Toto je 26 díl z 50 v seriálu Kristýnka

Po tak náročném víkendu jsem se nějakou dobu dával dohromady. Naštěstí jsem měl dost práce a ani Kristýna neměla čas na schůzku. Ani Lenka se celé pondělí neozvala. Nechal jsem to být a snažil se relaxovat. Alespoň jsme si s Kristýnkou psali.

V úterý večer mi to už nedalo a ozval jsem se Lence, zajímalo mě, jak na proběhlý víkend vzpomíná.
Otevřel jsem email a napsal:
Ahoj Leni. Jak se máš? Čekal jsem, že se ozveš, že tě bude zajímat, jak probíhal zbytek neděle. A ty nic. 
Nečekal jsem na odpověď, a jelikož se mi nechtělo sedět u počítače, tak jsem si vzal knížku. Začetl jsem se a přestal vnímat čas.

Od knížky jsem se odtrhl až po nějakých sto stránkách, když jsem dostal žízeň. Došel jsem se napít a vzpomněl si na Lenku. Než jsem se vrátil ke knížce, podíval jsem se na email.
Lenka přeci odepsala:
Ahoj. Mám se docela dobře, i když dost nadrženě. Pořád nemůžu dostat z hlavy ten náš víkend. A jak tedy u vás probíhal zbytek neděle? A nevynechej žádný detail. 
Poslechl jsem a všechno jí dopodrobna vylíčil. Nejspíš seděla u počítače a čekala, až odepíši, protože během pár minut jsem od ní dostal další zprávu.
To jste si to pěkně užili. Takže nakonec vám ten postelový víkend přeci jen vyšel. Jen škoda, že jsem tam nebyla také. Kdybys tak věděl, jak mě to tvoje vyprávění vzrušilo. Musela jsem si to hned dvakrát sama udělat. Moc ráda bych si to zopakovala, ale tentokrát už se vším všudy. Myslíš, že by Kristýna nebyla proti?
Bez nějakého otálení jsem jí obratem odpověděl. 
To je pěkné. To bych rád viděl. Ale těší mě, že tě i pouhé vyprávění tak pěkně vzrušilo. Já bych proti opakování nebyl. Nevím, jak Kristýna. Sice něco v tom směru naznačovala, ale myslím, že to nebude tak jednoduché. Nechci na ni v tomhle směru nijak tlačit. Ale třeba bys to mohla zkusit ty. 

Seděl jsem u počítače a čekal na odpověď. Myslel jsem na Lenku a představoval si, jak si to sama dělá. Použila hračky nebo jen prsty? Byla u toho nahá nebo si sundala jen to nejnutnější? Nebo si snad jen zajela rukou do kalhotek a rychle zapracovala na svém vyvrcholení? Budu se jí muset zeptat. Na mysl mi vytanulo i to, jaké by to asi bylo ve třech. Bylo to mé tajné přání. Jen jsem neměl nikdy příležitost to uskutečnit. A teď, když byla příležitost, jsem nějak neměl odvahu se zeptat.

Konečně přišla odpověď od Lenky:
Tak třeba příště u toho budeš. Navrhla bych jí to, jen nevím jak. Nemáš nějaký nápad? 
Chvíli jsem jen tak seděl a přemýšlel, jak by se to dalo navléknout. Bylo mi jasné, že se na to musí pomalu, aby se Kristýna nevyděsila. Pak mi to najednou došlo. Proč nezopakovat to, čemu se tolik nebránila.
Mám nápad, jen nevím, nakolik je proveditelný. Možná by stálo za to, začít tím, čemu se vůbec nebránila, zkusit ji nějak navnadit.

Co tím myslíš? Musíš být konkrétnější, mně to dneska nějak nemyslí. V hlavě mám jen sex a nic jiného :-D.

