Toto je 11 díl z 13 v seriálu Starý příběh

Zůstali jsme oba ležet v náručí toho druhého a jenom oddychovali. Láďa pořád ještě hluboko ve mně.
Po chvilce jsem slyšela: „Myško, to bylo tak úžasný! Kdybys to dovolila, chtěl bych to znovu a hned! Prosím! Kdy si to uděláme zase takhle krásný? Taky to zase budeš hned chtít? Viď, že jo, prosím! Že neděláme nic špatnýho, když je to tak krásný! To nemůže bejt přeci špatný! Tolik tě miluju! A už tě nikomu nedám… A pojďme to zkusit ještě jednou hned teď!“ Žadonil a malinko se nadzvedl a prosebně se na mě díval.

„Myšáku, bylo to úžasný. Takový to snad nikdy nebylo, ale to je proto, že se máme oba tolik rádi. Byl jsi báječnej! Ale teď už to doopravdy stačilo. Víš, že jsme si řekli, že to nesmíme přehánět,“ lichotila jsem mu. Byla to docela pravda, protože na jeho mládí se vážně učil rychle a nádherné to rozhodně bylo.

„A určitě si to zase někdy uděláme takhle krásný, ale nesmí o tom nikdo, nikdo, nikdo vědět, lásko! Slibuješ mi to? A taky to nemůžeme chtít moc často.“
Pak jsem zvážněla a začala z jiného soudku.
„Uvědom si, že nemůžu mít jenom tebe, žiju s tvým tátou a i když sex už vlastně nemáme. Taky mám svýho přítele a toho miluju a on miluje mě. Takže tohle bude naše tajemství, ale můžeme si někdy udělat radost, když bude ta správná nálada nebo chvilka a když nikde nikdo jinej nebude a taky když to půjde, protože já nepoužívám žádnou antikoncepci. Rozumíš tomu? Žádnou! A nikdy nebudu.
Musíme se chovat neutrálně, aby nikdo, nikdy nic nepoznal. Žádný blázniviny. To není vůbec žádná legrace, to co spolu děláme, lásko! Už jsem ti říkala, že za to by nás mohli zavřít! Platí to?“
Věděla jsem dobře, co to slibuju, nemohla tomu sama uvěřit, ale bylo to tak spontánní, že jsem si ještě stihla sama sobě říct: „A rozum, ať si občas trhne…“
„Jasně, Myško! Rozumím a slibuju! Jsem tolik vděčnej! Jsi neuvěřitelná! Tolik tě miluju!“ vydechnul Láďa.

„A teď opatrně a honem do spršky“, zavelela jsem, protože jeho klučík ve mně už pomalu slábnul.
Opatrně se zvedl, já se starala, aby miminek nebylo všude plno a do sprchy jsme šli spolu.
Co vám budu povídat, i ta sprška byla náramná. Bylo vidět, že Ládík je ve formě a není divu, v jeho věku to jde samo. Určitě by mohl hned to všechno zopakovat nanovo a dokonce moc chtěl, ale já už toho měla dost a přes všechno jeho něžné hlazení, mazlení a líbání jsem tenkrát ještě nedovolila, aby se ke mně ve sprše zase přitulil stejně jako v mojí posteli.
Chtěla jsem si uchovat tu báječnou chvíli napořád a nerozmělňovat ji jinými dojmy.

Později, když už byl trochu starší a začal být dominantní, se ale běžně stávalo, že se mne ve sprše nebo i někde jinde, když jsme byli sami, na nic neptal a prosadil si svou, ale přiznávám, že většinou mi to zase až tak moc nevadilo. Byl úžasný a já ho tak bláznivě milovala.

Malinké uplatnění síly může být někdy tak krásně vzrušující.
Dva nebo tři zážitky krátce po sobě také nejsou k zahození, ale to jsem nesměla být po nočních směnách nebo turnusech úplně odrovnaná.
Brzy jsem zjistila, že když jsem byla odpočatá, vůbec nebylo špatné mít někoho tak mladého, který ještě skoro pořád může, kdykoliv dostane příležitost. Vychutnávala jsem si to.

Druhý den jsme se ráno v naší postýlce ještě trochu pomazlili, užili si pár něžných, letmých doteků, vstali jsme, došli na nákup.
Já potom uklízela, něco žehlila a vařila a celou dobu jsem si promítala tu nádheru včerejšího večera.
Když už byl oběd skoro hotový, zavolala jsem Ládíka, aby nám prostřel. Přišel ke mně do kuchyně, zezadu mne objal a začal mne líbat na šíji, za ouška, na vlasy a šeptal: „Myšičko, včerejšek byl tak nádhernej! Pojďme si ho zopakovat! Kdy už zase budeme mít takovou báječnou možnost!
A neříkej, že bys taky nechtěla, protože tomu bych už teď stejně nevěřil. Vím, že mě chceš stejně tolik jako já tebe, lásko!“
Nejhorší na tom bylo, že měl ve všem pravdu.

