Toto je 2 díl z 3 v seriálu Zvládnu to sám

…milovaná maminka… Ne celý můj život byl procházka růžovou zahradou. Několik příběhů žen mého života bylo smutných a skončily odchodem milovaných bytostí tam, odkud není návratu. Krásnému vztahu stárnoucího muže s neteří Aňou, předcházel ještě jeden, s mou milovanou matkou. Vše začalo takto…

Vrata se s vrzáním zavřela, a my zůstali na druhé straně, za zdí hřbitova. Hlouček příbuzných s maminkou. Já stál opodál sám a hlavou se mi honily myšlenky. Bylo mi líto všeho, toho, že nás opustil tatínek, plačící maminky, která se zarudlýma očima a pramínky světlých vlasů, ležících na černých šatech, byla krásná i v jejím smutku. Měli bychom jít. Obrátil jsem ke stojícímu hloučku.
„Chceš, abychom šli s tebou, Aničko?” zeptala se teta.
„Ne, děkujeme, zvládneme to sami,” odpověděl jsem za maminku. „Pojď, už musíme jít.”
Vzal jsem jí okolo ramen a lipovou alejí jsme pomalu odcházeli domů. Přivítal nás studený, prázdný a v tu chvíli nehostinný byt. Maminka klesla na židli s rukama v klíně a roztřásla se přívalem nového pláče. Byl jsem bezradný. Nevěděl jsem jak jí utišit, jak jí v té chvíli pomoci. Pohladil jsem jí po vlasech. Pozvedla ke mně své pomněnkové oči.
„Tak to zůstalo na nás dvou.”
„Nechceš si, mami chvíli odpočinout?“ zeptal jsem se.
„Prosím Tě, odestel mi. Půjdu si chvilku lehnout. Snad to trochu zaspím.“
„Sundej si alespoň šaty, ať si je nezmačkáš,“ nabídl jsem jí.
„Dobře, pomůžeš mi s tím, prosím?” Roztřesenými prsty jsem jí začal rozepínat šaty. Nikdy předtím jsem žádnou ženu nesvlékal, natož vlastní matku. Šaty spadly na zem a maminka zůstala jen v černém spodním prádle. Nevěděl jsem kam s očima. Snažil jsem uhnout zrakem, ale pohled na polonahé tělo matky mne přitahoval. Maminka si lehla. Sklonil jsem se nad ní a políbil jí na tvář, slanou od slz.
„Buď u mne ještě chvíli,“ zaprosila. Sedl jsem si na kraj postele a díval se na ní. Pohled mi bezděčně sklouzl na její prsa, vzdouvající se v těsné černé podprsence. Znovu jsem jí políbil na tvář, a chtěl odejít.
„Zůstaň,” chytila mne za ruku. A tak jsem si vedle ní lehl a díval se na ní. Na její jemné chloupky na krku, na hebkou pleť ramen. Pocítil jsem neodolatelnou touhu jí hladit. Ruka mi sjela na kraj jejího prsu. Maminka, nejenže se neodtáhla, naopak zrychlila dech. Ruka se mi sunula po hladkém prsu, až jsem se jí dotkl bradavky. Skoro jsem ani nedýchal.

„Co to děláš?“ proběhlo mi hlavou. „To přece nemůžeš, vždyť je to Tvoje maminka.“
Ale bylo již pozdě. Pevně jsem svíral její prso. Jemně jsem jí ho vyprostil ze zajetí podprsenky. Ústy jsem se dotkl bradavky a políbil. Laskal jsem jí jazykem a má touha rostla. Maminka se nebránila, snad jí to začalo vzrušovat. Veškeré zábrany mezi mnou a maminkou začaly padat. Smutná událost i vypjaté nervy nás obou vrcholily ve vzrůstající sexuální touhu, kterou nešlo zastavit. Líbal jsem jí stále níže. Uchopila mi hlavu a začala mi jí tlačit dolů, až jsem se dotkl rty okraje jejích kalhotek. Vnímal jsem rychlý tlukot svého srdce a moje touha rostla do naprosto nekontrolovatelné situace. Odhrnul jsem jí trochu kalhotky, až jsem spatřil první světlé chloupky. Poklekl jsem nad ní, oběma rukama uchopil gumičku kalhotek a pomalu jí je začal stahovat. Před očima se mi v plné kráse objevovalo její pohlaví.

Stáhl jsem mamince kalhotky úplně a mírně jí roztáhl nohy. Její mušlička se rozevřela a ukázala poštěváček a růžové závojíčky okolo vlhkého otvoru lůna. Ani nevím, jak jsem ze sebe svlékl oblečení a nahý se sklonil mezi její stehna. Již dávno jsem nepřemýšlel nad tím, co dělám. Přitiskl jsem se k jejímu pohlaví a jazykem vnikl dovnitř. Začal jsem jí vášnivě sát poštěváček. Maminka silně vzdychala a stále mi tlačila hlavu mezi své nohy. Chutnala trochu slaně a trochu kysele, ale neskonale krásně. Z jejího nitra vycházelo příjemné teplo. Nevydržel jsem to a vsunul jazyk hluboko do ní. Mé mužství se nalévalo přítokem krve a silným vzrušením tvrdlo a mohutnělo. Měl jsem silnou touhu maminku políbit. Sunul jsem se zpět k jejím ústům. Na svém údu jsem cítil hebkost jejích stehen, až jsem se žaludem dotkl jejího lůna. Políbil jsem jí a ještě více se k ní přitiskl. Můj na kámen ztvrdlý úd začal pronikat do jejího těla. Stěny její vlhké pochvy se k němu přitiskly a maminka mne do sebe začala intenzivně vsávat. Věděl jsem, že se to nedá dlouho vydržet. Každý sebemenší pohyb mne natolik vzrušoval, že jsem měl obavy, abych neexplodoval. I maminka vycítila neudržitelnost mého vzrušení, přestala v pohybech, a jen stahováním stěn pochvy udržovala můj úd v sobě. Leželi jsme v těsném spojení a mazlili se.

„Zůstaň ve mně,“zašeptala mi do ucha. Vyvrcholení se blížilo. Cítil jsem, jak se mi semeno žene ven. V poslední chvíli jsem ho stačil z maminky vytáhnout.
„To jsi nemusel, říkala jsem Ti, abys ve mně zůstal.“
Několika mohutnými výstřiky jsem se udělal. Měla semeno všude. Na břiše, v chloupcích, stékalo jí po stehnech. Nahnul jsem se k nočnímu stolku, vyndal ze zásuvky kapesník a maminku pečlivě utřel. Zůstali jsme ležet a já se ještě dlouho na ní díval. Usínala a na tváři se jí objevil úsměv. A já byl v tu chvíli šťastný, že alespoň na chvíli zapomněla a bylo jí dobře. Již nikdy potom jsem se maminky nedotkl.

Vrata se s vrzáním zavřela a my zůstali na druhé straně hřbitova. Hlouček příbuzných bez mé maminky. Stál jsem kousek opodál a hlavou se mi honily myšlenky. Ze skupinky se ke mně blížila neteř, krásná blondýnka s pomněnkovýma očima.
„Strejdo, nemám Tě doprovodit domů?” zeptala se.
„Děkuji Ti Aničko, jsi hodná, ale zvládnu to sám.”
Pomalu jsem se vydal lipovou alejí k domovu, kde mne nikdo nečekal.

Zobrazit za celou dobu
Zobrazit za celou dobu
4461
Zobrazit dnešní
Zobrazit dnešní
2
Navigace v seriálu<< Zvládnu to sám 01Zvládnu to sám 03 >>

Komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na