To, že máš v hlavě jen sex, není nic nového. Podle toho, jak tě znám, tak je to asi normální stav. Pokud si dobře vzpomínám, tak se vůbec nebránila tomu, když si ji ochutnávala. Takže co to takhle zkusit znovu. Třeba bys ji mohla na víkend vytáhnout na chatu. Možná bys do toho mohla zapojit i Janu, když Kristýna litovala toho, že jste ji nikdy nepozvaly a nezapojily do společných hrátek. Udělat si takovou dámskou jízdu. Trocha alkoholu a třeba podlehne znovu.

Tss, co si to o mně myslíš? No, nebudu zapírat, máš samozřejmě pravdu. Ale to vůbec není špatný nápad. Zkusím to nějak naplánovat a uvidíme, jestli to vyjde. Netuším, jestli má Jana čas, ale za zeptání nic nedám. Rozhodně děkuju za inspiraci. Za to by sis zasloužil nějakou odměnu. 

Neboj, myslím si o tobě jenom to nejlepší. Pěkná a pořádně nadržená :-D. Jen by mě zajímalo, jak moc dobře to opravdu umíš. Ale třeba to brzy poznám. Nemáš zač. Když to poslouží dobré věci, tak rád pomůžu. A jakou odměnu myslíš? Jen doufám, že budeš o té dámské jízdě dopodrobna referovat, tedy pokud se to uskuteční. 

A co třeba odměna, kterou máš v příloze? Určitě ti to pak povyprávím, třeba se mi povede pořídit i nějaký obrazový záznam. Zatím se měj pěkně a drž mi palce, ať to vyjde. 

Koukl jsem do přílohy a objevil několik fotek, samozřejmě pěkně nemravných, které mě rozhodně nenechaly v klidu. Díval jsem se na roztaženou kundičku pohlcující pěkný umělý kousek. Kdybych mohl, rozhodně bych tu neživou hračku nahradil svým tvrdolínem. Takhle jsme si museli pomoct každý sám.

Ani jsem se nestihl pořádně vynadívat a už mi od Lenky přišel další email.
Tak s Janou je to domluvený. Byla úplně nadšená. Psala, že David bude stejně od čtvrtka někde v trapu a ona by byla sama doma. A také prý už jsme si dlouho nic neužily. Takže teď musím ještě zpracovat Kristýnu a bude to. Uděláme si pořádnou dámskou jízdu.  Sotva jsem to dočetl, tak mi zvonil telefon.
„Ahoj zlato,“ pozdravil jsem, když jsem zjistil, že volá Týnka.
„Ahoj miláčku,“ odpověděla mi na pozdrav a hned pokračovala, „nevadilo by ti, kdybych o víkendu jela na chatu?“
Na chvilku jsem se odmlčel, nemohl jsem přeci nadšeně souhlasit. Musel jsem si dávat pozor, abych to náhodou neprofláknul.
„No…,“ začal jsem, „a nemohl bych s tebou?“
„To asi nepůjde, holky si chtěj udělat dámskou jízdu.“
„Jo aha, to je pak něco jinýho.“
„No právě. Navíc, víš přece, jak Lenka vyváděla tenhle víkend, tak bychom na ní s Janou daly pozor.“
„Jo, v pohodě. Já to chápu.“
„To jsem ráda.“
„Když je to takhle, tak klidně jeď a pěkně si to užijte. Přeci ti v tom nebudu bránit. Vždyť si to spolu užijeme jindy. Když tě teď Lenka potřebuje, tak jí musíš vyhovět, je to ségra.
Moc děkuju. Já ti to vynahradím, slibuju.“
„Tak dobře, když mi to vynahradíš, tak jeď. Jen doufám, že mi alespoň budeš vyprávět, co se tam všechno bude dít. Už se na to moooc těším.“
„Tak fajn. A neboj, já ti povyprávím. Jdu hned Lence napsat, zatím se měj. Miluju tě.“
„Já tebe taky. Pa.“

Během chvilky přišla nadšená odpověď od Lenky.
Tak je to vyřízený. Trošku jsem jí zahrála na city, že je mi smutno, že ji potřebuju, a tak podobně. Takže na víkend si s ní nic neplánuj. 

