Toto je 10 díl z 12 v seriálu Nejsem mamánek

Ve dveřích zarachotily klíče. Petr se vrátil z projížďky.
„Mami, zdravím!“ Vřítil se jako tornádo do poklidné atmosféry v kuchyni.
„Prosím, je pro tebe.“
Spolu s avizovaným nákupem podal paní bohyni krásnou kytici. „Ty brďo! My něco slavíme? Já mám hlad! Můžu si vzít? Jo a něco ti ukážu.“

„Moment, klid. Tady je zbyteček pomazánky a nějaké odkrojky z pečiva. Tak si teď vem. A to ostatní jsem připravila na takovou malou oslavu. Něco mi totiž v práci vyšlo. Řeknu ti to až pak v pokoji. A za kytičku moc děkuji. Jsi milý.“
A jako odměnu dostal pusu na tvář. „ Fuj, ty jsi slaný!“ pronesla s rádoby odtažitým hlasem. „Tak v klidu pojez a plav pod sprchu. Já to zatím poodnáším.“

Z koupelny již slyšela puštěnou vodu.
Je plně odhodlaná. Nahá, jen v rozevlátém županu, sáhla na vypínač.
„Haló, mami. Zhaslas. Rožni, prosím.“

Nádech, výdech a pomalu vzala za kliku.

„Mami, co je?“ Udiveně a nechápavě se ptá.

Ta mlčky spustila župan na zem, vstoupila za ním do kabinky a zavřela posuvné dveře.

„Můžu, pomůžeš mi?“ Objala ho v pase a ňadry se nalepila na mužnou hruď.
Mozek mu to zpracoval až poté, co si máti do břicha vbodnutý ocas dala bokem.
„Mami!?!?“
„Eva, Evička! Víš, miláčku? Tak můžu tu zůstat?“ Naoko se durdí.
„Jasně. Rád. I mýdlem a celou? A můžu pustit horní sprchu?”
Šokovaný máminou přítomností drmolil páté přes deváté.
„Pšš. Hlavně potichu, rozhlíhá se to. A co chceš, udělej. Jinak bych tu přece nešla. A neptej se pořád!“ slyší svůj nervozitou přeskakující hlas.

Matka sama pustila na oba jemný, tropický déšť.
To Petra uklidnilo, protože ona kvůli svému účesu výhradně používala ruční růžici. Tato samice je mu plně oddána. Pod prsty cítil, jak se její účes ztratil pod náporem vody.
Pokrčený v kolenou, ústy přisátý a sající z prsu, potmě ubral na síle deště a z poličky podal sprchový gel. Šíje, ramena, záda i hýždě. Všude tam, vychutnávající si tyto snové okamžiky, ho spolu s jemně padající vodou rozetřel.
„Já sama.“ Zastavila mu ruku, lačně se deroucí mezi teď již zaťaté půlky.

Sakra, zrovna tam jsem se chtěl zastavit a s dírkou si pohrát. Protivče!

Opřela se o něj zády, zaklonila hlavu a nechala si na obličej dopadat kapičky vody. Takto si mohl pohodlně plně vychutnávat tvárnost matčiných ňader, která pod nánosem mýdla lehce proklouzávala skrz jeho nenasytnými prsty.
Máti schválně jen přejela prsty přes nalité mužství, či občas ho krátce pohonila. Je si vědoma, že jeho aktivita by po výstřiku výrazně polevila.

Mamino moje, moje.
Až křečovitě se k ni přitisknul a ještě více stisknul ňadra a druhou rukou rozkrok.

„Au, co blbneš?!“ Sykla po neočekávaném, až lehce bolestivém sevření.
„Promiň. Jen stále nemůžu uvěřit tomu, že jsi již jen moje. Že to, co jsem si kdy vysnil, se mi vyplnilo. Že jsi teď sama přišla. Že mám takovou kočku jen pro sebe.“
„Ty kecko ukecaná. Už mlč. Ani nevíš, jak se červenám, jak se to ve mně ještě často dost bije a jak se doopravdy občas ještě stydím. A půjdeme! Ano?“

Zrychlila.

„Pomalu, prosím.“ Zašeptal ji do ucha nervózním, přeskakujícím hlasem. „Taky ti pomůžu.“ Tma a její svévolný příchod způsobily, že se snažil být tím, kdo zde má navrch.
Povolil stisk v jejím klíně a prsty se dral níže.

No konečně tě to napadlo. Ty jelítko moje. Pomůže mi… Ten má slovník! Vlastně i já jsem mu kdysi pomáhala a oba jsme tím mysleli honění.

„Peťulo, ne. Půjdeme už, ano?“
Snažila si jako zachovat dekorum. Přesto se pohybem těla ještě více otřela o kluka a zároveň, jako nevědomky, se i mírně rozkročila.
Stačilo mu několik tahů přes poštěváček a ucítil, jak se její tělo ještě více o něj opřelo a uvolnilo. Prsty se ji zapřel o vnitřní část stehna a naznačil.

