Toto je 2 díl z 2 v seriálu Starostlivá máma

Než se máma vrátila z nákupu, měl jsem čas trochu přemýšlet. Zarazilo mě, jak moc se mi líbilo to, co se stalo. Jak krásný bylo její hlazení mého zadku, její ruka laskající moje tělo. Až dosud jsem si nikdy mámu nespojoval s erotikou, byla to prostě máma. Ano, během let jsem ji několikrát zahlédl ve spodním prádle. Snad jednou, možná dvakrát v noční košilce s prosvítajícími ňadry nebo dokonce nahou, ale vždy to bylo naprosto přirozené a nijak jsem se nad tím nepozastavoval. Události posledních dní ale všechno začaly obracet naruby, jako by přestala platit zaběhlá pravidla, normy, mantinely. Napadlo mě, jaký by to bylo, kdyby mě hladila vepředu, kdyby její ruka místo zadku hladila můj penis… ucítil jsem známé mravenčení ve varlatech, vzrušovalo mě to.

V tu chvíli mi ale začal v hlavě blikat výstražný maják: „Ty vole, vždyť je to tvoje máma, jsi normální?“ Hned jsem tu myšlenku opustil. Jsem prostě jenom předrážděný, nic víc, potřebuju si konečně najít holku a doopravdy si zašukat, jenže jak? Vždycky jsem byl v tomhle ňouma, hodně jsem v minulosti sportoval, věnoval spoustu času tréninku a na první „oťukávačky“ s holkama neměl ani čas, ani náladu.

Vzpomínám si na to, kdy jsem poprvé uviděl nahou holku, bylo mi tak 13 let, s oddílem jsme byli na republikovém halovém turnaji v Liberci. V jedné z hal probíhal souběžně zápas basketbalistek, ani nevím kolik jim bylo… dorostenky? 18+? Když skončily, šly se oba týmy holek umýt, ale ženské sprchy neměly požadovanou kapacitu pro oba týmy zároveň, a tak se s tím holky nepáraly a využily i pánské. Nikdo z nás to ale nevěděl. Když jsem společně s kamarádem vstoupil do našich sprch, abychom si načerpali láhve s vodou, otevřel se nám pohled jak z laciného porna. 

Celá místnost plná nahých holek, některé se utíraly ručníkem, jednu nohu položenou na lavičce vytírajíc si klín, jiné si sušily vlasy, ruce zvednuté a prsy trčící vpřed. Jedna nebo dvě, hluboce předkloněné zády k nám, nám poprvé v našich životech umožnily pohled mezi půlky nádherných zadečků. Byl jsem přímo fascinován tou lehce růžovou barvou pysků pozvolna přecházející v temnější tón análního otvoru. Ve sprchových boxech se několik dívek umývalo a jejich lesknoucí se těla, pokrytá pěnou ze sprchových gelů, dokreslovala celou scénu k naprosté erotické dokonalosti. Neuniklo mi, že některé neměly oholené ochlupení a jeho hustota, stejně tak jako temná čerň, mě překvapila. Trvalo to několik krásných nezapomenutelných vteřin, než přišla očekávaná reakce a s poplašenými výkřiky nás vyhodily ven. Všimnul jsem si, že většina z nich se ani nesnažila zakrýt, ještě jsme pro ně byli děti. Dlouho jsme pak stáli venku a nemohli popadnout dech. Nádherná vzpomínka, kterou mám moc rád, taková čistá erotická poezie…

Mým základním problémem je holku oslovit, strašně se stydím s nimi mluvit, moje sebevědomí je na nule. Pozvat nějakou na rande? Jako fakt? Bych asi zkolaboval. 
Dneska ve škole to ale bylo dobrý, tak trochu jsem měl pocit, že jsem pánem situace. A stačilo k tomu, aby se na mě máma dívala při masturbaci a dovolila mi se hezky naplno uvolnit. Co by se stalo, kdyby udělala víc? Do hlavy se mi opět začala vkrádat představa mámy, masírující mi penis. 

„A dost, kurva!“ řekl jsem nahlas. „Tohle nemůžu. Nejsem přece úchyl!“

Když máma přišla domů a začala připravovat večeři, neodolal jsem a začal si ji prohlížet trochu jinak než doposud. Pořád to byla ona, ano, ale nějak jsem si začal uvědomovat, že je to taky žena. Zaujala mě hlavně linie boků a pasu, velmi výrazná, velmi ženská. Když si potom sedla a koukala na televizi, neudržel jsem se a zadíval se jí do výstřihu. Měla volnější halenku, která se jí trochu rozevřela a já upnul pohled na mezírku mezi těžkými prsy, obkrouženou tmavou krajkou podprsenky.

„Ty se mi díváš na prsa?“ její překvapený hlas mě vrátil do reality.
„Ne, ne mami, já… já se koukám jen tak,“ vykoktal jsem takovým způsobem, že i já sám jsem cítil, jak blbě to zní.

Vrhla na mě zase ten svůj zkoumavý pohled agenta FBI z amerických seriálů.

„Co ta Monika, jak se ti o ní zdálo, ona se ti líbí?“ řekla po chvíli upřeného pozorování mojí tváře, z které musela vyčíst nervozitu. Alespoň jsem byl o tom stoprocentně přesvědčen. Proč o ní teď mluví? Snažil jsem se rychle získat ztracený klid.

„Tak ona se musí líbit každýmu, je nádherná,“ trochu jsem se zasnil, vybavil si její tvář, její úsměv. Dneska jí to opravdu slušelo, těsné červené tričko, plavé vlasy spletené do silného „retro“ copu, který měla po většinou položený přes prsy a nechtěně, nebo možná chtěně, tak ještě více přitahovala pohledy spolužáků na výrazně klenutý hrudník. Několikrát jsem měl pocit, že se mi povedlo zahlédnout hrbolky bradavek zlehka vystupující skrz materiál podprsenky. Když jsem s ní dnes prohodil pár vět, stál blízko ní, cítil nevtíravou omamnou vůni parfému a hleděl do jejích blankytných očí, svět okolo nás se jako by rozplynul.

