Toto je 40 díl z 46 v seriálu Story

Já, taťka a Honza (přítel mojí sestry Kamily) jsme seděli v obýváku na gauči a na televizi byl připojený Playstation 4. Ale místo hraní jsme s Honzou řvali smíchy, zatímco nám taťka vyprávěl vtipnou historku z práce.

„… tak nás Libor dotáhl na hajzly… sice se nám vůbec nechtělo, ale když jsme to viděli, tak jsme se mohli smíchy zbláznit. Ta ženská tam nechala takovej kabel, že to vypadalo, jako by se tam vysralo stádo slonů!“

„Že jsi zkazil našeho Jindru, s tím už jsem se smířila. Ale že musíš ještě chudince Kamile kazit tady Honzíka?!“ ozvalo se ze dveří. Stála tam mamka s rukama založenýma přes prsa a z očí jí sršely blesky.

„Já je nekazím, miláčku, já je vychovávám.“
„A jaký má ta tvoje historka,“ mamka naznačila rukama uvozovky,“ morální ponaučení?“
Táta ani nemrkl a dodal: „no přece, že po sobě máme na záchodě splachovat!“
„Co si teď o nás bude chudák Honzík myslet? Ještě se kvůli tobě s Kamilou rozejde!“ obořila se na tátu máma.
„Nebojte se, paní Winterová, vždyť je to jen sranda,“ smál se Honza, „já jsem náhodou u vás moc rád. Můj táta se mnou vůbec nemluví, jenom na mě sem tam křikne, když něco potřebuje. A je závislej na automatech. To je strašný. A tady u vás je vždycky strašná sranda.“

„Aha,“ zarazila se mamka, která najednou nevěděla, jak zareagovat.
„A tvojí mámě to nevadí?“ zeptala se po chvíli rozmýšlení. Honza protočil oči a ušklíbl se.
„Tý je všechno jedno… Si myslím, že mu zahejbá, ale… Ale nevím to úplně jistě.“

Moji rodiče ani já jsme raději nic neříkali, protože na takové přiznání se těžko reaguje.
„No kdybys chtěl, tak by ses mohl přestěhovat k nám. Jestli ti teda nevadí cvrčci a pavouci,“ navrhl taťka.
„Ale né, to je dobrý,“ mávl Honza rukou, zatímco já a mamka jsme si neznatelně oddechli, „sice se o mě nikdo moc nezajímá, ale aspoň si můžu dělat, co chci.“
„No, já nevím, jestli je to dobře…“ pokrčila rameny mamka, ale vzápětí se otočila a vrátila se zpátky do kuchyně. Přitom jsem si nemohl nevšimnout, že Honza i taťka jsou očima přilepení na její krátké letní šaty, které krásně zdůrazňují křivky jejího perfektního zadečku a odhalují její dokonalé nekonečně dlouhé nohy.

Začali jsme raději hrát videohry. Street Fighter je multiplayer pro dva hráče, kde si lze zvolit postavy, které se následně mezi sebou mydlí. Postupně jsme se střídali, a když na mě vyšla pauza, rozhodl jsem se skočit nám do lednice pro pivo. Ale v kuchyni jsem si okamžitě všiml mamky. Zamyšleně koukala z okna a oběma rukama držela hrneček s čajem. Když uslyšela kroky, otočila se a při pohledu na mě se usmála. Ale bylo na ní znát, že je mírně nervozní.

„Táta se k němu chová, jakoby patřil k nám do rodiny a přitom…“ nedokončila větu a jen lehce zakroutila hlavou.
„Ale mami! Přece se mají s Kamčou rádi!“
„Já vím, já vím… Ale když vím, z jaký je rodiny, tak mám trochu strach, co z něj jednou bude. Co si o něm myslíš ty?“
„Těžko říct. Než jsem ho seznámil s Kamilou, tak jsme žádný extra kamarádi nebyli, ale to je těžký,“ povzdechl jsem si. Mamka se zamyslela a na mě nijak nereagovala, tak jsem raději otevřel lednici a vytáhl tři piva. Když jsem je otevíral, jenom se na mě zamračila. Ale to už mě napadlo, jak jí přesvědčit, že Honza je dobrej kluk.

„Hele, mami, představ si, že by Kamila chodila taky s někým, jako je Michal. To by přece bylo stokrát horší.“
Mamka se konečně usmála a přikývla hlavou.
„Kolikrát jsem se Evy ptal, co na něm vidí, ale nikdy mi to nedokázala rozumně vysvětlit.“
„Když ona je do něj Evča zamilovaná, s tím nic nenaděláme,“ povzdechla si mamka, podívala se na mobil, ležící na parapetu, a pohladila mě po hlavě, „s tím chlastáním to nepřehánějte!“

„Neboj se, jedno pivo, to nic není,“ mávl jsem rukou a začal hledat prázdné půllitry.
„Jedním pivem to začíná a až zítra odjedeme, tak tady zboříte barák, ne?“ ušklíbla se. Párkrát do roka totiž mamka naloží holky do auta a na celý víkend spolu někam zmizí. Říkají tomu dámská jízda a málokdy nám řeknou, kam vlastně jely a co tam dělaly.
„Abyste vůbec vyrazily,“ zapochyboval jsem, „Eva bude nejspíš až do večera roznášet pivo v hospodě a Denisa s Matějem rozdělávaj nějakou základní desku, před chvílí to psala na facebook.“
„A já skončila doma s tebou a s tátou, to jsem to teda dopracovala,“ povzdechla si hraně.

„Tak to teda ne! Teď nakopu prdel já tobě!“ ozval se z obýváku tátův hlas a mně bylo jasné, že to bude ještě chvíli trvat, než na mě zase vyjde řada.
„Ten je jako malý dítě,“ zakroutila hlavou, „kolikrát mi přijdeš dospělejší dokonce i ty. Ale pak uděláš nějakou ptákovinu a …“
„Kdybysme já a táta nedělali ptákoviny, tak by ses tady ukousala nudou!“ přerušil jsem ji.

„To ti musím ukázat!“ luskla prsty, jak si na něco náhle vzpomněla. Sáhla po mobilu, který ležel na stole, a po několika sekundách hledání mi ho podala.
„Je to několik fotek, prohlídni si je,“ pobídla mě.
Na prvním obrázku byla překlopená průhledná sklenice a v ní byli očividně tři docela velcí pavouci. Největší byl určitě dlouhý dva centimetry bez nohou! Přejel jsem prstem po obrazovce a došlo mi, že ta sklenice byla položená na mamčině nočním stolku. Tiše jsem se zasmál a přejel na další obrázek. Na něm byl vyfocený lísteček s textem: „Průměrný člověk spolkne za rok pět pavouků. A protože radši polykáš něco jinýho, tak ti ty pavouky musím nachytat sám. Tvůj miláššek :))))“

„To je blázen, co?“ zakroutila mamka vesele hlavou.
„Radši polykáš něco jinýho?“ zazubil jsem se na ní a podal jí mobil.
„To je mezi mnou a tím přerostlým puberťákem,“ zasmála se a mávla rukou, „teď kvůli němu budu mít noční můry vo pavoucích. Strašně by mě zajímalo, jak se mu povedlo chytit tři takový macky,“ zamyslela se.
„Vypadalo to jak vobyčejný křižáci, ne?“
Zadívala se do mobilu a pokrčila rameny: „Když já je nepoznám… Ale zkusím to vygooglit. Počkej chvíli!“

„Jak to vůbec vypadá s Kamčou? Kdy se vrátí?“ zeptal jsem se, zatímco mamka zaujatě projížděla obrázky, které jí našel vyhledávač.
„Měla tady být už ve dvě. Ale ráno volal děda, že je na trati nějaká výluka, takže pojedou autobusem. A cestou na zastávku prej stopovali a někdo je vzal. A to je poslední zpráva, co od nich mám,“ ošila se nervózně a mobil pohodila na stůl. Že jsem se na to vůbec ptal. Měl jsem zůstat u pavouků!
„Nic se jim přece nestane,“ snažil jsem se ji uklidnit, ale moc to nepomáhalo.
„Víš, co dneska jezdí za blázny? Kdyby je někdo okradl a zabil a pak je vyhodil někde v lese, to bych rázem přišla o tátu a o dceru. A ty o dědu a o sestru!“ vyjela na mě.

„To by mi zůstaly ještě dvě,“ chtěl jsem zavtipkovat, ale nakonec jsem si to rozmyslel, protože bych ji akorát strašně naštval.
„Děda už se něco najezdil stopem a nikdy se mu přece nic nestalo. Vždyť prej i přes Ukrajinu a přes Rusko ho takhle lidi popováželi.“
„Prosímtě, kdoví co ti navykládal a ty mu všechno věříš,“ protočila máma oči v sloup a znovu se zadívala na mobil. Nevím, proč jí prostě sama nezavolala, ale neměl jsem chuť se jí na to ptát, zase by mi pověděla nějaké svoje rádoby vážné důvody, proč to nejde.