„Peti, doopravdy ne. Pojď.“ Přesto poslechla a ještě více nohy roztáhla.
„Pšš. Ještě chvilinku, prosím. Jen tě budu pěkně hladit.“ Nedbal jejich slov, o kterých netušil, že nejsou myšleny až tak vážně.
Máti, opřená o syna, oči zavřené, si to užívala. Vzpomínala na mládí, kdy si na počátku vztahu s bejvalým takto dělávali dobře. I teď když je starší, by si chtěla občas i takto užít sex. Prostě se mazlit a navzájem se jen vyhonit.

Petr pod prsty cítil zvěšující se poštěvák, ještě více se roztahující stehna a pod druhou rukou již tvrdé bradavky.

Aha! Tak něco jiného říká a něco jiného pak dělá. Vždyť ona doopravdy chce na oplátku. Chce vyprstit! Matka onanistka, prstička! Teda mami!?! Miluji tě!

S prsty utopenými v stále ronících šťávách mnul rozkrok, či je zasunul do kundy.
Na oplátku se mu lehce sevřenou dlaní občas protáhla po ocasu.
První a následný samovolný stisk kundy ho přiměl k nečekané akci. Otočil si nechápající máti k sobě.
Ruce ji dal za záda a svou je držel. Druhá si dole vynutila prostor a s ní opět zpracovával ulepené a mazlavé přirození.
Další její stah, další zatřesení těla. Obličejem přitisknutým na jeho hrudi, tlumí do něj své vzdechy. Další záchvěv a již se snažila ruce vymanit ze sevření. Stisk nepovolil a ještě intenzivněji mnul hrášek. Až její podlamující se nohy a intenzivnější snaha o uvolnění rukou mu signalizovaly jediné. Je udělaná.

Přesně to jsem potřebovala. Dík.

„Peťane, ty zlobidlo moje.“ Opřená o jeho tělo vydýchávala orgasmus. Pak i klukovi pomohla k výstřiku.
„A teď již doopravdy půjdeme,“ pronesla potichu, když si omyla kundu od vlastních šťáv a od semene upatlané nohy.

Vyšla ze sprchy, potmě osučkou otřela sebe i mokré vlasy a oblékla si župan. „Mladej, tak jdeme! Hop!“
Po opuštění koupelny mu tam opět rozsvítila.

Ať si popřemýšlí, co se to událo!

S úsměvem na rtech odešla do pokoje, kde překontrolovala přichystané pohoštění i s připravenou svíčkou pro romantický večer.
Pohodlně usazená v křesle, bez momentálně jakéhokoliv pocitu nepravosti, čeká na příchod svého milence.

„No konečně. Vždyť to bude vše oschlé. Tak sedej,“ pobízí stále lehce vykolejeného kluka.
Mamčiny mokré vlasy potvrdily, že se mu to fakt jen nezdálo. Poočku ji pozoroval.
„Copak?“ Pokouší se ho probrat.

Tak takhle si to představuje! Proto mi stále říká, ať se pořád neptám. Neptat se a udělat.

„Halóó. Uletěly ti včely?“ Vyřkne s úsměvem a láskyplným zasmáním.

Takže i ona potřebuje občas takovou rychlovku. Jen vyprstit. Že by hned zítra, jak bude chystat večeři? Nebo taky v koupelně? Nebo jak příjde z práce a bude odpočívat na gauči? Nebo to nechat na později, až se naskytne nějaká příhodná chvíle?

„Néé. Jen jsem nad něčím zauvažoval. Už jsem v poho. A co teda oslavujeme, žes přichystala takovou hostinu?“
Mezi sousty mu vypráví o konkurzu na dané místo. Že o tom nechtěla zbytečně brzo mluvit a jak se ji teď změní pracovní podmínky. Částečně rozebrala pro i proti nově nabyté pozici.

Kluk poslouchal s pootevřenou pusou.
„Mami?! Tak to hluboce smekám a přeji ti jen samé úspěchy. Jsi fakt borka. Moc gratuluji. Tak to bych mohl zůstat doma a dělat ti servis!“
„No, ještě ty mne štvi. Zase tak vysoko to není a stačí ty rýpance, které jsem si musela v práci vyslechnout. A za mnoha stojíš ty. Víš?“
„Jáá?“ Absolutně nechápal situaci. Bleskově uvažoval, kde, kdy a co prokecl, či kde je kdo viděl.
„No to si piš, že ty! Že prý jistě někoho mám a to víš, že ženské hned kalkulovaly. Že jsem se stala takovou vyrovnanou, sebevědomou. Že prý kvetu do krásy, že jsem i změnila šatník a další a další plky.“
„Uf. Já již myslel na…. Že my … Že už ne.“ Stydí se použít další slova, která mu tanou na mysli.
„A ty bys to chtěl?“ Až zbytečně rychle reaguje. Na nový způsob a styl života si až moc rychle zvykla a taky by nerada přišla o takového milence. Viděla jeho razantně odmítavý posunek. „Tak již prosím stále neřeš blbiny.“

„Tak už se nemrač. Nesluší ti to. Takže na tvé povýšení.“
Podal máti k přípitku nalitou skleničku a zároveň s polibkem se volnou rukou dral do županu, který se snažil rozevřít.

