a vášnivém líbání. Johannes ji popadl do náruče, odnesl do ložnice a náhle, ani nevěděla jak, byla nahá a cítila laskající dotyky a polibky po celém těle. Bylo to opojné. Takto něžný k ní ještě nikdo nebyl.
Johannes byl uchvácen jejími křivkami a opravdu ji hladil a líbal po celém těle. Mnul a líbal jí pevná, velká prsa, sál hroty bradavek a dívka jen slastně vzdychala. Když se v polibcích přesunul ke klínu, Rachelda stiskla nohy k sobě.

„Jsi panna, či co?“ zarazil se.
„Já..ne… jen nevím, co chcete dělat,“ zajíkala se dívka, zrudlá studem.
„Uvolni se a uvidíš,“ pousmál se Johannes a pomalu jí roztáhl uvolněné nohy. Rachelda pak vyjekla rozkoší, když ucítila teplý dotyk jazyka na štěrbině a jeho kmitání po pyscích. Tohle nikdy nezažila a cítila, jak se celá uvolňuje. Johannes polykal proudy šťáv a vnikal do rozevřené pochvy hlouběji a hlouběji. Při lízání nevynechal ani citlivý klitoris, při kterém již dívka divoce pohazovala tělem a hlasitě sténala slastí.

Následné vniknutí ocasu tak bylo zcela hladké a bezbolestné. Johannes byl dobře vybaven a zřejmě proto baronku uspokojil, ale i dívčina pochva se přizpůsobila jeho rozměru, a tak ji hladce projížděl v celé délce až na dno.
„Oáááh..ooh..ooh,“ vyluzovala Rachelda, plně si užívající rytmické pohyby a silné vnitřní tření, a Johannes, vzepřený na rukách, ji mrdal soustředěně a vzdychal jen tlumeně. Dívka byla úzká a cítil, že takto už to dlouho nevydrží.
„Otoč se,“ vyjel z ní a čekal, až se mu dívka nastaví a pak do ní s mlasknutím zajel zezadu.
„Áááhh…božeeee,“ vykřikla dívka, a pevněji se zapřela před silnými a prudkými přírazy. Tuhle pozici znala, takto ji mrdal kdekdo, ale nyní byla aspoň připravená a rozdělaná a navíc ten skvostný, pevný ocas…

„Óóóóh…..již…již….bu..důů,“ vnímala rostoucí rozkoš, která jí stoupala tělem, až ji celou zaplnila.
Stahy pochvy začaly ždímat zaražený ocas a ten pustil svou dávku, ale ne do ní. Proud semene jí v několika silných výstřicích zkropil záda a Johannes hlasitě hekal.
Joo…joooo…áááách.“
Pak plácl dívku jemně přes zadek.
„To bylo něco,“ okomentoval to.
Ta vypískla a oba se rozesmáli.

„Jsi jeden z mála, co uspokojil paní baronku. Teď už vím proč,“ řekla Rachelda, když se oblékala.
„Když ji navštívíš ještě několikrát jen tak, jako že bys si to s ní rozdal rád ještě jednou, budeš mít nulový úrok.“
„No…popravdě. Ona je velmi..ehm… vynalézavá a aktivní… ale zas tak mě nevzrušuje jako ty..podívej,“ a Rachelda zírala na znovu ztopořený ocas.
„Udělám tě pusou, chceš?“ navrhla mu.
Rukou ho pohonila, pak stáhla předkožku a olízala mu žalud. Nakonec ho vsála a sevřenými rty ho rytmicky kouřila. Johannes skučel a úpěl stoupající slastí a když cítil, jak mu ještě v rukou mne a jemně hněte koule, vyjekl a vypustil semeno. Rachelda však ho vyplivla a semeno skanulo na podlahu.
„Promiň…ale já nemohu..to..mít v puse,“ omlouvala se, ale Johannes mávl rukou, že mu to je jedno.
Udělal se tak jako tak.

***

Johannes Brahmes skutečně neopomněl baronku von Scheissendorf ještě párkrát navštívit a tím získal nulový úrok. Pak už ho Rachelda nikdy neviděla. Ale to už se na zámku objevovali další klienti.
Jednoho dne baronka v přijímacím salonu uvítala mladíka, jemuž, dle jejího názoru, ještě teklo mléko po bradě. Navíc byl viditelně nervózní a očima těkal po místnosti.
„Hlavu vzhůru, mladíku,“ povzbudila ho baronka, „služebná mi řekla, že máte zájem o půjčku. Na co to potřebujete?“
„Jsem Klement Laurin a chci si postavit dílnu na motorová kola. Vidím v tom velkou budoucnost a zisk. Vaše služebná mi však naznačila, že úrok..je..jaksi…zvláštní..a nechápu …to,“ koktal mladík.
„Jste plnoletý, že?“ ujistila se baronka a když mladík přikývl, pokračovala.
„Podmínkou výhodné půjčky je, že se mnou strávíte noc… prostě normálně se spolu pomilujeme. Budu-li s vaším výkonem spokojena, snížím váš úrok, jak neudělá žádná jiná záložna. Nebudu-li spokojena, požaduji běžný úrok. Toť vše. Můžete to přijmout nebo odmítnout. O mé nabídce jste ale již podepsal akt mlčenlivosti, takže o tom nikde nehovořte, ať se rozhodnete jakkoliv.“

Klement uvažoval. Panic již nebyl a tato dáma….no, má už svůj věk, ale jinak je velmi…šarmantní…ovšem jestli…to vydrží…
„Dobrá,“ rozhodl se, „přijmu vaši nabídku, ale mám jistý problém. Budu samozřejmě potěšen spočinout s vámi v loži, ale já…ehm..mám…zkušenosti, že ženy spíš prchají..než by se mnou …no, pohleďte,“ a stáhl si kalhoty a před zrakem baronky se objevil úd, jaký ještě v životě neviděla.
To nebyl ocas, ale hadice, sahající mu do půli stehem, tloušťka jak šiška salámu z Pešti a to vše v klidovém stavu! Co neměl mladík v postavě, to vše se mu vrazilo do ocasu.