„Tak se dívej!“ vytáhl jsem z kapsy telefon a vytočil sestřino číslo.
Dvakrát to zazvonilo a už se ozval Kamilin veselý hlas.
„Ahoj, brácha? Jak se máš?“ „Ale já jsem v pohodě, spíš mámu by zajímalo, kde jste?“ zeptal jsem se jí a podal mobil mámě. Ta po něm skočila jako kočka po myši a přitiskla si ho k uchu.
„Proč jste mi nezavolali? A kde jste? Za jak dlouho budeš doma? Mám pro tebe přijet na nádraží? A seš v pořádku?…“ zavalila Kamilu přívalem otázek, zatímco já se ušklíbl, vzal dva půllitry a odnesl je do obýváku.

Táta i Honza byli očima přilepení na obrazovku a mě zcela ignorovali. Položil jsem před každého pivo a vrátil se do kuchyně pro svoje. Mamka akorát dotelefonovala a podala mi zpátky mobil.
„Tak za půl hodiny jsou tady,“ oznámila mi spokojeně. Už nebyla tak nervózní jako předtím.
„Děda tady zůstane?“
„Ne, ten jen přesedne na jinej vlak a bude pokračovat dál na Prahu.“

„Chudák,“ podotkl jsem a chtěl odejít.
„Co jsi tím myslel?!“ vyjela na mě.
„No, že bude muset zpátky za tou… no…“ ošíval jsem se.
„Za babičkou?“
„Jo,“ přikývl jsem a přitom jsem litoval, že jsem tuhle konverzaci vůbec začínal.
„A proto přece není žádnej chudák!“
„No jak myslíš,“ ušklíbl jsem se a otočil se k odchodu.

„Počkej, Jindro! To jsem se taky chtěla zeptat, o čem jste se s ní bavili? Myslím, když tady byla a my byli v Itálii?“
„Já nevím,“ pokrčil jsem rameny a radši se k ní otočil zády, aby mi neviděla do obličeje (jinak by poznala, že lžu), „první den proseděla u televize a druhej den kolem poledne odjela pryč. Naštěstí.“
„Jednou je to vaše babička, tak byste se k ní mohli podle toho taky chovat!“
„To by se ona k nám taky musela chovat trochu normálně!“ odsekl jsem. Ještě abych mámě pověděl o tom, co nám tady bábina vykládala a co tomu předcházelo…
„No jo, tak se na mě nezlob,“ útočný tón z jejího hlasu úplně zmizel a zněla spíš smutně, „ona je to vlastně moje chyba, já jí k tomu přemluvila. Ale kdyby… Ne, necháme už toho. Chceš jet se mnou pro Kamilu?“
„Snad ani ne,“ zakroutil jsem hlavou, jednou rukou ukázal na pivo a druhou směrem k obýváku.
„Tátu si teď užiješ celej víkend, ale mě dva dny neuvidíš!“
„Dva dny… Co to je?“ mávl jsem bezstarostně rukou a vydal se s pivem zpátky k televizi. Tátovi se povedlo porazit Honzu, a jak byl v ráži, musel si to rozdat i se mnou. Musel jsem se plně začít soustředit na Street Fightera, protože jsem se nechtěl nechat porazit.

„Ehm, ehm…“ ozvalo se ode dveří. Zrovna jsem hrál proti Honzovi, takže ani jeden z nás se neodvážil odlepit oči od obrazovky, aby náhodou nenechal druhému nějakou výhodu.
„To se se mnou ani nepřivítáte?“ ozval se vyčítavý hlas. Ani jsem se nemusel ohlédnout, protože mi bylo jasné, že je to Kamila. Honza okamžitě vyskočil a doběhli k sobě a už se objímali. Když pustila Honzu, skočila do náruče tátovi a nakonec mně.

„Teda ty vypadáš,“ neodpustil jsem si poznamenat. Tři noci pod stanem, kdy o sprše asi ani neslyšela, se na ní docela podepsaly. Vlasy měla rozcuchané, obličej mírně ušmudlaný, špinavé nehty a škrábance na rukou a na nohou. A z jejího dechu byl cítit náznak nějakého alkoholu. Ale na druhou stranu byla o dost víc opálená, než když odjížděla.
„Jak?“ podivila se a svalila se na Honzu, kterého okamžitě začala hladit po hrudi a po rukou.
„Jako strašák! A taky strašně smrdíš potem.“
„Sám smrdíš!“ odsekla mi vesele.
„Jindra má pravdu,“ poznamenala mamka, která stála ve dveřích a pozorovala nás, „já ti to nechtěla říkat, ale měla by sis skočit do sprchy!“
„Tak dobře,“ zachichotala se a otočila se na rodiče, „může jít Honza se mnou?“
„Jo,“ přikývl táta.
„Ne,“ pronesla přesně ve stejný okamžik máma.

Všichni tři jsme se tiše zasmáli a zadívali se na ně. Ale jejich souboj pohledů byl přerušen.
„Já vás prvně musím porazit,“ otočil se Honza na tátu, „jinak bych si to nemohl odpustit!“
Kamila našpulila uraženě pusu, seskočila mu z klínu a naštvaně odkráčela. Zatímco já a Honza jsme pokračovali v našem duelu, táta s mámou se ve vedlejší místnosti očividně o něčem dohadovali. Na 90 % bych si tipnul, že téma hádky bylo, zdali může mít Kamila ve sprše společnost či nikoliv. My se dokázali sami dostatečně zabavit ještě další půlhodinu, dokud nebouchly hlavní dveře a neozval se hlasitý křik.

„Jsem doma!“
„Kdo to je? Eva, nebo Denisa?“ zeptal se mě Honza, který měl vždycky problém rozlišit jejich hlas.
„To je Eva,“ zareagoval jsem bez přemýšlení. I mně sice jejich hlasy zněly velice podobně, ale nikdy jsem neměl sebemenší problém je mezi sebou rozlišit.
„Jak to sakra poznáš?“ zakroutil nechápavě hlavou Honza.
„Ségra! Tady jsme!“ zavolal jsem. Ale Evča sotva otevřela dveře a chtěla otevřít pusu, když se za ní ozvaly kroky, a ona se otočila za zvukem.

„Naše ztracená sestřička je doma!“ vypískla Eva překvapeně.
„Eví!“ vykřikla Kamila, která na sobě měla dva ručníky, do jednoho byla celá zabalená a druhým si sušila vlasy, a skočila Evě do náruče.
„Čau brácha, čau Honzo,“ mávla na nás jednou rukou Eva, druhou se pořád držela s Kamilou.
„Tak už nesmrdíš? To bys nám mohla povědět, jaký to bylo,“ zeptal jsem se Kamily.
„Počkej, neber mi ji hned!“ okřikla mě Eva a oběma rukama sjela na Kamilin zadeček a přimáčkla si ji těsněji k sobě. Koutkem oka jsem mrknul na Honzu, který je obě pozoroval s vyvalenýma očima a otevřenou pusou. I Eva si toho všimla:
„Hele, Honzo, koukej se!“

A dala Kamile lehkou pusu na rty. Jen takový nevinný sesterský polibek. Honza jen tiše zaskučel, zatímco já měl co dělat, abych si udržel rádoby zhnusený výraz.
„Fuj, nechte toho!“ okřikl jsem je, ale v duchu jsem je povzbuzoval. Kamila sevřela do obou rukou Evin obličej, přidržela ho a pusu jí vrátila. Teď už byla o něco delší, ale rty měly stále těsně sevřené.
„Ještě, prosím,“ zašeptal Honza a očima je obě přímo hltal. Holky se od sebe na chviličku odtáhly, usmály se na něj a znovu se k sobě přitiskly. Tentokrát už pootevřely rty a jejich jazyky se lehce dotkly.
„Tohle musí bejt sen,“ zakroutil hlavou Honza a naprázdno polkl. Eva a Kamila si začaly sténat do úst. Sice tiše, ale stejně jsme je mohli krásně slyšet. Kamila se odtáhla od Evy a usmála se na svého přítele.
„Co kdybysme si Evču vzali někdy někam s sebou?“ zeptala se a rozpustile na něj zamrkala.
„Už toho fakt nechte!“ podotkl jsem.
„Nekaž mi to, sakra!“ otočil se na mě Honza.
„Podívej se na ně, na mrchy, jenom si z tebe dělaj srandu!“

Kamila se naklonila k Evě a smutně si povzdechla:
„Mamka má zase debilní nápady, že si spolu nemůžeme ani vlízt do sprchy… ach jo…“
„Tak si zalezte nahoru a my ji zatím zabavíme, jo?“ zašklebila se na ní Eva, chytla mě za ruku a odtáhla do kuchyně, odkud byl chvílemi slyšet tlumený rozhovor našich rodičů. Kamila mezitím tiše odtáhla Honzu nahoru do svého pokoje, aby se spolu konečně mohli pořádně přivítat.

V kuchyni seděli máma s tátou u stolu naproti sobě a mezi sebou měli rozdělanou šachovnici.
„Čau mami, čau tati,“ mávla na ně Eva, ke každému se sklonila a dala oběma pusu na tvář.
„Kdo vyhrává?“ zeptal jsem se.
„No přece já!“ zazubil se taťka, zatímco mamka zamračeně pozorovala rozestavěné figurky. Byla to pravda, protože na šachovnici stálo podstatně víc černých figurek než těch bílých (táta jako správný chlap nechával mamku udělat první tah).