„Zase zlobíš?“ Naoko ho peskuje. „Zhasni a zapal svíčku. Prosím.“
Petr ještě pustil podmanivou hudbu a usedl blíž k mámě. Opět dolil pohárky a více do hloubky probrali připomínky máminých spolupracovnic a taky zítřejší nenáročný výlet i běžné otázky chodu domácnosti.
Oba a hlavně on, po dnešní vyjížďce, již pociťují uvolněnou atmosféru v místnosti. Máti tomu ještě přidala, když nenápadně odhalila z oděvu stehna a ještě více rozevřela jeho límec. V mihotajícím pološeru viděla jeho mlsný pohled.

S ještě vlhkými vlasy a naboso, se instinktivně otřepala zimou.
„Peti, podej mi prosím z taburetu ponožky.“ Zadkem se posunula na okraj křesla a natáhne ruku.
„Nechej. Navleču ti je.“
„Ty jsi mi gentleman. Dík.“ Nadzvedla nohu a tím ještě více odhalila holé stehno.

Když posléze nabídla druhou nohu. Petr spatřil už i částečně odhalené ňadro. Dokončil práci, naklonil se pro polibek a rukou zajel za klopu županu.
„Ale Peťulo,“ snažila se ho odlákat od již hněteného prsu. Dnešní několikanásobné vyvrcholení ji dokonale vyčistilo hlavu a naladilo na nezkrotnou sexuální vlnu.

Uchopila mu uši jako nějakému uličníkovi a pomalu vedla jeho hlavu níže a níže. Roztáhla nohy a kluk pochopil. Poklekl. Máti se zabořila do křesla a zavřela oči.
V mihotajícím polosvětle si prohlížel opět upravenou kundu. Prsty si pohrávaly s pysky, které různě popotahoval. Kochal se i jinými částmi již lehce obnaženého těla, či a to hlavně, pozoroval její reakce na lízačku. Občas, jen aby ji pozlobil, přejel špičkou jazyka po hrášku a opět se oddálil.
Máti se pokaždé pomocí hýžďových svalů snažila k němu přiblížit.

Jenom chvilinku budu laškovat. Neboj. Alespoň při takovém světle tě chci sledovat. Vždyť já tě ani ještě pořádně neviděl celou nahou.

Petr se pustil do uspokojování své bohyně.
Ústy a jazykem masíroval poštěváček, s prsty v kundě pohyboval nebo ji hladil v rozkroku či po oholeném klínu. Hodně ho vzrušovalo, když se u toho na ni díval, jak soustředěná, čekala s připraveným rozkrokem na jakýkoliv kontakt. Jak při sání klitorisu pohybovala zadkem , jako by si ho v jeho ústech chtěla vyhonit. Jak roztouženě hledala jeho jazyk, když ho i jen lehce z poštěváku oddálil.

Mel se. Ještě více se hejbej a vzdychej, když se ti to tak líbí, ty babo moje. Jen se předveď, co máš ráda. Doteďka jsem si myslel, že honění a prstění dělají jen mladí. Sakra a robertek je až v ložnici. Mamino, to bys pak tekla proudem! Ale i tak mám co ochutnávat. Teč, jen teč. Ty mrdalenko moje!

Přitisknutým obličejem projížděl mokrou kundu, nosem i jazykem drážil její nabobtnalý hrášek. Jazykem zasunutým a rejdícím v dírce, se dožadoval dalšího a dalšího přísunu nektaru. Vzrušovala ho i mimika v jejím obličeji, jak vždy zareagovala na jeho změny v dráždění.
Máti hekla, tělo se zaťatými svaly se krátce zachvělo. Dlaněmi se mu zlehka zapřela o čelo, připravená ho při vyvrcholení oddálit od rozkroku.

Pokračuj,ještě chvíli pokračuj. Neboj se a přitlač. Vydrhni mi ji. Neboj se toho.

Zintenzivnila pohyby zadkem a kundou hledala těsnější kontakt s jeho obličejem. Nejraději by si dala roztažené nohy na konferenční stolek, uchopila jeho hlavu a předvedla mu, jak si to představuje.
„Nepřestávej. Ještě chvilku, prosím.“ S přerušovaným dechem šeptla.
Máti ještě několikrát křečovitě nadzvedla pánev, hlasitě zalapala po dechu a následně dosti hrubě od sebe odtáhla jeho hlavu.

