Toto je 24 díl z 25 v seriálu Starý příběh

Musím se vrátit k posledním kapitolám, které moje maminka Hanička napsala. Jasně, byly to úžasné zážitky a trvaly fakt skoro čtvrt století. Nepopsala zdaleka všechno, protože to by ani nešlo a ani by to pak už nikoho nezajímalo. Snad mohla vybrat jiné situace, možná moc psala o sobě, o svých pocitech, ale to mi nepřísluší posuzovat.
Koneckonců, i já jsem se zmínil o sobě.

Snad bych jen doplnil, že s tou dominancí měla pravdu. Někdy jsem to i přeháněl, ale nakonec se jí to vždycky líbilo. Alespoň to tak vypadalo. Vzrušovalo jí, když jsem si jí třeba pevně podržel, že se nemohla ani hnout nebo i přivázal, to pak šlo dělat snad úplně všechno. Býval to úžasný spouštěcí mechanismus k čemukoliv a protože je zvědavá, přitahovalo jí, co bude dál a nechala mne provádět všechny možné experimenty. O tom nepsala.

Nebo když jsme si hráli se všelijakými pomůckami. Vrčítka jim říkala.
Ani o tom nepsala a ani já o tom na závěr psát nechci. Opravdu jsme toho zkusili spoustu. Ani se mi nechtělo věřit, když pak jednou řekla, že se svým posledním přítelem, se kterým jsou spolu už skoro patnáct let i když je ženatý, toho možná zažila ještě o něco víc. Že ty zážitky s ním byly ještě pestřejší. Možná to říkala, aby mne pozlobila, ale možná to byla pravda. Říkejme mu tedy Tomáš, když už to moje láska takhle začala. Tom byl a je také velice vynalézavý, tvůrčí, odvážný a hravý milenec. O tom dnes už nemám žádné pochyby.

Mnohé se změnilo poté, když jsme se před pár lety rozhádali a pak po dlouhé době zase udobřili. Hanka se o tom zmínila.
Měl jsem trochu problémy po rozvodu a nevydařených „náhradách“, ale pak se to zlepšilo. Náš vztah se uklidnil a zůstal v rovině hlubokého přátelství a vzájemné podpory, to všechno ještě pořád občas někdy zpestřené nádherným něžným milováním. Určitě by to velmi dobře odpovídalo definici lásky.

Úžasné bývaly ty chvíle, když jsem se u ní občas někdy přes den zastavil, když byl táta najisto u své přítelkyně.
Už žádná dominance, žádná sub. Jen radost ze vzájemné blízkosti, někdy zpestřená pořád ještě báječným milováním, ale už ne tak divokým, jako v začátcích, ale možná někdy o to rafinovanějším. Vždyť jsme o sobě věděli skoro všechno, i když, jak se pak ukázalo, ještě jsme nějaké rezervy objevili.

Svojí Haničku jsem pořád miloval nejvíc ze všech, ale k mému překvapení mi po těch zážitcích, co popsala na závěr svého povídání, přestal vadit její přítel Tomáš a já se docela začal těšit na setkání, když se u mne někdy zastavila i s ním. Snad i protože to přeci jen bývala větší vzácnost a bylo to něco docela jiného.

K úplné změně ale došlo krátce po tom, co se stala ta věc, kdy jsme se pinknuli a trochu pokouřili trávu, kterou Tomáš tenkrát odněkud donesl. Bylo to úžasné, neskutečně erotické, ale nebyl to sex v pravém slova smyslu. Mamča to moc hezky popsala ze svého pohledu v předposlední kapitolce svého povídání.
Tenkrát tím začala neuvěřitelná poslední část celého našeho příběhu, kterou vlastně ani moc nechtěla napsat. Ona by nebyla tak bláznivá a neobvyklá, kdybychom byli všichni mladí nebo aspoň stejně staří.

Jenže i ten náš vzájemný vztah, jak jistě chápete, byl hóóódně neobvyklý. Proto to bylo všechno ještě víc ulítlé, ale také ještě víc přitažlivé.
Víte, já si myslím, že jakmile jednou člověk překročí někde nějakou pomyslnou hranici nějakého „tabu“, dost ho to změní nebo to aspoň změní jeho pohled na to takzvané tabu, které jím přestává být a pak by chtěl tu hranici překračovat pořád, tedy pokud se mu za tou hranicí poprvé zalíbilo.

Rozhodl jsem se, že ještě přidám jednu nebo dvě příhody z té řady, kterou jsme tenkrát s Hankou a Tomem začali.
Všechno je to vlastně docela čerstvé a pokud jsme se někdy potkali jen my tři, většinou jsme si nenechali ujít příležitost zase něco zvláštního společně vymyslet. Samozřejmě, že ta setkání ve třech zase nebyla tak častá, ale o to byla zajímavější.
Příhoda, kterou tady teď budu vyprávět, byla první. Něco mne docela překvapilo a samotného by mne možná ani nenapadlo a ani bych to sám zažít nemohl a proto tedy ještě pár odstavců navíc. Snad neurazí.

