Toto je 27 díl z 50 v seriálu Kristýnka

Kristýna vylezla z vody a zamířila dovnitř, aby si našla něco k jídlu. Jana s Lenkou už jen seděly na lehátkách a užívaly si sluníčka.
„Jdu si pro něco k jídlu. Daly byste si taky něco?“ zeptala se jich, když procházela kolem.
„Já jo,“ ozvala se Lenka.
„A co by to mělo být?“
„Já bych si nejraději dala tu tvou šťavnatou broskvičku.“
„Tak to bych taky prosila,“ ozvala se i Jana.
„Tss, vy jste blbý,“ otočila se a s předstíraným naštváním odešla do kuchyně.
Cestou jí vrtalo hlavou, proč je vlastně odmítla, když po tom celou dobu touží. Vždyť to bylo příjemné, když jí to Lenka naposledy dělala pusou. Ostatně i to, jak ji k tomu donutila, bylo nakonec fajn. Pohodila hlavou, aby zahnala nemravné myšlenky a otevřela ledničku, aby zkontrolovala zásoby. Nakonec vyndala zeleninu a sýr a začala chystat salát. Při krájení zaslechla útržky hovoru z terasy.

„Myslíš, že se urazila?“ ptala se Jana.
„Nevím, ale asi ne,“ ujišťovala ji Lenka, „Ona se nezdá, ale je to naše sestra. Musíme jí dát trochu času, pak to půjde.“
„Seš si jistá?“
„Nejsem, ale nezapomeň, že do nedávna byla panna. Chvíli jí bude trvat, než se rozjede. Vždyť ty ses ze začátku také bránila.“
„To je fakt, ale tobě se v tomhle ubránit moc nejde.“
Kristýna se v kuchyni usmívala a přemýšlela, jak jim to všechno vrátit. Teď už to bylo stejně jedno, s Lenkou už to zkusila a Jana je u toho pozorovala. Už nemělo cenu hrát si na nějakou nevinnou.
„Tak jak to vypadá s tím jídlem? Přineseš nám taky něco?“ dožadovala se Lenka.
Při pohledu na zeleninu jí v hlavě uzrál nápad.
„No jo, hned jsem tam.“

Kristýna opláchla dobře tvarovanou salátovou okurku. Upravila oba konce, aby vypadaly jako špička pánského přirození. Z toho, co vytvořila, téměř okamžitě zvlhla. No co, když už to tak vypadá, proč to k tomu nezneužít, řekla si a pěkně oběma konci protáhla svou nadrženku. Navlhčenou lesknoucí se okurku rozdělila na dvě poloviny a každou postavila na talíř. Ještě k tomu rozpůlila dvě rajčata a umístila je do příhodného postavení. Výsledný efekt zeleninového penisu vypadal úžasně. Vzala oba talíře a zamířila s nimi zpět na terasu.
„Tak co říkáte na tohle?“ řekla, když sestrám podávala jejich talíře.
„Já bych si hned dala říct. Tohle mít v sobě…,“ zasnila se Lenka.
„Taky bych se moc nebránila,“ přidala se Jana.
„A kde máš ty?“ ptala se Lenka.
„Nemám tři ruce, abych to pobrala. Navíc by to určitě takhle pěkně nestálo, kdybych měla ještě něco nést.“
Kristýna se otočila a vracela se zpátky do kuchyně pro svůj příděl. Jakmile byla uvnitř, schovala se za roh a tiše poslouchala.