„Zkusil jsi ji už pozvat na rande? Nebo se na ni jen z dálky koukáš a sníš?“
„Co? Rande? Já?“ vykulil jsem oči. „Mami, ona je jiná liga. A já, já jsem jen já, no,“ bylo to trochu divný a krutý k sobě samému, říct to takhle nahlas, ale sakra pravdivý. Tak jsem to cítil. Máma má zvláštní dar dostat ze mě vše ven, pocity přetavit ve slova, která navíc nedokážu udržet uvnitř.
„Zbytečně si nedůvěřuješ, Pavlíku, jsi sympatický mladý muž, máš urostlou sportovní postavu, jsi inteligentní. Není důvod, proč bys měl mít ze sebe špatný pocit. Jediný, co ti chybí, je sebedůvěra.“

Znělo to hezky, dobře se to poslouchalo, ale byla to máma. V hlavě mi proběhlo, že se to tím pádem ani nepočítá.

„No nic, nebudu tě dál trápit, jdu do sprchy,“ s těmi slovy se zvedla, došla do chodbičky a začala si odkládat oblečení stejně, jako vždy předtím. 

Dnešek ale nebyl jako vždy, vypustili jsme džina z láhve, překročili Rubikon… neodolal jsem a po očku, pokud možno nenápadně, ji sledoval. Když sundala podprsenku a prsy se s mírným zhoupnutím objevily v mdlém světle unavené žárovky, jen jsem na sucho polknul. Sakra, co se to se mnou děje? Vždyť je to máma!! Zabořil jsem hlavu do dlaní a snažil se uklidnit. 

Šumění sprchy mě přinutilo hlavu zvednout a dívat se dál. Díky tentokrát už dobrému světlu ve sprše jsem i přes zataženou zástěnu, která byla absolutně průhledná, viděl vše. Těžké prsy s velkými tmavými dvorci, výrazné bradavky, hustě zarostlý klín v plavkovém zástřihu s vyholenými slabinami, široké boky kontrastující s úzkým pasem, to vše přímo křičelo ženstvím. Začal jsem se potit. Když začaly ruce jezdit po těle, zanechávajíc za sebou cestičku s pěnou, dostavila se erekce. Obzvlášť důkladně si roztírala sprchový gel po prsou, hladila je, krouživými pohyby mnula, mačkala a hned je zas zlehka celá objela. V hlavě mi bušilo snad tisíc kovadlin. Ještě nikdy jsem neviděl nic tak vzrušujícího, jako právě to, co se zrovna odehrávalo přede mnou. Divadlo ženské krásy, erotická jednoaktovka pro 18letého panice.

Jako uhranutý jsem sledoval, jak jí ruka zmizela v rozkroku, na chvíli se zastavila, jako by váhala, nebo prsty něco hledala a hned nato začala ten krásný klín třít. Temná čerň se změnila v chomáč namodralé pěny. Připomnělo mi to cukrovou vatu z pouti…

Penis, utlačovaný v těsných kalhotách, neměl šanci se pořádně postavit a začal trochu bolet. Nedokázal jsem se ale přimět k tomu, abych ho uvolnil, natož abych začal masturbovat. Nešlo to, nějak jsem i přes silné vzrušení cítil, že se to nehodí, že by to pokazilo tu magickou atmosféru, která v mé hlavě naplňovala celou místnost. Zavřel jsem oči.

„Bože, netrap mě, prosím?!“ uniklo mi šeptem ze rtů. Byly suché, dostal jsem najednou strašnou žízeň. Postavil jsem se a šel se do kuchyňky napít. Sprcha ztichla.

Ledová cola z lednice mi pomohla zpátky na zem. Pil jsem a opíral se břichem o kuchyňskou linku zády do místnosti tak, aby máma, která mezitím ve skříňce hledala oblečení, neviděla můj vzrušený rozkrok. 

„Běž si taky dát sprchu, Pavlíku, potom se navečeříme,“ ozvalo se za mnou. „Prádlo hoď v koupelně do špíny, já ti zatím připravím čisté.“

Erekce už polevila a já se otočil. Máma měla na sobě noční košili, takovou obyčejnou, maminkovskou, a i když bylo na první pohled vidět, že nemá podprsenku, byla to zase ta stará máma. Oddechl jsem si. Ani stopa po ženě, která před pár minutami ve sprše předvedla něco, co se mi vypálilo do paměti. Něco, co se pro mě od té chvíle stalo symbolem ženské sexuality. 

„Jo, hned, jen to dopiju,“ pokusil jsem se říct nenuceně.
„Co je s tebou zase?“ přejela mě pohledem. 
„Nic, proč?“
„Zase máš ten svůj provinilý výraz ňoumy,“ usmála se pobaveně. 
Věděla to? Na vteřinu mě napadlo, jestli to celé schválně nesehrála, ale hned jsem tu myšlenku zaplašil, proč by to dělala?

Ve sprše se, místo uklidnění, vrátilo vzrušení. Za zavřenými víčky se mi přehrávala celá scéna z předchozích minut. Už ničím nespoutaný penis ztvrdnul a krásně se napřímil. Začal jsem masturbovat, teď už to bylo jedno. Podíval jsem se směrem do pokoje. V modrém světle televize, kterému pomáhalo světlo plynoucí z kuchyňky, jsem viděl mámu sedět na sedačce a listovat v časopise. Zavřel jsem oči a pokračoval. Když se vše blížilo ke zdárnému konci, zvednul jsem víčka a můj pohled padnul na koš se špinavým prádlem, na jeho vrchu trůnily máminy černé kalhotky, které si před chvilkou sundala. Aniž bych trochu popřemýšlel, nebo zaváhal, v transu z přicházejícího vyvrcholení jsem po nich šáhnul a přitisknul si je na obličej. Do nosu mě udeřila, pro mě doposud neznámá, silná vůně ženského klínu. To byla poslední kapka, zatnul jsem zuby do kalhotek, snažíc se být alespoň trochu potichu, a začal stříkat. Semeno ze mě létalo na stěny sprchy a s každým nádechem mnou prostupovala ta neznámá, fantastická vůně. Tak moc se mi chtělo křičet.

Když bylo po všem, s trochou obav jsem pohlédl ven. Mámu jsem nikde neviděl, to znamenalo, že je v kuchyni… snad nic neviděla. Rychle jsem kalhotky opět položil na koš a sprchou opláchnul sperma z kachliček.

Venku na křesle na mě čekalo čisté prádlo, máma na stůl nandávala večeři a já si oddychnul, že mi to prošlo.

