Podnikový večírek

Toto je 1 díl z 2 v seriálu Podnikový večírek

Již určitou dobu se tu mimo Picovy a Haniny povídky neobjevil incest. Rozhodl jsem se trochu porozhlédnout ve svém archivu a oprášil jsem po drobných úpravách následující příběh.

Seděl jsem v křesle a bez zájmu se díval na televizi. Různobarevné záblesky z obrazovky osvětlovaly prostor obývacího pokoje. Sáhl jsem po ovladači a ztišil zvuk úplně, aby mne nerušil.
Nuda, nuda, nuda.
Matka odešla na jakýsi podnikový večírek a já zůstal doma sám.

Když jsem se vracel chodbou ze záchodu, zjistil jsem, že si matka nechala své klíče od bytu pověšené na věšáčku předsíňové stěny.
Tak, a teď nemůžu ani nikam odejít, jinak se nedostane domů.
Opět jsem na stolku nahmatal televizní ovladač a televizi vypnul.
Obývací pokoj pohltila tma, jen na stropě se objevil odraz světla pouličního osvětlení, kopírující zkresleně tvar okna.
Zaklonil jsem hlavu, pozoroval jsem strop a chvílemi se přemáhal udržet otevřené oči, které se nekontrolovatelně zavíraly únavou.
V tu chvíli do naprostého ticha zazvonil telefon. Lekl jsem se, že jsem se málem svezl z křesla.

„Ano?“ zvedl jsem z konferenčního stolku mobil.
„To jsi ty, Davide? Tady Kalenda, šéf tvojí mámy. Jsem rád, že jsem tě zastihl. Jsi doma?“
„Něco se stalo?“ zbystřil jsem.
„Ne,“ pokračoval matčin šéf. „Tvoje máma to trochu přebrala, a bylo by asi nejlepší, kdyby si šla lehnout. Nemohl by si pro ní přijet? Já tu nemám zrovna šoféra a všichni máme už upito.“
„Dobře, za chvíli jsem tam,“ položil jsem telefon a ani jsem nepřemýšlel nad tím, jak se matčin vedoucí dostal k mému číslu.

Po několika minutách jsem zastavil před sídlem firmy, ve které matka pracovala. Svítící okna a hluk mne neklamně dovedly do zasedačky, kde se podnikový večírek odehrával.
Rozhlížel jsem se po místnosti, hledal mezi ženami, ale matku jsem nikde neviděl.

Od jedné skupinky se odtrhl muž, pokynul mi rukou a šel ke mně.
„Ahoj Davide. Jsem rád, že jsi přišel. Nezlob se, že jsem se tvé mámě podíval do mobilu. Jinak bych tě nesehnal,“ omlouval se matčin šéf.
„To je dobrý,“ hledal jsem stále matku pohledem. „Kde je máma?“
„Uklidil jsem jí k sobě do kanceláře,“ uchopil mne za rameno a vedl na chodbu.

Matka seděla v křesle v přítmí šéfovy kanceláře. No seděla, spíše ležela s rukama rozhozenýma na opěradle a hlavou zakloněnou, s nohama široce roztaženýma a sukní vysoko vyhrnutou, ukazovala stehna.
Ve své opilosti tak bezostyšně vystavovala vnady, od kterých nebylo možné zrakem uhnout. Nohy měla opravdu pěkné. Uvědomil jsem si, že si nemůžu takto prohlížet vlastní matku a uchopil jsem jí za rameno.
„Mami, nespi, pojedeme domů,“ sklonil jsem se nad ní.
Otevřela oči a chvíli se nepřítomně dívala a zjišťovala, kdo to na ní mluví.

„Je, ahoj Davídku, co tady děláš?“
Cítil jsem z jejího dechu alkohol.
Zvedla ruku a objala mne okolo krku.
„Asi jsem trochu víc pila a motá se mi hlava. Chce se mi spát.“
Ruka jí spadla zpět na křeslo.
„Mami, no tak, neusínej.“

Snažil jsem se ji postavit na nohy a uchopil ji v podpaží. Byť nechtěně, dotkl jsem se jejích prsů. Měla je trochu měkčí, ale stále pěkné.
Matka neprotestovala, naopak se mi zdálo, že kontakt mých rukou s jejím tělem jí dělá dobře.