„Co děláš?“ ptala se Jana Lenky, která zasněně pozorovala stojící okurku na talíři.
„Nic, jen jsem se zasnila.“
„Dostala nás, viď.“
„To teda. Jak by se asi kouřil takovýhle ocas?“
„Tak to zkus.“
„Vlastně proč ne,“ řekla Lenka a nahnula se nad talíř.
Kristýna obezřetně nakukovala z okna a pozorovala sestřičky, jak se snaží, dávala si přitom velký pozor, aby ji nezahlédly.
Lenka opatrně brala vršek okurky do úst, jako by to byl opravdový penis, a zkoušela ji dostat co nejhlouběji. Moc se jí to nedařilo, i ta polovina byla dost dlouhá.
„Nějak ti to nejde,“ dobírala si ji Jana.
„Tak to zkus taky,“ vybídla ji Lenka.
„Fajn, alespoň ti ukážu, jak se to dělá. Trénovala jsem,“ chlubila se Jana.
„Tys opravdu trénovala,“ řekla uznale Lenka, když viděla, jak zeleninový čurák mizí v sestřiných ústech.
„Nezdá se ti chuť té okurky nějaká divná?“ ptala se Jana, když měla opět volná ústa.
„Když o tom mluvíš, taky mi přišla nějaká zvláštní.“
Týna mezitím zmizela v kuchyni a vracela se s mísou salátu.
„Kristýnoooo,“ volala Lenka.
„Co je?“ odpověděla jí, to už stála mezi dveřmi na terasu.
„Aha, ty jsi tady. Ta okurka je nějaká divná.“
„Divná?“ ujišťovala se Kristýnka, zatímco odkládala mísu salátu na stolek.
„Jo,“ přitakala Jana.
„Myslíte takhle?“ zeptala se a nabídla jim k olíznutí své prsty.
Obě se nechápavě podívaly nejprve na ni, pak na sebe a opatrně ochutnaly.
„Přesně takhle,“ souhlasila Lenka, „Tys na to dělala nějaký dresink?“
„Ne, proč?“
„Tak co to je?“
„Co by. Tohle,“ řekla, mírně se rozkročila a smočila oba ukazováčky ve své studánce.
Vlhké prsty znovu nabídla svým sestrám. Ty chvilku jen nevěřícně zíraly.
„A já myslela, že chcete ochutnat?“
Obě už na nic nečekaly a hladově se přisály k vlhce se lesknoucím prstům, aby je mohly dokonale očistit.

„Pěkně si nás dostala,“ ocenila Jana Kristýnu.
„Koledovaly jste si o to. Už dávno nejsem ta naivní a nevinná holčička, kterou jste nikdy nechtěly zapojit do svých nemravných hrátek.“
„No jo, promiň. Kdo mohl vědět, co v tobě dříme,“ kála se Lenka.
„Bez tak to v ní probudil až ten její,“ přidala se k tomu Jana.
„A i kdyby, tak co,“ bránila se Kristýna.
„Nic, my jsme jedině rády. Aspoň se k nám čas od času přidáš, nebo ne?“
„To se uvidí. Tak už se pusťte do toho salátu, je ho dost pro všechny. Přece vás nenechám sežrat takové pěkné kousky, co máte na talířích,“ smála se Kristýnka.
Ve zbytku odpoledne už jen polehávaly na lehátkách, dováděly v bazénu, popíjely a hlavně probíraly své sexuální zážitky. Trumfovaly se v nejzajímavějších místech a v nejoriginálnějších zážitcích.

Večer se přiblížil, a tak se holky přesunuly dovnitř. Usadily se v obýváku na sedačce, pro atmosféru si zapálily v krbu a dál pokračovaly v popíjení a hovorech. Až přišlo na přetřes i jejich poprvé.
„Bavíme se tu o ztrátě panenství, jako ztrátě blány, nebo o prvním sexu?“ začala Lenka.
„Jak to myslíš?“ ptala se Kristýna.
„Jednoduše. U mě to byly dva rozdílné okamžiky,“ prohlásila Lenka.
„Aha. To jako, že ses odblanila sama, nebo to snad byly něčí prsty?“ vyzvídala Jana.
„To druhé,“ přiznala Lenka.
„No tak, povídej, jak to teda bylo?“ snažila se ji Jana přimět k hovoru.
„Já myslela, že tohle už jste si vy dvě dávno svěřily,“ podivovala se Kristýna.
„Ještě ne,“ zarazila ji Jana, „a už mlč, ať může vyprávět.“
Lenka se tedy pustila do popisu svých prvních sexuálních zážitků, toho jak přišla o panenství i o prvním styku.