Zavřela jsem vodu, otočila se k němu, vzala ho kolem krku a začala se s ním vášnivě líbat. Za okamžik jsem cítila na svých krátkých domácích šatech i přes jeho kraťasy tlak jeho vysoko zvednutého klučíka. Bylo to tak úžasné, báječně vzrušující! Tolik energie!
Můj manžel i Honzík byli o dobrých deset let starší a něco takového jsem s nimi už léta nezažívala. Tohle byla báječná příležitost zase si zkusit něco, co už tady dávno nebylo a začala jsem tu myšlenku hned uskutečňovat.

Přestala jsem ho líbat, dívala se mu do očí a slyšela se říkat: „Jasně, Myšáčku, byla to nádhera, ale nesmíme to přehánět! To jsme si přece včera pověděli! Vím, že se oba chceme úplně stejně, ale budeme trénovat i odříkání a začneme hned dneska. Platí?“
Věděla, jsem, že v tom jeho vzrušení se jen tak nenechá odradit.
„Myško, začneme, ale teď ještě ne,“ zněla jeho nekompromisní odpověď a byla jsem překvapená jeho náhlou rozhodností s jakou převzal režii do svých rukou. Vlastně přesně podle mého plánu, ale rychleji, než jsem čekala.

Pozorovala jsem ho, jak si klekl na kolena, jeho ruce se zvedly po mých stehnech nahoru, vyhrnuly trochu šaty, zajely až ke kalhotkám.
Pomyslela jsem si, že kalhotky ho obzvlášť přitahují. Jeho prsty přejely po mé holčince a začaly tu pavučinku pomalu a velice smyslně stahovat dolů. Jako kdyby to dělával běžně celý život.

Moje šaty držel svými palci co nejvíc vyhrnuté a jeho oči určitě sledovaly, jak se zpod kalhotek vynořují moje chloupky a v nich ukrytá malinko pootevřená rýha mojí nedočkavé holčinky.
Když byly kalhotky u stehen a šaty mu zakryly výhled, stáhl je rychle až na podlahu, aby neztrácel čas.
Nebránila jsem se.
Bylo to šíleně vzrušující a zase jsem musela myslet na to, že právě teď mi stáhl kalhotky můj sotva plnoletý syn, že já z nich ochotně vykročila a že se se mnou chce hned teď milovat. Že je mu jedno, že jsme zrovna v tu chvíli v kuchyni, že děláme něco tak nedovoleného, zakázaného a z pohledu jiných lidí nemorálního a že si začíná dělat a prosazovat přesně jen to, co on sám chce.
Zároveň jsem věděla, že já to v tu chvíli chci úplně stejně, protože aspoň nemusím nic vymýšlet.
Stejně by to vypadalo divně, kdybych já naznačila něco jako první.

Přitáhla jsem si jeho hlavu ke svému klínu a on na oplátku povyhrnul moje šaty a začal líbat mou holčinku a snažil se jazýčkem dostat dovnitř.
Malinko jsem se rozkročila a dovolila mu všechno, co chtěl.
Probíhaly mnou vlny vzrušení, které se stupňovaly s každým pohybem jeho nenasytného jazýčku, který se snažil pomalu dostávat co nejhlouběji.
Bylo jasné, že se do té chuti a vůně i do toho pocitu, co všechno smí se mnou dělat, už stihl zamilovat.
Mně v hlavě rychlostí světla blikaly představy o tom, co všechno spolu ještě můžeme a určitě i budeme dělat.
Docela jistě i věci, které jsem nezažila ani s mým mužem a ani s mým přítelem Honzíkem, protože jsem se sama nikdy neodvážila s nimi takové věci zkusit.
Teď jsem měla příležitost Ládíka něco naučit a nebude se mu to zdát divné.

Chvilku jsem si citlivou a něžnou hru jeho jazyku během toho zasnění užívala, ale pak jsem zašeptala: „Nechci, abys přede mnou klečel, lásko“ a pomohla mu, aby se zvedl.
Chvilinku jsme se líbali a pak jsem se spustila na kolena zase já a pomalounku rozepnula knoflíček a zip u jeho kraťasů a začala je stahovat i s jeho slipy.
Uvolněný klučík po kratinkém souboji s gumou vyskočil ze slipů ven, zavibroval a zamířil skoro kolmo vzhůru. Chvilku jsem se tím pohledem kochala a myslela na to, že už dlouho jsem takový úhel neviděla.

Stáhla jsem mu kraťasy úplně, ještě chvilinku jsem pozorovala, jak jeho klučík vibruje a neuvěřitelně pevně pruží, když jsem se ho pokusila v žertu párkrát sklonit níž a pak pustit.
Na nic jsem nečekala a vzala jeho klučíka do pusy a zkoušela vysát první kapičky. Rukou jsem mu jemně masírovala a hladila jeho kuličky a zároveň poslouchala, jak můj Ládík začal hlasitě vzdychat. Pro tu chvilku to stačilo.