„Já..já nezastírám, pane Klemente, že jsem velmi překvapena, jen ještě nevím, jestli radostí nebo zděšením. Tento váš..ehm…úd… ovšem ráda vyzkouším, jen musíte být opatrný.“
„Jistě. To říká každá,“ poznamenal Klement, ale byl rád, že zas nějaká před ním hned neutíká.

***

Mladík byl pozván rovnou k večeři a pak už nastal zlatý hřeb večera. Zatímco Rachelda si ve svém pokoji honila nadrženou kundu dřevěným kolíkem, baronka měla plné ruce práce s obřím ocasem.
Nejdřív se na něj nasunula ústy. Rozevřela rty a vsunula si ho dovnitř, co nejdále to šlo. Pak ho začala sát. Šlo ho kouřit jen do doby, než začal mohutnět a narůstat. Když už ji bolelo v koutcích tak jen olizovala velkou hlavici temně rudého žaludu. Ocas zatím prokvetl modrými žílami a naběhlými tepnami. Byl skutečně velký a skoro rukou nešel ani obejmout.

„ Musíš si mě připravit, můj milý,“ řekla baronka a roztáhla nohy.
Klement ji hned začal lízat a laskat štěrbinu a baronka hekala nastupující slastí, vlhla a otevírala se.
„Ano…ano…oooch…jsi…úžasný….ano…joooo,“ pohazovala tělem při laskání klitorisu a již byla celá rozdychtěná.
„Pojď už do mě s tím čurákem,“ sténala a pak hlasitě vydechovala jak lokomotiva, když jí naběhlý žalud začal roztahovat pysky do maxima a zasouvat se jí do pochvy.

„Oúúú…oúúú….pooo…maaaa…luuuu…úúúúh,“ kňučela a vnímala, jak do ní ten obří, horký nástroj zajíždí.
Po stranách kundy, roztažené zasunutým ocasem, jí vytékaly stružky šťáv. Bylo to velmi opojné, jak byla zcela vyplněna, a cítila každý milimetr pohybu i každou jeho naběhlou žílu. Doraz o dno napověděl, že dál to už nepůjde. Sice v ní nebyl zaražen až po kořen, ale i tak to stačilo. Klement se vzepřel na lokty a začal pomalu přirážet. Přitom se věnoval jejím povadlým ale velkým prsům, které měla rozlité po hrudi, s trčícími bradavkami. Chvíli se i líbali,ale pak baronka začala hlasitě vzdychat a sténat, a tak se Klement soustředil už jen na strojové mrdání. Sám byl opojen její kundou, kterou zcela vyplňoval a zároveň v ní i volně jezdil.

„Můůůj…hřebeeečkuuu….mrdej…mě….anoooo….jáááá…úúúúh….úúúh…jééé…áááá,“ vyluzovala baronka a svíjela se pod nápory extáze a blížícího se vrcholu.
Také Klementovi už se semeno valilo ven, a tak zrychlil přírazy na maximum. Ve chvíli, kdy se jí pochva začala stahovat v nastupujícím orgasmu, se do ní vyprázdnil. Baronka cítila proud horkého semene a bylo to tak intenzívní, že vyvrcholila ještě jednou a byla již zcela hotová.
Klement se odvalil stranou a z klína ženy se, jak malý vodotrysk, vyvalila lavina semene a šťáv.

„Úrok máte nulový. Již netřeba další návštěvy, děkuji,“ promluvila ztěžka baronka a odpotácela se do koupele.
Klement si spokojeně zahvízdl, oblékl se a otevřel dveře ven. Tam stála zrudlá Rachelda, zhluboka dýchala a pohled měla skelný.
„Jste v pořádku, slečno?“ otázal se Klement.
„Já? Ji…jistě….jsem..nejsem..já…nevím…promiňte, pane,“ blekotala nesouvisle dívka a pak prchala temnou chodbou pryč, zalitá směsí hrůzy a vzrušení……

5
Komentujte

avatar
3 Comment threads
2 Thread replies
1 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
4 Comment authors
ShockMartinFrankvaclavz Recent comment authors
  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Frank
Člen

Jako vždy mne fascinuje výběr jmenn. Pokud by osobnost a povaha baronky nebyla proti skupinovému sexu, přišli by Laurin a Klement jako společníci. 😀
Za mě určitě palec nahoru.
Frank

vaclavz
Člen

Též se mi povídka moc líbila. Jak již zmínil Frank, výběr jmen je opět nezapomenutelný. Víc, než Klement Laurin, mě ale rozesmál původ Baronky 😀

Frank
Člen

To jsem se taky pobavil

Martin
Člen

Shocku opět výborná souhra sexu i zábavy . Tvoje náhledy do historie , které jsou spojené s výběrem historických jmen mě vždy velice pobaví .

Shock
Host
Shock

Samozřejmě všem velmi děkuju a budu se dál snažit dodržet souhru jmen a sexu ve čtenářsky potěšitelné rovině 🙂