„To mi tenkrát bylo šestnáct, krátce po mých narozeninách. Líbil se mi jeden kluk od nás ze školy, teda ne jen jeden, ale tenhle nejvíc, a já se ho všemožně snažila sbalit. Nosila jsem upnutá trička, hluboké výstřihy a tak.“
„Jo, tak na to si vzpomínám, tenkrát to mamka u tebe nemohla nějak skousnout. Myslím, že ses tenkrát začala i malovat,“ skočila ji do toho Jana.
„To bylo přesně ono. Naši to tenkrát nesly docela těžce, protože tys tenkrát měla snad svou první známost,“ otočila se na Janu, „a tady naše Kristýnka randit ještě nezačala a já se do toho vrhla po hlavě.“
„Tak už se vrať k tomu, jak to tenkrát bylo, jsem zvědavá,“ pobízela ji Kristýna.
„No jo. Jak jsem se tenkrát před ním tak předváděla, tak to nakonec mělo úspěch. Asi po dvou měsících, když už jsem to pomalu vzdávala, mě konečně pozval na rande. Sice to bylo jen obligátní kino a pak procházka, ale i tak jsem z toho byla na větvi. Film si vůbec nepamatuju, protože jsme se stejně víc věnovali sobě. Líbání, osahávání a tak. Já měla ruku u něj v rozkroku a masírovala mu přes kalhoty ocas, on zase na oplátku rejdil pod mým tričkem. Ke konci se osmělil a zajel mi rukou i pod sukni. Sotva se mě dotknul přes kalhotky, neuvěřitelně jsem tekla. Film skončil, aniž bychom měli šanci se dostat někam dál. Ze sálu jsme vypadli jako poslední, aby nebyla vidět boule na jeho kalhotách, a zamířili jsme do parku.
Našli jsme si zapadlou lavičku a rozjeli pokračovaní. Já už se nijak nerozpakovala a rukou mu zajela do trenek. Tehdy jsem si myslela bůhví, co nedržím v ruce, ale dneska vím, že to byla slabota. Stál mu pěkně, to se musí nechat, ale žádnej obr to nebyl, odhaduju tak na deset centimetrů. Ani on nezahálel a rukou se mi dobýval pod kalhotky. Masíroval mi docela zručně klitoris a brzo mě dovedl k orgasmu. Netušil, že jsem panna, a tak najednou zajel prsty dovnitř. Nebolelo to, ale krev mi tekla. On když to ucítil, tak ruku vytrhl a nevěřícně na ni koukal. Hned se začal rozčilovat, že jsem ho mohla alespoň upozornit na to, že mám dostat krámy. Já tam jen seděla a koukala na něj. Do teď milej kluk se proměnil v naprostého debila. Aniž by mi umožnil něco říct, dál tam na mě křičel, že jsem blbá kráva, a kdyby to byl věděl, tak by mě ani do kina netahal, že to byl ztracenej čas, že na řezníka v parku to dělat nebude. Otočil se a zmizel. Já to tenkrát v tom parku ořvala. Vlastně ani mě tenkrát nenapadlo, že mě vlastně odblanil, menses jsem tehdy měla dostat, tak jsem si řekla, že to přišlo dřív. To až za pár měsíců, když jsem si hrála sama se sebou, jsem zjistila, že už mi nic nebrání v zasouvání dovnitř.“
„Tak to je síla,“ konstatovala Kristýna.
„Tak proto si byla tenkrát taková divná,“ zhodnotila to Jana, když byla schopná slova.
A hned pokračovala:
„Na druhou stranu si měla štěstí, co s takovým blbem a ještě k tomu s malým pérem. Třeba by tě ani při sexu té blány nezbavil.“
„Taky mě to potom napadlo,“ souhlasila Lenka.
„A co první sex?“ ptala se Týnka.
„Dobře, ale vy pak bude taky vyprávět.“
„Jasně,“ souhlasily obě sestřičky.

„Tak první sex už byl o něco veselejší. Byla jsem na oslavě kamarádčiných narozenin, asi půl roku po tom kinu a parku. Všechny spolužačky o tom básnily, jaký je to zážitek a že by šukaly od rána do večera. Bylo mi blbý, že jsem neměla čím přispět do debaty, tak jsem se rozhodla to taky vyzkoušet a přidat se do klubu. Ostatně proč ne, když už jsem blánu neměla. Na tý oslavě se pilo a tancovalo. Tak jsem se při tanci víc tiskla a porovnávala pánskou výbavu. Od kamarádek jsem věděla, co a jak. Snažila jsem se vybrat si nějakou střední velikost. Nechtěla jsem prcka, jako posledně, ale ani žádnýho obra, rozhodně ne na poprvé. Když jsem měla vybráno, zašla jsem za kamarádkou, jestli by jí nevadilo zneužití jejího pokoje a postele. Ochotně mi poskytla prostor a já si tam svého prvního, lehce podnapilého, milence odtáhla. Nakonec se zmohl na tři čísla. A já to tehdy zvládla asi čtyřikrát. Takže na poprvé dobrý. No, a když jsme opouštěli pokoj, uvítal nás potlesk, nejspíš jsme byli asi pěkně hlasití, když jsme přehlušili i hudbu. Nebo to kámoška všem vyslepičila, ale tehdy mi to bylo jedno, hlavně, že jsem to měla za sebou.“

