Toto je 5 díl z 14 v seriálu Otec despota

Bohunka čekala co bude dál. Najednou jí přepadl strach z budoucích dní a přála si vrátit čas snad jen o pár hodin zpátky. Chtěla být zase tou používanou služkou a nastavit v pravé chvíli svoji růžovou koženku na manželovy spermie. Přála si vrátit chvíle, kdy vyhekávala synovi pro radost a měla jistotu, že ji nevyšachuje žádná žena. Místo toho teď stála s připraveným pitím, které mělo osvěžit mladou, krásnou a nestydatou náhradu jejího druhu, která se nebála projevovat tak, aby se co nejvíc zalíbila.

Valentýna se nahulatým zadečkem opřela o kuchyňskou linku a nechala si do měkké prdelní kůžičky zarýt pracovní desku. Stála už se sklenicí sladkého osvěžení, popíjela a vnímala jen pana otce, který pohodlně opřený o opěradlo židle, proháněl probuzené šulínčí mládě.

Nastalo hrobové ticho, ve kterém se jediná Bohunka cítila navíc. Čekala v zastaveném čase, na nějaké slůvko nebo pobídnutí. Přála si vetřelce ukázat, že to na co tolik zírá je její a pro ni by bylo nejvhodnější, aby se urychleně spakovala a odtáhla pryč.
Přes všechny ty dlouhé roky despotického výcviku, kdy se bála projevit, měla najednou potřebu vykřičet ze sebe všechno, co ji kdy trápilo či vadilo.

„Co děláš ve čtvrtek?“ promluvil jako první do ticha Evžen na adresu Valentýnky.
„Kdy nebo v kolik?“ olízla se necudně Valča a přešlápla si netrpělivě na druhou nožku.
„Odpoledne. Řekněme kolem té páté,“ usmíval se úlisně fotřík a pohybem hlavy nabízel další kukandu na honící se brko.
„Nemám nic. Proč?“ napila se Valina ze sklenice jen to zasyčelo, protože měla pochvičku už zase úplně rozkvetlou.
„Jen tak. Hraješ karty?“ přetáhl si znovu kožený rolák a natáhl nohy, aby aspoň malinko ulevil slasti.
„Docela i jo,“ usmála se nadšením Valina.
„Vezmu tě do klubu,“ probral si druhou rukou koule Evža a na okamžik zrychlil honitbu.

Bohunku jako by píchli nožem. Žárlivost se nedala už skrývat a tak rázem zapomněla na léta despotického výcviku, rozplakala se a utekla k Slávkovi do pokoje.

„Nevšímej si toho a pojď sem,“ mávnul Evžen rukou nad odběhnutou ženou a nadrženě pobídnul Valču, aby přilepila svoje výstavní půlky na jeho chlupatá stehna.
„Dobře, tak nebudu,“ začala se teprve teď pořádně bavit Valina.

Ochotně využila nabídnutého posedu a hlavou jí probleskla představa, ve které na okamžik vyměnila chudého studenta za firemního ředitele a majitele v jedné osobě. Nechala se stáhnout do zralé náruče potencionálního tchána a dál se už jen všemu chichotala.
Evžen si dovoloval čeho se mu zachtělo. Užíval si spojení jejich nahé kůže, mladého zadečku na klíně a už dostatečně tvrdý se hnal dál. Konečky prstů se dotkl Valinčiných bradavek, které okamžitě reagovaly. Obkroužil prsty obě troječky, zacvrnkal o vytrčené čudlíky a sjel bříškem palce až k tajně roztoužené pipině.

Přitahovala ho její suverenita a ochota. Nalitým, mokrým klacíkem přesně reagoval na Valininu nahou krásu, prožíval šanci, která se mu naskytla a přesto, že si v tuto chvíli mohl užít čeho chtěl, myslel hlavně na Bohunku se Slávkem. Každý jeho dotek, pod kterým Valina vzdychala, srovnával v mysli s představou, co se asi děje u Slávka.
Zatlačil palcem na tuhý kundí hrášek, Valča instinktivně rozhodila nohy, položila se do náruče a Evžen se jen spokojeně usmál, protože věřil, že přesně takhle se právě šteluje Bohuna.

„Chtěla bych víc,“ vzdechla Valina když se chytala za fotříkovým krkem, aby se pohodlněji přidržela.
„Víc? A co víc?“ dělal překvapeného Evžen a zajel špičkou prstu do úzké dírky.
„Jo jo přesně tam?“ přivřela oči Vala a nechala pootevřenou pusinku, aby se mohla přirozeně projevit sladkým vzdycháním.
„Vůbec ti nerozumím. Kde je přesně to tam?“ škádlil ji pantáta dál když zajížděl už dvěma prsty co nejhlouběji a hledal tak kouzelný hrbolek uvnitř mladinké miciny.
„Ale no ták. Přece přesně tam. Takhle je to ono,“ škemrala už víc nahlas Valina bez ohledu na to, že prstující tatík má vedle v místnosti manželku i syna.