„Hele mami, chceš poradit?“ zašvitořila Eva a přitáhla si židli vedle ní.
„Od tebe, princezno, radši ne,“ povzdechla si mamka zamyšleně.
„Co tím myslíš?“ chichotala se Eva, „že jsem úplně blbá?“
„Taky se to tak dá říct,“ podotkl jsem, protože mamka na ségru nereagovala. Eva na mě okamžitě vyplázla jazyk a škaredě se zašklebila:
„Sám umíš velký hovno, tak buď zticha!“
„Evo, jak to mluvíš?“ okřikla ji mamka nepřítomně (ona už má vyvinutý takový reflex, že když slyší nějaké vulgarity, okamžitě nás napomíná), ale oči nespustila ze šachovnice a pohnula věží.
„To nebyl dobrej nápad, teď ti táta může vzít…“
„Neraď mu!“ okřikla mě mamka naštvaně.
„Na tohle mi fakt nemusí nikdo radit!“ šklebil se táta a vzal mámě koněm její královnu. Mamka něco tiše zašeptala, znělo to jako „do prdele“, ale ještě se nechtěla vzdát.

„Tak teď radši poraď mě, ty chytráku!“ podívala se na mě.
„Tak můžeš sebrat tady toho střelce, ale to by ses dostala do šachu. Anebo tady toho pěšáka, ale nevím, jestli…“ zamyslel jsem se, jak by z ošemetné situace mohla vybruslit.
„A ještě mi řekni něco, co sama nevím,“ ušklíbla se, zatímco taťka se celou dobu pitomě usmíval. Měl to totiž daleko lépe rozehrané. Ještě několik minut jsme je s Evčou pozorovali a dávali jim (značně bezcenné) rady, ale pro mamku už nebylo záchrany. Táta jako vystudovaný architekt byl zvyklý plánovat si věci hodně dopředu a šachy mu prostě šly. Natáhl se pro papír přilepený na lednici, na kterém byla písmena R a T a pod každým spoustu čárek, které značily jednotlivá vítězství, a pod písmeno R udělal tužkou další svislou čáru.

„Kolik to je?“ povzdechla si mamka, která začala uklízet figurky zpátky do krabice.
„54 na 43. Takže teď vedu o jedenáct. Musíš se začít víc snažit. Nebo začnu místo s tebou hrát s Denisou,“ zasmál se táta.
„Snad jsem ještě lepší než Denča,“ pronesla mamka váhavě.
„Jak na tebe koukám, tak si myslím, že dneska by tě porazil i Jindra,“ provokoval ji táta.

„Jak i já? Já nejsem žádnej amatér. A kolikrát už jsem nad mamkou taky vyhrál,“ ohradil jsem se, ačkoliv ani na jednoho z rodičů jsem neměl.
„Kolikrát? Jenom šestkrát,“ usmála se na mě máma.
„Ty si to počítáš?“ podivil jsem se, na což se opět usmála a přikývla hlavou.
„A kolikrát jsi prohrál?“ zazubila se na mě Eva.
„Nevím, to taky nepočítám,“ pokrčil jsem rameny, protože jsem to opravdu nevěděl. Ale těch mých šest výher bylo většinou dílem náhody. A dokonce mamku podezřívám, že mě někdy nechala schválně vyhrát.
„No, mami? Kolikrát jsi Jindrovi nakopala pr… teda zadek?“ otočila se Eva na mamku. Ta jen zavrtěla hlavou a nic neřekla. Naštěstí pro mě.

„Tak si teď zahrajeme něco dohromady, ne?“ navrhovala Eva. Když jsme všichni přikývli, odběhla pryč i s krabicí šachů. Během minuty byla zpátky, a přestože táta silně loboval pro mariáš, držela v rukou hru Aktivity.
„Tak kdo s kým?“ zeptal jsem se a zadíval se tázavě na Evu.
„Na to ani nemysli, chytráku!“ poznamenal táta, „vy dva spolu v jednom týmu nebudete! Nevím, jak to děláte, ale koukáte si vzájemně do hlavy a nikdo pak nemá šanci!“
„To není úplně pravda, když spolu hrajou Eva a Denisa, tak proti nim nemá nikdo šanci,“ podotkl jsem, zatímco Eva se vítězoslavně šklebila.
„Já budu s tátou,“ podotkla a sedla si mu na klín.
„Musíš se snažit,“ mrkla na mě mamka, když jsem si přisedl vedle ní, „už mě ten chytrák dneska jednou porazil a dvakrát bych to asi nepřežila!“
„Neboj se, mami, to vyhrajeme!“ kývl jsem na ni hlavou.

Táta a Eva se na nás sebevědomě šklebili, jako by si mysleli, že už mají výhru v kapse, ale já je oba dobře znal, vejtahy. Začali jsme hrát a střídavě jsme všichni čtyři kreslili, mluvili a předváděli pantomimu. Zatímco táta a Eva si pokaždé brali nejtěžší úkoly za nejvíc bodů, aby mohli rychle vyhrát, my s mamkou jsme zvolili opatrnější postup a snažili se postupovat po hracím poli tak, abychom co nejvíce mluvili (což je oproti kreslení a pantomimě znatelně lehčí). Ze začátku jsme s mamkou sice zaostávali, protože taťka umí dost dobře kreslit a s Evou jsou oba ukecaní až hrůza. Ale když narazili na pantomimu, několikrát dostali slova jako Kokosový ořech, Ztráta paměti nebo Hospodářská krize, což pro ně znamenalo nepřekonatelnou překážku. Já a mamka jsme sice postupovali pomaleji, ale téměř v každém kole jsme postoupili o několik políček. Pro mě osobně nebyla ani pantomima takový problém, protože hraju v divadle a mamka tak několikrát musela hádat, co to vlastně předvádím. Když jsme se blížili ke konci, už to bylo vyrovnané a i my jsme začali brát nejtěžší úkoly za nejvíc bodů.

Zrovna jsem předváděl Kočičí zlato, když jsem se náhle celý rozklepal. Ale bylo to hlavně v mojí hlavě, takže se muselo něco dít některé ze sester.
„Co se děje?“ zamračila se mamka, ale i Evě po celém těle vyskočila husí kůže.
„Nic,“ pousmála se Eva, „jenom jsem chytla křeč do nohy,“ a začala si mnout lýtko. Ale bylo nám oběma jasné, že to není křeč, ale že Kamila o patro výš právě prožila orgasmus.
„Tak konec,“ pronesl jsem naštvaně a posadil se, protože mamka z mojí pantomimy nic nepoznala.
„Teď máme mluvení, já to udělám!“ sáhla Eva po další kartě a začala popisovat Ochranný faktor. Přestože to nebylo nějak těžké, brala to strašnými oklikami a mluvila navíc značně hlasitě.
„Nemusíš tak křičet,“ zasmál se taťka, když dané slovní spojení uhodl.
„Prosimtě, ukaž mi tu nohu,“ natáhla se k ní mamka, položila si Evino lýtko na klín a začala ho prohmatávat. Se ségrou jsme na sebe mrkli a začali okamžitě mluvit o nesmyslech.
„Co je to s váma?“ zasmál se táta, ale mamka se zamračila.

„Ticho!“ poručila nám. Vzápětí jsme zaslechli tiché sténání. Mamka se na nás neuvěřitelně zamračila a zvedla se od stolu.
„Kam jdeš?! Už jsme skoro vyhráli!!“ chytil jsem ji za ruku a snažil se ji přitáhnout zpátky. Ale ruku mi vytrhla a beze slova odkráčela pryč. Beznadějně jsme se zadívali na tátu, jestli ji nepůjde zastavit.
„Měli jít někam jinam a neměla si ho tahat do postele, když je v domě mamka,“ pokrčil rameny.
„Budeme to ještě dohrávat?“ zajímala se Eva.
„Já jsem teď proti vám sám, to je trochu nefér, ne?“ ušklíbl jsem se.
„Ještě chvíli počkejte,“ podotkl taťka, „třeba se mamka vrátí a bude mít náladu.“

Bohužel jsme zaslechli, jak několikrát bouchly dveře a po chvíli místo mamky nakráčela do místnosti Kamila. Jenom to v ní vřelo a vypadala, že každou chvíli začne křičet. A to už je co říct, protože ji naštvat, to dá pořádnou práci. Snažili jsme se ji rozmluvit, ale pokaždé se jen ušklíbla a neřekla ani slovo. Během několika minut přišla do kuchyně i mamka.

„Kamilo, prosím tě, pochop mě, vždyť jseš přece ještě malá…“

„… JÁ NEJSEM, DO PRDELE, ŽÁDNÁ MALÁ HOLKA!!“ zařvala na mámu Kamila, vyběhla z místnosti a práskla za sebe dveřmi, až ze stěny spadl jeden obrázek. Tak to už byla síla! Kamila je obvykle samá sranda, nic nebere vážně a stále se směje. A takhle naštvaná je jenom málokdy. Eva chtěla něco rádobyvtipného pronést, ale radši jsem ji chytil za ruku a bleskurychle ji odtáhl pryč.

„To jí fakt nemůžeš dát chvíli pokoj? Přece spolu chodí už přes rok a nečekáš snad, že se budou jen držet za ruce…“ slyšeli jsme ještě tátův mírně rozčilený hlas, na který však mamka stejně důrazně odpovídala.
„Není to u nás úplně normální, co?“ zasmál jsem se a Eva se jen ušklíbla.
„Ale divím se Kamče, že se takhle nasrala. Mě mamka chytila kolikrát s klukem v posteli, ale takhle divoký to nikdy nebylo.“
„Stejně se jí divím, myslím mámě. Když jsem si to ve vobchodě rozdal s tou Katkou, tak se na mě sice dost dlouho tvářila hodně nepříjemně, ale nakonec mi dala balíček kondomů, abych si prej neudělal dítě. A to bylo všechno.“

Vyšli jsme na zahradu a svalili se do trávy.
„Ani jsi mi neřekl, co to ráno bylo za telefonát?“ začala vyzvídat Eva.
„Ále,“ mávl jsem rukou, „to jenom volala mamka.“
„A co po tobě chtěla?“
„Jestli bych prej neprobudil Denču. Aby nezaspala na tu svojí brigádu!“
„No jo, ale zmizel jsi nějak na dlouho, já jsem zase usnula,“ podotkla Eva a potměšile se na mě zadívala.
„Mamča říkala, ať ji probudím nějak jemně, aby nebyla protivná. Tak jsem si s ní dal na čas.“
„No to bych chtěla vidět,“ ušklíbla se Eva, ale oči jí svítily zvědavostí.

Když mě ráno vzbudil telefon, rychle jsem ho popadl a vyběhl z ložnice, abych neprobudil Evu. Byla to mamka, jestli bych nevzbudil Denisu. Sice jí prý sama volala, ale naše sestřička to nebrala, pravděpodobně měla na mobilu vypnuté zvuky. Tiše jsem otevřel dveře do vedlejšího pokoje a hned mi padl zrak na mobil, ležící na stole. Naklonil jsem se na něj, párkrát přejel prstem po obrazovce, ale ta zůstala tmavá. No jo, Denisa ho večer zapomněla dát na nabíječku. To mi rovnou mohla mamka říct, že je Denisa nedostupná a ne tvrdit, že jí to nebere. Otočil jsem na druhou stranu, kde mají holky postele a zrak mi okamžitě padl na sestřino sexy tělíčko. V noci jí nejspíš bylo teplo, tudíž se odkopala a spala na peřině. Ležela na boku, s jednou rukou za hlavou, druhou objímala plyšového medvídka a na sobě měla krátkou noční košilku, která se jí vyhrnula do půlky bříška. Při pohledu na ní jsem téměř přestal dýchat a cítil jsem, že mi v kalhotách něco stoupá a tvrdne. Po špičkách jsem se přiblížil k posteli a pozorněji si spící sestřičku prohlédl. Od pasu dolů byla nahá a oči mi přejížděly po jejích dlouhých sexy nožkách, které měla lehce pokrčené. Nevěřil bych, že je to možné, ale vypadala zároveň strašně dětsky a nevinně a přitom neskutečně dospěle a sexy.

„Dení, vstávej,“ zašeptal jsem, položil jí ruku na rameno a lehce s ní zatřásl. Ale ona se jen přetočila na záda a dál spokojeně oddechovala. Přitom se její nohy jemně rozevřely a můj zrak padl na její hladkou růžovou štěrbinku. Tolikrát už jsem ji viděl, tolikrát jsem ji protahoval a vystříkal se do ní, a přesto mi při pohledu na ní úplně vyschlo v ústech. Chtěl jsem ji polechtat na noze, abych ji vzbudil, ale vtom jsem si vzpomněl, že mamka říkala, abych ji probudil JEMNĚ. Tiše jsem se zasmál a sklonil se ke spící polonahé sestřičce. Obličejem jsem se přiblížil k jejímu klínu a upřeně se zadíval na ten poklad. Naprázdno jsem polkl, sklonil hlavu a lehce ji políbil na vnitřní stranu pravého stehna. Sérií lehkých polibků jsem se posouval výš, a když jsem se přiblížil ke slaďoučké kundičce, spící Denisa podvědomě roztáhla nohy.

„Tak to ne, tak rychlý to zase nebude!“ řekl jsem si v duchu a začal ji pro změnu líbat na druhé stehno. Její kůže byla dokonale hladká a krásně horká, že jsem se od ní ani nechtěl odtáhnout. Rty a jazykem jsem po ní kreslil vlhké kroužky a opět jsem se přibližoval k rozpálené pičce. Z té se linula intenzivní vůně a měl jsem co dělat, abych do ní nezabořil celý obličej. Znovu jsem si ji pozorně prohlédl. Na první pohled byly zřetelné pouze vnější závojíčky, které dokonale skrývaly své menší jmenovce, citlivý poštěváček i růžovou dírečku. Ani sestřin piercing nebyl na první pohled vidět. Ale bylo znát, že je mírně vzrušená, protože její kůže se mírně leskla. Prostě dokonalá růžová broskvička, přímo si říkající o vylízání.

„To je nádhera,“ zašeptal jsem v duchu a jedním prstem opatrně přejel skulinkou mezi stydkými rtíky. Okamžitě jsem poznal, jak jsou k sobě přilepené jejími šťávičkami. Strčil jsem si prst pokrytý jejím dívčím krémem do pusy a ochutnal. Denisina sladká chuť mě ihned praštila do jazyku a já se jenom zachvěl vzrušením. Ségra měla stále zavřené oči a pokojně spala. Vypadala přitom tak bezbranně. Až na to, že byla od pasu dolů odhalená. Jako stvořená pro nějakého pedofila. Opět jsem se zadíval na sestřinu pičku a hladově se olízl.

„Tak tohle si užiju! A ty, doufám, taky!“ sklonil jsem se mezi její nožky a jazykem přejel po jednom vlhkém závojíčku. Tady byla kůže ještě hladší a rozpálenější než na jejích stehnech. Lehce jsem ten okvětní plátek sestřiny krémové kundičky olizoval, lechtal jazykem a líbal. Po chvíli jsem se přesunul na ten druhý a věnoval jsem mu stejnou pozornost. Takto jsem střídavě ústy laskal sestřiny stydké rtíky, přičemž jsem se zatím zcela vyhýbal těsné štěrbince, kterou mezi sebou tvořily.

„Mmmm,“ Denisa ze spánku lehce zavzdychala a ještě víc roztáhla nohy.
„Tak to ne, holčičko, zase tak rychlý to nebude!“ řekl jsem si. Opustil jsem její vlhkou kundičku a začal líbat ploché bříško. Přestože má tahle moje sestřička strašně ráda sladkosti, není to na ní vůbec vidět. Na Kamilu, která je blázen a celý den je schopná proběhat, sice nemá, ale vůbec to na ní není poznat. Znovu jsem se od ní odtáhl a pozorně jsem se na ni zadíval. Snažil jsem se ji porovnat s Evou a Kamilou. Ne, na jejím bříšku to rozhodně není znát, všechny ho mají krásné, hladké a ploché. A všechny mají stejnou štíhlou postavy a krásné dlouhé nožky. Ale možná má o trošičku větší zadeček oproti svým ségrám, které mají maličké vyběhané prdelky. Také však má, na rozdíl od nich, strašně ráda anální sex.

Přitiskl jsem se ústy k jejímu sexy bříšku a začal po něm kreslit jazykem. Začala rychleji oddechovat, skoro až sténat, ale pořád ještě spala.

„Mamí,“ vydechla tiše, chytla mě rukama za hlavu a přimáčkla ji zpět mezi svoje nohy. Docela mě překvapila, ale když chce zase lízat pičku, tak proč jí to upírat? Nyní jsem se pro změnu vrhl na úzkou skulinku a okamžitě do ní zabrousil jazykem. Nabral jsem vrstvu jejích šťáviček a slastně zavřel oči. Ihned jsem ucítil její sladkou chuť, což mě ještě víc rozdráždilo a donutilo zabořit se do ní hlouběji. Lízal jsem celou délku sestřiny pochvičky, a když jsem se od ní na chvíli odtáhl, už jsem zřetelně viděl i její vzrušený poštěváček. Naprázdno jsem polkl, sklonil se k němu a pomalu ho obkroužil jazykem. Přitom se mi její prsty zaryly do vlasů. Ještě několik minut jsem do něj cvrnkal jazykem, olizoval ho a lechtal, než jsem se k němu konečně přilepil ústy a začal lehce sát.

„Mamí!“ zasténala znovu a její klitoris se v mých ústech rozechvěl. Bylo mi jasné, že tímto způsobem bych ji během minuty vzbudil, ale já si to chtěl užít víc. Chtíc nechtíc jsem opustil přecitlivělý poštěváček a přesunul se zpět na rozpálenou a tekoucí kundičku. Chvíli jsem pouze slízával a polykal krémové kapičky, které ze sestřičky vytékaly, její dech se přitom o něco zklidnil a znovu upadla do trochu hlubšího spánku. Dokonce mi přestala rukama tlačit na hlavu. Chvíli jsem otálel a přemýšlel, co udělám teď. Přitiskl jsem se k její pičce, vytvořil ústy podtlak a začal slabě sát. Okamžitě jsem ucítil, jak se její závojíčky nalévají krví a ona chudinka začala znovu vzdychat.