Během jídla najednou pronesla: „Tak jsem si všimla, že jsi ve sprše splnil svůj večerní úkol, uklidil jsi to? Není tam nepořádek?“ ztuhnul jsem.
„Jo, uklidil jsem to, nic tam není,“ snažil jsem se říct, jako by to nic nebylo.
„A co moje kalhotky, jsou v pořádku? Nestříkal jsi do nich?“
No to se mi snad zdá, skoro mě to už ani nepřekvapilo…

„Ty jsi to všechno viděla?“ pronesl jsem provinile. „Víš, nevím, co mě to napadlo, promiň,“ bylo mi trapně, „a ne, nestříkal jsem do nich, pustil jsem to na kachličky.“
„O nic nejde, Pavlíku, jen že bych je potom musela hned vyprat, víš, aby to nezaschlo, kalhotky nejsou ručník. Jinak, jestli se ti to líbí, tak je klidně používej, jen mi je prosím tebe neznič, používám kvalitní prádlo a to stojí dost peněz, víš? Kdyby jsi se do nich udělal, tak mi to prostě řekni, nebo je alespoň namoč, jo?“ 
Jen jsem pokýval hlavou, na víc jsem se nezmohl. 

Ta máma… nepřestávala mě překvapovat. Všechno brala naprosto samozřejmě, jako by to byla běžná věc, aby syn masturboval před matkou, aby si to dělal třeba zrovna s jejíma kalhotkama. Měl jsem pocit, že jsem se ocitnul v nějakém úchylném surrealistickém snu.

***

Po večeři jsem zapnul počítač a dokončil nějaké resty ze školy, máma koukala na ty svoje seriály a další zvláštní den se pomalu nachýlil ke konci. 

„Chci, abys mi něco slíbil,“ promluvila z ničeho nic.
„Co?“ zvednul jsem překvapeně pohled od monitoru.
„Zítra ve škole pozveš Moniku někam ven, na rande, třeba do kina,“ prohlásila rezolutně, „když to odmítne, fajn, ale uděláš to, slibuješ?“
„To bude trapný, vždyť ani nevím, jestli někoho má, budu vypadat jak šašek,“ snažil jsem se jí to vysvětlit.
„To je úplně jedno, Pavle, jsi muž a první krok je na tobě, prostě to uděláš, jasný? Slibuješ?“ podívala se mi zpříma do očí, naprosto nesmlouvavě, přísně. To nebyla prosba, to byl příkaz.
„Dobře, udělám to,“ nic jiného mi v tu chvíli nezbývalo, ale moc vážně jsem to nebral.

Jen spokojeně kývla hlavou a koukala dál na televizi ve znamení, že náš hovor je u konce.

Než jsem usnul, míhaly se mi v hlavě obrázky z dneška jako statické fotky, v jednu chvíli jsem jako by opět ucítil tu zvláštní kouzelnou vůni z kalhotek, napadlo mě, jak vlastně chutná…

Prudké zacloumání mě vytrhlo ze snu… „Sakra, Pavle, vstávej, zaspali jsme, do háje!“ 
Chvíli jsem nevěděl, kde, co, jak, potom mi došlo, že je ráno a musím do školy. Máma razantně vyskočila z postele, rozsvítila a začal chaos.

„Rychle na záchod, Pavle, já ti připravím něco na svačinu do školy, na snídani není čas, no tak šup, pohni sebou!! Za deset minut ti to jede!!“

Vyběhnul jsem a pokusil se vymočit, ranní erekci ale bylo úplně jedno nějaký naše zaspání, šlo to hodně pomalu. Když jsem vyšel ven s polotuhým penisem, máma bezradně spráskla ruce.

„A co uděláme s tímhle? Bez vyhonění tě nepustím, zkus to Pavlíku,“ pronesla skoro prosebně.

Uchopil jsem ho do dlaně a začal, sice hned krásně ztvrdnul, ale vzrušení minimální a konec v nedohlednu. Bylo mi jasný, že buď nestihnu autobus, i když je zastávka před domem, nebo to musíme ukončit.

„Mami, to nemá cenu, nestihnu to, dneska to vynecháme, jo?“ Podívala se na hodiny, potom na mě, bylo vidět, že usilovně přemýšlí, jako by sváděla nějaký vnitřní boj.
„V žádným případě tě nenechám odejít bez výstřiku, ta ostuda na záchodcích se už nesmí opakovat,“ s těmi slovy najednou zaklekla, odstrčila moji ruku stranou a vsála penis do úst.

V údivu jsem vytřeštil oči: „Mami… áá… co to…, bože mami, mami,“ nepoznaná slast ochromila moje tělo a já v úžasu koukal na máminy rty obkroužené kolem rudého žaludu a na uzdičce cítil její kmitající jazyk. Jednou rukou mě pevně sevřela u kořene a začala prudce honit, druhou uchopila varlata, silně stiskla a táhla je společně se šourkem směrem dolů. To jsem neznal. Bylo to, jak když v autě sepne turbo, během několika desítek vteřin jsem se ocitnul na hraně orgasmu, zkusil jsem chvilku odolávat, nechtěl jsem to ukončit tak rychle, ale když její ústa zesílila sání, neměl jsem šanci. Zabořil jsem jí ruce do vlasů a se sténáním začal stříkat, byl to první orgasmus v mém životě, který mi udělala žena. Hned po prvním výstřiku, který jí šel do úst, máma penis prudce vytáhla a nasměrovala ho na svá prsa. Naprosto konsternován jsem pozoroval, jak se jí výstřih zalévá mým spermatem, nepřestávala mě při tom dál usilovně honit. Když vše skončilo, několikrát mi ho ještě pevně stiskla, aby i poslední kapička semene opustila můj úd.

Najednou se postavila a noční košilí, kterou měla na sobě, mi ho ještě důkladně otřela. Podíval jsem se na ni, obličej měla ve spodní části upatlaný, brada, rty, vše pokryté bílou perletí, výstřih totálně zlitý, jednotlivé cákance se spojily dohromady a vytvořily mezi prsy několik potůčků, které mizely pod látkou košilky směrem k hustě zarostlému klínu, který jsem tušil tam dole.

„Dělej, oblíkni se, máš tři minuty,“ její hlas se chvěl, třepal potlačovanou emocí, ať už byla jakákoliv. Už to nebylo jako před tím, kdy ji moje masturbační výstupy nechávaly absolutně klidnou a nezaujatou, tohle s ní zamávalo, bylo to vidět. Nebyla ale jediná.