Evžen dál provokoval řečmi, dělal, že neví co se po něm chce, ale přitom umělecky, s naprostou přesností, dráždil vnitřek růžové oholenky. Nechal si promazávat prsty kluzkou šťávičkou, koukal na vše hezky zblízka a naslouchal nadrženým prosbám mladé rádobysnachy. Valina si cumlala a olizovala cecíky, nastavovala roztouženě parádně rozdělaný klín a roztahovala nohy jako žába.
„Ty mi chceš naznačit, že ti tohle dělá dobře?“ zajížděl Evža žjemně do kluzké jeskyně a pobaveně sledoval Valinčino svíjení.
„Moc! Moc dobře! Ještě na poštěváku, prosím!“ vyrážela ze sebe další přání rozhekanka.
„Kde? Kde to je? Co po mě chceš?“ smál se fotřík a už masíroval palcem malý hrášek do taktu s šukajícími prsty.

Zlobil takhle mladou krasotinku, kterou musel čím dál víc přidržovat druhou rukou, protože se začala zmítat a divočit.
Brnkal jemně o všechna Valinčina citlivá zákoutí, která měl nastudované přes tělo Bohunky a prožíval tak dvojí slast, kterou otíral přes žalud do nahé mladinké kůže.
Zatím co na ni hrál jako na živou mandolínu, tekl stejně jako ona a nedával na sobě zdát jedinou myšlenku na synkův pokoj.

„Slyšíš je? Proboha koho jsi to dovedl?“ uvzlykaně vyčítala Bohuna synkovi.
Sláva jen posmutněle hleděl do země a hledal pravá slova, kterými by situaci vysvětlil, omluvil nebo nějak zdůvodnil. Občas pohlédl na mámu, která seděla vedle něj a s nešťastnou tváří naslouchala dívčímu vzdychání z kuchyně. Přesto, že uvnitř cítil vztek, protože tahle situace by ho ani ve snu nenapadla, musel maskovat zlobivou hadici, která se probouzela opět v nevhodnou chvíli.

„Mami, tohle já nechtěl. To celý mělo být úplně jinak,“ zkusil se omluvit situaci chabou větou a pohladil máti po vlasech.
Bohunka se snažila chápat špatný synkův výběr a využila jeho nabídnuté náruče, aby slzami ulevila žárlivému trápení. Nechala se hladit a utěšovat příjemnými doteky, které jí pomáhaly zázračně zapomínat. Naslouchala Slávkovým argumentům, kterými vysvětloval vybranou dívku. Zmiňoval své nicotné sebevědomí, sváděl spoustu věcí na přísného tatíka a chvílemi musel až překřikovat rozhekanou dívčí pusinku prstěné Valiny.

Hekot vnímal už jen sám Slávek, protože Bohuna využívala mladého hlazení a oplácela stejným přesně tak jak původně nechtěla. Místo nešťastné zpovědi se dotýkala víc a víc na nepatřičných místech, zkoušela znovu synkovu tuhost a léčila si tak komplex z výměny v kuchyni. Hodila za hlavu žárlivost a oddala se pouze svému pudu. Vykasala si tričko, aby nabídla celé tělo k přímému použití a zavrněla jako kočka blahem, když se Slávek znovu dotknul jejího bobra.

„Tady můžeš všechno, mami. Co chceš to dělej. Nejsem jako táta,“ uklidňoval ji medovým hlasem Slávek a zkusil zasunout dva prsty mezi chundelaté pysky. Bohuna se usmála, rozhodila nohy a poprvé v životě chlapovi naznačila co jí chybí a vyhovuje.
Sice beze slov, ale za to s tvrdým stlačením, navedla Slávkovu hlavu k roztoužené chlupatici. Pohodlně se podepřela lokty, roztáhla nohy a očekávala první dotek jazyka. Slávek skočil na kolena, prsty rozčísnul chundelatý porost a konečně zabořil obličej tam, kde byl očekáván.
Bohuna se usmívala znovu jako sluníčko, nevnímala tvrdé hekání z kuchyně a už si jen užívala léčebné metody svého synka. Slávek prolizoval, masíroval a promačkával oba pysky, pochutnával si bez ostychu nahlas a s občasným přerušením, kdy polknul, si zvednutým pohledem říkal o pochvalu.

„Počkej chvíli…“ přerušil prstění Evžen, dlaní umlčel červené uvzdychané Valinčiny rty a našpicoval uši k synátorovu pokoji.
„Co je?“ šeptala do tlumící dlaně Valina a třeštila oči.
„Slyšíš to?“ pohodil hlavou k šmírované místnosti a zamračil se.
„No jó, slyším,“ rozesmála se šeptem Valina a lákala dál Evžena po svém přes poštěváček.
„No ona se snad baví,“ navztekal se fotřík a pomalu spouštěl Valinu z klínu, aby dál rozpoznával znějící smích z pokoje.
„A proč by se nebavila. Nech je,“ dorážela už ze země Valča a zkoušela rozčilujícího se tatíka chytat ústy.
„No to neexistuje!!!“ zakřičel Evža a rázným krokem si to odštrádoval přímo do Slávkova pokoje. 