Zvedla jsem se a znovu ho objala. Jeho klučík mne tlačil na břiše, takže rozhodnutí bylo okamžité.
Stoupla jsem si na špičky a jeho klučíka jsem něžně, ale rezolutně zatlačila pod šaty tak, aby se zvedal přesně tam, kde na něj nedočkavě čekala moje v tom okamžiku už dokonale připravená a roztoužená holčinka.
Myšák to pochopil hned.
Byl už větší než já a tak se trochu rozkročil a jeho klučík si začal hledat cestičku. Byla jsem vzrušením úplně bez sebe.
Za okamžik mne zaplnil dokonale. Nádherně do mne pasoval!

Chvilku jsme se jen tak pohupovali, ale bylo to tak vzrušující, že naše pohyby začaly zrychlovat a za chvilku už naše pánevní i stydké kosti do sebe narážely ve zběsilém tempu. Bylo to k nevydržení. Dokonalá smršť. Ty nárazy bolely. Trvalo to krátce.
Ládík vyvrcholil o chvilku dřív, koneckonců, nic podobného před tím nezažil.
Jasně jsem to cítila a slyšela a zase jsem nádherně vnímala tu spoustu jeho miminek, ale ještě jsem ho pár vteřin nepustila a pokračovala ve zběsilých pohybech.
Pak to přišlo i na mne. Sotva jsme se vzájemně udrželi na nohou. Měli jsme je jak želatinové hady.

Neužívali jsme si toho později nijak moc často, jak by snad šlo z mých vzpomínek vyvozovat, ale za ta léta se zážitků nakupilo bezpočet.
Občas jsme se spolu jen tak stulili třeba u televize nebo se byli někde spolu projít.
Jindy jsme se spolu objali oblečení u odpolední kávičky někdy. Přes den většinou bez milování, ale o to víc jsme se těšili na okamžik, kdy si budeme spolu moct nádherně a bez jakýchkoliv zábran užívat těch nejintimnějších doteků toho druhého, na chvíle, kdy budeme úplně sami a bez rizika, že nás někdo přistihne nebo že bych mohla přijít s mým milovaným Láďou do jiného stavu.
Pokaždé to byla veliká nádhera, i když někdy to byla jen „rychlovka“ jako tenkrát poprvé před obědem v kuchyni.
Jindy jsme si to vynahradili nekonečným smyslným mazlením a někdy jsme měli pro sebe celý den. Užívali jsme si našich společných radostí kdykoliv a kdekoliv nás napadlo a to všechno nám dávalo oběma báječnou jistotu, že se můžeme kdykoliv jeden o druhého opřít a že k sobě naprosto úplně, bezvýhradně a dokonale patříme.
Se vším všudy, jak říkává můj současný přítel, který toho o nás už tolik moc ví a dokonale tomu rozumí.

Navigace v seriálu<< Starý příběh – jeho pohled 04Starý příběh – jeho pohled V. >>
4.2 5 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
5 Komentáře
Oldest
Newest Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Darebák

Aby mladý kluk oslovoval matku Myško, je naprosto mimo. To bije do očí takovým způsobem, že se to nedá číst.

dedek.Jeff

Když mezi matkou a synem vznikne milostný vztah, tak jak ho ve svých příbězích popisuje Hanka, může dojít, obzvláště ze strany matky až k nepřirozenému projevu lásky. Vždyť i v normálním vtahu je pro matku třeba i čtyřicetiletý syn malým dítětem, a tak se k němu taky chová. Svůj vztah pak vyjadřuje až v nepřirozených zdrobnělinách. V tomto případě oslovuje syna Myšáčku a vše kolem sexu pojmenovává originálními názvy. Ze synovy strany je reakce odpovídající síle neobvyklého prožitku a něžnosti vrací podobným způsobem. Já na tom nic divného nevidím. Hanka tento vztah velice pěkně popisuje. Za mě, hezké a romantické.

harai

Souhlasím, už jsem to taky podobně komentoval. Ale je tam vidět určitý posun, už neříká „můj Ládínek“, nýbrž „Láďa“. Nebýt těch připitomělých zdrobnělin, tak se to dá asi i číst. Takhle to většinou ignoruju.

bigbizz

Povídka jako taková se mi velmi líbí. Jak říká Jeff, je to něžné a romantické a já tenhle typ incestu vyloženě miluju. Ale co se týče zdrobnělin, tak si myslím, že jich je tam zbytečně moc a neustále se opakují. Tohle by se dalo vyřešit třeba tím, že by syn matku začal oslovovat jménem, anebo by se tam přidaly další zdrobněliny, jako kočičko, beruško, broučku, atd. Ten Myšák a Myška mi tam kolikrát přijdou divní.

věrný čtenář

Příběh zachovává vysoký standart předešlých dílů. Jak jsem řekl už u některého z předešlých dílů, určitá „přeněžnělost“ je zde rozhodně na místě. V normálním vztahu si tak sice partneři zpravidla neříkají, ale tohle není normální pár. Máma z příběhu má být opravdu bezmezně milující maminkou, která se stala synovou milenkou vedena vlastně bezmeznou mateřskou láskou. I přesto, kam jejich vztah dospěl, vidí v něm pořád to svoje rozkošné miminko.