Následující hodinu a půl mám jako v mlze, trenky, kalhoty, tričko, svetr, bunda, boty, školní taška, do který mi máma ukládá sáček se svačinou, schody v běhu beru po třech, autobus dobíhám na poslední chvíli. Čas a obraz, který do mozku posílají oči, se začaly vzájemně doplňovat až tak v půlce první vyučovací hodiny, pomalu ke mně dolétala slova profesora fyziky, stojícího na katedře a já si uvědomil, kde jsem. V kapse mi z ničeho nic zavibroval telefon. Nenápadně jsem se podíval… zpráva od mámy: „Nezapomeň na svůj slib, pozvi Moniku na rande!“ Jak sakra může pořád myslet na tohle? Před chvílí mě vykouřila a už mi nahání holku? Nechápal jsem to.

Během dne jsem si na slib vzpomněl jenom jednou, Monika přišla o přestávce za mnou a s prosebným výrazem požádala o vysvětlení jednoho výpočtu z matiky, který jí dělal problém. Zase ta její vůně, úsměv… dalo mi práci soustředit se jen na příklad a pokud možno s klidným hlasem vysvětlit postup. Představa, že bych ji měl teď hned pozvat někam ven mi přišla trapná. Pustil jsem to z hlavy, mnohem víc mě zaměstnávalo přemýšlení o dnešním ránu. 

Místo, aby mi to nějak ulevilo a přineslo klid, úplně mě to rozhodilo. Musel jsem pořád myslet na její ústa od mého semene, na ten pocit, když mě sála. Bylo těžký vydržet a nejít si ho vyhonit na záchod, ale představa toho, co by se mohlo stát, mě držela zpět.

Když jsem po škole dorazil domů, první co máma řekla na moje „ahoj“ bylo: 
„Tak co Monika? Ano nebo ne?“ 
Krve by se ve mně nedořezal, jen jsem polknul a zkroušeně začal: „Víš, mami, ono to dneska nějak nešlo, nebyla vhodná příležitost… já… možná zítra? Nebo jindy?“ už jak jsem začal, výraz matčiny tváře se změnil a já věděl, že jsem v průseru.   

Několikrát v minulosti se stalo, že se na mě opravdu rozzlobila. Pokud si vzpomínám, tak to bylo tak dvakrát? Jednou jsem jako kluk vzteky nakopnul kočku, táta jí pak musel dorazit a jednou jsem utekl s kamarádem do lesů, kde jsme potom tři dny přespávali a hráli si na indiány, hlad nás nakonec donutil k návratu. Rodiče nic nevěděli a bylo po nás vyhlášený pátrání, měli strach, že se nám něco stalo. To co potom v obou případech následovalo, bylo drsný. Matčin výraz byl právě teď stejný, jako tenkrát.

„Takže mi chceš říct, že si nesplnil slib, který jsi mi tu včera dal? Slib, který jsem ti ještě dnes připomněla? Vážně?!!“ její hlas byl nezvykle tichý, nekřičela, ale každé slovo bylo jak rána kladivem, s takovým důrazem artikulovala. To nebylo dobrý.
„Mami promiň, já to zkusím zítra, opravdu, slibuju,“ zkusil jsem to zachránit. 

Zvedla ruku do jasného zamítavého gesta: „Ticho, už mlč!! Nechci nic slyšet!! Jsi jako tvůj táta, jenom samý sliby a skutek utek!!“ to bylo zlý, jak do toho začala míchat tátu, bylo jasný, že z toho jen tak nevyjdu.

Chvilku stála bez hnutí, nad něčím přemýšlela, potom vytáhla telefon a začala někomu volat, rukou mi dala jasně najevo, že mám být zticha a nehýbat se.

„Ahoj Símo, jsi doma? … Můžu se u tebe hned stavit? … Potřebuju si od tebe půjčit pár věciček … Ne, až u tebe, teď nemůžu mluvit … Tak za deset, patnáct minut max … OK, čus,“ ukončila hovor a podívala se na mě: „Za chvíli jsem zpátky, skočím ke kamarádce, ty máš zatím zaracha. A ne, že si ho tady budeš honit. Jasný?!!“ její hlas byl nekompromisní.
„Jasný mami, rozumím, nebudu,“ byla ve mě malá dušička, vůbec jsem nevěděl, co to znamená.

Při odchodu se otočila: „A ještě něco, jestli potřebuješ na velkou, tak si mezi tím dojdi, potom na to nebudeš mít čas,“ dveře za ní zaklaply a já koukal jak tele… co to má sakra znamenat? Jak na velkou?

Tak, volala Simoně, to jsem pochopil, znám ji, je to mámy dlouholetá kamarádka, snad už od dětství. Táta ji vždycky nesnášel, a tak k nám chodila na návštěvy jen když byl v práci na odpolední, nebo noční, mně byla ukradená. Vždycky jsem ji pozdravil, ona odpověděla a já si hleděl svého. S mámou si vždycky otevřely lahvinku vína a hodiny tlachaly o svých věcech. Od té doby, co se naši rozvedli a bydlíme tady, tak se neukázala, tedy alespoň ne v době, kdy jsem byl doma.

Zhruba po 40 minutách byla máma zpátky, nesla si černou sportovní tašku, kterou položila na sedačku. Podívala se na mě pohledem, který jsem ještě neznal, byl v něm chlad i oheň, hodně mě to mátlo.

„Honil jsi tady, když jsem byla pryč?“ zeptala se přísně.
„Ne, zakázala jsi mi to přece.“
„Co záchod, byl jsi?“
„Jen čůrat, na velkou nepotřebuju,“ co s tím záchodem pořád má?
„Dobře, svlíkni se do naha, oblečení dej na sedačku.“
„Co to má znamenat?“ proběhlo mi hlavou, nedovolil jsem si ale neposlechnout. Za chvíli jsem před ní stál nahý, ale nelíbilo se mi to, něco nebylo v pořádku a já nevěděl co.
„Máš poslední šanci si dojít na záchod, dobře ti radím, je to v tvém zájmu mladíku, zkus to,“ řekla mi mladíku, začal jsem se bát. Tohle opravdu bylo divný, ale poslechnul jsem a postavil se nad mísu. Trochu moči se mi přece jenom ještě povedlo vypudit. Vrátil jsem se zpátky.
„Postav se tady,“ ukázala máma kousek od sedačky do míst, kde vedly stoupačky od topení. Když jsem tam byl, zavelela: „A už ani hnout, jasný?!“
„Ano mami.“

Otevřela tu tajemnou tašku a vytáhla pouta obalená růžovou kožešinkou, čekal jsem všechno možný, ale přiteplený kožešinkový pouta opravdu ne, pobavilo mě to.