Rozevřel dveře a nestačil se divit, protože bez jeho milostivého svolení si už nahý synek sám od sebe pochutnával na matce. Prolizoval jí brázdu, držel se skvostných koz a nemínil přestat ani když tatíka zaregistroval. Bohunka se jen oddávala kmitajícímu jazyku a usmívala se jako sluníčko, až to na Evžena zapůsobilo jako červený hadr na býka.

„Okamžitě toho nechte!!!A oba do kuchyně!!!“ zrudnul, nechal si vyběhnout žíly na čele a s blesky v očích a pliváním jedů okolo sebe, oba hnal do kuchyně, kde se rozhodl nastavit pravidla.
„Sedej!!!“ štěkl na syna a ukázal mu židli naproti sobě.

Slávek se poslušně usadil do židle, opřel se a čekal co bude dál. Bohuna si po dalším uprskaném rozkazu svlékla tričko a postavila se ke svému manžílkovi. Valentýna se posunula k boku Slávka a obě dostaly stejný úkol.
„A pod stůl. Aby bylo jasno, která ke komu patříte!“ rozčiloval se dál Evžen.
Obě samice se na sebe podívaly, klesly do pokleku a po čtyřech se natěsnily zadnicemi pod stůl. S hlavou u svých životních ocasů a kundami přisátými k sobě, si zatím očuchávaly pánské nástroje, které měly chutě zblajznout. Jedna se tlačila na druhou zadnicí a kundy jim k sobě lepily jako suché zipy.

Valentýna ke všemu zapojila svoji vrozenou mrchu a občas zakroutila boky tak, aby svým poštěváčkem našla dospělý Bohunin frajtr a mohla o něj brnknout. Pokaždé když se jim zavedlo, zavrněly obě slastí.
„Co tam děláte?“ bouchal pěstí do stolu Evžen po každém zaregistrovaném vzdechu.

Odpovědí bylo jen spokojené zavrnění ještě neznalé Valentýny, proto Evžen zavelel konečně rozjet poslušnou kuřbu. Zatím co Bohunka přivoněla k tvrdému despotovu ocasu, nadzvedla těžké koule nosem a jazykem projela od análu až nahoru k žaludu, aby olízla a nasála, mladinká nevěsta se prolizovala po všech žílách nahoru k hlavičce, kterou matinka už dávno nasávala. Slávek syknul slastí až zaťal pěsti.

„Je šikovná?“ vyptával se zvědavě Evžen.
„Moc,“ šeptal mezi tichými vzdechy Sláva.
Bohunka s neskutečnou radostí, že na ni despota přeci jen myslí, umělecky přesávala rty od koulí až po jahodu. Slízávala první kapky a tiskla se na Valininu nabízenou cendulku.
Prožívala dvojí rozkoš, kdy vepředu vychutnávala to o co se bála a vzadu prožívala něco pro ni nového. Nechala se ochotně tlačit Valininým zadečkem a rytmicky se narážela šikovnými ústy na pánovu žoužalku.

K tomu poslouchala mlaskot mladé pusinky, která zápasila s rozměrným synátorovým kolosem. Valina se dávila a i když se snažila zacpat si hubičku koženým roubíkem, nešlo to dál než k půlce. Nebyla zvyklá na tyhle giganty a ani v duchu nijak nejásala. Hltala každý milimetr našponované kůže a stejně přitom myslela na odpovídající velikost za jejími zády.

„Výměna!!!“ zabušil do desky stolu Evžen jako do úlu.
„Tati,“ zaškemral tiše Slávek, protože měl semeno na krajíčku.
„Řekl jsem výměna, slyšíte???“ nahnul se pod stůl a lusknul nekompromisně prsty.

Obě rozkuřovačky se zadnicemi, natisklými k sobě, otáčely pod stolem jako psiska před spaním. Bohuniny kozy bimbaly o sebe, Valininy troječky se rozkošně natřásaly a hned po záměně se daly do pokračování v rozdělané práci. Mamina synka z pod stola pozdravila sladkým úsměvem a olízla laškovně žalud.

Valentýna na fotříka drze mrkla a s neskrývanou radostí se pustila do kuřby vysněného ocasu. Znovu se rozjela orální rozkoš, znovu oba pánové syčeli blahem a ženy pod stolem slepovaly své miciny v jednu. Třely o sebe zadnicemi, vychutnávaly si nadměrně vyhovující výměnu a celá kuchyň se proměnila v zvláštně zázračné doupě. Přizvaná Valentýna do rodiny kouzelně zapadla. Během pár hodin prokoukla jejich domácí tabu hrátky a celá ta pošahaná rodinná atmosféra náhle dostala úplně nový rozměr.

Zobrazit za celou dobu
Zobrazit za celou dobu
3203
Zobrazit dnešní
Zobrazit dnešní
1
Navigace v seriálu<< Otec despota 04Otec despota 06 >>

One thought on “Otec despota 05”

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *