Dívky ještě chvíli polehávaly na gauči a potom se postupně rozešly do svých pokojů. Šárka, která trpívala nespavostí, se dlouze převalovala na posteli. Doma to řešívala psaním svého blogu, notebook si však s sebou nevzala a tak hledala náhradní řešení. Vzpomněla si, že její otec má v týdnu narozeniny. Začala přemýšlet nad dárkem pro něj. Zavrhla všechny klasické dárky a pomalu propadala beznaději, když v tom ji napadl dárek poněkud netradiční.
Popadla mobil ležící na nočním stolku a s doširoka roztaženými nohami si udělala selfíčko své kundičky. S výsledkem nebyla spokojená, a tak pokus několikrát opakovala, dokud se spokojeně neusmála. Teď už zbývalo poslední. Příjemce – táta. Příloha – foto. Text – Malý dárek k narozeninám. Odeslat – ano.
Během malé chvilky jí přišla odpověď. Text – Šárko!!! Spokojeně pokračovala v konverzaci.
„Copak, můj dárek se ti nelíbí?“
„Něco jsme si domluvili!“
„Já si nic nedomlouvala. A stejně podvádíš. Vzpomeň si na moje kalhotky.“
„Protože provokuješ.“
„Já??? To bych si nikdy nedovolila.“
„Jsi neskutečná pokušitelka. Máš štěstí, že je máma v práci.“
„Jak to, že nejsi s ní?“
„Rozdělili nám směny.“
„Tak toho využij.“
„Jak to myslíš?“
„Kalhotky mám v prvním šuplíku. A dárek ti už přišel…“
Otec se na chvíli odmlčel. Doufala, že ji poslechl, ale odpověď nepřicházela. Pomalu vzdávala naději, když zablikala příchozí zpráva. Rychle ji otevřela.
„Děkuju za dárek.“
Zklamaně chtěla zprávu zavřít, když v tom si všimla přílohy. Zvědavě ji otevřela a spokojeně si olízla rty. Na fotce byl zvadlý penis, všude okolo čerstvé sperma.
„Takže se ti dárek líbil?“
„Dobrou noc!“
Začínala se těšit na návrat domů. Teď jenom využít příznivé situace, kdy mají rodiče oddělené směny…
Tato malá mezihra však nevyřešila její problém s usínáním. Dál se převalovala, soucitný spánek se však nedostavoval. V zoufalství zajela rukou mezi nohy. Masturbace vždy pomáhala jako poslední záchrana, dnes však selhala. Nedokázala dosáhnout uspokojení, a tak znechuceně vytáhla prsty ze zmučeného přirození. Najednou si vzpomněla na Jirku, připoutaného ve svém pokoji, a rozhodla se vyrazit na tajnou návštěvu.
Potichu, aby nevzbudila Terezu s Lenkou, se plížila setmělou chodbou. Když vešla do Jirkova pokoje, opatrně zavřela dveře a teprve potom rozsvítila. Rozespalý muž překvapeně zamžoural na polonahou postavu.
„Nemůžu usnout,“ odpověděla Šárka v reakci na jeho pohled.
„Tak s tím jsem měl taky problém,“ zacukal významně spoutanýma rukama. „Je to opravdu nutné? Potřeboval bych na malou… a to docela nutně.“
„Nějaký trest za šmírování mladých holek si přece zasloužíte,“ pousmála se Šárka. „Možná vás pustím a možná ne…“
„Víte, že jste pěkná potvora?“ ušklíbl se Jirka.
„Nehrajte divadlo, vám se to přece dneska líbilo.“
„Neříkám, že ne, ale tohle už je přece zbytečné…“
Šárka se na něho se zájmem podívala. Čekala zapírání, jeho přiznání ji však překvapilo.
„Takže jste to hrál?“
„Myslíte strach z manželky? Trochu. Myslím, že by ji to moje chování zase tolik nepřekvapilo. Možná by mě to stálo zase nějaký dárek, ale to je všechno.“
„Takže to zítra ukončíme?“ podívala se mu Šárka zpříma do očí. Potřásl nesouhlasně hlavou.
„Proč? Mně se to přece líbí…“
„A kam až byste chtěl zajít?“ byla zvědavá Šárka. Byla zvědavá na jeho odpověď, která se dostavila až po malém zaváhání.
„Kam až to půjde…?“ pronesl tázavě.
„Možná bude problém s Terezou,“ zapřemýšlela se nahlas Šárka. „Zatím se jí do toho moc nechce…“
„Toho bych se nebál. Terce se to líbí, jenom hraje divadlo, protože se stydí.“
„Vy ji znáte líp než já…“ nechala se přesvědčit Šárka. Mimoděk si všimla, že Jirkův penis začíná mohutnět.
„Vám nevadí, že bych chtěl pokračovat i s Lenkou?“ zarazil se Jirka. „Myslel jsem, že mě za to odsoudíte…“
„Třeba nejste jediný táta, kterému se líbí vlastní dcera,“ usmála se na něj nevinně.