„Směješ se?“ nevinná otázka, ale řekla ji takovým způsobem, že mi úsměv v tu ránu zamrznul na rtech.
„Ne mami, já jen…víš, ta růžová barva.“

Pomalu ke mně přistoupila: „Tohle jsou opravdový policejní pouta,“ mluvila klidně a přitom předváděla, jak fungují, „když se z nich chce někdo dostat, tak se pomalu sami utahují a jak se ten člověk zmítá, tak mu začnou odírat kůži, klidně až na kost. Ta růžová kožešinka je tam proto, aby se ti to nestalo,“ zamrazilo mě v zádech. „Jsem tvoje máma, chci tě potrestat, ne ti ublížit,“ přitom se mi podívala do očí takovým způsobem, že jsem si tím vůbec nebyl jistý.
„Dej ruce dozadu, dělej!“ bez odporu jsem poslechl, obešla mě a zkušeně mi plynulým pohybem pouta nasadila. Zkusila míru utažení a spokojeně dodala: „Jo, to bude dobrý.“

Přešla znova k tašce a vytáhla, pro mě neidentifikovatelnou, železnou tyč… tak půlmetrovou, která měla na obou koncích kožený pásky, k čemu to je? Znova mě objal strach.

„Tohle je rozporka na nohy a má to vlastně i funkci takových nožních pout,“ pronesla klidně, asi jí záleželo na tom, abych byl v obraze. Začal jsem mít pocit, že to dělá schválně, že se baví mým strachem. Poklekla přede mnou a pásek na jednom konci tyče mi upevnila nad kotníkem pravé nohy, vzápětí udělala to samé s druhým a levou nohou, musel jsem se při tom mírně rozkročit. 

Opět šáhla do tašky. Zachrastilo to a v ruce se jí objevil lesklý řetěz. Začal jsem se potit. Pomalu došla ke stoupačce a jeden konec okolo ní obtočila a zajistila karabinou, která byla na řetězu připevněná, s druhým koncem udělala několik kroků ke mně…

„Couvni trochu, dělej!!“ zavelela. Zkusil jsem se pohnout, ale šlo to hodně blbě, ta rozporná tyč u kotníků mi neumožňovala udělat normální krok, musel jsem jako by cupitat, navíc pozadu, muselo to vypadat směšně.
„Stačí, stůj!“ sehnula se a zezadu druhou karabinou připevnila řetěz za malé očko, kterého jsem si nevšiml, k té rozporné tyči. Potom přede mě předstoupila a vše si řádně prohlédla. Stál jsem nahý asi tak dva metry zády k topení, připoutaný k němu řetězem, čelem do místnosti, ruce spoutané za zády s mírně rozkročenýma nohama díky tyči u kotníků. Spokojeně pokývala hlavou.

„Hodně jsi mě naštval, Pavlíku,“ moje jméno vyslovila s takovým tónem hlasu, že i přes jeho zdrobnělinu mi znovu přeběhnul mráz po zádech, „věřila jsem ti, že když mi něco slíbíš, tak to splníš,“ jak mluvila, začala si pomalu rozepínat knoflíky u halenky…
„Mami já…“
„Ticho!!“ zvýšila hlas, „ještě jedno slovo bez mého dovolení a dostaneš roubík, jasný?!“
„Jo mami.“
„Žádný „jo mami“, ale „ano mami“, když se tě na něco zeptám, odpovíš jen „ano mami“, nebo „ne mami“ a jak jsem řekla, budeš mluvit jen když se tě na něco zeptám, rozumíš?!!“
„Ano mami,“ asi to znělo tak, jak se jí líbilo, protože se trochu pousmála.
„Jak jsem řekla, zklamal jsi mě Pavlíku,“ dál pokračovala s rozepínáním, „poslední dny se ti věnuju skutečně nadstandardně, dělám pro tebe věci, který by udělala málokterá máma,“ stáhla si halenku a odhodila ji stranou. Pod ní měla krásnou modrou krajkovou podprsenku.
„Dělám je proto, abys byl spokojený, abys mohl v klidu dostudovat,“ rozepla si kalhoty a začala je stahovat, „a ty? Lžeš mi, neplníš sliby, možná je ani nebereš vážně, musíš dostat lekci poslušnosti,“ stála přede mnou jen v prádle, myslel jsem, že už skončí, ale ona pokračovala dál. Rozepla podprsenku a bez známky studu ji poslala za halenkou. Její nádherné prsy mě udeřily do očí. 
Nezastavila se, prsty zaklesla za lem kalhotek a v tu ránu byly u kotníků, udělala lehký úkrok stranou a vystoupila z nich. Vydechl jsem překvapením. Byla úplně nahá, tak jako včera ve sprše. Penis začal reagovat a nalévat se krví, dívala se na něj a v klidu stála, dokud pořádně neztvrdnul.

Potom přešla ke svojí tašce a vytáhla z ní nějaký kožený kus oblečení černé barvy, který si hned začala oblékat, nebo spíš nasazovat na tělo. Poměrně brzo jsem pochopil, že se jedná o korzet. Jak ho postupně stahovala pásky, tak zároveň upravovala prsy tak, aby správně sedly do mělkých košů, které je nezakrývaly, ale jen mírně pozvedly a zvýraznily tak jejich velikost. Po chvíli byla s výsledkem spokojená a otočila se čelem ke mně. 

Byla neskutečně sexy, utažený kožený korzet jí ještě zeštíhlil pas a zvýraznil tak široké boky, uprostřed nichž se jako peklo vyjímal temně černý klín. Už tak výrazná ňadra se přizvednutím ještě víc dostala do pozornosti a bradavky měly sílu mého ukazováčku. Byla vzrušená?