„Ještě mamí, ještě!“
Docela mě bavilo, jak se Denise zdálo, že je to naše mamka, kdo jí líže kundičku, tudíž jsem nepřestával v sání té slaďoučké květinky. Navíc jsem zapojil i jazyk a začal jsem s ním klouzat v horké a mokré dírce. Znovu jsem zaznamenal, že se její ruce přesunuly na moji hlavu a začaly mě silně tlačit do jejího klínu.

„To je krása, to je nádhera,“ sténala Denisa a já poznal, že už nespí. Znovu jsem začal cucat a sát její poštěváček a do prázdné kundičky jsem zasunul ukazováček. Byla krásně mokrá, tudíž s tím nebyl sebemenší problém a mohl jsem přidat i prostředníček. Moje prsty v ní lehce klouzaly a cítil jsem, jak se stěny sestřiny kundičky kolem nich pravidelně stahují.

„Já nechci prsty, chci lízat!“ zasténala toužebně. Usmál jsem se, vytáhl z ní prsty a strčil si je do pusy. Pozorovala mě, jak si olizuji prsty, a přitom se nedočkavě třásla. Když jsem se sklonil obličejem mezi její roztažená stehna, zavřela oči a slastně zavzdychala.

Otřel jsem se zuby o její poštěváček a opatrně do něj kousl. Zapištěla, jako by ji na nože brali, a začala sebou házet. Sevřel jsem růžový klitoris mezi rty a začal sát. Palci jsem roztáhl její kundičku a přejel jazykem k její růžové dírce. Střídavě jsem líbal sestřiny rtíky, maličký otvůrek i vystouplý hrášek, dokud se celá neroztřásla. Odstrčila mě od sebe a stočila se na posteli do klubíčka. Ale já jí ještě nechtěl dát pokoj. Odsunul jsem stranou její ruku, kterou si chránila zmáčenou kundičku, a začal jsem slízávat sladký nektárek, který z ní právě vytékal.

„Už ne, už dost,“ popotahovala. Ale jakmile jsem ji na chvíli přestal lízat, okamžitě si mě přitáhla k sobě, hodila mi ruce kolem krku, nohy mi obtočila kolem pasu a nedočkavě mě začala líbat.

„To bylo super, Jindro! Takový nádherný probuzení jsem už hoooodně dlouho nezažila!“
„No, volala mi mamča, ať tě vzbudím. A prej JEMNĚ. Tak si myslím, že se mi to povedlo!“ zazubil jsem se na ní.
„To ti řekla, ať mě takhle krásně vylížeš?“ zahihňala se. „To přímo ne, ale hlavní je, že se ti to líbilo a že seš vzhůru, ne?“

„Takže si ji ráno vylízal?“ zeptala se Eva a mrkla na mě.
„Jo a moc se jí to líbilo,“ dodal jsem pyšně.
„Takovej budíček bych taky ráda zkusila,“ zamyslela se.
„Počkej, počkej, ty chytráku! Ty jsi mi sama slíbila, že mi ráno vykouříš ptáka. Ale nějak jsi zapomněla dodat, že budeš radši ráno chrápat!“
„Tak sorry,“ pokrčila rameny a zazubila se na mě.
„Tvoje ‚sorry‘ ale nic nevyře…“ nedopověděl jsem, protože se převalila na mě a hladově mě políbila. Její jazyk mi přitom vklouzl téměř do krku.
„Počkej, nech toho,“ shodil jsem ji ze sebe, „víš, že je sem z baráku vidět?!“

Ještě další půlhodinu jsme se váleli v trávě a u toho kecali o blbostech, než jsme uslyšeli podivný zvuk. Takové lehce překvapené vyjeknutí.
„Co to bylo?“ zeptala se mě Eva.
„Nevím, ale šlo to tamhle odtud,“ ukázal jsem na okno do ložnice.
„Jdem to omrknout, ne?“ zachichotala se a už se plížila k oknu. Byl jsem jen pár kroků za ní a obdivoval jsem přitom její sexy zadeček, který se rozkošně kroutil ze strany na stranu. Moc dobře jsem si pamatoval, jak jsem jí ho nedávno lízal, zatímco ptákem jsem protahoval ten Denisin.

„Dělej, pojď sem!“ zašeptala a vyrušila mě ze vzpomínání. Přitom si dala prst na rty, abych byl zticha. Zakroutil jsem hlavou, ale potichu jsem se připlížil až k ní.
„To jsem ještě neviděla,“ zašeptala nevěřícně Eva. Zvědavě jsem nakoukl dovnitř, protože mě taky zajímalo, co to tam má. Na posteli klečela mamka na všech čtyřech, svoje letní šaty měla vyhrnuté až do pasu, za ní klečel taťka a prudce do ní přirážel.
„Tak tohle vážně vidět nemusím,“ zamumlal jsem a chtěl opatrně a potichu odejít, protože okno bylo pootevřené. Ale Eva mě chytla za paži a přitáhla mě zpátky.
„Koukej na ně! To je něco!“ zašeptala mi přímo do ucha. Její hlas se lehce třásl a bylo z něj znát, že je pěkně vzrušená. Znovu jsem se tedy zadíval dovnitř a zrak mi padl na mámin výraz. Měla zavřené oči, ale víčka a řasy se jí znatelně chvěly. Plné rudé rty měla mírně pootevřené a očividně ztěžka oddechovala. Rukama svírala prostěradlo, kroutila šíleně boky a celá rudá v obličeji se na tátu nabodávala.

„Máš pravdu, Eví, je to fakt něco,“ souhlasil jsem a dál pozorně sledoval mamku. Její dlouhé štíhlé nohy se mírně třásly a všiml jsem si, že pravidelně svírá prsty na nohou. Vzpomněl jsem si na ráno, když se Denise zdálo, že ji namísto mě líže právě naše mamka, a uvědomil jsem si, že mě v kalhotách něco tlačí. Naprázdno jsem polkl. Rodiče náhle přestali a my s Evou jsme se okamžitě přikrčili, abychom nebyli vidět.

„Jdem pryč!“ zašeptal jsem, chytil Evu za rameno a pokoušel se ji odtáhnout.
„Nikam nejdu! Chci se na ně ještě koukat!“ odporovala.
„A co když tě uvidí?“
„Co? Tak nic! Přece nic špatnýho nedělám! Tohle divadlo mi určitě stojí za nějaký seřvání!“

Znovu jsem se přichystal k odchodu, ale ségra nakoukla do okna a znovu mě zadržela.
„Šedesátdevítka! Pojď se mrknout!“ a přitáhla mě vedle sebe. A opravdu, táta ležel na zádech a na něm ležela máma, akorát že oba měli obličej zabořený v rozkroku toho druhého. Nutkání odejít mě pomalu opouštělo a ani jsem neprotestoval, když jsem ucítil Evinu hebkou ručku ve svých kalhotách. Její jemná dlaň sevřela ztopořený pyj a pomalu ho začala mnout. Na okamžik jsem zavřel oči a odtáhnul se od okna. V hlavě jsem si náhle představoval, že to není sestřina, nýbrž mamčina ruka, která mi masíruje penis. Uslyšel jsem vášnivé zasténání a opět zvědavě nakoukl do ložnice. Mamka nyní seděla vzpřímeně tátovi na obličeji, kroutila u toho boky a rukama si masírovala svoje dokonalá ňadra. Růžovou pičkou se třela sem tam po tátově obličeji, ale nejčastěji se zdržovala právě na jeho ústech, čehož on samozřejmě využil a zasouval do té nabízené rozevřené studánky jazyk. Naprázdno jsem polkl, natáhl ruku k ségře a přes její tílko jsem lehce zmáčkl nádherný kopeček. Moje prsty okamžitě narazily na ztuhlou bradavku a v hlavě jsem se viděl s rukou na mamčiných prsou. Na pohled byl mamčin hrudník mírně vyvinutější než Evin, ale stejně pevný a dokonalý, jako by mamka vůbec nestárla.

„Taky bych chtěla mít za dvacet let takový perfektní kozy,“ zašeptala Eva, jako by mi četla myšlenky, a začala mi honit péro o něco rychleji. Oba jsme jako u vytržení sledovali, jak taťka vylízal mamku k pořádnému orgasmu. Rukama si totiž vjela do vlasů, zuby se zakousla do spodního rtu a divoce házela hlavou ze strany na stranu.

