(Upravená a rozšířená verze)

Tento příběh vychází ze skutečné události, která se odehrála v letech 2008 až 2010 na jedné samotě u obce v odlehlém koutě republiky a byla řešena nejmenovaným krajským soudem.
Z pochopitelných důvodů neuvádím přesná data i prameny, ze kterých čerpám.
Obžalované tehdy za trestný čin ohrožování mravní výchovy a incest hrozil trest v trvání osmi až deseti let.

Dostal se mi do ruky zápis ze soudního jednání.
Dlouho jsem se rozmýšlel, zda ho mám zveřejnit. Nakonec jsem po několika úvahách došel k názoru, že bych se přece jen měl o něj s vámi podělit.

U soudu byla ten den hustá atmosféra. V chodbě, před soudní síní se tlačila spousta zvědavců v očekávání zajímavého procesu, kterým žilo celé okolí.
Do poslední chvíle nebylo jasné, zda bude jednání veřejné, nebo celé soudní přelíčení zůstane veřejnosti utajené.

Nakonec se přece jen otevřely těžké dveře a dovnitř byla vpuštěna část čekajících. Kapacita soudní síně byla omezena a tak jsem mohl mluvit o velkém štěstí, že se mi povedlo obsadit jedno z mála volných míst.

V naprostém tichu jsme všichni očekávali příchod soudce.
Ještě před tím vešla do místnosti za doprovodu dvou žen z justiční stráže, obžalovaná.
Malá, drobná žena, oblečená v jednoduchých šatech, zvýrazňujících její ženskost. Nemohl jsem si nevšimnout jejích ženských předností, které nesvírala podprsenka. Hroty jejích ňader byly vidět až do místa, kde jsem seděl.
Světlé, hladce sčesané vlasy, sepnuté gumičkou, nic neříkající výraz v její tváři a ruce sepnuté v klíně.
Tak čekala na rozhodnutí o dalším osudu.

Pak to sálem zašumělo, a všichni povstali při příchodu soudce.
Po přečtení obžaloby začal samotný výslech.

Z výpovědi obžalované:
Soudce: “Paní obžalovaná, můžete nám vylíčit důvody Vašeho jednání?”
Obžalovaná : “K činu, za který jsem nyní souzená, mohu říci, že jsem byla donucena vlastním manželem.”

Pomalu, s obličejem sklopeným k zemi začala vyprávět příběh, pro který v této chvíli stála před soudem.

Obžalovaná: „Začalo to takto. Jednoho večera, seděli jsme u televize a kluci už spali, řekl mi manžel:
“Dneska večer jsem v koupelně pozoroval našeho staršího kluka. Doposud jsem si toho nevšiml, ale teď koukám, že mu rostou chlupy a má docela velkýho čuráka.”
“A proč mi to říkáš?“ zeptala jsem se.
“Tak mne napadlo,” zněla manželova odpověď, ” že je nejvyšší čas, to těm našim klukům vysvětlit.“
“Co?”
“No co? Na co to mají. Vysvětlit jim, co je to šukání, aby si dávali pozor, jak vypadá ženská, a tak.”
“Tak jim to vysvětli,” vyzvala jsem ho.
“Proč já?“ divil se.
“Víš sama, jak jsem na to blbej. Já bych jim to neuměl tak podat, jako ty. A při tom jim můžeš i ukázat kozy a ten tvůj poklad mezi nohama. Alespoň nebudou muset dírama v plotě pozorovat sousedku, když se producíruje na zahradě v plavkách.“
“A nevíš, jak to mám udělat?”
“Ty už si nějak poradíš,” ukončil debatu o jeho návrhu a zapil to pořádným lokem z láhve piva.“

Soudce:” Jak jste to tedy vyřešila?”

Obžalovaná: „Čekala jsem, až přijde vhodná situace. Ten večer šel manžel zase na pár piv do hospody. Už ho za tu dobu, co jsme spolu znám, a tak jsem věděla, že se dřív, jak před půlnocí, nevrátí.
Šla jsem se vykoupat, a pak jsem kluky zavolala do ložnice.