„To mi chybělo… líbí?“ zeptala se koketně.
„Ano mami,“ nezapomněl jsem na správnou formulaci, penis jsem měl tvrdý jako nikdy před tím a kdybych neměl spoutané ruce, už bych si ho honil. Absolutně jsem ale nechápal, co to má všechno znamenat, tohle má být jako trest?
„Už ti hezky stojí,“ pronesla s pohledem na můj rozkrok, „je čas na další krok,“ a opět sáhla do tašky. K mému překvapení vytáhla něco jako silnější provázek, nebo možná velmi slabé lano, lanko, těžko to popsat, dlouhé asi tak metr. Absolutně jsem neměl představu, k čemu to může být. Máma mě ale dlouho v nejistotě nenechala a přistoupila ke mně. Tím provazem mi začala omotávat šourek a penis, uchopila varlata, stiskla v dlani a natáhla dolů, smyčkou je zajistila a postupovala dál. Chvíli to trvalo, nespěchala, občas se zastavila, jako by přemýšlela, potom s mírným souhlasným pokývnutím pokračovala. Celé to pro mě bylo velmi vzrušující, máma měla obličej pár centimetrů od mého tvrdého penisu a sem tam po něm rukou přejela a zlehka pohonila, jako by se chtěla ujistit, že bude stále pevný.

Když skončila, postavila se a mírně poodstoupila. „Jo, krásný, ještě si to pamatuju, nezapomněla jsem,“ pronesla spokojeně spíš sama k sobě než ke mně. Podíval jsem se dolů, penis jsem měl několika smyčkami stažený u kořene, provaz plynule pokračoval k varlatům, která byla díky mnoha dalším smyčkám odtažená snad deset centimetrů od údu, v napnuté kůži šourku se na konci bimbala jak tenisový míček. Cítil jsem mírné pnutí, stažený penis se chvěl a široký žalud ještě nabyl na objemu, nebylo to nepříjemné, spíš naopak.

„Tak, kolik je?“ podívala se na velké nástěnné hodiny, „rovných 18:00, tak si to nastavíme,“ vzala do ruky mobil a chvíli do něho něco ťukala, potom ho položila na stůl. Zase šáhla do tašky, v ruce se jí objevila rákoska, opravdová, jakou ve starých filmech měli učitelé na zlobivé studenty. Prudce s ní švihla do vzduchu, zasvištělo to, tak nějak zvláštně se usmála, zlověstně. Zachvěl jsem se.

„Víš, Pavlíku, asi bych ti měla něco vysvětlit,“ přistoupila blíž, „se Símou se známe už od puberty, společně jsme si prošly první lásky, první sexuální zkušenosti, první zklamání, ale taky první experimenty a obě jsme našly zalíbení v nadvládě, v absolutní kontrole nad muži. Ten pocit, když někoho ovládáš, když prosí, škemrá o milost, je neuvěřitelně vzrušující,“ zlehka si prsty začala přejíždět po bradavkách, slastně přitom mhouřila oči.

„Nakonec jsme si se Símou založily SM studio, takový náš ateliér speciálních rozkoší pro lidi, kteří to měli stejný jako my,“ její pohled sjel na můj penis, udělala ještě krok blíž a, stejně jako předtím po bradavkách, začala po něm zlehka prsty přejíždět… ze rtů mi uniklo slabé zasténání.

„Docela slušně jsme si tím vydělávaly, po pár letech jsem poznala tvého otce, zamilovala se a otěhotněla. Salon celý převzala Síma a ze mě se stala vzorná manželka a hodná maminka,“ ve chvíli, kdy řekla „maminka“ mi zatnula nehty do žaludu. Doslova jsem zařval, spíš leknutím něž bolestí a předklonil se, v tu ránu mi se svištěním na zadku přistála první rána a hned za ní druhá. Pořádně to štíplo a já opět zakřičel.

„Nedělej tady komedie!“ zvedla hlas, „ještě jsme ani nezačali!“ potom opět odešla k tašce a vytáhla divnou kuličku s pásky: „Takhle bychom se nikam nedostali, otevři pusu, dělej!“

Tu kuličku mi vložila do pusy, musel jsem ji hodně otevřít, a pásky mi zavázala za hlavou, došlo mi, že je to roubík. Uprostřed kuličky byl otvor, který umožňoval bezproblémové dýchání. Potom se postavila za mou.

„Teď dostaneš na zadek, budeš při tom hezky stát, nebudeš uhýbat, jinak ti přidám, jasný?!“ při pokusu odpovědět jsem jen zahuhlal, roubík plnil svůj účel.

„Kývni hlavou, že rozumíš!“ udělal jsem.

V tu ránu začaly na můj zadek dopadat rány rákoskou jedna za druhou, instinktivně jsem sevřel půlky a zatnul zuby do roubíku. Máma mě nebila silně, nebylo to tak hrozný, jak jsem se obával, ale jak se zvyšoval počet ran, začal mě zadek silně pálit. Po chvíli už se pálení stávalo nesnesitelné a já se pokoušel uhýbat. Zbytečně. Rozporka na nohách a řetěz dělaly svoji práci. Netrvalo dlouho a začal jsem sténat bolestí. Přes roubík se ale dostalo ven jen huhlání… a spousta slin… cítil jsem, jak mi tečou po bradě a skapávají na hrudník. V tu chvíli máma přestala.

„Tak co Pavlíku? Myslíš, že bylo rozumný nesplnit slib, který jsi dal mamince?“ předstoupila opět přede mě a já se slzami v očích horlivě kroutil hlavou ze strany na stranu. Znovu mi začala rukou zlehka hladit penis, který po celou dobu stál, jako by se ho bití rákoskou a moje bolest vůbec netýkala. Vzrušení bylo pryč, ale provaz mu přesto nedovolil klesnout. 

Máma se mi při tom dívala do očí takovým způsobem, který mě děsil. Viděl jsem divokost, vztek, ale taky vzrušení, které jí zduřilo bradavky. Pojednou její hlazení přešlo k regulérnímu honění a mně se zase začala vracet touha. Zadek strašně pálil, ale její ruka mě přiváděla k šílenství. Najednou přestala a silně mi stiskla koule až do bolesti. Zařval jsem a klesnul na kolena.

Poodstoupila. Rákoskou mi za bradu zvedla hlavu tak, že jsme se vzájemně koukali do obličeje. 

„Nikdy, nikdy mi nelži a nikdy se mnou nezkoušej vyjebat. Rozumíš?!!“ její hlas byl v tu chvíli jak led, souhlasně jsem kýval, jak jen to přes tu rákosku pod mojí bradou šlo.
„Postav se!“ bolest ve varlatech už trochu pominula, a tak se mi to podařilo docela dobře i přes tu hloupou rozporku.
„Ještě jsme spolu neskončili mladíku, teď tu budeš hezky poslušně stát na hanbě, jasný?!!“ opět jsem kývnul, přejela mě pohledem a posadila se do křesla. Zapnula si televizi a jako by nic hledala v seznamu pořadů, jeden si vybrala a začala ho sledovat.