Pár dnů po tom, zážitku s trávou, jak jsem se zmínil před chvilkou, jsem se potkal s jejím přítelem Tomem.
Bylo pozdní jaro, ale nádherně teplo a povídali jsme si něco o práci (to už nevím co), ale pak přišla řeč na Hanku a ta mne docela zarazila.
Shodli jsme se u nás v hospodě po obědě nad skoro prázdnou lahví něčeho dobrého, že je úžasná a že jí oba hrozně moc milujeme a ona nás.
Jasně, že ona mne jinak než jeho a já jí jinak než on, na tom jsem trval, to je snad jasné.
To minule s odhrnutím kalhotek byl jen úlet. Sice šíleně sexy, ale úlet. Na tom jsem trval. Nějak přišla řeč na to, že Hanka je naprosto neuvěřitelně něžná i živelná a že milování s ní je podle Toma pokaždé absolutní zážitek.

Jenže pak k tomu ještě dodal: “Předpokládám, vole, že proti tomu nemůžeš nic namítnout,” tak nějak divně se usmál a podíval se na mě a než jsem stačil něco povědět, mlel Tom dál: “Já ti občas mívám nebo spíš jsem míval, ale to je fuk, takový nádherný erotický sny, kde v nich někdy figurujeme všichni.
Hele, vono je to pošahaný, ale je to naprosto perfektní a supr. To sou takový něžný obrazy. Úplně dokonalý, jako kdybych je prožil doopravdy nebo jako by to bylo v kině. Myslím, že je to určitě tím, že máme Haničku tak hrozně moc rádi.”
Chvilku přemýšlel a pak pokračoval.
„Snad ti to nevadí, Láďo, protože to třeba už víš od ní. Jí jsem některý takový sny vyprávěl. Já je dokonce pro ní i zapsal. Byla na ně zvědavá a fakt se jí náramně líbily, tedy jestli nekecala, protože to ona dost ráda dělá, vždyť sám víš,“ podíval se na mne zase zkoumavě a tak nějak vědoucně se usmíval.

Já tenkrát ještě nevěděl, co všechno mu o nás navykládala, protože to mi přiznala až pak o něco později, když jsem se jí zeptal a vlastně část té její upovídanosti na ní vyzradil právě Tomáš.
Dodnes nevím, co všechno navykládala jemu a co zase nalhala mně. On něco naznačil hned další větou a o menší části z toho moje Hanka stejně napsala v předchozích kapitolách.
“To, co jsme udělali tuhle u tebe v rohu na gauči, to by jen takovej začátek pro malý děti ve srovnáním s těma mýma snama. Myslím, že by bylo fajn zkusit to in natura.”

Tomu jsem se vehementně bránil: „Ty vole, ty máš ale úchylný představy.“ Jenže Tom okamžitě kontroval: „Ty vole, bylo by úchylný, kdyby to byly jen představy, když se s Haničkou máte tolik moc rádi tak, jak mi ona vyprávěla. Žádnej normální chlap by neustál to, co mi o vás vykládala. Jednou ti povím, co všechno jsem se za tu spoustu let o vás dověděl, i když to pak zase úplně vždycky všechno zapřela.
Asi jsi měl tenkrát pravdu, když jsi říkal, že si děsně vymejšlí, ale mně je to fuk, já jí stejně miluju. Jenže ve víně je pravda. Možná půlku těch story mi vykládala po pár skleničkách vína, ale byla u toho vždycky úplně happy.
Na druhou stranu, několikrát lhala tak příšerně, že jsem měl chuť se s ní fakt rozejít, ale stejně jsem to nedokázal.“

Koukal jsem tenkrát asi jako blázen a šrotovalo mi v makovici, co asi všechno o nás Tomáš ví, ale radši jsem nic moc nekomentoval.
Koneckonců, to erotické mazlení na mém rohovém gauči Hanička popsala a Tom si nepochybně musel nějaký obrázek udělat, takže až tak úplně jsem mu zase oponovat nechtěl, abych nevypadal jako úplný debil.

Zvedli jsme se a došli ke mně do baráku. Hanka, která měla dorazit později, tam už překvapivě byla.
Bylo vidět, že má náladičku, takže si asi před tím už někde nějaké vínko také asi s nějakou kámoškou dala.
Už byla ve svých miniplavečkách a komandovala nás: „Tak kluci, je nádherně, konečně se dá jít do bazénu! Honem do plavek a jdeme ještě na chvilku na sluníčko a zaplavat si!“
Zatímco jsme se s Tomášem převlékali do plavek, ještě jsem mu něco říkal k těm jeho „úchylným představám“, o kterých mi po obědě vyprávěl a on mi to vyvracel s tím, že to v těch snech bylo něco tak nádherného a znovu zopakoval, že by to chtěl zažít „in natura“:
“Podle toho, jak jsem si od Haničky udělal obrázek, tak by se ti to natuty líbilo, nebuď blbej.”
Jen jsem si nebyl jistý, jestli má na mysli své erotické sny nebo třeba nějak uskutečnit to, co mu asi ta moje bláznivá milenka máma navykládala.