„Určitě by strašně ráda začala křičet, co?“ podotkl jsem a přesunul ruku na Evčino druhé prso. Mamka sklouzla na postel vedle táty, zhluboka oddechovala a celá se třásla. Táta se zvedl, zadíval se na ní.
„Tak a dneska už mám sprchu splněnou!“ poznamenal. Byl totiž v obličeji úplně zmáčený od jejích milostných šťáviček. Mamka se znovu zatřásla, ale tentokrát smíchem. Ještě si vyměnili několik slov a taťka si klekl před mamčin obličej a začal si honit péro. Při jejich dialogu nám s Evou došlo, že přes okno je docela dobře slyšet. A pravděpodobně v obou směrech.
„Kamila nekecala!“ vydechla tiše Eva a silně zmáčkla můj pyj. Já celou dobu pozoroval hlavně mamku, její štíhlý pas, ladně zaoblené boky, nádherné hladké nohy a sexy kundičku s rozevřenými rtíky ozdobenou trojúhelníčkem krátkých blonďatých chloupků, jinak dokonale vyholenou.
„O čem?“ zeptal jsem se napůl nepřítomně s očima přilepenýma na mamčino krásné tělo. Eva mě teď přitáhla pod okno, kde nás rodiče nemohli vidět.
„Kamila viděla v koupelně tátu a pak nám tvrdila, že má obrovský péro. My jsme jí nevěřily, ale vona si fakt nevymejšlela!“
„Já teda koukal spíš na mamku než na něj,“ přiznal jsem se ségře.
„To se ti ani nedivím,“ vyplázla na mě jazyk, „a ani už se moc nedivím Denise, jak je do ní udělaná,“ podotkla a znovu opatrně nakoukla do ložnice.

Okamžitě mi rukou naznačila, ať se k ní přidám. Taťka stále klečel mamce před obličejem a zuřivě si honil péro. Musím uznat, že ho má fakt velké, rozhodně delší a tlustší než moje. Přitom upřeně zíral do očí mamce, která ležela na zádech a dvěma prsty si projížděla pičku. Její dlouhá blonďatá hříva s černými konečky sahala až na její úžasná prsa a měkké rudé rty měla jen pár centimetrů od tátova žaludu. Ústa se jim oboum hýbala, takže jsem předpokládal, že ona ho nějak povzbuzuje a on ji pravděpodobně připravuje na dávku bílé smetany. Ale nic jsme neslyšeli, museli tudíž šeptat.

„Už bude stříkat,“ podotkla po chvíli Eva.
„Jak to víš?“ zeptal jsem se udiveně, ale nebyl jsem schopen odtrhnout oči od scény v ložnici.
„Protože ty se tváříš úplně stejně. Těsně předtím, než se uděláš!“
Eva měla pravdu a během několika okamžiků začaly z temně růžového žaludu létat proudy spermatu. Eva slabě vydechla a po těle jí vyskočila husí kůže.

„To je ale…“ nedořekla větu a jen nevěřícně zakroutila hlavou, s očima přilepenýma na tátu. Já naopak pozorně sledoval mamku. Jakmile začal tátův penis stříkat, slastně zavřela oči a přitiskla se obličejem co nejblíže k němu. První dávka jí dopadla na čelo a začala okamžitě stékat přes levé víčko na tvář a na bradu. Druhá na nos, třetí do vlasů a čtvrtá na druhou tvář. Další dvě nasměroval taťka do její pootevřené pusy a naše show skončila. Mamčiny rty se totiž okamžitě sevřely kolem nalitého žaludu a už nebylo znát, kolik toho ještě bylo. Ačkoliv sperma, které jí zůstalo na obličeji, postupně stékalo níž a kapalo jí až na prsa. Penis jí po chvíli vyklouzl z úst a těžce oddechující táta se svalil vedle mamky. Ta si opatrně otřela čelo a víčka a otevřela oči. Okamžitě se svůdně usmála a prst pokrytý vrstvou semene si pomalu a smyslně strčila do úst.

„Ta se má,“ zasténala závistivě Eva a hladově se olízla.
„Copak?“ zeptal jsem se a rukou ji pohladil po zadečku.
„Strašně bych to chtěla vochutnat,“ přiznala se mi, „pojď, já ti ho vykouřím,“ snažila se mě odtáhnout pryč.
„Počkej chvíli,“ zadržel jsem pro změnu já ji.
„Už se voba udělali, tak co? Nic dalšího už přece nebude,“ zapochybovala, zatímco já nakoukl do okna.
„Tohle se ti asi bude líbit,“ podotkl jsem a přitáhl Evu k sobě. Máma totiž nepolkla, ale podržela si bílou horkou smetanu v ústech, což bylo poznat, protože jí vytékala z pusy. A teď se spolu s tátou začali líbat. Eva mi vytáhla ruku z kalhot a vrazila si ji do svých vlastních.

„To je hustý!“ zasténala tiše, přitiskla se ke mně a zakousla se mi do ramene. Tiše jsem sykl bolestí, ale dál jsem oba rodiče pozoroval. Mamka se si rukou pohrávala s tátovým ptákem, který stále ještě trochu stál, pak se zvedla, přetáhla si své letní šaty přes hlavu, odhodila je stranou a úplně nahá si nad něj klekla. Mlsně se olízla a vadnoucí péro si na pár okamžiků zasunula do úst. Na tváři se jí rozlil blažený a spokojený výraz, když polykala své vlastní šťávičky. Ale dlouho takto nevydržela a během pár minut přesunula ocas do své růžové kundičky.

„To mi neříkej, že už můžou jet znova,“ zakroutila Eva nevěřícně hlavou. Mamka zavřela oči a začala kroutit boky. Po chvíli se nespokojeně zašklebila a nadzvedla se, až z ní penis vyklouzl. Okamžitě ho však čapla a přisadila si ho ke své zadní dírce. Znovu se zadívala na taťku a vyměnili si spolu několik tichých slov. Táta se začal smát, ale mamka se ironicky ušklíbla (úplně stejně jako se šklebí Eva) a dosedla si na něj. Jeden pohyb a péro do ní zajelo až na doraz. Teď ho měla hluboko ve své zadní dírce. Znovu zavřela oči a začala se celá kroutit.

„Řeknu ti, brácha, teď už tý Denise rozumím. Mamka je fakt strašně sexy. Jen se na ní podívej, celej vobličej má postříkanej, má péro v prdeli a kroutí se jako šílená,“ šeptala mi Eva do ucha.
„Tohle by Denča měla vidět.“

Ségra se ani nenamáhala zareagovat. Byla očividně značně vzrušená a jen se na mě lepila. Na mamce bylo opravdu znát, že se jí anální sex nesmírně líbí. Při šukání do pičky totiž byla zticha, ale teď jsme oba jasně a zřetelně slyšeli její vášnivé sténání. A mě to vzrušovalo čím dál tím víc.

„To máte s Denčou určitě po mámě,“ zašeptala vzrušeně Eva, „ta si ten anál maximálně užívá!“
„Já bych jí vomrdal!“ vydechl jsem, vytáhl z kalhot péro a začal si honit.
„Já bych je vomrdala voba!“ zazubila se na mě Eva a přitom se taky zuřivě prstila, jen to mlaskalo.
„Chtělo by to ještě jeden vocas!“ zasténala hlasitě mamča, zatímco poskakovala na tvrdém péru. Ta věta mě strašně vzrušila a měl jsem sto chutí rozbít okno, vlézt k nim a vrazit do ní ptáka. Ta její vlhká roztažená pochvička totiž vypadala strašně lákavě.

„Zůstaň tady!“ sykla Eva, která tušila, co bych chtěl udělat. Táta začal jednou rukou mnout růžovou kundičku plnou sladkého krému, ale přitom se rozhlížel, jestli nemá na dosah něco, co by do ní zasunul. Náhle se zarazil, protože se zadíval směrem k oknu a všiml si nás. Ale pak téměř neznatelně pokrčil rameny, mrkl na nás a zasunul několik prstů do tekoucí pičky.

„Už budu,“ procedil jsem mezi zuby a očima jsem hltal mamčino štíhlé tělo s krásnými pevnými ňadry, blonďatým trojúhelníčkem nad růžovou kundičkou a ptákem v zadní dírce.
„Chceš?“
„Zbláznil ses? Teď se chci dívat!“ odsekla.

Táta vytáhl mokré prsty z horké studánky a přistrčil je k mamčiným rtům. Ta se nerozmýšlela a začala je hladově olizovat. Mezitím jí vyplnil prázdnou dírečku prsty druhé ruky.

Během několika dlouhých sekund, kdy jsem byl očima přilepený k mamčinu vzrušujícímu tělíčku, jsem začal stříkat. Eva ke mně natáhla ruku a většinu jsem jí nastříkal do dlaně. Ručku, pokrytou vrstvou horkého semene, si okamžitě vrazila do svých kalhot, zatímco tu druhou, kterou tam doposud měla, mi přistrčila k obličeji. Okamžitě jsem začal cucat a polykat její sladké šťávičky. Přitom jsem uvažoval, zdali i mamčin poševní nektárek chutná stejně úžasně.

„TO SI SNAD DĚLÁŠ PRDEL?!!!?!?“ ozval se z okna šílený řev. Do ložnice totiž vstoupila Kamila. Rodiče ztuhli, ale vzápětí bylo jasné, na koho Kamila křičí. Pohledem totiž provrtávala mamku a z očí jí sršely blesky. Mamka, s ptákem hluboko ve střevech a myslí stále někde v oblacích, nebyla v tu chvíli schopná jakékoliv reakce, ale taťka, kterému se ta zvláštní a podivná situace moc nezamlouvala, naštěstí ano. Vytáhl tvrdého ptáka z mámina těsného zadečku a rychle se natáhl pro kraťasy, které ležely na zemi u postele. Kamila přestala na moment křičet a vykulenýma očima sledovala stojící a lesknoucí se kládu.

Sotva jsme s Evou zaslechli, že do ložnice vstoupila Kamila a začala ječet, okamžitě jsme se přikrčili a opatrně se začali plížit pryč. Ale daleko jsme se nedostali, protože jsme zaslechli skřípění otevíraného okna a vzápětí někdo dopadl na zem vedle nás. Než jsme stačili nějak zareagovat, oba jsme ucítili, jak nás někdo chytil za uši a donutil nás postavit se na nohy.

„To se dělá, takhle šmírovat?“ zeptal se táta naoko naštvaně a oběma nám uštědřil lehký pohlavek. To, že ho naše sestra (a jeho dcera) přerušila při sexu, očividně vůbec nebral vážně a už měl zase svoji obvyklou veselou náladu.
„Alkoholici, závisláci a šmíráci… čím mě překvapíte příště?“ zasmál se. Eva si smyslně olízla rty a chtěla něco říct, ale táta ji nenechal.
„Půjdete pěkně se mnou, mám pro vás vymyšlenou super prácičku!“

„CO SI MÁM TEĎ DO PRDELE MYSLET? TY SEŠ ŠÍLENÁ! POKRYTECKÁ! JÁ NEMŮŽU BEJT S HONZOU ANI MINUTU SAMA A TY SI TADY VESELE MR…“ Kamila se konečně zarazila, protože slovo „mrdáš“ už jí přišlo příliš. Místo toho začala skřípat zuby, nenávistně se zadívala na mamku a čekala, co ta udělá. Tamara si na sebe sotva natáhla košili, kterou po ní Richard hodil, než vyskočil z okna, ale nebyla schopná si ji zapnout, na to se jí příliš třásly ruce (stále ještě vzrušením).

„Kamilo… já…“

„TY?! CO TY? CO MI TEĎ PĚKNÝHO POVÍŠ? ŽE JSEM MOC MALÁ NA TO, ABYCH TOMU ROZUMĚLA? PCHE! MNĚ TO ZAKÁŽEŠ A VO CHVILKU POZDĚJC TO SAMA UDĚLÁŠ! TO TI TO NENÍ ANI TROCHU BLBÝ?!?“

Tamara ji s vytřeštěnýma očima pozorovala a ani se nezmohla na slovo. Jenom cítila, že jí začaly slzet oči. Ale Kamila se ještě nevyřvala.

„…TAK MI DO PRDELE NĚCO ŘEKNI!!“

„Kamilo, nenávidíš mě?“ zašeptala Tamara a přitom se celá třásla. Ale už ne rozkoší, nýbrž strachem. Ačkoliv si to vědomě nepřiznala, Kamilu měla svým způsobem ze všech dětí nejraději, právě protože se jí nejvíce podobalas. A poslední, po čem toužila, bylo to, aby byl jejich skvělý vztah něčím narušen.

„CO JE TO ZA PITOMOU VOTÁZKU?!“ zaječela znovu Kamila, ale vzápětí ztichla a pozorně se zadívala na mamku. Přitom jí došlo, že něco není v pořádku, protože očekávala, že se ji mamka pokusí nějak umlčet a ne že se začne celá třást.

„Nenávidíš mě, viď?“ zakroutila Tamara hlavou a cítila, jak jí po tvářích stékají slzy. Kamila ji šokovaně pozorovala a úplně na moment zapomněla, jak moc je naštvaná.
„Já tě chápu, já jsem…“ začala tiše vysvětlovat Tamara, ale tím vrátila Kamile dech.

„NIC NECHÁPEŠ, NIČEMU NEROZUMÍŠ, POŘÁD MI VŠECHNO ZAKAZUJEŠ, ALE JÁ UŽ TĚ NIKDY NEBUDU POSLOUCHAT…“ dál křičela, zatímco Tamara ji přestala vnímat a vynořila se jí dvacet let stará vzpomínka. Zavřela oči a přitáhla si kolena pod bradu. Kamila znovu přestala křičet, už ji z toho totiž pořádně bolelo v krku, a vyjeveně ji sledovala. Měla sice sto chutí otočit se a naštvaně odejít, ale na druhou stranu se chtěla k mamce přitulit a zjistit, co se jí honí hlavou. Druhý pocit v ní nakonec převládl a Kamila udělala pár kroků k posteli a natáhla ruku.

„Mami, co se stalo?“ zeptala se chraptivě.
Tamara zavrtěla hlavou, zpod polštáře vytáhla kapesník a utřela si nos.
„Co se stalo, Kamí? Stalo se, že máš pravdu. Jsem strašná kráva. Sluníčko moje, dokážeš mi to někdy odpustit?“ Kamila se na ní překvapeně zadívala, jak byla předtím nesmírně naštvaná, tak ji to okamžitě přešlo. Navíc vůbec nečekala, že by se jí mamka začala omlouvat. Něco tady nehraje!

„Ne, počkej, to já se ti musím vomluvit! Promiň, mamí! Já na tebe neměla takhle ječet! Já… Promiň, prosím, promiň, promiň, promiň,“ blábolila nešťastně Kamila, která netušila, co se vlastně děje.
„Jen se radši vykřič, ale neutíkej mi,“ zavzlykala Tamara.
„Proč bych ti měla utíkat? O čem to mluvíš?“ zamračila se Kamila a sedla si na postel vedle ní. Tamara se na ní pozorně zadívala a opět si uvědomila, jak moc jsou si vzájemně podobné.
„Víš, Kamí, já zažila něco podobnýho. Ne podobnýho, úplně stejnýho. Ale nezvládla jsem to a dopadlo to strašně,“ zachvěla se mamka.
„Vo čem to mluvíš?“ nadzvedla Kamila obočí.

„Když jsem byla asi tak stará jako ty, možná o něco mladší, tak mě taky moje máma, vaše babička, přistihla v posteli s Da… no s jedním klukem a strašně mi vynadala. A ještě ten stejnej den jsem pro změnu načapala já v posteli jí. Jako ty teď mě. Nejhorší na tom bylo, že tam nebyla s dědou, ale se s… No to je jedno. A já jí za to nenáviděla.“ Kamila vyděšeně vypískla a přikryla si rukama obličej. Po chvíli ruce odtáhla a zjistila, že na ní visí mamčiny slzící oči. Kamila otevřela ústa a chtěla promluvit, ale Tamara ji nenechala.

„Doslova a do písmene jsem jí nenáviděla. A taky jsem jí to řekla. Teda spíš jsem na ní řvala, jako teď ty na mě. Ona se se mnou odmítala vůbec bavit, což mě ještě víc vytáčelo. A když se asi měsíc potom trochu napila a já se s ní pokoušela nějak promluvit, tak se pro změnu rozječela vona. Že jsem pito…, teda nevycho… no, to vlastně nepotřebuješ slyšet. Prostě jsme na sebe křičely, možná deset minut, možná hodinu, teď už si to vůbec nevybavuju. A skončilo to tak, že mě vyhnala z domu.“

„COŽE?!?!?!“ vyjekla Kamila, „to nemůže bejt pravda, přece ti muselo bejt…“

„Asi sedmnáct,“ přikývla Tamara, ale víc neřekla, protože Kamila se jí vrhla do náručí a už jí nenechala promluvit.
„Já tě chápu,“ šeptala Tamara Kamile do vlasů, „a nechci, abys dopadla jako tenkrát já. Já jí tenkrát do slova a do písmene nenáviděla a trvalo mi strašně dlouho, než jsem se s tím vyrovnala. Až se trochu zklidníme, tak si spolu popovídáme, jo?“
„Neboj se, mamí, já bych tě nemohla nenávidět,“ zašeptala třesoucím se hlasem Kamila a vlepila ji pusu na tvář.
„A chtěla bych bejt jednou jako ty. Já tě strašně obdivuju,“ dodala Kamila a znovu ji políbila. Přitom si uvědomila, že jí na rtech zůstalo něco lepkavého. Olízla se a vzápětí pochopila, co to bylo. Široce se usmála, objala mamku okolo krku a začala jí z obličeje slízávat bílé sladké kapičky spermatu. Tamara si vůbec neuvědomovala, co se děje, ale začala se tiše smát, když ucítila dcerčin jazýček na tvářích a na nose.