Poměrně dlouho jsem tam stál jak hlupák, zadek pálil, tuhý penis trčel do prostoru a jeho rudá barva začala spolu s varlaty zvolna přecházet do fialové. Už to nebylo tak příjemné jako ze začátku, cítil jsem v něm každý úder srdce, každý puls s ním lehce cuknul a společně s tím jsem ucítil i slabé píchnutí. Máma jen seděla, koukala na telku a občas po mě hodila přísným okem. Sem tam mě rákoskou zlehka ťukla do žaludu, asi aby se ujistila, že mi penis pevně stojí. 

Najednou se zapnul budík na jejím telefonu, vypnula ho a postavila se zase přede mě.

„Tak, je čas ti trochu ulevit a pokračovat v naší lekci mladíku,“ pronesla se zlým zábleskem v očích. „Vyndám ti roubík, ale nezkoušej mluvit, jinak ti ho hned vrátím zpátky, ano?“ jen jsem kývnul.

Jakmile ho vyndala, hodně se mi ulevilo, už mě opravdu začala bolet celá ústa, byl poměrně velký. Potom poklekla a začala mi odmotávat ten pekelný provázek z rozkroku. Po chvilce byl pryč a já si úlevně oddechl. Postavila se a začala mě honit. Nejdřív to jen bolelo, ale postupně se začala přidávat slast a já si to užíval. Nehrála si, nemazlila se s ním, jen mě divoce přímočaře masturbovala.

Když se začal blížit orgasmus, podíval jsem se jí do tváře. Pozorně mě sledovala, chladně, bez vzrušení, jako šelma připravená ve vhodný okamžik zaútočit. Ve chvíli, kdy jsem cítil že už to bude, přestala. Vzrušení ustoupilo. Jen jsem vykulil oči a prosebně zakňoural. Chvíli jen tak stála, potom mě zase uchopila za tvrdý penis a pokračovala. Při dalším nástupu orgasmu opět na poslední chvíli přestala. Takhle to udělala několikrát, pomalu jsem z toho začal bláznit.

„Mami, prosím…“ zašeptal jsem.
„Ani slovo, nebo ti nasadím roubík!“

Nevím, jak dlouho to trvalo, kolikrát chyběl jen kousek abych… ale máma to měla pevně pod svojí kontrolou, vždy naprosto neomylně poznala ten správný okamžik, kdy má přestat. V jednu chvíli ze mě začalo samovolně vytékat sperma. Bez orgasmu, bez vyvrcholení, prostě ze mě vyteklo několik pramínků semene na podlahu a já koukal jak blázen, co se to děje. Nechápal jsem, jak je to možné. Ale máma věděla, vítězně se usmála.

„Tak a je to. Teď na kolena a všechno pěkně slízat chlapče, dělej!!“ poslední slovo skoro vykřikla. Neodvážil jsem se odporovat, když jsem se sehnul nad tou bílou loužičkou, na vteřinu jsem zaváhal. V tu chvíli se ozvalo zasvištění a na zadek mi dopadla silná rána, vykřiknul jsem bolestí a ihned vložil ústa do semene, jen aby nepřišla další. Rychle, abych to měl co nejdřív za sebou, jsem slízal všechno svoje sperma z podlahy a spolknul. Byl to hnus. Jako by se mi někdo vysmrkal do pusy, chtělo se mi zvracet. Pořád jsem klečel, nechtělo se mi nahoru, v puse příšerná pachuť a odpor sám k sobě.

„Tak jak ti to chutná Pavlíku?!“ ozvalo se posměšně nade mnou, „odpověz, chutná?!“
„Ne mami,“ nedokázal jsem se na ni podívat. Pořád jsem si nebyl jistý, jestli nebudu zvracet.
„Už víš, jak mi bylo, když jsi se mi dnes ráno udělal do pusy?“
„Ano mami,“ hlídal jsem si způsob odpovědi, nestál jsem o další nářez.
„Stačilo říct „už“ nebo „pozor“, ale to ne, pán si přidrží mámu za vlasy a vystříká se jí do pusy!“ pokračovala opět se vztekem v hlase. 
„Lehni si na záda, dělej, ještě něco mi dlužíš!!“ přikázala rázně a já okamžitě poslechnul. Trochu problémem byly spoutané ruce, musel jsem je dát mírně stranou. Neměl jsem ale vůbec představu, co tím myslí. Máma si stoupla nad moji hlavu tak, že jsem jí koukal rovnou mezi nohy do chlupatého klínu. Bez ohledu na předchozí ponížení mě ten pohled zaujal a vzrušil. Jednou rukou si rozevřela pysky a druhou si začala třít klitoris. Prakticky hned se z jejích úst začalo ozývat sténání a já jasně viděl silnou vlhkost, lesknoucí se mezi závojíčky. Penis jsem měl tvrdý i přesto, že mě erekce bolela, ale nemohl jsem nic dělat. Ty podělaný pouta s kožešinkou!!!

Najednou, bez jakéhokoli upozornění, přidřepla a její mokrý klín mi zaplnil ústa i obličej. Automaticky jsem začal všechnu tu krásu lízat, polykat její šťávy, tekoucí mi do pusy a přímo jsem šílel vzrušením. Bože, to byla nádhera! Ta vůně, ta jemně nakyslá chuť. Ochlupení mě šimralo na nose i tvářích. Jazykem jsem se pokoušel dostat co možná nejhlouběji do horké jeskyňky a střídavě lízat poštěváčka, který byl tvrdý a velký skoro jako malý penis. Když jsem ho sevřel mezi rty, začal sát, a přitom po něm jazykem kmital, máma začala křičet prožívanou rozkoší a během okamžiku se udělala. V orgasmické křeči mi stehny silně sevřela hlavu tak, že jsem s ní nemohl hnout a jak se mi klínem tlačila na obličej, měl jsem problém i dýchat. Do pusy mi začaly ve větší míře plynout její šťávy a já je usilovně polykal a sténal vzrušením.

V tu chvíli mě do úst a tváří udeřil silný, horký proud slané tekutiny, který asi po vteřině dvou přestal. Společně s jeho polknutím jsem si uvědomil, že to byla moč. Zatočila se mi hlava, směs pocitů a vjemů posledních vteřin byla hektická. Neuvěřitelně silné vzrušení, ale i pocity na zvracení, krása i hnus. Skutečně extrémní realita.