Ta zatím nachystala další vínko a skleničky u stolku s křesílky u bazénu. Posadili jsme se, sluníčko nádherně hřálo.
Ona si sedla Tomovi do klína, dala mu ruce kolem krku a začala mu vyčítat: „Lásko něco jsem teď zaslechla! Že ty určitě motáš hlavu Ládíkovi svýma bláznivýma snama?“
Líbal jí na ouško, krček a vlastně všude, kam dosáhl a hladil jí po jejím malinkatém zadečku, prstem projížděl po miniaturních plavečkách a bylo mu evidentně úplně fuk, co si o tom myslím, přestože jsem na ně koukal z druhého křesílka a uklidňoval jsem mojí Myšku.
„Lásko, vždyť na těch Tomášových řečech zase nebylo všechno úplně špatně. Jasně, je to sice trochu úchylný, ale myslíš, že se takový věci nedějou? Vždyť sex ve třech je přeci nádhera. A podívej se na nějaký porno. Dva tam jsou fakt jen zřídka. Asi si to lidi takhle představujou a rádi by to zkusili, ne? Proč by na to jinak všichni čuměli? Ale jasně, že to není nic pro nás, neboj,“ uklidňoval jsem Haničku, aby si snad nemyslela, že bych já snad chtěl po ní, aby s námi něco takového zkoušela.

Ta se zvedla od Toma a přesunula se na můj klín a začala se zlobit, i když to určitě nebylo úplně doopravdy: „Tomík je úplně nenapravitelnej a pitomej úchyl, ale stejně ho miluju a tebe mám taky ráda. Jenže tyhle jeho incestní nápady si radši nechte od cesty, zvrhlíci moji zatracený. Vždyť něco takovýho vůbec nepřipadá do úvahy.
Posledně na tom tvým kanapíčku to byl teda úlet. Na to už zapomeňte. Oba!“ ale přitom se na mně moc hezky podívala, jako že “samo. My dva víme svý” a usmála se, jak jen ona to umí a na Toma taky spiklenecky mrknula.
Pomyslel jsem si: “Že by na nás hrála upejpavku? Půl litříku vína určitě už vypila, za chvilku může být schopná čehokoliv.”

Do toho se ozval Tomáš: „Haničko, ty tvoje plavečky jsou tak malinkatý, že je skoro ani mít nemusíš, takže jsem si všimnul, že zpod nich vykukuje dost chloupků. Už před časem jsme si přeci říkali, že s tím něco hned příště uděláme a že to zase bude moje práce. Vždyť přeci víš, jak jí zbožňuju a jak je to sexy.“

Okamžitě jsem zpozorněl a ožil. Tohle jsem s Myškou nikdy nezkusil: „Ty jo! To je supr nápad, vždyť Hanička se chystá za pár dnů k moři a takhle tam jet nemůže! To tedy rozhodně ne! Ještě by nám dělala ostudu, že jo,“ smál jsem se na celé kolo a docela mne ta představa silně vzrušila.
„Vy jste fakt úplně pitomí, že jste se na mně spolu určitě domluvili? To by teda doopravdy nešlo. To jako že bych si měla sundat plavky a Tomáš že by…?“

Poslední slovo nedořekla, ale pak mi docela vyrazila dech: „Ale koneckonců, proč ne? Stejně se všichni známe nahatý, tak co. A Tomík by to nedělal poprvé,“ zasmála se a náramně koketně, tak jak to ona báječně umí, se na nás podívala.
„Supr, lásko! Jsi úža! Nikdy nezkazíš žádnou zábavu,“ radoval se Tomáš a hned pokračoval: „Hele, ty sežeň pěnu, horkou vodu, ručník a novej strojek na holení a já připravím to ostatní. Elektrický dámský holítko asi nemáš, co?“

Upravil na trávníku vedle stolku deku, Matka mi seskočila z klína pomohla mu deku urovnat a přisunula pohodlné rozkládací křesílko, ze kterého šlo udělat lehátko.
Ještě jsem viděl, jak se oba pohodlně na deku natáhli upíjeli vínka, něčemu se hihňali a líbali se spolu, ale to už jsem spěchal pro potřebné rekvizity.

Vrátil jsem se, položil se se svým vínkem vedle Myšky z druhé strany a Tomáš začal všechno řídit: „V první řadě je třeba rozvázat mašličky. Haničko otoč se na bříško! A Láďo, ty zatáhni za šňůrku na zádech.“
Mamka okamžitě poslechla a já taky.

