Další ukázka autorovy rané tvorby. (Poznámka korektora.)

Příběh, který vám chci vyprávět, se stal před mnoha a mnoha lety. Většině vás mladších ročníků to už možná ani nic neříká, ale tehdy existovala vojenská základní služba.
Kluci v tom nejlepším věku byli zavřeni v kasárnách a jen málokdy se dostali za plot na takzvanou vycházku. Většina z nich tuto možnost využila k návštěvě restaurací a oddávala se pití alkoholu, protože v kasárnách to bylo zakázané.

Jednou z mála odměn byly také opušťáky. V tomto případě mohl voják opustit posádku a na několik dní se podívat domů ke svým rodičům, nebo za svou dívkou či přítelkyní.

I mne jednou potkalo štěstí a já toho využil tak, že jsem se rozhodl navštívit sestru, která byla provdána v městě vzdáleném asi padesát kilometrů od naší posádky.

V pátek odpoledne jsem nasedl do autobusu a o dvě hodiny později jsem již stál u dveří sestřina bytu. Nenapsal jsem, nezavolal a byl jsem proto zvědavý na její reakci, pokud jí vůbec zastihnu doma.

Sestra žila se svým mužem v dosud bezdětném manželství.

Zvonek zadrnčel, chvíli bylo ticho, pak šouravé kroky a hlas mé sestry za dveřmi s dotazem: „Kdo je?“
„Brácha.“
Dveře se otevřely a mezi nimi stála moje sestra. Přišla otevřít v lehkých domácích šatičkách.

Dlouho jsem jí neviděl a tak jsem si jí musel pořádně prohlédnout.
Byla o dva roky starší než já, a jak jsem zjišťoval, začala hezky zrát. Pod šaty se jí rýsovaly hroty bradavek pěkných ňader. Neměla podprsenku. Ještě jsem stačil sklouznout pohledem dolů, abych zjistil, že má bílé kalhotky.
„Nebudeme přece stát mezi dveřmi, tak pojď dál,“ ustoupila stranou.

Pak už sestra kladla jednu otázku za druhou. Kde jsi na vojně, proč už jsi se neozval, jak se dlouho zdržíš, a tak dál.
„Jestli opravdu nemáš nic v plánu, buď tu celý víkend,“ navrhla nakonec. „Akorát Jardu si neužiješ. Musel odjet na nějaké školení. Však to znáš,“ omlouvala se.
Jarda je její muž.

Mezi hovorem občas vstala a šla do kuchyně, aby připravila nějakou svačinu, na chvíli se vrátila a sedla si na područku křesla a zase odběhla.
Při mém dlouhodobém půstu sexu v kasárnách mi běhal pohled po jejím těle a hltal jsem každý okamžik, kdy mi určitě nechtěně ukázala kus nahého těla. Pocit studu jsme před sebou neměli, vždyť jsme sourozenci.
Já to viděl trochu jinak. Sestra, nesestra, je to pěkná ženská, a to mého kamaráda v kalhotech nenechávalo v klidu. Proto jsem raději seděl, aby to nezpozorovala.

Zbytek dne příjemně ubíhal, a za okny se začalo stmívat.
Chvíli jsme koukali na televizi a vzpomínali na svá dětská léta, a taky občas zazívali.
„Už je čas do pelechu,“ rozhodla nakonec sestra. „Zítra je taky den.“
„Ustelu si tady na gauči,“ rozhodl jsem dilema, kam si mám jít lehnout.
I když to nebylo to nejpohodlnější spaní, bylo to stokrát lepší, než kasárenský kavalec.

Ráno mně zašimralo sluníčko do nosu. Otevřel jsem oči a v prvé chvíli jsem byl trochu dezorientovaný. Kde jsem?
Chyběl mi tu řev dozorčího: „Budíček!“ Necítil jsem smrad potu ostatních, který byl tak charakteristický pro společné ubytovny.
Ještě, kdybych tak nemusel do toho vojenského oblečení.

Chvíli jsem se rozhlížel po prázdném obývacím pokoji a zrakem hledal sestru.
„Ségra, spíš ještě? snažil jsem se ujistit, že je doma.
„Ne,“ ozvalo se z ložnice.
Šel jsem za ní, ale pak jsem se raději zastavil ve dveřích.
Stačil jsem se ještě podívat na erární oblečení, které jsem měl na sobě. Seprané bílé tílko a nevzhledné a k mé postavě velké, zelené trenýrky, zkrátka hrůza.