Já vím, Kristýna mi volala a ptala se, jestli může jet. Tak si to pěkně užijte, jen škoda, že u toho nebudu. Chtěl jsem jet s ní, ale nebylo mi to dovoleno. 

Však se neboj, já tě budu o všem informovat. 

Z pozdějšího Lenčina a Kristýnčina vyprávění aneb, co se odehrávalo o víkendu.

Kristýna dorazila na chatu až v sobotu před polednem. Jana s Lenkou už tam byly.
„To je dost, že jsi tady,“ ozvala se Lenka od bazénu, když uslyšela bouchnutí vstupních dveří, „už jsme se bály, že nedorazíš.“
„Ahoj,“ odpověděla jim, „to víš, cesta byla hrozná, velkej provoz a to horko k tomu. Jsme celá mokrá, zpocená.“
„Ahoj,“ pozdravila i Jana, „tak zahoď všechny věci, vezmi si plavky a prázdnou skleničku a pojď za náma.“
„Rozkaz, už tam jdu,“ volala na ně se smíchem.
Pak už jen bylo slyšet bouchnutí tašky, vrznutí zipu, šustění oblečení a nakonec i cinkání skla.

„Tak už jsem tady. Co tu máte dobrého?“ ptala se Kristýna sotva vstoupila na terasu.
„Co by, máme tady udělanou bowli, tak si dej, ať můžeme rozjet tu naši dámskou jízdu,“ povzbuzovala ji Lenka.
S plnou skleničkou se Kristýna rozvalila v přichystaném lehátku.
Napila se a řekla:
„Hmm, dobře jste to namíchaly. Takhle nám bude brzy veselo.“
„Nám už je,“ prohlásila Lenka vesele a zatřásla prázdnou sklenkou.
„Chceš dolít?“ nabídla se Jana.
„Asi jo. Přeci tu nebudu jen tak na suchu,“ podala Janě skleničku a pousmála se nad tím dvojsmyslem.
Jana se toho hned chopila, jak té skleničky, tak i toho dvojsmyslu:
„Ty, která jsi neustále nadržená, ty někdy sedíš na suchu?“
„No…, občas se to stane,“ odpověděla Lenka.
„Jo, ale moc často to není, viď?“ přisadila si Kristýna.
„No to ne,“ souhlasila Lenka, „zvlášť teď.“
„Jak to myslíš?“ vyzvídala Jana.
„To víš, co jsme se s Petrem rozešli, tak mě nemá kdo obšťastňovat. No a pak ty vzpomínky na minulý víkend…“
V tom po ní Kristýna hodila vražedný pohled.
„Co, co? Něco mi uniklo?“ ozvala se Jana.
„Nic, jen sestřička se nám nějak rozjela,“ snažila se to nějak zamluvit Lenka.
„Myslíš ten pátek v klubu, viď?“ skočila jí do toho Kristýna.
Lenka ztichla a tvářila se zaraženě, nechtěla, aby se o tom pátku někdo dozvěděl. Stejně tak, jako se Kristýna netoužila dělit o své zážitky s další osobou.
„V jakém klubu? Co se stalo?“ snažila se něco dozvědět Jana.
„To jste teda ségry, když mi nic neřeknete. Vy jste si o víkendu někde užívaly a mně o tom nechcete ani vyprávět,“ pokračovala Jana, když obě sestry mlčely, „no nic, tak si to nechte pro sebe, já se jdu smočit do bazénu.“
„Aspoň víš, jaký to je. Mě jste do svých hrátek taky nikdy nepřizvaly,“ vpálila jí Kristýna.
„Počkej na nás, my jdem s tebou!“ volala Lenka a kývla na Kristýnu.
V rychlosti do sebe naklopily skleničky s pitím a vyběhly za Janou, která už opatrně lezla do bazénu. Lenka s Kristýnou na sebe mrkly a skočily do bazénu.
„Aaaa, vy jste blbý!“ vykřikla Jana, když chladná voda zmáčela její tělo vyhřáté od sluníčka.
Horní díl Lenčiných plavek nevydržel nápor vody, vyhrnul se a tím osvobodil její vnady. Lenka ani na okamžik nezaváhala, přetáhla si plavky přes hlavu a odhodila je směrem k lehátkům. Kristýnka s Janou se na ni nevěřícně podívaly.
„No co? Aspoň budu pořádně opálená a nebudu mít žádný proužky. Navíc tu krom vás nikdo není, tak co.“
„To je fakt, já do toho jdu taky,“ řekla Kristýna.
To už i její horní díl plavek letěl vzduchem.
„Když už, tak pořádně,“ zavelela Jana a během několika okamžiků byly na okraji bazénu oba díly Janiných plavek.
Lenka se zadívala pod vodu do sestřina rozkroku.
„Ty máš nový sestřih, viď? Co to je?“ ptala se Lenka.
„Mám, chtěla jsem Davidovi udělat radost.“
„A co tam máš?“ připlavala blíž i Kristýna.
Jana se vyhoupla na břeh a roztáhla nohy.
„Tak se podívej sama,“ vyzvala ji Jana.
„Můžu si sáhnout?“ ptala se Lenka, a aniž by čekala na odpověď, už prsty objížděla vyholený tvar.
„Pěkné Déčko. A jaký to mělo úspěch?“ vyzvídala Kristýna.
„Docela jo, potěšilo ho,“ odpověděla Jana se smíchem a hned pokračovala, „prošukali jsme celou noc.“
„Tak to je dobrý, kéž bych si také tak užila,“ zalitovala Lenka.
„A jak jste na tom vy dvě?“ okamžitě obrátila Jana.
„No…já…,“ začala rozpačitě Lenka.
„Tak se ukažte,“ vyzvala je Jana.
„No já teď nijak, postupně zarůstám,“ konstatovala smutně Lenka.
Vyhoupla se na břeh vedle Jany, stáhla si kalhotky a ukázala svou nestříhanou kočičku.
„Se nediv, že nikoho nemáš. Kdo by taky chtěl sázet do takhle zarostlého záhonku,“ rýpla si Jana, když uviděla ten prales.
„A co ty?“ otočila se Jana na Kristýnu.
„Já? Stejně jako poslední dobou, hladce vyholená,“ přidala se Kristýna.
„No tak, ukaž se. Přece by ses před námi nestyděla,“ snažila se ji přesvědčit Jana.
„Tak dobře,“ svolila na konec Týnka a sedla si nahá z druhé strany vedle Jany.
Jana se naklonila nad Kristýnu a začala pohledem zkoumat její hladkou broskvičku. Už jen ten dlouhý pohled Týnku vzrušil. Její lapličky se lehce rozevřely a orosily. Jana se ještě víc přiblížila a zhluboka nasála sestřinu vůni. Lenka, která pozorovala, k čemu se schyluje, roztáhla nohy a prsty si projela zarostlou štěrbinku. Ještě než Jana stihla cokoli udělat, Kristýna stydlivě přitiskla nohy k sobě.
„Ty mě nenecháš ani ochutnat?“ povzdechla si Jana.
Kristýna jen zavrtěla hlavou.
„Já už ji ochutnala,“ vložila se do toho Lenka.
„A jaká byla?“ zeptala se Jana Lenky, jako by tam Kristýna vůbec nebyla.
„No já ji v sobotu ochutnala, když ji Tomáš naplnil.“
„Cože?“ podivila se Jana.
„Pěkně jsem ji očistila,“ chlubila se Lenka.
„A kdo ti chutnal víc? Naše sestřička, nebo její přítel?“
„Když já vlastně ani nevím, já to měla jenom smíchaný. Ale chutnalo mi to. Rozhodně bych si to ráda vychutnala každé zvlášť.“
„Tak už dost,“ snažila se hovor ukončit Kristýna a sklouzla zpět do vody.
„Klidně si plav, my si tady budeme ještě povídat,“ řekla Jana.
Kristýna se naštvaně otočila, potopila se a odplavala od nich co nejdál. Než se potopila, zaslechla jen, jak ty dvě spolu probírají další podrobnosti. Když se vynořila na druhé straně, sestřičky plavaly k ní.