V hlavě se mi začaly honit myšlenky a plány, co s matkou, až budeme doma a synovský ostych šel stranou. V mámě jsem od této chvíle začal vidět ženu, kterou bych rád dostal.
Vydržel bych s rukama na jejích prsech celou věčnost, ale matka rozhodla.
„Pusť mne Davídku, půjdu sama,“ vydala se vrávoravým krokem dlouhou chodbou k východu, následovaná mnou a jejím šéfem až k autu.
Ten mi s ní pomohl dovnitř a s rozloučením „Adélko, vyspěte se z toho do rána,“ zabouchl dveře a zamával nám na cestu.

Konečně jsme stáli u domovních dveří. Chvíli jsem pustil matku, abych po kapsách našmátral klíče od bytu.
Matka mne oběma rukama objala kolem krku. „Davídku, ty jsi můj kluk. Já tě mám moc ráda,“ žvatlala mi do ucha. „Maminka tě moc chce,“ začala hledat v mém rozkroku.
„Počkej, až odemknu,“ snažil jsem se jí odstrčit a zároveň se rozhlížel kolem, zda nás někdo nevidí.
Chodba byla prázdná.
Otočil jsem klíčem v zámku a následně za námi zabouchly dveře. Konečně jsme doma a teď se může dít cokoliv.

„Neodstrkuj mne, já tě opravdu chci,“ opět se na mne matka sápala .
„Víš, mami co vůbec děláš? Jsi opilá a já jsem tvůj syn,“ brzdil jsem jí.
„Počkej, odestelu ti a ty se z toho všeho vyspíš,“ táhl jsem jí k posteli, ale zároveň jsem se těšil v očekávání budoucího a ujišťoval se v tom, že neusne.

Padla do postele, ale v pádu se stačila zachytit za vyčnívající bouli na mých kalhotách. Snažil jsem se uhnout, ale marně.
„Ty máš velkýho pinďourka. Ukaž ho mamince,“ žadonila.
„Mami, nech toho.“
„Ne, ukaž mi ho. Chci ho vidět,“ vedla si svou.
Ženská ruka na mém údu, byť jen přes kalhoty, mne utvrzovala v tom, že dnešní zbytek večera proběhne úplně jinak, než si kdo mohl představit.

„Počkej, svléknu tě, aby sis nezmačkala šaty,“ odvedl jsem řeč jinam.
„Jasně, svlékni si svou maminku,“ žvatlala matka, přistoupil na můj nápad a začala si rozepínat halenku.
Do tmy pokoje se vyhouply dva prsy, sevřené v bílé krajkové podprsence.
„Rozepni mi jí, prosím,“ nadzvedla se matka, aby mi usnadnila přístup ke knoflíčkům.

Košíčky podprsenky jí sklouzly z prsů a obnažily velké dvorce s trčícími bradavkami. Poprvé jsem je viděl takhle z blízka.
Uchopil jsem je ze strany a oběma rukama přitiskl k sobě. Byl to krásný pocit držet matčiny prsy a laskat se s nimi. Teplo, které z nich sálalo, se mi rozlévalo po těle a koncentrovalo se ve stojícím ptáku. Měl jsem chuť vyndat ho a vložit ho mezi ně.

„A teď sukni,“ pobízela mne matka a začala si jí vyhrnovat.
„Co děláš, takhle jí nesundáme,“ začal jsem jí opět stahovat zpět.
„Nech to na mně. Já vím nejlíp, jak se ženský svlékají,“ rozepínal jsem jí zip po straně sukně.
Matka nadzvedla zadeček, a nechala si jí stáhnout.
Už zbývaly jen punčocháče a kalhotky.

„To není fér, Davídku. Já jsem skoro nahá a ty nic,“ zvedla se a začala mi stahovat kalhoty, ale nešlo jí to.
„Počkej, sundám si je sám,“ začal jsem si rozepínat opasek.
Nedočkavá matka se mi snažila pomáhat a tak netrvalo dlouho, kdy ho pevně svírala v prstech a snažila se přetáhnout kůžičku přes žalud.