„Šárko, já bych doopravdy potřeboval na malou,“ zaprosil Jirka. „Pustíte mě?“
Snad, kdyby cítila náznak ospalosti, by ho Šárka rozvázala. Jenomže ona se nudila…
„Možná později…“
„Ale já opravdu nutně potřebuju,“ zasténal Jirka.
„Tak to udělejte tady,“ ušklíbla se Šárka. „Třeba se vám to bude líbit.“
„Na postel?“ otřásl se znechuceně Jirka. „Umíte si to představit zítra?“
„Tak sjedete koupit novou matraci, to přece není žádný problém.“
Dusné ticho, které nastalo, oba dva omračovalo. Jirka cítící neodolatelné nutkání k močení, stiskl tvrdě rty. Tlak byl však neúnosný. Snažil se potlačit bolestivý pocit v měchýři, nakonec však podlehl. Ze ztopořeného penisu vytryskl tenký proud moči, který se rozléval po jeho břichu.
Šárka fascinovaně pozorovala močícího Jirku, kterému ze rtů uniklo úlevné zasténání. Pocit, který právě prožíval, byl rozporuplný, ale zároveň vzrušující.
Ačkoli se snažila nepřipouštět si to, cítila, jak ji přemáhá touha po tomtéž. Já jsem vážně divná, napadlo ji. Jenomže ten nápad zůstával v jejich myšlenkách pevně ukotvený, nemohla se ho za žádnou cenu zbavit.
„Víte, mně se chce taky čůrat,“ vydechla roztřeseným hlasem. Stále okouzleně sledovala vztyčený, mokrý penis.
Jirka na okamžik zatajil dech. Potom k ní vzhlédl. „Tak to udělejte,“ řekl prostě. „Jestli chcete, můžete na mě…“
Nastala chvíle ticha. Ticha, které omračovalo napětím. Šárčino váhání bylo pro Jirku pochopitelné, sám podobné dilema prodělával nedlouho předtím.
Rozpačitě uchopila lem trička a pomalu ho vysoukala nahoru. Objevil se její zarostlý klín. Dlaní přejela jemné chloupky. Stále váhala…
Potom se však rozhodla. Vstala a přešla k Jirkovi. Opatrně se nad něj posadila. Levou rukou si stále držela vykasané triko.
„Nevím, jestli mi to půjde,“ zamumlala.
„Dejte tomu chvilku,“ poradil Jirka zocelený nedávnou zkušeností. „Ono to půjde, nebojte.“
Šárka si zajela pravou dlaní mezi nohy, rozhrábla chlupy a ukazováčkem a prostředníkem rozevřela pysky.
„Ještě chvilku,“ zasténala vzrušeně. Byla zakloněná, hlavu měla vztyčenou. Přivřela oči. Rukou, jíž přidržovala sukni, tlačila na břicho, druhou masírovala pysky. „Jak to, že to nejde? Vždyť se mi ještě před chvílí tak strašně chtělo…!!
A pak to najednou přišlo. Stačila sotva vykřiknout: „Jej!“ a vzápětí pustila proud teplé moči na Jirku. Rozstříkl se po jeho hrudi, ke krku. Podařilo se jí ho prsty ovládnout a zamířila jím dolů, kde přes Jirkův zarostlý podbřišek stékal mezi chlupy k jeho přirození.
Šárka neartikulovaně vyjekla. Cítila slabost v kolenou a bála se, že slastí omdlí. Vší silou ze sebe tlačila poslední zbytky tekutiny.
Po nádherném uvolnění, které jí v této chvíli přišlo lepší než orgasmus, se jejím tělem rozlila nádherná slast. Vysílením se předklonila, její dlouhé vlasy spadly do Jirkova obličeje. Musela se zapřít rukama, aby nespadla.
Jirka se pod ní bezmocně vzpínal v touze osvobodit se. Teď však Šárka myslela pouze na sebe a své uspokojení. Rukou hmátla za sebe a uchopila vztyčený penis. Nadzvedla se a snažila se ho nasměrovat do své mokré dírky. Po chvilce šátrání se jí to povedlo. Ztopořený úd se ocitl na kraji kundičky. Povolila nohy a ucítila jej hluboko ve svém nitru. Vychutnávala si okamžik, kdy se ho konečně dočkala. Lenčina kundička byla nádherná a Terka ji taky přitahovala, teď však potřebovala konečně pořádnou šukačku. „Přesně tak, šukačku,“ opakovala si zvrhle v duchu.
V pravidelném tempu dosedala na Jirkův penis, čvachtavý zvuk jí ani v nejmenším nedokázal rozhodit. Usilovně pracovala na svém uspokojení.
Jirka se snažil odfouknout vlasy, které mu padaly do obličeje, nedařilo se mu to však. Trhal hlavou a vzpínal se proti Šárčinu mladému tělu. Místností se ozývalo jejich vzrušené vzdychání. Vší silou odolával vyvrcholení.
Přidušený výkřik, který Šárka ze sebe vyrazila, mu naznačil, že se její vyvrcholení blíží, stejně tak jako jeho. S vypětím posledních sil potlačil ejakulaci.
