Následující dny se Pavel snažil vzpírat pokušení, které mu hrozilo ze strany Šárky. Raději proto trávil více času v práci a sourozenci tak měli více času pro své incestní hrátky. Vztah s Jakubem pomalu směřoval do ztracena. Zdálo se, že oběma vyhovuje vzniklá situace, kdy na veřejnosti a před rodiči stále tvořili pár, ale ve skutečnosti dávali přednost Lence s Petrem.
„Zítra někdo musí na chatu, přijdou na odečet elektriky,“ oznámil otec při večeři.
„Já tam klidně sjedu,“ přihlásila se Šárka. „V kolik mají přijít?“
„Někdy dopoledne, po práci bych pro tebe přijel. Můžu s tím počítat?“
„Klidně,“ přikývla Šárka. „Stejně jsem tam letos ještě nebyla.“
Když potom nad tím v pokojíku přemýšlela, napadlo ji, jestli to otec nenavrhl schválně, aby mohl využít situace. Potom to však zavrhla, jeho dosavadní chování nenaznačovalo, že by toužil po jakémkoli pokračování.
Druhý den, po úmorné cestě autobusem, dorazila na chatu. Sama nevěděla, proč sem přestala s rodiči jezdit. Vždycky se jí tady líbilo a nyní se jí vybavovaly všechny vzpomínky. Třeba i na to, jak právě tady poprvé masturbovala. Na půdě tehdy objevila staré erotické časopisy a při jejich prohlížení neodolala pokušení pohrát si se svou nezkušenou kundičkou. Do dnes si pamatovala provinilý pocit, s kterým se vrátila k rodičům. Přes to však neodolala, aby se na půdu nevracela každý den a tam se potom nad rozloženými časopisy nedotýkala nejtajemnějších zákoutí svého těla tak, jak si do té chvíle nedokázala představit. Ráda se prohlížela ve starém zrcadle úplně nahá, vzrušoval ji pohled na vlastní přirození.
Nostalgicky zamířila na půdu, aby našla vzpomínky na nejhezčí prázdniny svého života. Při pohledu na dobře známé zrcadlo ucítila trnutí v podbřišku. Nedokázala se ubránit, rukou sklouzla do rozkroku. Přes kalhotky si pohladila kundičku a potom vklouzla prstem pod nohavičku. Vzrušením zaúpěla a znovu se vracela do dětských let. Nedokázala se ubránit svému rozechvění. A tak se svlékla do naha a jako tenkrát se posadila na starý gauč. Horečnatě začala masturbovat, přitom se nepřestávala pozorovat ve zrcadle. Netrvalo dlouho a s tichým zaúpěním se dočkala vyvrcholení. „Tak, jako tenkrát,“ napadlo ji.„Potichu, aby rodiče nic neslyšeli.“
Vloudila se jí myšlenka, že tenkrát rodiče možná věděli o tom, co tady dělá. Představovala si, jak se vrací zrudlá k nim do přízemí a oni se s potutelnými úsměvy domlouvají spikleneckými pohledy a kochají se jejími rozpaky.
Raději pohodila hlavou, aby setřásla takové myšlenky a rozhodla se využít krásného slunečného počasí pro opalování. Natáhla na sebe jen kalhotky a se zbytkem oblečení v náručí se přesunula na zahradu. Ve skrytu altánu se vystavila slunečním paprskům.
„Je tady někdo?“ vyrušilo ji po delší době halekání od vrátek.
Líně vstala a oblékla se. Nepatrnou chvilku přemýšlela nad tím, že by šla jenom v kalhotkách, ale hned tuto myšlenku zavrhla za přehnanou.
„Tebe bych tady nečekal, Šárko…“ přivítal ji překvapený pozdrav. V muži stojícím u vrat poznala bývalého kamaráda jejích rodičů. Nevzpomínala si, jestli mu tykala, nebo ne. Byla ráda, že si vybavila jeho jméno – Jirka. Ani tím si však nebyla zcela jistá.
„Dobrý den,“ pozdravila způsobně. „Jdete na ten odečet?“
„No jo,“ zabručel. „Jenom jsem nečekal, že tady potkám zrovna tebe.“
„Snad vám to nevadí?“ zakoketovala s ním, zatímco ho pouštěla dovnitř.
„Ani v nejmenším. Vaši jsou tady taky?“
„Ne, táta mě jenom odpoledne vyzvedne.“
Během rozhovoru přešli k verandě.