„A teď pěkně my oba každý ze své strany“ a dlouhé tkaničky na spodním dílu titěrných plavek byly také rozvázané.
Ještě Tom zatáhl za zbývající mašličku na horním dílu plavek a bylo hotovo.
„Pěkně se otoč, ať můžeme ty hadříky dát pryč,“ a v tu ránu byla bez svých miniplaveček. Ovšem hned kontrovala:
„Tak tohle by nešlo! Sama tady nahatá nebudu. To tedy v žádným případě. Zvedněte se!“

Poslechli jsme a než jsem se nadál, už byly moje plavky dole a vzápětí následovaly i Tomovy.
Křesílko sklopila, takže z něj bylo pohodlné lehátko a na ně se pěkně natáhla. Dala ruce za hlavu, líně se protáhla (byla nádherná a myslím, že dobře ví, že v téhle pozici, trošku vyšponovaná, pořád nádherná je, nehledě na ty její roky). Jednu nohu spustila dolů vedle lehátka a já na ní mohl oči nechat.
Tomáš zatím vzal pěnu a hezky poprosil: „Kolínko prosím!“
Hanička kolínko té nožky, co byla dole, dala pěkně poslušně na stranu a Tom na všechny ty chloupečky, které už byly opravdu docela dlouhé, jemně svými prsty nanášel pěnu.
„Hmmm, tak, tohle jsme tedy Hankou nikdy nezkusili! A to tedy fakt nevím proč, když je to tak krásná a vzrušující podívaná!
Máma se smála: „Ládíne, sama tě přeci o něco takovýho žádat nebudu. Je to tvoje chyba, že tě to někdy už taky nenapadlo samotnýho!“

Fakt mě docela šokovala, protože vlastně teď před Tomem nepřímo nahlas potvrdila, že jsme toho zkusili dost a já vlastně ještě chvilku před tím taky, ale teď už to bylo jedno.
V tu chvíli jsem viděl, jak jsme z toho fakt neskutečně sexy pohledu a vyzývavé matčiny pozice úplně s Tomášem oba vytuhli, což ona taky vesele komentovala: „Teda lásky moje, na vás je úžasnej pohled! Nikdy jsem ještě neviděla dva takový nádherný kolíčky vedle sebe! Ale ne, že tady začnete přemýšlet o nějaký zvrhlý zábavě! Tohle je ažaž!“

Tomáš mezi tím nanášel pěnu nejen nahoru na chloupky, ale taky opatrně všude kolem její holčinky, jak Hanka té své dokonalé nádheře říká.
Když byl s tím dílem hotový, jemně vzal strojkem jednu polovinu, pohrál si s každým detailem, aby nikde nezůstala po chloupcích ani stopa. Zbytky pěny spláchl teplou vodou, kterou jsem přinesl malé konvičce a prohlásil: „Tak, Ládíku, já mám hotovo a teď ty tu svojí druhou půlku, ať nejsi o nic ošizenej, když říkáš, že jste zrovna tohle spolu ještě nezkusili!“

Sice mi tam to jeho “zrovna” moc nesedělo, ale s potěšením a bez komentáře jsem toho ujal, když jsem napřed Haničku požádal o změnu kolínek, čemuž bylo promptně vyhověno.
Zatímco jsem byl plně zaujatý svou tak náročnou, přesnou, skoro bych řekl hodinářskou, ale neskutečně vzrušující prací, tak se Tom věnoval motýlkům, který má Hanička tolik ráda a pokrýval jí pusinkami od malinkatého, ale hlubokého, něžňoučkého pupíčku přes nádherně ploché břicho, veliká ňadra a jejich špuntíky, krk, tváře, rty, oči, zkrátka všude, kam se dalo dosáhnout a kde to tolik miluje a přitom jí obdivoval: „Bože, lásko, ty jsi pořád tak nádherná. Jak je tohle možný? A víš že jsi neuvěřitelná, když nás necháš oba, abychom se takhle náramně potěšili? Dělá ti to taky tak dobře? Víš, jaký to mohlo bejt, kdybysme s tímhle začali už třeba na gymplu?“
“Jsi pitomej Tome, tenkrát se to takhle nenosilo,” malinko se na něj Hanka zaškaredila, ale zaujatě sledovala mojí činnost.

Občas pohledem zkontroloval mojí zručnost i Tom a byl jsem si jistý, že mi závidí, stejně jako jsem já záviděl chvilku před tím jemu, protože naše Haňulka jenom spokojeně zavrněla: „Jo, jste oba moji miláčci a je to úžasný nechat se takhle od vás upravit.“
Tom klečel vedle ní a její ruka ho začala hladit všude, kam až dosáhla. Myslel jsem, že se snad vzrušením rozletím na tisíc kousků, když mu několikrát přejela jeho tak neskutečně pevného ptáka, protože on byl vzrušený úplně stejně jako já. Na jeho věk určitě dobrý.
Byl bych odpřisáhl, že Hanička na tom nebyla jinak.