Šárka se svíjela v záchvatech orgasmu, když i z něho vystřelil proud semene. S vytřeštěnýma očima ze sebe ždímal zbytky semene, které poté vytékalo ze Šárčiny zmučené jeskyňky na jeho tělo, kde se mísilo se zbytky moči.
„Měl byste si tady uklidit,“ konstatovala po chvíli suše. Vzrušení opadlo a ona, ač se to zdá neuvěřitelné, se začínala stydět.
Rozvázala Jirkovi ruce a bez dalších slov odešla. Až po nějaké době se mu podařilo rozproudit krev ve ztuhlých zápěstích a dokázal začít uklízet. To už se ale blížilo ráno a další zážitky.
Další den začal ospale, jako by se během včerejšku nic nestalo. Od rána bylo zamračeno, počasí se najednou podobalo spíše ranému podzimu. Děvčata se bezcílně potulovala po domě a vzájemně se očerňovala, kdo vlastně odpoutal Jirku.
„Nepůjdeme aspoň na houby?“ navrhla znechuceně Tereza, která se začínala nudit. „Aspoň na chvíli vypadneme ven…“
Po krátké domluvě vyrazily do lesa, který začínal několik metrů za jejich pozemkem. Procházka však nenaplnila jejich představy, houbaření je příliš nebavilo. Téměř se již rozhodly pro návrat domů, když Terezu napadlo zpestření.
„Co si takhle dát soutěž, kdo jich nasbírá víc?“ pronesla už téměř zoufale.
„Proč ne, ale o co?“ souhlasila Šárka. Po chvilce přemýšlení ji napadla spásná myšlenka. „Ta, která jich nasbírá nejméně, mu ho bude muset vykouřit.“
Tereza s Lenkou se na ni v rozpacích podívaly. Kdyby prohrála Šárka, tak to není žádná tragédie, ale u každé z nich už tam nastávaly jisté pochybnosti…
„Já do toho klidně půjdu,“ ozvala se po chvilce Tereza, která si uvědomila, že zdejší les zná nejlépe a neměl by tak být problém vyhrát. Čekalo se už jen na vyjádření Lenky.
„Tak jo,“ přikývla nakonec, „ale jestli prohraju já, tak to bude průšvih…“ dodala zasmušile. Šárku však neobalamutila, znala už svoji kamarádku natolik dobře, že se na ni jen vesele pousmála.
Dívky se rozprchly po lese, sraz si daly za hodinu před domem. Šárka soutěž příliš neprožívala a spíše si užívala procházku lesem. Krátce před vypršením časového limitu však náhodou narazila na místo poseté pravými hřiby. Naplnila celý košík a usoudila, že by jí to na výhru mohlo stačit.
Její očekávání se vyplnilo, v soutěži vyhrála. Druhá však překvapivě skončila Lenka. Tereza tak obsadila poslední místo.
„Jak jste to dokázaly? Já tady chodím na houby už roky a pak tohle…“ bědovala nad svou prohrou.
„Víš, co znamená poslední místo?“ ušklíbla se zlomyslně Šárka.
„Ani mi to nepřipomínej,“ otočila se k ní Tereza znechuceně. „Nezapomeneme na to?“
„Ty sis tu soutěž vymyslela…“
Tereze tak nezbylo nic jiného, než se smířit se situací. Možná ani nebyla tak znechucená, jak dávala najevo. Vždyť si už po ránu musela pohrát s kundičkou při vzpomínce na včerejší večer…
„Stejně je to blbý. Přece nemůžu přijít a začít mu ho kouřit…“ přemýšlela nahlas. Rozpaky se už ani nenamáhala předstírat.
„Řekla bych, že ti s tím Šárka nějak pomůže,“ zasmála se Lenka.
Po návratu však jejich plány dostaly trhlinu, protože dům byl osamělý a Jirka nikde. Když už se začínaly bát, že jim utekl, ozval se zvuk přijíždějícího auta.
„Nemáme tady nic k jídlu, tak jsem dojel pro pizzu,“ objevil se ve dveřích Jirka. O nové matraci se raději nezmiňoval, stále se kvůli nočnímu extempore cítil trapně.
„To vůbec není špatný nápad,“ pochválila ho Šárka. „Zasloužil byste malou odměnu. Co ty na to, Terko?“
Terezu rychlost, s jakou Šárka dokázala využít situace, překvapila. „Možná,“ připustila váhavě. Najednou se jí do plnění úkolu příliš nechtělo.
„Tak my vás tady necháme o samotě,“ rozhodla se jí ulehčit rozhodování Lenka.
„Ale jenom na chvíli,“ nezapomněla dodat při odchodu Šárka, která byla Lenčiným nápadem trošku zklamaná.
„Takhle z toho nic nemáme,“ vyčetla kamarádce po chvíli.
„Viděla jsi, jak váhala? Taky to mohla celé odpískat…“
„Hmmm… to je pravda,“ připustila Šárka.
„Jestli mu ho teď vykouří, tak potom už udělá, co budeme chtít…“
„Jdeme se podívat?“ byla netrpělivá Šárka.
„Dej jim ještě chvilku,“ nepospíchala Lenka.
„To jim musí stačit,“ rozhodla Šárka rezolutně.