„Tak která z vás je teď na řadě? Než se dohodnete, dojdu udělat něco k pití, zase jsme na suchu,“ zeptala se Lenka, když skončila se vzpomínáním.
„Jak kdo a jak kde, já teda moc suchá nejsem,“ práskla na sebe Jana.
„Já jsem na tom obdobně,“ souhlasila Kristýna, „ale skleničkou něčeho k pití rozhodně nepohrdnu.“
„Tak to sis to pěkně užila. A nelituješ toho?“ zavolala na Lenku Kristýna.
„Občas asi jo, ale spíš toho parku a kina, než sexu na oslavě,“ přiznala Lenka.
„Začneš ty, nebo já?“ vyzvídala Jana.
„Mně je to jedno, klidně můžeš začít,“ navrhla Kristýna.
„Fajn, tak já začnu.“
„Ale ne beze mě!“ volala Lenka z kuchyně.
„Tak si pospěš,“ popoháněla ji netrpělivě Kristýna.
„Vždyť už jdu.“

Jakmile Lenka odložila mísu na stůl a usadila se v křesle, pustila se Jana do vyprávění.
„Když se to tak vezme, tak já o to přišla pár měsíců po tobě. Tehdy jsem chodila s Honzou, on byl tenkrát taky panic, tak to bylo poprvé pro nás oba. To už jsme byli spolu asi čtyři měsíce a já pořád odolávala, nějak jsem se necítila připravená. No a pak se mi povedlo nachytat tady Lenku při masturbaci.“
„Mě?“ zeptala se udiveně Lenka.
„Jo, zapomněla si zavřít dveře od pokoje. A když jsem šla okolo a uslyšela tvoje hekání, opatrně jsem nakoukla dovnitř a uviděla, jak si do sebe zasouváš nového uměláka. Vedle tebe se na zemi ještě válel obal, vypadalo to, že sis vybrala pěkného macka. Při pohledu na tebe jsem okamžitě zvlhla a zatoužila cítit v sobě něco takového. Ještě ten den jsem napsala Honzovi a hned za dva dny se to stalo. Bylo to u něj doma. Docela ráda na to vzpomínám, i když to bylo takové neohrabané. Ani jeden z nás pořádně nevěděl, co dělat. On se tenkrát udělal už při pouhém nasazování šprcky. Ještě, že jsou v krabičce tři. Ty ostatní dva už jsme použili tak, jak se má. Při prvním pokusu mě sice odpanil, ale já se neudělala. Podruhé už to bylo lepší, to už jsem se udělala taky. Ale oba jsme si to užili.“
„Tos to neměla špatný,“ komentovala to Lenka.
„A co ty? Jaké to bylo s Tomášem?“ ptala se Lenka Kristýny.
„Nádherný, úžasný, jinak bych to ani nechtěla,“ řekla Týnka.
„No tak už nás nenapínej,“ škemraly obě sestry.
„No dobře,“ řekla Kristýna a pustila se do vyprávění.

„Tak tohle ti fakt závidím. Teda ne tu bolest, ale to, jak jste to spolu zvládli,“ trochu smutně uznala Lenka.
„Tak co teď?“ chtěla vědět Jana.
„Já nevím, nic mě nenapadá, ale to Kristýnino vyprávění mě pořádně vzrušilo,“ přiznala se Lenka.
„Tak to nejsi sama,“ přidala se Jana.
Kristýnka nic neříkala, byla stále ponořená do svých vzpomínek.
„Sakra, já mám takovou chuť na sex,“ svěřila se Lenka.
„Z toho si nic nedělej, já bych si taky dala říct.“
„Tak já skočím nahoru a něco nám přinesu.“
„Fajn. Třeba se Týnka přidá.“
„Uvidíme.“
„Tak běž, ať už si zpátky.“

Mohlo by vás zajímat  Rodinné vztahy 04 - Jak to bude dál?