Něžně se hladili navzájem, chvilku se líbali, šeptali si něžnosti a ze rtů jí občas uklouzlo jenom slastné: „Mmmm,“ nebo vydechnutí „joooo“, což jsem po chvilce konečně přerušil radostným konstatováním: „Hotovo! Perfektní!“.
Tomáš se narovnal, prohlížel si společně se mnou a trochu i s Myškou to nádherné dílo a ještě mne poprosil: „Tak a teď ještě prstem, ale fakt něžně a opatrně vyzkoušej, jestli někde nějaký kousek chloupku nezůstal nebo jestli někde ještě něco neškrábe nebo jestli se nějaký nedostal Haničce do tý její nádherný prcinky, protože by tam mohl dělat neplechu,“ což jsem s velikou péčí prověřil.
Když jsem nakonec pomaloučku zakroužil prstem uvnitř té tak půvabné kundičky s malinkým zdržením na jejím rozkošným špuntíku, který já tolik miluju,
Hanka trošinku, mňoukla, ale znělo to náramně spokojeně: „Mmmmmmmm, ale tohle jsme si neříkali!“
Vyskočila a zmizela v bazénu.

Tomáš nás před tím se zájmem pozoroval. Moje soustředěné úsilí vyzkoumat, zda nějaký chloupek přeci jenom někde nezůstal a její soustředěnost na moje počínání. Z ní a z jejích nepatrných pohybů, jak mému prstu vycházela vstříc, bylo jasně zřejmé, že jí to dělá obzvlášť dobře. Myslím, že pokud někdy měl nějaké pochybnosti, tak teď jsme je s Hankou naprosto rozehnali.

Dlouho jsme se nerozmýšleli a byli v bazénu s ní také. Chvilku jsme plavali, bylo to nádherně osvěžující po tom tak vzrušujícím zážitku, ale pak se Hanka zastavila a zůstala zády opřená o stěnu bazénu, za lokty visela za jeho okraj a trochu oddechovala.
V tom okamžiku u ní byl Tom a ze strany hned líbal a hladil její prsa. Bylo vidět, jak jí to dělá náramně dobře a vůbec nic nenamítala i když zahlédla, že je pozoruju. Skoro jsem měl pocit, že v tom jejím pohledu byla výzva, abych se taky přidal.
Udělal jsem pár temp, zastavil se u ní z druhé strany a jakoby na přivítanou se začala líbat se mnou, zatímco Tomáš jí nepřestával hladit ze své strany. Pak zase chvilku líbala jeho a já jí hladil od jejího boku až po její veliké ňadro a zase jsme se vyměnili.
Pomalu jsem sjel rukou do jejího teď už dokonale hladkého klína a potkal jsem se tam s Tomovou rukou.
Zatímco jsme se s Haničkou něžně líbali, Tomáš trochu odlepil její boky od stěny bazénu, odstoupil malý kousek, aby se dostal před ní, pousnul její kolínko na stranu, trochu víc si jí přitáhl a já viděl, jak dokonale hladce a úplně přesně vklouzl do její rozevřené holčinky.

Začal jsem jí šeptat: „Lásko, ty jsi tak úžasná! Nikdy jsem tě neviděl s nikým jiným, až teď! Já se snad zblázním!“
Vlnila se přesně podle jeho pohybů v mých rukách a začala slastně vzdychat. Byla dokonalá. Úplně živě si vybavuji ten nádherný pocit několika pomalých hlubokých pohybů, které ale nebyly moje.
A najednou jsem zaslechl Toma: „Teď musíš chvilinku ty!“
Haňulka se narovnala a rychle protestovala: “Lásky moje, tohle přeci nejde! Vy jste úplně pitomí, jdeme z vody a dost, stačilo! Vy byste mě tady nutili k něčemu, co se nesmí, to je hrůza, jak jste pitomí! Vždyť to by byl incest! Vy jste se zbláznili!“ ale bylo vidět, že uvnitř je jiná, opravdová Hanička, ta co není svázaná konvencemi pro veřejnost a ta rozhodně chce, abychom tu, co je na povrchu, nějak uklidnili nebo odsunuli do ústraní.

Dal jsem jí ukazováček na rty a zašeptal: „Jako kdyby jsme tady byli jen my dva nebo vy dva. Nikdo jinej tady není, takže nikdo nic nevidí, neslyší, ani neví.“
Tomáš se přidal: “Hani, vždyť je nám přeci všem všechno jasný, přestaň tady na mně hrát zase nějaký svý divadlo. Nebuď pitomá ty. Přeci Ládíka u něj doma neošidiš o takovou nádheru!”
Podívala se na něj.
„Tome, ty jsi tak blbej, ale jo, jo, je to tak,” malinko jakoby provinile se na něj usmála, ale viděl jsem, že z ní něco spadlo a vzala mně kolem krku, dala mi nádhernou pusu a tělem se ke mně pootočila.
Zatímco já do ní vniknul nádherně a úplně hladce jako před okamžikem Tom a vnímal jsem, jak je dokonale hladká a otevřená.
Tomáš pevně ze strany a zezadu svíral její nádherná ňadra. Pootočila k němu hlavu a dívala se mu do očí a já v nich viděl ten okamžik, kdy poprvé ucítila tu krásu toho okamžiku, kdy poprvé patřila nám oběma. Současně.