„Víš, co je zvláštní?“ pousmál se Jirka na Šárku. „Jako malá jsi mi tykala a říkala strejdo a teď mi najednou vykáš.“
„Já si nebyla jistá,“ pokrčila Šárka rameny.
„Tak to už jsem hodně starý, když mi tak krásný holky jako ty vykají,“ potřásl hlavou s hraným smutkem Jirka.
„Já tady žádnou krásnou holku nevidím,“ bránila se Šárka.
„Co vůbec dělá Denisa?“ vzpomněla si po chvilce na svou kamarádku z dětství.
„Studuje na veterině. Od té doby, co jí umřela máma, ji tady nic nedrží.“
Šárka si matně vzpomínala na jeho manželku, která ji jako malou často hlídala. „To je mi líto.“
„Už je to dávno,“ mávl rukou Jirka a věnoval se práci. Přitom ji však po očku stále sledoval.
„Nějak se nemůžeš soustředit na práci,“ zasmála se Šárka, která moc dobře věděla, jak na muže v jeho věku působí.
„Trochu mě rozptyluje výhled,“ přiznal se.
„Na přírodu?“
„Spíš někam jinam,“ pronesl významně Jirka a zadíval se Šárce dlouze do výstřihu.
„Tam bys toho moc neviděl,“ usmála se lehce provokativně Šárka. „Žádná sláva to není…“
„Zase nepřeháněj, podle mě jsou akorát,“ řekl Jirka, který od smrti manželky pouze onanoval, toužebně.
Šárka se mu zadívala do očí. „Tak si sáhni, mně to nevadí,“ vyzvala ho.
„Takový… takový věci mi… nesmíš říkat,“ zakoktal se Jirka. „Vždyť tě znám odmala, vyrůstala jsi s Denisou, to nejde…“
Šárka, která pochopila pochybnosti, které jím zmítaly, ho uchopila za ruce a položila je na svá ňadra. Nerozhodně je tiskl ve svých dlaních. Boule na jeho kalhotách však odhalila jeho vzrušení.
„Koukám, že se ti to líbí,“ naznačila Šárka pohybem hlavy, co ji zaujalo.
„A ty se divíš?“ pronesl Jirka nešťastně. „Na takovou hezkou mladou holku jsem si sáhnul naposledy v době, kdy se ještě ani nevyholovaly…“
„Ale já taky nejsem vyholená…“
Nadržený Jirka už nevydržel a rukou sjel na Šárčina stehna. Vyhrnul šaty a dlaní vjel do kalhotek.
„Vidíš, že jsem ti nelhala,“ zavrněla spokojeně Šárka.
Šátrající prst našel svůj cíl a zajel do hloubi její jeskyňky. Zatímco jednou rukou prznil její mladou kundičku, druhou se snažil neúspěšně rozepnout poklopec. Nakonec mu Šárka musela pomoci, na světle se tak objevil jeho ztopořený ocas. Ne příliš dlouhý, zato však mohutný.
Nedočkavý Jirka otočil Šárku čelem ke zdi. V předklonu jí zpod šatů stáhl bílé kalhotky ke kotníkům a potom bez přípravy vjel zezadu do její zmáčené kundičky. S nesouvislým chrčením přirážel ve zběsilém rytmu.
Po krátké době, pro Šárku příliš krátké na to, aby se stihla udělat, vytáhl na poslední chvíli ocas z jejího nitra a na prdelku jí nastříkal pořádnou várku teplého semene.
„To ses tedy moc nepřevedl,“ konstatovala Šárka zklamaně.
„Neboj… za chvilku budu moct znovu,“ mumlal vyčerpaně Jirka. „Udělám ti to zatím aspoň rukou…“
Mozolnatým prstem vjel znovu do Šárčiny kundičky a zkušeně ji začal prstit. Šárka se neochotně poddala jeho ruce a pomyslela si roztrpčeně, že rukou si to mohla udělat sama – a lépe. Přesto však začínala cítit známky přicházejícího orgasmu. Ten se dostavil nečekaně rychle. Zmítala se, napíchnutá na jeho prstu a téměř bez hlesu vyvrcholila.
„Rukou si to umím udělat taky,“ utrousila zklamaně, když si znechuceně natáhla znovu kalhotky.
„Já ale budu moct za chviličku znovu,“ prosil zklamaný Jirka, kterému se vzdalovala vidina dalšího zásunu.
„To už ale beze mě…“ ušklíbla se rozčarovaná Šárka.
A tak v dusném tichu Jirka dodělal práci a s tichým rozloučením zmizel, zatímco ona se začínala těšit na otcův příjezd.