„To je pěkný kousek,“ libovala si. „Proč jsi ho mamince neukázal dřív?“
Dřív nebyla možnost, protože jsem se neodvažoval. Teprve nyní, když se matka v opilosti nabízela sama, jsem se chopil příležitosti.
Byl bych sám proti sobě, nevyužít této situace.

Už dávno jsem nepřemýšlel o tom, že mám pod sebou vlastní matku a že děláme něco, co nemáme.
Chytil jsem jí za gumičku punčocháčů a společně s kalhotkami jí je začal stahovat z těla. Matka se zájmem pozorovala mé počínání, čekajíc na mou reakci, až uvidím první chloupky jejího obnažovaného pohlaví.
Konečně pode mnou ležela úplně nahá. Nakláněl jsem se nad ní s údem trčícím před jejím chlupatým kopečkem. Zbývalo už jen do ní vniknout.
Štěrbina, rozevřená jako zívající ústa, nedočkavě čekala.

Poslední okamžiky rozhodování. Na žaludu jsem ucítil první dotyk jejích chloupků.
Mám zneužít situaci a splnit si to, co jsem si tolikrát představoval jako naprosto nemožné? Mám využít toho, že se matka pod vlivem alkoholu prakticky nekontroluje? Uvědomuje si vůbec, co dělá?

To už jsem žaludem vnímal dotek vnitřních stran stydkých pysků a špičku jejího poštěváčku.
Je to moje matka, opět jsem začal přemýšlet nad svým počínáním. Jestli budu pokračovat, stane se něco, co nebude možné již vrátit.
Žalud se již opíral o ústí její pochvy.
Matka se stále dívala do svého rozkroku, pozorujíc úd pomalu mizící v jejím těle.
Rozhodnuto.

Matka mne předběhla. Oběma rukama uchopila můj zadek a prudce mne přitiskla k svému tělu. Úd zmizel až po kořen v hlubině její vaginy.
„Davídku, to si musím všechno dělat sama?“ a začala prudce narážet na mé tvrdé pero.
Zmítala se v milostné křeči, házela hlavou ze strany na stranu a cosi nesrozumitelného vykřikovala. Kroutila pánví a snažila se dostat ho do sebe co nejhlouběji.
V jedné chvíli mne kousla do ucha, až jsem sykl. Přikryl jsem jí ústa dlaní v obavě dalšího kousnutí.

Odstrčila mne rukama a prudce se nadechla.
„Vždyť mne udusíš, nemůžu dýchat.“
„Tak mne nekousej.“

To už jsem cítil její ruce na svých zádech.
Následovalo prudké sevření pochvy a nehty, zaťaté v mé pokožce, povolily. Rozhodila ruce a prudce oddychovala.
Byla hotová, zatímco já, s pyjem hluboko zaraženým v její pochvě jsem měl k výstřiku ještě daleko.

„Chce se mi spát,“ hledala rukou úd, aby ho ze sebe vytáhla.
„Mami, já ještě nejsem.“
„Nech mne spát,“ obrátila se ke mně bokem a přestala jevit zájem. Bylo vidět, že jí znovu začíná zmáhat množství vypitého alkoholu.
Uvědomuje si, k čemu před chvílí došlo? Ví vůbec o tom, že jsme se milovali?

Můj neposeda ale nechtěl měknout. Přitiskl jsem se k matce a zezadu jí ho vložil mezi stehna. Dotyk její kůže na mém údu opět zapůsobil.
Stačilo pár pohybů a cítil jsem, jak se blíží vyvrcholení. Několik výstřiků semene jí smočilo vnitřní strany stehen. To už ale matka nevnímala.

Její hlasité oddechování bylo důkazem toho, že spí.

Author

Navigace v seriáluPodnikový večírek – ráno. >>
Subscribe
Upozornit na
guest
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Junior

Hezká povídka. Otázka je co se stalo ráno až matka vystřízlivěla.

1
0
Would love your thoughts, please comment.x

Protected by Security by CleanTalk