Pootevřela pusu, prudce krátce se nadechla a na chvilinku dech zarazila, ale pak už její tvář povolila, napětí vyprchalo a jen úplně uvolněná vychutnávala ty nádherné okamžiky toho nejněžnějšího milování.
Pootočila se ke mně zpátky a začala se mnou líbat.
Oba jsme jen tiše šeptali, jaká je to nádhera, jak je to úžasný a dokonalý a já se ptal: „Lásko moje, Haničko, proč, jsme něco tak neuvěřitelnýho tak dlouho odkládali?“
Jen zašeptala: „Pssst“ a položila mi prst na pusu, po chvilce mne něžně odstrčila a vztáhla své ruce po Tomášovi, který nás pozoroval a nechtěl rušit: „Lásko, pojď sem ke mně na chvilku ještě ty, prosím,“ a úplně to samé, co jsem právě zažíval, jsem pro změnu teď zblízka pozoroval.

Po krátké chvilce ale Hanka jemně odstrčila i svého Toma a zašeptala: „My jsme takoví tři šílenci! Víte přeci, že tohle se nesmí! Už dost, prosím! Jdeme z vody. Snad ti Tomíčku nevadí, co jsme tady teď provedli, bojím se, aby sis o mně nezačal myslet něco zlýho.“
A než mohl něco odpovědět, udělala pár temp na druhou stranu bazénu, vyšvihla se ven, sebrala svoje titěrné plavečky a deku a odešla do domu.

Pomalu jsme se vydali s Tomem za ní. Utřeli se a nazí, jen s ručníkem kolem pasu, který se pod našimi péry pořád ještě pěkně napínal, jsme se usadili se v obýváku, který byl s terasou spojený francouzským oknem a notovali jsme si, jaký to byl úžasný zážitek.
Tomáš samozřejmě hned navázal na naší předchozí debatu: „Vidíš to, ty vole? Jsou ty moje sny zvrhlý nebo jsou krásný? Ani jsem nečekal, že by se mohly začít někdy plnit a už je to tady.“
„Tyjo, máš recht, byla to nádhera, ale fakt jen něžná. Myslíš, že půjde ještě nějak pokračovat? Klidně bych pokračoval až do rána,“ potichu jsem se zasmál.
„No jo, ty seš ještě mladej, ale co já? Mně by do rána asi kleplo a naší Haničku nejspíš taky.“

V tom se objevila ona a na rozdíl od nás na sobě měla lehké letní, domácí šaty.
„Co vy dva tady zase domlouváte? Vám to nestačilo?“
Tom mne docela překvapil: „Lásko, byla jsi tak úžasná, co tě to napadlo, myslet si, že já bych si o tomhle mohl myslet něco špatnýho! Vždyť přeci víš, že už dlouho vím. Jen jsi to roky sama úplně pitomě zapírala. tak zbytečně! Jsi báječná a k vám to takhle patří, lásko. Jenže se skoro nedá vydržet ukončit to dneska jenom takhle. To bys sama tak chtěla? Zvednout se a odejít? Co kdybychom se přesunuli nahoru na tu velikánskou postel, taky ti sundali ty šaty, co ti ale tak báječně sluší a ještě se s tebou oba pomazlili a pak pomilovali?“

„Tomíku, tohle přeci nemyslíte vážně? Vždyť to se nesmí, to přeci nejde! A ve třech? Ty jsi fakt někdy úplně šílenej!“
Jenže Tomáš pokračoval: „Hani, vždyť já přeci vím od tebe, že se Ládíkem milujete už spoustu let! Div ne, že od jeho začínající puberty. A tím myslím se vším všudy, nejen nějaké mazlení, jak mi potom vždycky říkáš s tím, že jsem úchyl a zvrhlík. Už léta mě to pěkně štve. To tvoje vymejšlení a přitom vím, že když se uvolníš, že bys mi nejradši pověděla úplně všechno. Ale to teď necháme. Jestli se ti to taky v tom bazénu líbilo tolik jako nám, tak co by na tom bylo špatně? Nebo nelíbilo?“
„Jo, bylo to úžasný, vy dva trdlící moji,“ řekla docela vážně.