„Můžu si půjčit nějaké Jardovo oblečení?“ zeptal jsem se a zíral na sestru v posteli.
Ale i ona si mne prohlížela. „No ty v tom vypadáš,“ zhodnotila sestra mé oblečení a zapíchla zrak do mých trenýrek. Snad mi nekouká pták, napadlo mne, když jsem zjistil, že se sestra dívá právě do těchto míst.
„Teda, brácho, já tě nepoznávám. Ta vojna z tebe udělala chlapa. Nebejt tvoje ségra, tak nevím, nevím?“
Krev se mi hrnula do hlavy. To mne ani ve snu nenapadlo. Sestra je taky pěkná. Jsme tady sami dva. Ona v posteli, napůl nahá. Stačí jen…

Pomalu jsem se blížil k posteli. Už samotná myšlenka mi nahrnula krev nejen do hlavy. Sestra si toho určitě všimla, a od této chvíle již od boule na trenýrkách neuhnula pohledem.
„Já jsem to nemyslela vážně, to byla jen taková sranda. Vždyť jsem tvoje ségra.“

Já se ale přibližoval k její posteli a zrak jsem měl upnutý k její noční košili, která jen spoře zakrývala její nohy.
„Myslíš to vážně?“ zeptala se nyní a zahleděla se mi do očí. Očekávala, že snad uhnu pohledem, nebo že snad odejdu.
Já ale stál u jejího lůžka, fascinován pohledem na její nohy, odhodlán k čemukoli, pokud mi jen trochu naznačí, že souhlasí s tím, na co já myslím.

Sestra se mi stále upřeně dívala do očí a mlčela. Kdo ví, co se jí právě v tu chvíli v hlavě odehrávalo.
Možná to byl důsledek delšího sexuálního půstu, možná jí začal vzrušovat pohled na mé, vojnou trochu vysportované tělo.

Uchopila okraj noční košile a začala jí vyhrnovat. Pomalu odkrývala stehna a zároveň je rozevírala.
Mírným pokynutím hlavy a pohybem očí mi naznačila, abych její počínání následoval.
Uchopil jsem gumičku terenýrek a jako v tranzu jsem je začal stahovat. Přitom jsem se upřeně díval mezi její rozevírající se nohy.
Konečně jsem před ní stál nahý, s trčícím kopím, které po dlouhé nečinnosti bylo tvrdé až k prasknutí.

Sestra si vyhrnula noční košilku tak vysoko, že před mýma očima obnažila své ženství v plné kráse. Byla to pastva pro mé smysly.
V té době nebylo ještě módou vyholovat si chloupky. Mezi tím jemným porostem se otevírala jeskyňka s růžovým vchodem a nechávala nahlédnout do její hloubky.
Ten švagr se má. Kdykoliv může své mužství vsunout do tohoto otvoru a užívat si slasti milování.

„Brácho, to jsem opravdu netušila, že máš takovýho ptáka,“ ohodnotila mé mužství sestra.
„Jarda je už tejden pryč,“ potvrdila jen svou touhu.
Přistoupil jsem k lůžku a chvíli zůstal stát mezi jejími roztaženýma nohama. Ještě chvíli jsem váhal, nevěříc tomu, co se v tu chvíli mezi námi odehrávalo, ale pak jsem se nad sestru sklonil.
Klesal jsem mezi její stehna a čekal, že mne přece jen odmítne. Jsme sourozenci.

Ale oboustranný půst dělal opravdu své.
Obnažený žalud mého útočníka se blížil k otvoru její vagíny, už se dotkl pysků a pomalu se začal nořit do vlhké hlubiny.
Přirazil jsem a vnikl až na její dno. Sestra jen slastně hekla.
„Jsem tě plná,“ libovala si a vypínala hrbolek svého pohlaví proti mému tělu.
Můj válec se v ní pohyboval jako píst a oba nás přiváděl k vrcholu rozkoše. To že jsme to oba dlouho neměli, jen zvyšovalo naše vzrušení.

„Krásně šukáš,“ povzbuzovala mne sestra. „Že my jsme už spolu dřív nespali?“ kladla si otázku.
„Neboj, teď to všechno dohoníme,“ sliboval jsem jí a vrážel ho do ní, co to šlo.
Volnou rukou jsem jí vyprostil ňadra z noční košilky a začal se s nimi laskat. Druhá ruka mi bloudila po jejích stehnech a zadečku.

„Ségra, já už to dlouho nevydržím,“ hlásil jsem po chvíli.
„Nech to ve mně,“ dala mi souhlas sestra. „Jarda to do mě pumpuje pořád.“

Tohle byl vrchol mé touhy. Tlak ve varlatech uvolnil nahromaděné semeno a to se nezadržitelně hnalo ven.
Když opouštělo můj úd, dostavilo se vyvrcholení i u sestry. Její vagína silnými stahy vysávala poslední kapky a nechávala vtékat kamsi hluboko až do vaječníků.
„No, to byla nádhera,“ vydechla sestra.
„Ségra, nezlobíš se? Já byl fakt hrozně nadrženej,“ omlouval jsem se.
„Ty blázínku, kdybych sama nechtěla, tak k ničemu nedošlo,“ ujišťovala mne.

Leželi jsme vedle sebe na posteli a povídali si. Před námi byla celá sobota. Krásný den nicnedělání. Představa toho, že mám opušťák do neděle do večera, mne utužovala v představách, že si se sestrou užijeme do syta, co jsme doposud zanedbali.

4.9 53 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
3 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Shock

Hezký. Sice takovej spontánní incest mezi sourozenci je pro mě až neuvěřitelný, ale proč ne?

Denis86

Hezký příběh

Junior

Skvělý příběh. Na to, že je to ze tvých začátků je to dobré.