Než se Lenka stačila vrátit s náručí plnou hraček, v obýváku se ozývalo dvojhlasné vzdychání. Kristýna i Jana se uspokojovaly, každá sama. Ukájely svou potřebu, aniž by si všímaly, co se děje kolem nich. Lenka rychle odložila náklad na stůl a znovu odběhla. Během minutky se vrátila s foťákem a začala rychle pořizovat obrazovou dokumentaci. Když měla dost fotek, vybrala z hromádky šidítek dva kousky a každý z nich podala jedné sestřičce. Ty byly tak zaujaté sebeukájením, že po nich ochotně a bez přemýšlení sáhly. Okamžitě je zasunuly do svých nenasytných dírek. Lenka nelenila a znovu sáhla po odloženém foťáku. Zanedlouho se jedna po druhé odporoučely do slastných výšin.

„To je od vás milé, že jste na mě počkaly,“ konstatovala Lenka, když se obě dvě vzpamatovaly.
„Promiň, já to už nemohla vydržet,“ omlouvala se Jana.
„Já za to nemůžu, když mě ty vzpomínky nějak přemohly,“ kála se i Kristýna.
„To je sice pěkné, ale co mám teď dělat já? To se tu mám před váma sama předvádět?“ zoufala si Lenka.
„Tak víš co? Pustíme nějakou hudbu a uvidíme,“ navrhla Jana.
Jana se natáhla po dálkovém ovladači a pustila nějaké romantické instrumentálky. Zvedla se a popošla směrem k Lence. Odhrnula jí vlasy z čela a prsty přejela po uchu, přes krk a paži, až ji nakonec vzala něžně za ruku. Otočila ji dlaní nahoru a pozvedla si ji k ústům. Políbila ji do dlaně a Lenka tiše zavzdychala. Druhou rukou chytila Lenku za zadek a přitiskla k sobě. Překvapená Lenka pootevřela své rty. Jana toho využila a hladově se k nim přisála a její jazýček pronikl do Lenčiných úst a zkoumal tam každé zákoutí. Lenka jí ochotně vycházela vstříc.

Kristýna to jen tiše a bez hnutí pozorovala. Pak si všimla foťáku odloženého na stolku. Sáhla po něm a začala dokumentovat hrátky, které se před ní odehrávaly. To už Lenka seděla v křesle a Jana před ní klečela. Pohrávala si s Lenčiným poprsím, které vždycky obdivovala a záviděla jí ho. Potěžkávala prsy a hrála si s bradavkami. Sála je a okusovala. Lenka hlasitě vzdychala a vískala ve vlasech svou sestru. Jana sáhla po hračce, kterou měla před chvílí v sobě, a bez váhání ji zarazila do Lenčiných útrob. Zapnula vibrátor na nejvyšší výkon a tvrdě protahovala promáčenou kundičku.
Lenka se celá chvěla. Nohy měla roztažené a zvednuté do výše. Špičky se jí třásly a škubaly sebou. Byla jen pár okamžiků od svého vyvrcholení. Jana zasunula robertka až nadoraz a zakroužila s ním. Aby ještě přidala na sestřině uspokojení, přisála se ke knoflíčku rozkoše, který hrdě čněl mezi lapličkami. To už bylo nad její síly. Vzrušení ji zcela pohltilo a ovládlo. Házela sebou tak, že málem spadla z křesla, křičela a hekala a pak najednou bylo ticho. Jen hlasité oddechování. Jana vypnula vibrátor a vytáhla ho ven. Roztažená, ale uspokojená prcina, se pomalu vracela k normálu.
„Tys ji pěkně odrovnala,“ konstatovala Kristýna.
„No jo, co s ní jinýho, když byla tak nadržená.“
„To je fakt. Myslíš, že jí to stačilo?“
„Pochybuju. Tu hned tak něco neukojí.“
„To jsem si všimla.“
„Ale to, cos jí tam vytvořila, je fakt pěkný. Moc se mi to líbí.“
„Díky.“
„Uděláš mi taky něco takového?“ žadonila Jana.
„Ráda, ale z toho tvého déčka to půjde těžko.“
„To je mi jasné. Tak mi to vezmi dohola a do příště to nechám dorůst.“
„Tak to dones věci,“ vyzvala ji Kristýna.
Jana se zvedla a šla pro holení.
„Jo a ještě vezmi něco k pití,“ volala za ní.

Jana se vrátila s pitím i tím ostatním a Kristýna se pustila do práce. Když byla u konce, Lenka se začala probírat z transu.
„No teda, další holátko,“ ozvala se.
„Když chtěla vytvořit něco místo toho déčka, tak je potřeba to vzít úplně a pak nechat dorůst,“ obhajovala to Kristýna.
„No jo, už mlčím. Jen by mě zajímalo, jestli by někdo mezi vašimi pičkami poznal rozdíl.
Tak to zkusíme. Podej foťák. My si je vyfotíme a ty budeš moct hádat,“ navrhla Jana.
„Fajn, tak já si odskočím a vy to zatím nafoťte.“

„Tak co? Máte to?“ ptala se Lenka, když byla zpátky.
„Jo, tady to máš,“ řekla Jana a podala jí foťák.
Lenka si chvíli prohlížela fotky, přepínala mezi nimi a občas sjela pohledem mezi nožky svých sestřiček.
„Tahle je tvoje,“ řekla Janě a ukázala jí fotku.
„A tahle tvoje,“ otočila se ke Kristýně.
Holky se na sebe podívaly a pak přikývly.
„Máš pravdu,“ souhlasila Jana, „ale to nemá cenu, tys to porovnávala s originálem.“
„Chtělo by to najít někoho objektivního,“ potvrdila Kristýna.
„A co třeba Tomáš?“ navrhla Lenka.
„Ten asi nebude moc objektivní,“ oponovala Jana.
„Ale zkusit to můžem. Teda jestli nejste proti.“
Kristýna se napila a pak souhlasila. Došla pro svůj telefon a vyfotila na něj lasturky svých sestřiček. Pak ho podala Janě, aby vyfotila i tu její. Odeslala přes Viber tři fotky a všechny napjatě čekaly na mou odpověď.

Já v tu dobu seděl doma u počítače, když mi třikrát po sobě zazvonil telefon. Nechápavě jsem zíral na tři fotky nadržených kundiček, dvě hladce vyholené a poslední s ornamentem. Kochal jsem se, ale netušil jsem, co s tím.
Pro jistotu jsem odepsal:
Ahoj. Jsou to pěkné fotečky, je vidět, že si víkend pěkně užíváte. Škoda, že u toho nejsem. Jen nějak nevím, co s tím. 
Po pár minutách přišla odpověď:
Měl bys nás rozsoudit. Zkus uhodnout, která fotka je čí. 
A co za to, když uhodnu?  zeptal jsem se.
Znovu jsem otevřel obdržené fotky a snažil se identifikovat jednotlivé lasturky. Jedinou jistotu jsem měl v tom, že Kristýnka byla vyholená. Ale to stále znamenalo, že tu jsou dvě možnosti. Jakou kundičku má Jana jsem vůbec netušil, Lenčinu jsem sice viděl, i si s ní hrál, ale která by to mohla být? Stáhl jsem si fotky do počítače, abych se na to mohl lépe soustředit a nezkoumal detaily na malém displeji telefonu. Otevřel jsem si všechny tři fotky vedle sebe, abych je mohl lépe porovnávat. Těkal jsem očima z jedné fotky na druhou a zpátky a snažil se rozluštit, která patří které. Ta s tím ornamentem byla trošku macatější a taková trochu rozevřená, jako by před chvílí měla něco v sobě. A byla mi i trochu povědomá. Chvíli jsem přemýšlel a došel jsem k závěru, že ta bude asi Lenky. Pak jsem dostal spásný nápad, našel jsem fotky Lenky, které mi dřív poslala, a zkusil to porovnat. Sláva, první úspěch. Už zbývalo jen zjistit, která je Týnčina, a která patří Janě. Stačilo jen pár okamžiků a i tu Kristýnčinu jsem byl schopný identifikovat. Natáhl jsem se pro telefon a chystal se holkám odepsat, když v tom jsem si všiml, že tam mám nepřečtenou zprávu.
Probraly jsme to s holkama a odměnou ti bude další fotodokumentace. Jestli budeš chtít něco víc, tak to si pak domluvíme spolu. 