“Co potřebuješ, mami,” přiběhli oba.
“Musíme si o něčem popovídat. Posaďte se tady u mne.”
“Něco jsme provedli?” ptali se z obavy, zda se na ně neprovalila nějaká lumpárna.
“Ne,” nevěděla jsem jak začít.
“Viděla jsem vás, jak přes plot koukáte na sousedku,” začala jsem.
“Tak,” zněla vyhýbavá odpověď.
“No co po ní koukáte? To se vám líbí, jakou má postavu? Nebo jste zvědaví, co má pod plavkama? Jaký má prsa?”
Odpovědí mi byly rudé tváře obou synů.
“A chtěli byste vidět, jaké je má maminka?”
Nechápavě na mne hleděli.“

Soudce: “Co následovalo?”

Obžalovaná: „Už ani nevím, kde se ve mně vzala ta odvaha, začala jsem si přes hlavu svlékat noční košili.
Oba chlapci hleděli s vykulenýma očima, jak se před nimi objevuje moje tělo. Měla jsem pod košilí jen podprsenku a kalhotky. Ještě chvíli jsem váhala, pak jsem oběma rukama uchopila za zády knoflíky a rozepnula si jí.

Kluci chvíli s údivem civěli na trčící bradavky před jejich zraky.
“Tak si sáhněte,” vyzvala jsem je a nastrčila jim své prsy.
Oba zmateně hleděli na mé tělo. Něco takového asi nikdy z blízka neviděli, leda když byli kojenci, ale to už si nepamatovali.

První se osmělil starší syn a nesměle vztáhl ruku k mému prsu.
“Tak se nestyď a sáhni si pořádně. Neboj se, vždyť jsem tvoje matka.”
Položil ruku na teplou kůži prsu, a čekal na mou reakci.
“Zmáčkni ho, no, pořádně,” vyzvala jsem ho.
Přitiskl a já cítila, že mne to začíná vzrušovat.
„No ty nekoukej,“ vyzvala jsem mladšího. „Taky si sáhni.“

Soudce: „ Tím to ovšem neskončilo? Pokračujte. Co bylo dál?“

Obžalovaná: „Chvíli jsme tak seděli a já si vychutnávala dotyky dlaní svých dětí na prsech. Byla jsem tak vzrušená, že mi bylo jasné, že u toho neskončíme. Cítila jsem, jak začínám v rozkroku vlhnout.
„Chcete, kluci vidět, co má maminka mezi nohama?“ zeptala jsem se kluků.
Rozpačitě přikývli.
Nerada jsem sundávala jejich ruce z prsů, ale představa toho, že jim ukážu kundu, byla tak silná, až jsem naprázdno polkla.“

Soudce: „Paní obžalovaná, používejte prosím slušnějších výrazů při pojmenovávání pohlavních orgánů.“

Obžalovaná:„Dobře. Omlouvám se, ale u nás se tomu tak říká.
Vstala jsem, abych si mohla stáhnout kalhotky. Pomalu jsem je přetahovala přes boky a zároveň pozorovala výraz v očích svých synů, když se objevily první chlupy.
Mé počínání nezůstalo bez odezvy u staršího kluka. V trenýrkách mu rostla boule, znamení toho, že i on je vzrušen.
Nakonec jsem před svými dětmi stála úplně nahá.

„Ukážu vám, kudy přicházejí děti na svět.“
Sedla jsem si a doširoka roztáhla nohy.
To už i tomu mladšímu rostla znatelná boule v rozkroku.
Oba zvědavě koukali do rozevřené to, no….
„Aby se mohlo narodit dítě,“ pokračovala jsem dál ve vysvětlování,“ musí muž strčit svůj čuráček do téhle díry.“
Vsunula jsem si prst do své pochvy, abych jim ukázala, kam se to strká.
„Chcete si to zkusit?“ nabídla jsem se.
Kluci se na mne notnou dobu dívali nechápavě.
„No, vem si do ruky čuráček a strč mi ho tady do té dírky,“ a ukázala jsem mu růžový, vzrušením zvlhlý otvor.

„Tak já to zkusím,“ řekl nesměle ten starší.
Jeho brko už delší dobu trčelo z trenýrek, na kost tvrdé.
„Sundej si trenýrky,“ vyzvala jsem ho. „Lehni si na mne.“
Uchopila jsem jeho kopí, rozpálené touhou a nasměrovala si ho mezi pysky.
„Teď ho můžeš do mne zasunout,“ radila jsem mu a stále ho držela v ruce a naváděla, aby mu přece jen nevyklouzl.

Nesměle mi ho položil na krajíček a upřeně se mi díval do očí, zkoumajíc, zda to myslím opravdu vážně.
„Tak přece přiraž,“ chytila jsem ho nakonec oběma rukama a přitáhla si ho pořádně k sobě.
Cítila jsem, jak jeho mladický peň hladce klouže do mé pochvy, až se nakonec zarazil na samotném dně.

Mladší syn nechápavě zíral na bratrovo kopí, snad mu bylo divné, kam v matce zmizelo.
„Nekoukej a sundej si taky trenýrky,“ vyzvala jsem ho.
Stál u mne s trčícím pindíkem, přímo před mým obličejem. Uchopila jsem mu ho do ruky a přetáhla kůžičku.
Naskytl se mi pohled na krásně růžový žalud, vonící mládím. Nevydržela jsem to a strhla ho za ruku k sobě. Klečel přede mnou a údem se skoro dotýkal mých rtů. Neodolala jsem, otevřela ústa a jeho kopí si položila na jazyk. Rty jsem se přisála k horkému válci, sála, a zároveň mu oblizovala uzdičku.

Byl to krásný pocit, mít v sobě mezi stehny pero jednoho syna, a druhého v ústech.
Proč jsem to už neudělala dříve, zalitovala jsem.
Milování s manželem bylo už nudné. Bez jakékoliv přípravy a mazlení mi ho tam vždy vrazil a po pár pohybech se do mne vystříkal. Většinou z něho bylo cítit pivo.
Ale s mými kluky to bylo něco jiného, nového, vzrušivého. Bylo mi v tu chvíli jasné, že musím vyzkoušet všechno, co znám, a děti pořádně zaučit.

Starší syn zřejmě pochopil, co po něm chci, začal se na mně pohybovat, aniž jsem mu musela něco vysvětlovat.
Bylo mi jasné, že při takové souloži dlouho nevydržím a prudkými stahy pochvy jsem dávala najevo, že se blíží vyvrcholení. Nestačila jsem ani syna varovat, aby si dal pozor. Ten z neznalosti, nechal ve mně své kopí do úplného vystříkání.
V doznívající rozkoši jsem na jazyku ucítila i několik kapek z údu mladšího syna, které jsem s chutí polkla.
„Dneska už to stačí, kluci,“ rozhodla jsem nakonec.
„Zítra, až půjde zase táta do hospody, si to zopakujeme. Tentokrát zaučím mladšího a ty se můžeš koukat, nebo se přiučit dalšímu,“ obrátila jsem se na staršího kluka.
Ten večer jsme usínali všichni spokojeni, ani jsme nevěděli, kdy se otec vrátil z restaurace.

Mohlo by vás zajímat  Rodinné vztahy 20

Nemohla jsem se dočkat následujícího dne.
Celý den jsem nemyslela na nic jiného, než, že zase ucítím ve své, no té……., čuráček některého syna. Ve svých představách jsem došla tak daleko, že jsem si několikrát za den musela zvednout sukni a prstem si zajet dovnitř, abych ukojila svou touhu.

To si ani nezajdeš na pivo,“ vyptávala jsem se muže, když už se mi zdálo, že nějak nemá k odchodu.
„Už to těm klukům vysvětlila?“ zeptal se mne náhle.
„Ne, chci si s nima promluvit právě dneska,“ zalhala sem.
„Tak to mám důvod, tam být trochu dýl,“ přivítal manžel mé rozhodnutí. Vzal si z věšáku sako a zabouchl za sebou dveře.
Všimla jsem si, že jeho klíče zůstaly na háčku.
Chtěla jsem za ním ještě vyběhnout, ale pak jsem si řekla, že je to dobře. Alespoň nás nemůže překvapit, až budeme……., víte co?“

Soudce sáhl po sklenici vody a dlouze se napil. Z jeho upřeného pohledu na obžalovanou ženu bylo patrné, že ho tento neobvyklý příběh zaujal a byl nedočkavý, dozvědět se, jak pokračoval vývoj událostí dál.

Soudce : „Ještě, než vám položím další otázky, zeptám se na věk chlapců v době, kdy byl uskutečněn mezi nimi a vámi pohlavní styk?“

Obžalovaná: „Pane soudce. Bydlíme kousek za vesnicí. Do nejbližšího města je tu daleko, a když v zimě napadne sníh, jsme tu od světa úplně odříznutí. Kluci neměli ve vsi kamarády a o holkách ani nemluvím. Jediná práce byla na statku, a tam jsme taky všichni pracovali.
No a když jsem s klukama, to……., byli už oba dospělí.“

Soudce se nenápadně podíval na hodinky. Byl nejvyšší čas na přerušení jednání.
Hodilo se to nejen jemu, ale všem účastníkům přelíčení.
Někteří vyšli na chodbu, nadýchat se čerstvého vzduchu, jiní si dát nepostradatelnou cigaretku. Tehdy se na chodbách soudů dalo ještě kouřit.

V jedné skupince kuřáků u otevřeného okna se odehrával následující hovor.
„Co tomu říkáš? Mně z toho docela pěkně stojí pero,“ přiznal se jeden ze skupinky.
„Mám být upřímný?,“ přidal se druhý. “Mně taky. Když vidím tu babu na lavici obžalovaných, nemusel by mě nikdo dvakrát přemlouvat. Jsem docela zvědavý, jak to bude pokračovat dál.“
Típl cigaretu do popelníku, a všichni se vraceli zpět do soudní síně.

Po krátké přestávce jednání pokračovalo dál.

Soudce : „Jak to tedy pokračovalo následující den?“

Obžalovaná: „Jak už jsem řekla, byla jsem rozhodnuta další den, že budu pokračovat v zaučování kluků. Počkala jsem, až se zase manžel sebere a odejde do hospody. Ještě jsem zamkla hlavní vchodové dveře a zkontrolovala jsem, zda je opravdu zamčeno.
Kluci taky čekali na tuto chvíli. Předchozí zaučování se jim určitě líbilo, protože na mé zavolání přišli už oba nazí, ten starší už se stojícím čurákem. Promiňte s tím…..No!…“

Soudce : „Říkejte tomu třeba přirození.“

Obžalovaná: „ Jak říkáte vy, s přirozením. Čekal určitě, že budeme pokračovat v tom, kde jsme naposled přestali.
„Dneska je na řadě tvůj bratr,“ jemně jsem ho odstrčila, protože se už chystal mi rozepnout zástěru, kterou jsem na sobě měla.
„Ty se zatím dívej, nebo si ho hoň. Určitě víš, o čem mluvím. Nebo si to snad nedělal, když jsi pozoroval sousedku?“
Mlčky přikývl a uchopil si ho do dlaně.

„Tak pojď ty můj malý,“ vzala jsem toho mladšího za ruku a přitáhla ho k sobě.
No, mladšího. I tomu bylo již přes osmnáct, jen byl trochu více zakřiknutý a méně mluvný.
„Takhle se do maminky nedostaneš,“ řekla jsem mu, když jsem si všimla, jak mu mezi nohama bezvládně visí. „Vždyť ti posledně tak hezky stál.“
Vzala jsem mu ho ruky a přetáhla mu kůžičku přes žalud.

Stál nade mnou a díval se, co že mu to dělám. Stačilo ale pár pohybů a ten jeho čuráček, jak říkáte přirození, se před mýma očima začal zvedat.
Netrvalo to dlouho a měla jsem doslova před pusou, mládím vonící ocas. Otevřela jsem tedy ústa a vsála ho hluboko do krku. A zatím, co jsem mu ho cucala, svlékala jsem se, až jsem byla před ním konečně nahá.““

Soudce tentokrát nepřerušoval obžalovanou a nechal jí líčit podrobnosti. Několikrát se i přistihl při tom, že polkl naprázdno, zrovna u těch nejintimnějších situací.