Mohlo by vás zajímat  Kristýnka 37 – Dovolená začíná

Po troše plavání a blbnutí vylezly všechny tři z vody a usadily se na lehátkách. Jana se podívala na prázdnou skleničku ve své ruce a na prázdnou mísu na stole.
„Dáte si ještě?“ zeptala se.
„Já jo,“ ozvala se Lenka.
„Já taky, mám nějakou žízeň,“ přidala se Kristýna.
Jana se tedy zvedla a zamířila do kuchyně připravit další dávku alkoholu.

„Tos nemusela,“ ozvala se Kristýna, když byla Jana z doslechu.
„A co myslíš?“ odpověděla Lenka.
„Co asi. Takhle tady vykládat, jak si mě lízala.“
„Jo tohle. Tobě se to snad nelíbilo?“
„Ale asi jo. Moc si z toho nepamatuju.“
„Takže bys to chtěla zkusit znovu?“ kula železo Lenka.
„Já nevím. A i kdyby jo, tak o tom Jana nemusí vědět,“ čertila se Kristýna.
„No tak promiň, netušila jsem, že je to tajemství.“
„Tajemství to není, ale nemusí to každý vědět.“
„Ale třeba by se Jana přidala. Ta to má moc ráda.“
„O čem nemusím vědět? A co mám ráda?“ hlásila se Jana na cestě z kuchyně, „je vám nějak špatně rozumět, když si tam spolu tak šuškáte.“
„Ale nic, jen jsem říkala, jak máš ráda naše společné hrátky,“ volala na ni Lenka.
„Jo tohle, to jo, to máš pravdu. Nikdo mě neumí vylízat jako ty. Ani Davidovi to tak nejde.“
„A co takhle, kdyby sis dala na oplátku ty mě?“
„No to nevím. Lízat chlupy se mi fakt nechce. Být to pěkně střižený anglický trávník, tak nepohrdnu, ale na tohle roští nemám chuť,“ řekla Jana, která už stála s plnou mísou bowle mezi dveřmi na terasu.
„Tak s tím něco uděláme? Nějaké náčiní na údržbu se tady určitě najde,“ snažila se Lenka.
„Najde, ale ty ani já nejsme ve stavu, kdybychom to bezpečně zvládly,“ řekla Jana, když vratkým krokem mířila ke stolku, aby odložila mísu.
Obě holky stočily pohled na Kristýnu.
„Co je?“ ozvala se.
„Sobota,“ řekla trochu dotčeně Lenka.
„To vím taky. Já myslela, co chcete.“
„Nooo…, pokud vím, ty jsi ještě docela střízlivá. Myslíš, že bys to zvládla? Myslím ten sestřih.“
„Nevím, u sebe to zvládám. Taky záleží, co bys tam chtěla.“
„To právě nevím.“
„Já bych navrhovala takovou pěknou šipku,“ vložila se do toho se smíchem Jana.
„Šipku?“ podivovala se Lenka.
„No jasně, to aby všichni věděli, kam mají zamířit,“ zdůvodňovala Jana svůj nápad a všechny tři se rozesmály.
„Naleješ mi taky?“ zeptala se Kristýna, když viděla Janu s plnou skleničkou.
„A mně taky,“ hlásila se hned Lenka.
„Jen kdyby byl někdo, koho by ta šipka nasměrovala,“ povzdechla si Lenka.
„Tak tam chceš něco jiného?“ ptala se Kristýna.
„To jo, jen mě nic nenapadá, ale určitě to nechci úplně dohola. Připadala bych si jak malá holčička.“
„Nějaký proužek, nebo snad tvar? Čtverec, kosočtverec, srdce…,“ nabízela Kristýna.
„Srdce ne, to by vypadalo, že mám srdce na píču,“ zamítla ihned poslední návrh Lenka.
„A kosočtverec asi taky ne, co? To by byla píča na píču,“ rozesmála se nalitá Jana.
„Píča na píču? To mi děláš návrhy?“ chytla se hned nadržená Lenka.
„Hmmm, dvě pičky, třeba by sis o to víc užila,“ kontrovala Kristýna.
„Kéž by…,“ posteskla si Lenka.
„Počkej, já už vím,“ vložila se jim do rozhovoru Kristýna.
„Co tě napadlo?“ vyhrkly obě sestry najednou.
„Však uvidíte. Teda jestli mi Lenka nechá volnou ruku,“ napínala je.
„Ale nebude to úplně dohola, že ne. A žádné srdce, ani kosočtverec,“ ujišťovala se Lenka.
„Neboj, nebude. Napadlo mě něco trochu jiného. Snad se mi to povede.“
„Tak v tom případě klidně můžeš.“
„Chceš s tím pomoct?“ nabízela se Jana.
„Zatím ne,“ odmítla ji Kristýna, „já si když tak řeknu. Jen si skočím pro potřebné věci.“