Zpráva přišla z Kristýnina mobilu, ale kdo ji psal, jsem netušil. Nechtělo se mi to řešit, tak jsem raději sesmolil odpověď.
Rozluštil jsem tu záhadu, doufám, že správně. Odměna je docela lákavá. Takže ta s tím ornamentem, to je Lenka. A ty dvě vyholené jsou: Jana a Kristýna, v pořadí v jakém jste to poslaly.  Netrpělivě jsem čekal na odpověď a doufal, že to bude správně.
Uhodls to. Jen nám není jasné, jak si to poznal. Ale odměna tě nemine. Jo a Lenka se ještě ptá, jak se ti líbí její nový sestřih. 
Líbí a moc, je to pěkné. To, jak jsem to poznal, je mé tajemství, to se neprozrazuje. 
Potěšený dobrou zprávou, jsem se vrátil zpátky k počítači.

„Nevíte holky, jak to mohl poznat?“ zajímala se Jana.
„No, to máš jednoduchý,“ řekla Lenka, „Bylo by divný, kdyby nepoznal tady Kristýnu.“
„To chápu, ale jak poznal nás dvě?“
„Tak ono rozlišit vás dvě už není tak složitý,“ vložila se do toho Kristýna, „Navíc, Lenku už měl tu možnost poznat.“
„Aha, ale i tak je dobrej, že to poznal.“

Sestřičky chvíli mlčky seděly a popíjely. Jen Lenka pořád nějak nervózně poposedávala.
„Co je s tebou?“ ptala se Kristýna.
„Co by s ní bylo, je nadržená jako stepní koza, vždyť se na ní podívej,“ odpověděla Jana.
„No a co?“ utrhla se na ně Lenka, „Tak mi to nezáviďte.“
„My ti to nezávidíme. My si můžeme zašukat, kdy chceme, na rozdíl od tebe,“ rýpla si Jana.
„Tak ti teda pěkně děkuju.“
„Nemáš zač.“
„To máš pravdu, to nemám. Místo, abys mi pomohla, tak do mě rýpeš a děláš si ze mě srandu.“
„Tak promiň,“ snažila se to vyžehlit Jana.
Přisedla si blíž, objala Lenku a nenápadně ji hladila po ruce i po noze.
„Nech toho, kdo to má vydržet?“
„Fajn, jak chceš,“ řekla Jana a dala ruce pryč, „Když nechceš, tak já s tím přestanu.“
„To zas ne,“ obrátila Lenka a položila si Janinu ruku na své ňadro.
„No vidíš, pak že nechceš,“ smála se Jana.
„Když já bych chtěla mít něco pořádnýho v sobě,“ posteskla si Lenka a sjela pohledem na velkého připínáka, položeného na stole mezi ostatními šidítky.
„Snad bys nechtěla, abych tě ošukala já?“ podivovala se Jana.
Kristýna jen tiše seděla a sledovala, co se před ní odehrává. Nenápadně si při tom sklouzla rukou do klína a sama se lehce dráždila.
„Neříkej, že tebe nikdy nenapadlo, jaký to asi je být klukem,“ zkusila to Lenka.
„Napadlo, ale dospěla jsem k závěru, že holky to mají lepší.“
„A proč myslíš?“ skočila jim do toho Kristýna.
Obě se na ni podívaly a Jana spustila:
„To máš jednoduchý. My můžeme kdykoli, když máme náladu a chuť. Klukům se musí postavit.“
„Ale my zas musíme být vlhké,“ oponovala Kristýna.
„Stačí lubrikant,“ řekla Lenka.
„Přesně. My můžeme kolikrát za sebou chceme, ale klukům to obvykle po druhém, třetím čísle moc nejde. Teda, podle toho, co jsem poznala. Těch poloh, co můžeme vystřídat a je to pro nás pokaždé trochu jiné, klukům jen trčí dopředu a jestli nám to tam šoupnou zepředu nebo zezadu nebude pro ně, na rozdíl od nás, asi tak velký rozdíl. Snad jen v tom, co vidí. A těch trapasů, když jim stojí v nevhodnou chvíli, to na nás to vidět není, když zvlhneme. Nám maximálně stojí bradavky, ale to není nic, co by podprsenka s vycpávkama nezakryla,“ pokračovala Jana.
„No a těch hraček, co je pro nás,“ zasnila se Lenka, „spousta tvarů, velikostí a materiálů. Pro kluky toho tolik není.“
„Jo a některým z nás stačí hluboký výstřih a krátká sukně a dostanou od chlapů cokoli, viď Leni.“
„No a některým ani to nepomůže. Pak jsou tací, že když holka nemá prsa a zadek, tak je nezajímá.“
„Ale zase na druhou stranu jim nehrozí těhotenství, netrápí je menstruace. Nehrozí jim znásilnění,“ zkoušela to Kristýna.
„No jo, to máš sice pravdu, ale i přes to všechno, se máme jako holky líp. Já bych rozhodně neměnila,“ uzavřela to Jana.
„Já taky ne, jen už mi to prosím udělej,“ žadonila Lenka.
Jana se na ni podívala a zeptala se:
„A co z toho budu mít já?“
„Já ti to pak oplatím,“ snažila se ji přesvědčit Lenka.
„No já nevím.“
„Tak si vezmi kuličky, to by s tebou mohlo něco udělat,“ navrhla Kristýna.
„No tak dobře,“ souhlasila Jana.