Mezitím se doma Martina pokoušela uklidit opuštěný byt, na který v poslední době neměla příliš mnoho času. Petrův příchod ji nijak nepřiměl k přerušení úklidu.
„Co ti je?“ zeptala se, když uviděla jeho nahrbenou postavu.
„Netuším, ale hrozně mě bolí záda. Asi jsem to přehnal na tréninku.“
„Chceš to namazat?“
„Asi jo,“ pokrčil rameny Petr.
Martina, která kdysi absolvovala masérský kurz, přichystala emulzi, zatímco se Petr svlékl do slipů a položil na postel.
„Jsi celý ztuhlý, uvolni se,“ napomenula ho Martina.
Petr se pokusil ji poslechnout, příliš se mu to však nedařilo. Pod hbitými matčinými prsty sice povolila ztuhlost zad, bohužel se dostavila nečekaná erekce.
Martina sjížděla během masáže prsty ke spodní části zad, kde jí začínaly překážet slipy.
„Svleč si to, ať tě můžu pořádně namasírovat,“ přikázala synovi. Ten se jen nadzdvihl a slipy stáhl do půli stehen. Dál nemohl, aby neukázal svoje ztopoření.
„Snad se najednou nestydíš?“ zasmála se Martina a slipy mu svlékla.
Pokračovala v masáži, občas mimoděk promasírovala i hýždě. Petrovi přitom unikl z úst tichý vzdech, kterého si naštěstí Martina nevšimla. A pokud všimla, rozhodla se ho ignorovat.
„Tak a teď se otoč, musím se ještě podívat na prsní svaly,“ nakázala mu po chvilce.
Petr, při vědomí své erekce, zůstal ležet na břichu. Nechtěl se dočkat dalšího kázání z matčiny strany.
„Tak dělej, musím ještě uklízet,“ nedala se odbýt Martina.
A tak se Petr pomalu, neochotně, otočil na záda. Ztopořený ocas se tak objevil před matčinými zraky.
„Nechceš nechat těch blbostí?“ obořila se na něj Martina. Přesto však nemohla odtrhnout pohled od synova penisu.
„Já za to nemůžu,“ bránil se Petr. „Ty sis to vymyslela…“
Martina jen zavrtěla hlavou a pokračovala v masáži. Snažila se vyhnout pohledem ožehavým místům, moc se jí to však nedařilo.
Nešťastný Petr odolával touze vyhonit se přímo před zraky své matky. Nakonec nedokázal vydržet a alespoň několikrát přetáhl kůžičku až ke kořeni.
„Petře, nepřeháníš to?!“ okřikla ho Martina.
„A co s tím mám asi dělat?“ zeptal se nevrle Petr. Bál se však matčina hněvu, a tak znovu penis pustil a zůstal strnule ležet.
Jak však čas pokračoval, blížila se Martina stále víc k Petrovu podbřišku a k jeho trčícímu údu. Snažila se odolat, přesto se svou touhou prohrávala. Nakonec to nevydržela a dlaní mu přejela přes ztopořený penis. Petr jenom vydechnul a čekal na pokračování.
„Já ti tedy pomůžu, ale nepočítej s ničím dalším,“ podlehla pokušení Martina.
„A nikomu o tom neřekneš, ani Šárce, je to jasné?!“ dodala po krátké chvilce.
Po přidání emulze začala zkušeně masírovat synův mohutný penis. Ten se pod jejími rukami svíjel v rozkoši a snažil se zadržet co nejdéle svůj výstřik.
Mazlila se s jeho přirozením, občas prsty poškádlila i zadní dírku. To už se ale Petr blížil k ejakulaci. Dlouho zadržovaný výstřik se už nedal potlačit, mohutný proud semene zaskočil i Martinu. Přesto však zběhle dohonila mladý penis až do poslední kapky.
„To jsem netušila, že toho bude tolik,“ ohodnotila jeho výkon Martina.
„Kdy sis ho honil naposledy?“ zeptala se zaujatě.
„Vždyť jsi mě nenechala…“ rozhodl se Petr raději zatajit Šárčinu výpomoc.
„Tak o tom hlavně nikde nevyprávěj…“
„A nechceš taky…?“ naznačil Petr, co se mu honí v hlavě.
„V žádném případě. Tohle ber jako první pomoc, nebo tak něco…“ odmítla Martina jeho nabídku.
„A běž se osprchovat, máš to snad všude,“ pousmála se na rozloučenou. O kalhotkách, mokrých vzrušením, věděla jen ona.
A Šárka mezitím čekala na Pavla, neuspokojená a nadržená.