Než se stihla vrátit, Jana s Lenkou si nalévaly další skleničku.
„Hele, dejte mi taky. Přece tady nebudu na suchu.“
„Jen abys pak měla jistou rukou,“ strachovala se Lenka.
„Neboj, to zvládnu,“ ujistila Kristýna Lenka a hned zavelela, „Pěkně se usaď a roztáhni nohy.“
„Tohle už mi hodně dlouho nikdo neřekl,“ řekla Lenka a ochotně poslechla.
Kristýna se pustila do práce. Nůžkami zkrátila porost na vhodnou délku, nanesla gel a opatrně holítkem začala vytvářet ornament.
„Neříkej, že to bude obyčejný trojúhelník,“ ozvala se zklamaně Lenka, když si uvědomila, jaké tahy Kristýna provádí.
„Nebude, tohle je jen příprava.“
Jana usazená na svém lehátku zatím upíjela bowli. Naklonila se ke stolu, aby si naplnila další skleničku, a při tom okukovala Kristýnin výtvor.
„Jé, to vypadá pěkně,“ chválila to Jana.
„Děkuju, snažím se.“
„Moment, já to chci taky vidět,“ dožadovala se Lenka.
„Ty si ještě chvíli počkej, stejně už to brzy bude.“
„A co to bude?“
„Počkej a nevrť se, ať to nezkazím.“
„No jo, ale když tobě to tak dlouho trvá,“ stěžovala si Lenka
„Chtěla jsi něco zvláštního, tak drž.“