„Ups, trochu jsem si učúrla, Pavlíku, to ti neublíží,“ uvolněně pronesla máma a se smíchem mi začala pomáhat vstát,“ s pusou to umíš. Na to, že jsi ještě panic ti to jde opravdu dobře, to budeme muset zopakovat,“ uznale pokývala hlavou.

Když jsem byl na nohou, zaklekla ke mně a začala mi penis hladit a masírovat, během chvíle zase pevně stál a já doufal, že mi konečně dovolí se udělat, strašně mě bolely varlata a i samotná erekce byla bolestivá. Ale moje utrpení nekončilo. Než jsem se nadál, objevil se jí v ruce zase provázek a několika zkušenými hmaty mi zase penis i koule podvázala.

Znova vzala mobil a nastavila čas.

„Mami, prosím,“ i s rizikem trestu jsem se na ní zkroušeně podíval.
„Ticho!! Pořád platí, že mluvíš jen, když se tě zeptám, to si jako myslíš, že maminku vylížeš a už jsi tu pán?!“
„Ne mami.“
„Porušil jsi pravidla, zasloužíš trest? Odpověz!!“
„Ano mami,“ díval jsem se do země, co jiného jsem měl říct?
„Dostaneš deset ran, nebudu ti dávat roubík, ale budeš v klidu, jinak dostaneš dvacet s roubíkem, jasný?!“ její hlas byl zase ostrý a přísný.
„Ano mami.“

S určitou odevzdaností jsem ji sledoval, jak vzala rákosku a obešla mě. Zatnul jsem zuby a čekal. Bylo to rychlý, asi mě už nechtěla moc trápit. Rány byly výrazně slabší než první, ale i tak zbitý zadek reagoval silnějším pálením, které se stalo skoro nesnesitelným.

Potom si mě pozorně prohlédla. Hlavní péči věnovala opět penisu, překontrolovala míru utažení provázku, trochu ho pohonila a šla si zase sednout do křesla a pokračovala ve sledování televize.

Začal jsem ztrácet pojem o čase. Trvalo to snad věčnost.

Bolest mě pomalu začala pohlcovat celé tělo, nešlo ani tak o zadek, na jeho pálení jsem si už zvykl, ale tou dominantní se stala bolest neustále stojícího penisu, stažených varlat a přidala se k ní oblast podbřišku v místech, kde jsem tušil prostatu. Tisíce jehliček bodalo a bodalo a já už skoro nedokázal v klidu stát.

Barva mého rozkroku se pomalu měnila do temně fialova, začal jsem mít i strach, aby se něco doopravdy nestalo. Najednou na mobilu začal hrát budík.

„Tak je to tady Pavlíku, přišla tvoje chvíle zazářit!“ 
Když ke mně došla, všimnul jsem si, že má v ruce opět roubík. Vyděšeně jsem vykulil oči a s prosebným výrazem zakroutil hlavou.
„Teď je ten roubík pro tvoje dobro, věř mi, vím co říkám, teď ti pomůže, otevři pusu,“ když mi ho vložila do úst a připevnila, pohladila mě po tváři. Tak jako dřív, povzbudivě, konejšivě, tak jak jsem to od ní miloval, v jejích očích jsem na chvilku zahlédl soucit. Vyděsilo mě to ještě víc.

Plynulým pohybem rozvázala provázek na penisu a začala mě honit. Jen velmi zvolna se přes bolest začalo objevovat vzrušení a já po chvíli ucítil blížící se vyvrcholení.

„Bude to bolet Pavlíku, opravdu bolet, zatni zuby do roubíku,“ zavelela a já ji se strachem poslechl.

Orgasmus byl, jak kdyby mi v klínu vybouchnul granát. Obrovská křeč smíchaná se slastí a bolestí zároveň, vnímal jsem jen tu šílenou bolest, tisíce nožů zabodávajících se mi do penisu, varlat a podbřišku, jako by mi s každým výstřikem spermatu proudila spolu s ním skleněná drť. Med a střepy. Křičel jsem. Máma mě celou dobu honila tak, aby orgasmus, nebo co to vlastně bylo, proběhnul celý tak jak má a všechno semeno opustilo prostatu. Když vše skončilo, zhroutil jsem se na zem, ležel jsem v tom, co ze mě vyšlo a jen sténal bolestí. Skoro jsem nezaregistroval, že mi sundala pouta, tu pitomou rozporku a nakonec i vyndala opatrně roubík.

„Tohle byla lekce pro neposlušný kluky, Pavlíku, lekce, která tě má naučit chovat se s respektem a úctou jak ke svojí mámě, tak k ženám všeobecně. Byla jsem na tebe milá a zkrátila jsem to, přece jen jsi ještě štěně. Nechtěla jsem tě moc trápit,“ mluvila klidně, čistě a jasně, „a pamatuj, když mi něco slíbíš, tak to i splníš, jasný?“
„Ano mami,“ spíš jsem zasténal, než řekl, bolest stále svírala moje tělo.
„Běž si dát sprchu, dej se dohromady, já tu mezi tím uklidím a připravím postel, už je čas spát,“ pronesla rezolutně.

Nechápavě jsem se podíval na hodiny, bylo půl desátý.

Navigace v seriálu<< Starostlivá máma
3.5 11 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
5 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
věrný čtenář

Vývoj, který jsem rozhodně nečekal, a který mě dost překvapil. Ale já mám překvapení docela rád.

kutil

kam zmizela možnost stahovat povídky v PDF?

Tomáš

Pro mě je důležitá stabilita a rychlost načítání stránek, včetně bezpečnosti. Tento plugin bohužel brzdil stránku a způsoboval hlášení o chybách. Proto byl deaktivován a odstraněn. Pokud najdu náhradu, která nebude mít vliv na stabilitu stránek, určitě se tu tahle možnost objeví

Pantomas

No, pěkně se maminka vybavila …

Wolf

Tak to je pecka první díl jsem nekomentoval ale tohle nejde jinak. VÁŽNĚ sem TOHLE nečekal je to fajn změna a moc to baví i když nejsem milovník SM tak jsem stejně strašně zvědavý jak to bude dál. Jinak povídky první i druhá se dobře čtou hezky plynou a navíc zaujmou díky.