„Dost. Stačí.“
Zapadla jakoby bezvládně, s nohama již pevně semknutými k sobě, hlouběji do křesla. Zrychlený a přerušovaný dech vypovídal, co právě prožila.
„Peťulko?“ pronesla provinilým hlasem, když stahy v podbříšku polevily a tělo se již částečně uklidnilo.
„Hm?“ Stále ji seděl u nohou a nepřestával je hladit.
„Nezlobíš se moc. Viď’?“
S částečnou výčitkou v hlase ho zároveň pohladila po vlasech.
„Vůbec ne. A proč se mám jako zlobit?“

Jen se vykecej! Chtěl bych slyšet a snad i někdy vidět, jak sis to po ty dlouhé roky dělala sama a čím. Jestli jen prsty nebo něčím, co jsem nikdy v ložnici nenašel. A jestli sis u toho třeba představovala, že to děláš se mnou. Zda tě třeba napadlo, že bych tě někdy doopravdy dostal.

Do pohárků rozlil zbytek z láhve, zhasl svíci a druhou skleničku podal máti. Se svou se opět uvelebil u jejich, stále obnažených nohou.
Usrknutím zvlažila vyprahlé hrdlo. Pousmála se, když si představila, že sedí v křesle jako královna na trůnu a on jí sedí u nohou a jako pejsek poslušně čeká.

Na to ještě nemáš věk, abych ti tady vykládala, jak jsem to myslela! K čemu by ti bylo, pokud bys věděl, že v mých představách jsi i ty hrál určitou roli. Že jsem si často u prstění představovala tebe, jak mi tam rveš ten svůj klacek. Nemá smysl a určitě bych byla za divnou, kdybych ti tady vykládala, jak jsem v době, kdy jsem právala fleky na tvých prostěradlech, toužila po tom, abys do ložnice vpadl v momentě, když jsem si to dělala. Hochu, tak to bys byl nepanic již na konci základky. To si piš! Ale z vlastní zkušenosti již vím, že touha, fikce nebo přání je jedná věc a že ve snech nic není problém. Ale realita je věc druhá. Realita je sviňa. To mi hochu věř.“

„Mami, odpovíš mi?“ Netrpělivě čeká na její vyjádření.
Tak a teď jsi pasti, milá zlatá. Tma, idylka a nějaký vypitý alkohol, by ji pomohly rozvázat jazyk. Leč stud a ještě zbytek autority brzdí její výlev. Jak ráda by se mu plně otevřela!

„Peťo, časem. Jsem ochotná, pokud nám to takto vydrží, ti na všechny tvé otázky v budoucnu odpovědět. Pochopitelně, že pak mi s plnou důvěrou, bez nějakého zamlčování, odpovíš i ty. A to, jestli se zlobíš?“ Pousmála se.
„Jestli se zlobíš, žes mne musel…. Že jsem chtěla, abys mne…. Pane Bože, vždyť já se před tebou ještě stále stydím otevřeně mluvit! Nemuč mně, prosím.“

Jak mu mám říct a vysvětlit, že bych mu moc ráda olízala ulepený obličej, protože moje šťávy mi prostě chutnají. Že ráda si při onanii olizuji sladce mokré prsty. I že jsem si po kundě přejížděla lžičkou a lačně nabírala mazivo, které jsem mlsala. Hochu, ty toho ještě nevíš a moc z toho nebudeš nikdy vědět!

Láhev i přichystané mísy jsou prázdné a čas se blíží k půlnoci.
„ Peti. Jestli, tak dej rychlou sprchu a já to mezitím poodnáším. Pak půjdu já.“

Na tento signál slyší oba. Každý z nich ví, co bude následovat a oba se již těší.

Zobrazit za celou dobu
Zobrazit za celou dobu
7560
Zobrazit dnešní
Zobrazit dnešní
6
Navigace v seriálu<< Nejsem mamánek 09Nejsem mamánek 11 >>

5
Komentujte

avatar
3 Comment threads
2 Thread replies
4 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
4 Comment authors
PavelmanDavidMartinBigbizz Recent comment authors
  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Bigbizz
Člen
bigbizz

Tak tenhle díl byl zase moc krásný a napsaný zajímavým stylem, který se mi moc líbí. A také se mi líbí, že na prvním místě je atmosféra a sex ji pouze dokresluje. Moc se těším na pokračování.

Martin
Člen
Martin

Tady se mi líbí , že na rozdíl od jiných povídek to není přehnané s akcí . Vytvoření atmosféry , jemné náznaky . Jo velmi dobře se to čte . Kdyby to nebyl vztah matky a syna , tak je to taková milenecká romantika .

David
Člen
David

Bude další pokračovaný