Chvíli o něčem přemýšlela a pak najednou řekla: „A vlastně máš pravdu, jenže vy jste oba stejní šílenci a nenasytové a spolu byste mne úplně zničili. Mějte rozum!“ bránila se moje milovaná Hanička, ale bylo vidět, že se nechá přemluvit úplně snadno.
Bylo na ní jasně vidět, že jen přemýšlí, jak to udělat, aby jako vypadala, že ona tedy jako moc nechce, ale ve skutečnosti že se spíš malinko obává, aby nás uspokojila oba, protože to ona chce vždycky, a abychom my nezničili úplně jí.
A tak jsem se do toho vložil: „Pojď sem ke mně, lásko moje.“
Když ty tři krůčky udělala, pokračoval jsem: „A teď zvedni ruce!“ a přetáhl jsem jí ty rozkošné krátké šatičky přes hlavu.
Vůbec se nebránila.
Tomáš se připojil: „Ládíku, ještě ty kalhotky a vezmi pěkně ten náš poklad do náručí a odnes nahoru jí, já donesu skleničky a vínko.“

Klekl jsem si před ní a pomalu jsem její jemné kalhoty začal sundávat. Nebránila se ani trochu a mě se při pohledu na její dokonale hladkou žemličku můj úd zase okamžitě napružil.
Když z nich vykročila, vzal jsem jí do náručí. Byla jako pírko. Omotala mi ruce kolem krku, položila si hlavu na moje rameno.
Zatímco jsem jí vynášel po schodech nahoru do ložnice, tak mi šeptala do ucha: „Vy jste takový dvě lásky moje úžasný, ale já mám strach, že vám nebudu stačit Ládínku!“
„Neboj, Hani, nikdo přeci neudělá nic, co by tomu druhýmu vadilo! Jsi z nás nejúžasnější a oba tě šíleně milujeme, tak neměj z ničeho strach“ a opatrně jsem jí položil na širokánskou postel, která zůstala od rána ještě rozestlaná.

Bylo tak nádherné vnímat, jak se spolu všichni mazlíme, hladíme se všude, líbáme se všude, přesouváme se vláčně tak, abychom si oba s Tomem užili co nejvíc místeček na nádherném Haniččině těle a nepřekáželi si a ona zase na těch našich, zatímco my se jí trpělivě jenom jemňounce dotýkali.
Naše prsty střídavě mačkaly a hladily její nádherná prsíčka, čechraly její vlnité vlasy, hladily boky, zadeček, záda, hráli jsme si s jejími malinkými, ale v tu chvíli nádherně tvrdými špuntíky jejích ňader a mačkali je víc nebo míň.
Pak se zase naše prsty posunuly k její holčičce, jemně i pevně, něžně i prudce klouzaly přes její teď už nádherně zvětšený špuntík do co největší hlubiny její kundičky.
Její kolena se snažila udělat nám co nejvíc místa a její boky se zvedaly tak, aby se naše prsty mohly střídat a abychom mohli zároveň líbat její prsa i rtíky a pak zase ona líbala nás a hrála si s našimi údy ztopořenými až k příjemné bolesti.
Střídavě jim dávala pusinky a vysávala první kapičky, prostě to nejněžnější hraní, jaké jen může být.
Byl bych si přál, aby se tohle dalo nějak uchovat jako vizuální záznam a abych si to mohl kdykoliv znovu promítnout. Netušil jsem tenkrát, že to pak ještě i uskutečníme. Sice pokaždé trochu jinak, ale rozhodně ne jen jednou.
Hanka byla tak nádherná, nádherně uvolněná, my všichni tři tak nádherně vzrušení a nedočkaví, ale hru jsme protahovali co nejdéle.

Když Hanička po tom nekonečném hraní vzala do pusinky mého jako žula tvrdého chlapáka a hezky si k němu klekla, aby si ho mohla celého vychutnat, viděl jsem se, jak se Tomáš natočil pod ní tak, aby jazykem mohl zezadu zdola nádherně laskat celou její holčinku, chvilinku si s ní hrál a pak se rychle znovu přesunul, malinko jí zvedl na kolínka, dal je trochu od sebe a nechal svůj penis do ní vklouznout, kam až to šlo.
Záviděl jsem mu ty okamžiky, kdy s neuvěřitelnou lehkostí klouzal hluboko, hluboko do její nádherně připravené kundičky a pomalu ven. I když jsme oba docela jistě věděli, že takhle to nemá moc ráda.
„Počkejte lásky, moje šílený, musím si trochu odpočinout, jste úžasný, ale nemusíme všechno hned,“ přerušila to hraní Haňulka a natáhla se na záda mezi nás.
Položili jsme si každý na bok z jedné strany a její něžné ruce nás hladily po tvářích: „Jste tak úžasný a tolik vás miluju,“ opakovala a dívala se do našich očí těmi svými jiskřivými zelenohnědými a šťastně se usmívala.