Kristýna dokončila posledních pár tahů a otřela Lence zbytky pěny.
„Tak už to bude, jen to ještě zkontroluju a pak se můžeš také podívat,“ řekla a dala se do vizuální kontroly.
Párkrát ještě upravila žiletkou své dílo. Nakonec nanesla trochu mléka po holení a lehce ho roztírala po obnažené pokožce. Lenka se u toho trochu kroutila a přemáhala své vzrušení. Nakonec ji spolu s alkoholem přemohlo.
„To se nedá vydržet,“ vykřikla, zajela sestřičce prsty do vlasů a přitáhla si její hlavu ke své zmáčené pičce.
Kristýna se snažila vymanit z těsného sevření, ale bylo to marné. Aby získala trochu vzduchu k nadechnutí, házela hlavou ze strany na stranu. To způsobovalo Lence alespoň trochu rozkoše. Jak tekla, ústa tisknutá k pohlaví snadněji klouzala po upravené pokožce. Lenka nechala Kristýnu zhluboka nadechnout, ale oddechu jí nedopřála. Okamžitě ji nasměrovala na ta správná místa. Týnce tedy nezbylo nic jiného, než se pustit do lasturky, kterou měla před sebou. Nesměle prolizovala úžlabinku a opatrně si pohrávala s Lenčiným poštěváčkem. I přes její neobratnost a nezkušenost Lenka brzy dosáhla vyvrcholení a uvolnila její hlavu ze svého sevření.
„Proč…? Cos…?“ snažila se Kristýna najít vhodná slova.
Se sklopenou hlavou si přehrávala předchozí události. Styděla se sama před sebou, za to, co ji sestra přinutila udělat. Omlouvala si to, že nemohla nic jiného udělat, že za to mohl alkohol. Stydlivost a morálka bojovaly s chtíčem a touhou si to zopakovat, touhou po tom, aby jí to jedna nebo obě dvě oplatily. Na mysl jí vytanuly i události minulého víkendu. Povzdechla si a raději se natáhla pro plnou skleničku. Na jeden zátah ji do sebe otočila a pro jistotu i znovu naplnila. Rozhlédla se kolem sebe a viděla, že zatímco se Lenka pomalu vzpamatovávala, Jana si zručně proháněla svou štěrbinku.
Lenka se konečně probrala a ozvala se:
„Nalej mi taky, prosím, nějak mi vyschlo v krku.“
Kristýna podala Lence plnou skleničku, aby se osvěžila. Ta se napila a podívala se na Janu, která pracovala na svém uspokojení. V ten moment tělo jejich nejstarší sestry rozechvělo vyvrcholení. Obě dvě fascinovaně sledovaly, jak si to Jana užívala.
„Děkuju,“ ozvala se Lenka, „a omlouvám se. A cos mi to tam vlastně udělala?“
„Za co děkuješ? A co myslíš? Ten obrazec nebo to, jak jsem tě…, jak si mě…“ ptala se Kristýna, aniž by se na Lenku podívala.
„Promiň, já se neovládla…, mrzí mě to…,“ naoko litovala Lenka toho, co se stalo, ale vnitřně byla spokojená a doufala, že to bude mít i nějaké pokračování.
Byla rozhodnutá stůj co stůj Kristýnu tenhle víkend svést.
„To je dobrý. Tak se podívej sama,“ odpověděla Kristýna a odněkud vykouzlila malé zrcátko, které podala Lence.
Prohlížela si obraz své nové úpravy a opatrně se dotýkala zbylých chloupků. Objížděla si dvě véčka vnořená do sebe s okraji do špičky, něco mezi písmenky a šipkami.
„Myslíš, že by se to Tomášovi líbilo?“ nadhodila zasněně Lenka.
„To netuším,“ odsekla naštvaně.
„Tak se ho zeptej,“ nadhodila Jana. „A ukaž mi to taky.“
„Tak se pojď podívat, nikdo ti nebrání.“

Jana se zvedla a popošla k Lence. Poklekla před ní a dívala se mezi její roztažené nohy. Sledovala, jak se Lenka sama sebe dotýká. Po chvilce nahradila svými prsty ty její. Nasála její vůni a jako omámená se přisála k orosenému otvůrku. Lenka opět začala vzdychat.
„Já jdu do vody. Nemusím být u všeho,“ prohlásila Kristýna a zamířila k bazénu.
Na cestě ji doprovázelo dvojhlasné sténání, to Jana pracovala na svém i na sestřině uspokojení.

Zobrazit za celou dobu
Zobrazit za celou dobu
632
Zobrazit dnešní
Zobrazit dnešní
4
Navigace v seriálu<< Kristýnka 25 – Nedělní ránoKristýnka 27 – Dámská jízda II. >>

Komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na