Zvedla se, zavedla si kuličky a začala se soukat do postroje s připínákem. To už Lenka klečela na křesla a vystrkovala zadek.
„No tak už dělej,“ popoháněla ji.
„Nech toho, nebo nic nebude,“ rozčilovala se Jana.
Kristýna se zvedla a sáhla pro foťák.
Jana si konečně navlékla uměláka, potřela ho gelem a přistoupila k Lence. Ta už se celá chvěla nedočkavostí. Na jeden zásun se zmocnila těla své sestry, zatímco Týnka všechno pečlivě natáčela.
„Aaahhhh,“ zavzdychala Lenka.
Jana začala pomalu přirážet.
Léňa jí vycházela vstříc a neustále ji povzbuzovala:
„Víc, přitlač…joooohhhhh…, ještě…tvrději…“
Janča se snažila plnit prosby své sestry a rázně plenila její svatyňku.
„To je onoooo…aahhh…“
To už i Jana díky kuličkám trochu vzdychala. Kristýnu zaujal Lenčin vystrčený zadek. Sáhla na stolek a podala Janě nagelovaný vibrátor. Ta se na ni nechápavě podívala, ale ještě než se stihla na něco zeptat, Týnka jí naznačila, aby byla zticha. Sama také nic neřekla a jen kývla směrem k vystrčenému zadku. Jana pochopila, na chvilku přestala s przněním své sestry a připravila se k dvojitému průniku. Už už se Lenka chtěla ozvat, když v tom do ní pronikly dvě šidítka na jednou.
„A co to…aaahhhh.“
Na víc se nezmohla. Tělem jí procházely vlny uspokojení přesně v rytmu sestřiných přírazů.
„Už dooost…ooohhh…neeechhh tohooo…ooohhh…,“ žadonila vyčerpaná Lenka a snažila se Janu odstrčit.

Ta však nemínila přestat a hodlala svou drahou nadrženou sestřičku totálně odrovnat. Lenka už neměla sílu ani vzdychat a jen útrpně klečela. Další a další orgasmus jí zmítal vyčerpaným tělem. Už jen sípala.
„Tak už ji nech, už má dost,“ snažila se to zastavit Kristýna.
„Myslíš?“ zeptala se Jana.
„Určitě, ta se do rána neprobere,“ ujistila ji Týnka.
„Tak fajn,“ souhlasila Jana nakonec.
Naposledy přirazila a způsobila Lence další vyvrcholení. Vytáhla obě hračky z Lenčiných dírek. Kristýna rychle zaujala její místo a cvakala jednu fotku za druhou, pěkně zblízka pozorovala roztažené díry, které už neměly ani snahu se uzavřít.

Zobrazit za celou dobu
Zobrazit za celou dobu
552
Zobrazit dnešní
Zobrazit dnešní
2
Navigace v seriálu<< Kristýnka 26 – Dámská jízda I.Kristýnka 28 – Dámská jízda III. >>

Komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na