Obžalovaná: „Začala jsem si pomalu lehat a svého syna jsem na sebe strhla. Cítila jsem jeho přirození a čekala jsem co bude dělat dál.
On však jen ležel a tlačil mne tím čuráčkem na břicho. Já už jsem byla vzrušená a chtěla jsem ho mít v sobě.
Vzala jsem mu ho proto do ruky a sama mu ho strčila k otvoru do….Teď nevím, jak to říci, abyste pane soudce neřekl, že jsem sprostá.“

Soudce jen mávl rukou. „Říkejte si tomu jak chcete.“
Obžalovaná tedy pokračovala.

Obžalovaná : A protože se kluk pořád k ničemu neměl, chytila jsem ho za zadek a přimáčkla k sobě. Vjel do mě jako po másle. Pak jsem si vzpomněla na to, jak mne jednou manžel na dvoře ohnul přes hromadu dříví a vrazil mi ho tam zezadu. To bylo taky jedno z mála, kdy se mi to s ním líbilo.
„Jestli víte kluci, jak to dělají pejsci?“ zeptala jsem se.
„Víme,“ nechápavě na mne oba koukali.

To už jsem nečekala, nechala ze sebe vyklouznout to mladšího a postavila jsem se na všechny čtyři, jako fenka.
Klečel za mnou chvíli a nic se nedělo. Zřejmě koukal na můj zadek, nebo zkoumal, jakou jí mám zezadu.
Trvalo to jen okamžik, a pak už jsem cítila mezi pysky, jak ho do mě tlačí.
Prohnula jsem se rozkoší a zatím co ten mladší přirážel, až to mlaskalo o zadek, pozorovala jsem staršího, jak přede mnou stojí a honí si ho.
Oběma to přišlo najednou. Zatím co jsem cítila, jak mne mladší syn plní zezadu, ten starší mi to stříkal rovnou do obličeje.
Věřte pane soudce, že to nebylo naposled. Všichni tři jsme se těšili na to, až zase manžel odejde do hospody, abychom mohli pokračovat v zaučování.“

Teprve po mnoha letech se starší syn prořekl před svým kamarádem a tak se případ dostal na veřejnost.
Během soudního přelíčení se neprokázalo, za trestný čin byl spáchán na nezletilých dětech, neboť celý případ se dostal k soudu, když oběma chlapcům bylo více jak 18 let. Obžalovaná tvrdila, že pohlavní styk měla s oběma syny až v této době.
Dále bylo ze svědeckých výpovědí shledáno, že se jednalo o rodinu, která žila mimo dění vesnice, osamoceně, a vývoj dětí mohl být opravdu zanedbáván, až do jejich dospělosti.

S ohledem na tuto skutečnost byla shledána vinnou z trestného činu, kvalifikovaného jako incest, a podle toho jí byla i vyměřena odpovídající délka trestu.

Zobrazit za celou dobu
Zobrazit za celou dobu
5500
Zobrazit dnešní
Zobrazit dnešní
15
dedek.Jeff
dedek.Jeff@seznam.cz

3
Komentujte

Please Login to comment
avatar
3 Comment threads
0 Thread replies
3 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
3 Comment authors
MartinBob RomilShock Recent comment authors
  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Shock
Člen

Je jasný, že kluky zaučovala když jim bylo hodně pod osmnáct, což vyplývá z vyprávění obžalované. A je mi jasné, že to autor musel zjemnit, aby to tu vyšlo. Hezký příběh, hezky podaný…. jó, incest světu (a tomuto webu) vládne 🙂

Bob Romil
Člen

Na samotě u lesa. 🙂 No podle předvedeného vyprávění nebyla zanedbaná výchova nejen u kloučků, ale “momentálně” jednodušší zřejmě byli i oba rodiče 🙂 Tomuhle incestu bych i věřil, že takhle proběhl.

Martin
Člen
Martin

Život na samotách je vždy těžký . Ale podle spisu mí přijde , že i pan soudce byl pěkně vzrušený . Jestli pak neprotahl v kanceláři nějakou koncipientku .