„Kamí, to lechtá,“ zakroutila hlavou Tamara a odtáhla se od ní. Seděla na posteli, zády opřená o zeď a košile se jí mírně rozevírala. Její perfektní prsa tedy byla skoro odhalená, ale bradavky zatím zůstávaly schované. Kamile se při pohledu na mamku mlsně olízla, vlezla si na ní a posadila se jí na nahá a horká stehna.
„Myslíš, že to mezi sebou nějak zvládneme, nebo si chceš popovídat?“ zeptala se Tamara.
„Určitě to zvládnem, ale…“
„Ale co?“
„Ale fakt si mě naštvala, když jsem byla s Honzou v posteli a ty si ho poslala pryč! Teď už se mnou určitě nebude nic mít!“
„Promiň, promiň, promiň,“ zakroutila hlavou smutně Tamara, přitáhla si Kamilu k sobě a objala ji.
„Když ty už seš taková velká holka a já na to vždycky zapomenu… Nezlob se na mě, prosím, prosím.“

Tamara se zabořila obličejem Kamile do vlasů, zavřela oči a dál tiše šeptala.
„Hlavně mi nikam neutíkej. Víš, já nikdy nechtěla, abyste museli zažít něco podobnýho jako já. My jsme se s mámou nikdy moc nemusely a tohle byl úplnej vrchol. Sice se to časem trochu srovnalo, ale potom do toho zase přišel táta, teda váš táta, ne můj, a ona se zase začala cukat. Vždyť víš sama, jak vo něm mluví. Jako by to byl nějakej mafián nebo vrah. Nevím proč. Jsem s ním šťastná, ale jí se to z nějakýho debilního důvodu nelíbí. Já jí prostě vůbec nerozumím. A strašně mi vadí, že ona ani nechce rozumět mě. Natož vám. A já jsem tak blbá a naivní, že se vás s ní snažím nějak skamarádit. Jsem blbá, strašně blbá. Všechno je to moje chyba. Já vám nepřeju to, co jsem zažila já. V osmnácti jsem byla těhotná a bylo to pro nás strašně těžký. Nic takovýho nechceš zažít. A to mě ještě Riki nutil studovat, doteď nechápu, jak jsme to tenkrát všechno zvládli… Ach jo… Víš, Kamí, ty i holky jste sice na práškách, ale co když se někde něco podělá? Co pak budeme dělat? A když se teď začneme hádat, tak to zase skončí špatně. I když vono je to těžký, já mám sex strašně ráda, ale můžu vám to zakazovat? To sama vůbec netuším… Ale vy jste pořád moje děti, a když pak někdo z vás s někým je, tak pořád v hlavě vidím sama sebe před osmnácti lety a pokaždý se děsím, co by se mohlo stát…“

Kamila neodpovídala a mámino povídání poslouchala jen tak na půl ucha. Spíš na čtvrt. Byla totiž zaměstnána něčím jiným. Zrak jí padl na několik dalších loužiček spermatu, kterým se podařilo sklouznout až na mamčina pevná prsa. Vůbec nepřemýšlela, sklonila hlavu a nabrala na jazyk co největší dávku. Tamara ji popadla za ramena a šokovaně ji od sebe odtáhla.

„Co to děláš?!?!“
Vzápětí si všimla bílého kopečku na dceřině vypláznutém jazýčku. Kamile zasvítily oči a vzápětí vklouzl její jazyk zpátky do úst.
„Kamilo! Já se tady snažím s tebou nějak vyřešit tuhle debilní situaci a ty…“ už nedopověděla, protože Kamila se k ní přitiskla a zalepila její ústa svými rty. Vzápětí ucítila důvěrně známou chuť a opět zpanikařila.

„Co tě to popadlo??“
„Když já… totiž víš… jak bych to…“ zakoktala se Kamila, které najednou došlo, že z mamky slízávala taťkovo sperma a potom ji s plnou pusou políbila.
„Když já se předtím vůbec neudělala a jsem tak trochu… no, víš… mimo…“ tiše zavzlykala a přitiskla se opět k Tamaře.
„Ale to tě neomlouvá, abys teď… Promiň, to je všechno moje vina,“ povzdechla si, zatímco Kamila tiše popotahovala. Tamara sama byla v tu chvíli mírně nadržená a rukou si z prsou setřela zbytek spermatu. První myšlenka byla otřít si ruku o prostěradlo, ale nakonec místo toho zašeptala: „Kamčo…“

Kamila nejistě zvedla hlavu a uviděla, jak jí mamka drží před obličejem ukazováček pokrytý bílou smetanou. Nechápavě zavrtěla hlavou, ale Tamara se na ní usmála: „Bude to naše malinký tajemství, jo?“
S těmi slovy jí přistrčila prst k ústům a usmála se na ní. Kamila se rozzářila a okamžitě začala nabídnutý prst vášnivě olizovat a cucat. Tamaru pohled na ni nenechal v klidu, protože z análního sexu byla velice rozdrážděná a také se neudělala. Upřeně pozorovala dceru a cítila, jak má sucho v ústech. Olízla si rty a naprázdno polkla, ale nepomohlo to.

„Kamí, víš, já se teď taky neudělala, když jsi nám sem vrazila,“ zašeptala zastřeným hlasem.
„Tak to jsme fifty-fifty,“ podotkla Kamila, která přestala olizovat matčiny prsty. Obě se chtěly zasmát, ale ani jedné se to nepovedlo. Situace prostě nebyla k smíchu, ale k něčemu zcela jinému. Kamila stále seděla mamce na klíně a na lýtkách cítila horkou kůži jejích horkých stehen. Neklidně se zavrtěla a oči sjela níž. Tamařina košile se totiž pootevřela a odhalila jedno celé prso i se vztyčenou a ztvrdlou růžovou bradavkou. Kamila si nepřítomně olízla rty a naprázdno polkla. Obě blondýny na sebe hladově zíraly, obě nadržené a toužící po doteku. Tamara již těžce oddechovala a její úžasný, poloodhalený hrudník se při každém nádechu a výdechu vábivě zvedal a klesal. Periodický pohyb matčiných ňader (z nichž jedno bylo zcela odhalené a druhé stále přikryté rozepnutou košilí) Kamilu totálně zhypnotizoval. Aniž by si uvědomila, co vlastně dělá, pomalu sklonila hlavu a mezi svoje měkké rty sevřela sladkou a růžovou bradavku. Jednu ruku si okamžitě vsunula do kalhotek a dvěma prsty si začala projíždět nadrženou pochvičku.

„Co to děl… děláááš…“ zalapala po dechu Tamara. Vzápětí jen vytřeštila oči a hlasitě vydechla, protože Kamila začala silně sát a přes vztyčenou bradavku se Tamařiným tělem rozlévaly úžasně vzrušující pocity. Mírně roztáhla nohy, přitáhla si dcerku blíž k sobě a po jejím vzoru si začala jednou rukou lehce dráždit kundičku. Druhou vjela mladší dívence do blonďatých vlasů a něžně ji hladila.

Kamila nesmírně toužila mít ve svém zmáčeném a rozpáleném klíně něco lepšího než své vlastní prstíky. Úplně ze všeho nejlepší by v danou chvíli určitě byly maminčiny rty, ale spokojila by se i s jejími prsty. Aniž by pustila její bradavku ze zubů, podívala se jí do očí a tichounce, prosebně zasténala. Byla totiž zvyklá, že na svoji sestru, Denisu, se stačí jenom podívat, párkrát zamrkat a ta už klečela mezi jejíma nožkama s vyplazeným jazýčkem. Ale teď byla šíleně zklamaná, protože její telepatická komunikace fungovala pouze s jejími sourozenci, nikoliv s rodiči.

„Mamí, vylízej mi kundičku, prosím tě, vylízej mi jí! Prosím! Chci mít tvůj jazyk v sobě, strašně to chci!“ prosila ji v duchu, protože neměla odvahu to vyslovit nahlas a pouze si do své rozdrážděné pičky vrážela ukazováček a prostředníček. Až to čvachtalo.

Tamara si konečně trochu srovnala myšlenky a totálně se vyděsila, když si uvědomila, kdo je přisátý na její tvrdou růžovou bradavku. Popadla Kamilu za ramena a trhnutím ji od sebe odtáhla.
„To nemůžeme!“ zašeptala zděšeně.
„A proč ne?“ zasténala vzrušená Kamila, která si klouzala teď už třemi prsty ve své tekoucí studánce.
„Přece protože…“ začala Tamara, ale Kamila ji přerušila.
„… mami, prosím! Můžu bejt chvíli zase tvoje malinká holčička? Úplně malinká? Maličkatá? To si mě přece kojila, viď? Když jsem ještě byla miminko, určitě si to pamatuješ, viď?“ šeptala toužebně. Přitom uhodila na matčinu citlivou strunu, „já si to totiž nepamatuju, víš mami…“

„Ty moje malinký miminko,“ usmála se a přitáhla si ji zpět k sobě. Sice ji chtěla obejmout, ale Kamila rychle sklonila hlavu a znovu se přisála na mamčinu růžovou a vzrušením ztuhlou bradavku. Tamara nic nenamítala, jen se zakousla do spodního rtu a upřeně se zadívala dcerce do očí. Ta její pohled opětovala, přitom stále hladově sála a rukou si projížděla svojí rozžhavenou a zmáčenou broskvičku.
„Moje malá holčička, moje malý sluníčko, moje malý děťátko…“ šeptala něžně Tamara a svírala Kamilu v náručí.

Zobrazit za celou dobu
Zobrazit za celou dobu
4406
Zobrazit dnešní
Zobrazit dnešní
4
Navigace v seriálu<< Story 36 – Perverzní trojkaStory 38 – Dámský výlet 1. >>

Komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na