Chvilku jsme odpočívali, ale když jsem si jí pořád hladově prohlížel a nemohl spustit oči z té její uzonké čárečky teď, už bez jediného chloupku, vybídla mne šeptem: „Pojď tedy už ke mně Ladíku, jsi takovej můj milovanej nenasyta.“
V tu ránu jsem byl mezi jejími kolínky vzepřený na svých rukou, díval se jí do očí a vnímal, jak mne jednou rukou drží kolem krku a druhou hladí Toma.
Její pořád tak nádherně štíhlé nohy obepínaly moje bedra a oba jsme si vychutnávali pomalé i rychlejší milování.
Tomáš jí zároveň líbal všude, kde to šlo a slyšel jsem ho, jak šeptá: „Lásko, taková nádhera snad ani není možná!“
Ona se pak na něj podívala a jen šeptala svoje: „Jooo, jooo, a počkej Ládínku, nemůžeme přeci mýho Tomíčka zanedbat.“
Za okamžik už jsem pro změnu pozoroval já jeho hlavu zabořenou v jejím klíně, její kolena vysoko zvednutá.
On ve svých rtech svíral její špuntík a na jeho jazyk a prsty, které vnikaly tak hluboko, prýštila její šťávička a poslouchal jsem její vzlyky z rozkoše ještě umocněné mými polibky a tím, že jsem si hrál s jejími ňadry, jazýčkem, dlaněmi je masíroval a prsty svíral její špuntíky.

Její vzlyky se téměř začaly podobat pláči, ale bylo slyšet i některá její slova: „Ještě prstíky, prosím!“ nebo zase mne povzbuzovala: „Neboj se, lásko, zmáčkni je, ještě! A pomaleji s jazýčkem, něžně, táák, a teď pojď ke mně, chci v sobě cítit toho úžasnýho klučíka,“ zkrátka si nás navigovala, dokud ještě byla při smyslech. Bylo to něco neuvěřitelného.
Tom jí chvíli hluboce projížděl, ale pak se vrátil ke své původní činnosti a zase zapojil svůj jazyk a hbité prsty.
Hanička se zvedla do nádherného mostu a bylo vidět, že se zase jednou dostala mimo realitu, někam do jiného světa, jak ona někdy říkává.
Když se vrátila, prudce oddychovala a hned poprosila: „Teď už dost, prosím! Odpočiňme si, lásky moje šílený!“ a my jí s radostí poslechli a měli tak čas vstřebat tu nádheru, kterou jsme právě společně zažili.

Odpočinek mohl trvat několik minut, to už dneska nikdo nezjistí, ale já to zase nevydržel a zase jsem se posunul níž. Ona okamžitě pochopila a já se překulil mezi její teď už zase doširoka roztažená kolena.
Tentokrát jí ale Tomáš už nehladil, jen se posunul tak, aby ona mohla zespodu hladit jeho kuličky a dávat pusinky na to jeho trčící kopí a hrát si s ním přesně v rytmu mé aktivity.
Přerývaně dýchala a opakovala: „Prosím, prosím, teď nepřestávej.“
Začalo to být opravdu intenzivní, protože jsem si nadzvedl její boky, což není problém.
Hanička je jako pírko, byl jsem zase tak hluboko v ní, jak jen to je proveditelné a náš pohyb už zrychlil tak, že bylo jasné, že můj konec je neodvratný.
Moje láska mne do sebe vtahovala takovou intenzitou a tak rychle, že vydržet už to prostě nešlo. Zároveň zběsilým tempem pomáhala svýma rukama a jazykem Tomovi a při té šílené smršti, jak se vzpínala proti mně, potlačovaně, přerývaně, tiše vzlykala křečovitou rozkoší.
Tomáš v posledním okamžiku jenom stihl zamířit výstřik na její nádherná ňadra, zatímco má svíce nekonečným proudem plnila její hlubokou studničku.

Byli bychom zůstali v posteli ještě dlouho, ale to by bylo semene všude plno, což moje láska nemá ráda.
Utekla tedy do sprchy a my s Tomem jen totálně vyšťavení leželi v posteli a čekali, až se k nám Hanka vrátí.
Pak jsme jí rychle ve sprše vystřídali, ale ještě dobře čtvrt hodiny jsme leželi v posteli, Hanička se k nám tulila a nikdo nic neříkal. Každý z nás si celý ten prožitek po kouskách promítal.

Nemohl jsem tomu vůbec uvěřit a hlavně ten můj ztopořenec se ne a ne vrátit do normálu. Jak dlouho to trvalo, to už nikdo nezjistíme, ale možná ta neskutečná pomalá, dráždivá a smyslná nádhera zabrala dvě hodiny neuvěřitelné rozkoše.

Tedy řeknu vám, tak intenzivní zážitek jsem doopravdy do té doby mockrát nezažil. Tedy kromě prvních nádherných, skutečných milování s mojí Haničkou a tím mám na mysli zejména ta, která jsme oba popsali kdysi každý ze svého pohledu. Ta první bývají nezapomenutelná.
Každému bych z celého srdce přál něco podobného prožít. Ale vím, že ne pokaždé se všechno vydaří. Ani v našem případě pak nebylo vždycky všechno jen super.
Ale takový je život.

Navigace v seriálu<< Tentokrát po mnoha letech – Ona V.Tentokrát po mnoha letech – On II >>
4.2 20 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Raketak

Myslím že tahle serie by už mela skončit, zbytečně se to natahuje. Rozhodně na začátku byla supr.