Vojta se nemohl dočkat, až jeho žena odejde na noční. Už den předem naznačil oběma dcerkám, že se ozval další zájemce o soft fotografie, které čas od času s čerstvě dospělými dvojčaty vytvářel.

První návrh přišel v dobách, kdy se rodina mořila v dluzích a Vojtěch sám přišel o práci.
Propadl depresím, se kterými bojoval po svém. Uzavřel se do sobeckého světa ublíženců a začal se projevovat jako sebestřed, kterého zradil celý svět.
Manželka čelila jeho výbuchům a dcerky se naučily konečně poslouchat. Sice je spíš paralyzoval strach než tátova autorita, ale výsledky byly pozitivní, protože skákaly přesně tak, jak si tatínek přál.

Hlava rodiny chodívala domů denně zlitá pod obraz. Sice bez peněz, ale se spoustou kamarádů, prožíval večery u krabic s levným vínem a spoustou motaného tabáku.
Domů se vracel odpočatý a s velkou dávkou nové síly a sexuálního apetitu, takže se vrhal na manželku hned v předsíni. Zoufalá žena tak tak stačila zavřít pokojík dcer a už ležela na znak na kraji manželského letiště. Roztahovala nohy, snažila se udržet na pelesti a snažila se stihnout udělat než manžel stříkne do povlečení.
Potom rudá studem vycházela z ložnice a modlila se, aby nepotkala žádnou z dcer. Jejich ratolesti vše dopodrobna slyšely, ale pouze jedna z dvojčat byla natolik svérázná, že si nenechala ujít pošoustovou situaci.

„Áááá, táta se nám vrátil, že?“ ušklebovala se Pavlína mámě do očí cestou do kuchyně.
„Buď ticho! Potřebuješ něco? Už je pozdě, jdi spát,“ snažila se přidrzlenku srovnat rozparáděná máma.
„Bych ráda, ale Lída zase cvičí a medituje, tak mě to tam nebaví. A co? Jakej byl?“ smála se uštěpačně Pavla.
Její otázky vyzněly vždy vysměvačně, ale pouze ona sama věděla, že vše myslí naprosto vážně. Byla po otci, zatím co tichá Lída připomínala povahou svoji mámu.
Tatík v nich nedělal rozdíly. Miloval je obě, ale Lidku přeci jen trošku víc. O Pavlínu neměl strach. Byla rázná, divoká a energická.
Ale Lidunka byla křehká a lehce zranitelná i když růžky uměla také vystrčit.

V den, kdy se Vojtěch poddal svým nervům z náhlé životní změny, se ocitl na pokraji svých slabých sil. Duši nechal v hospodě a tělo dovlekla manželka domů v ranních hodinách, kdy jí burcovali Vojtovi kumpáni. Uložila ho do postele, odešla do práce a ani netušila, co následovalo.

Přidrzlá Pavlína se přikradla k otci, aby se mu ještě vysmála do očí. Vadil jí tátův přístup, proto s radostí přilévala olej do ohně. Místo hádky ji ale čekal vážný rozhovor, po kterém jí padla brada. Otecko se pod mírou alkoholu odvázal a navrhoval erotické focení za docela tučný peníz.
Oháněl se zájemci a návrhy, kdy by obě holky měly na sobě pochopitelně prádlo a šlo by pouze o pózy.
Pavla zprvu rudla a koktala, ale když v duchu zapřemýšlela nad nestydatým návrhem, pocítila, že by velmi ráda špulila prdelku do objektivu.
Problém byl v Lídě. Nechtěla se ztotožňovat s prapodivným nápadem focení. Jenže sestřiny argumenty ji usvědčily v tom, že vlastně o nic nejde a naopak to pomůže k dobru věci. Nakonec tedy přikývla s lícemi rudými jako sluneční záře.

Táta si dal tehdy záležet, aby obrázky byly stejně sexy jako jeho dcery, i když sám byl zaražený k čemu ten prokletý alkohol dopomohl. Musel uznat, že nebýt protřelé Pavlínky, asi by se nic nezrealizovalo, ale nakonec si vše užili se smíchem i když kalhoty mu byly těsné.
Trčák maskoval svetrem a holky si nepřipouštěly víc než záblesky fotoaparátu a výsledky promítané na monitoru počítače. Pavla se spokojeně usmívala, Lída se rudá odklidila zpět do pokojíku a Vojta se těšil na chvíli samoty, aby mohl při těchto snímkách přežmoulat svoje zdivočelé torpédo.

„Holky, můžeme na věc. Máma už odešla,“ zavelel po čase, jen co se za manželkou zavřely dveře.
„Jupí!“ zavískla Pavla a vyskočila radostí z postele.
„Hele, beze mě,“ špitla opět stydlivá Lída.
„Tatí, ona nechce. Ona už zase dělá naschvály,“ žalovalo odvážnější dvojče.
„Jak to? Lído, co je zase? Vzpomeň si jak tě to minule nakonec bavilo a nedělej problémy. Kšeft je domluvenej a ten týpek dá dost peněz. Sis přála novej notebook, ne? Tak pro to něco udělej! Šup, šup, vyskoč z postele a sraz v obyváku…“ snažil se ji přesvědčit fotřík.
„Já jsem…“ chtěla zaprotestovat Lidka, ale nakonec skryla tvář do dlaní a přála si neexistovat.
„Neblázni, ségra! Dělej, na, tu máš, navlíkni na sebe to prádlo a pojď!“ tahala ji za loket Pavlína.

Vojta přihlížel oběma osmnáctkám, které si byly podobné jako vejce vejci. Pouze náturou se lišily, ale jinak tělo, proporce i tvářičky měly jako přes kopírák. Štíhlá těla zdobila nádherná a pevná ňadra a sexy křivky podtrhly jejich zadničky. Dvě pevné a malinko větší půlky. Luxusní prdýlky, kterých se chtěl dotknout každý, kdo jejich fotografie viděl stejně jako samotný Vojta.

„Tak tak, Pavlínko. Máš pravdu. Oblečte si prádélko, pošimrejte si kundičky a čekám vás vedle!“ vypadlo z něho mezi dveřmi zrovna, když se otáčel a kráčel do obýváku.
Lída zrudla a oněměla. Nebyla schopna slov a jako ve snách se najednou otřásla zimou. To proto, že nevědomky svlékla domácí tepláky a jako zhypnotizovaná se soukala do mikrotangáčů s podprsenkou, která ji ztěží zakrývala bradavky. Ani nezpozorovala sestru, která už dávno polonahá švitořila s papánkem a plánovala pózy k focení.
Když tiše a mlčky vstoupila k rozveselené dvojici v obýváku, opřela se o zeď a v duchu si přála být neviditelná. Cosi v ní křičelo po dalším zážitku, ale stydlivost ji ovládala nohy i ruce.

„Tak nestůj a pojď k nám!“ probral ji zpět k životu tátův tenor.
„Musím? Nemohla by Pavla sama…“ pokusila se naposledy vyvléct z focení Lidka.
„To bych teda nemohla. Jde právě o to, že jsme dvojičky. Dyť jsme to už dělaly, neblbni furt. Však jde jen o softík, tak to nezdržuj,“ štelovala se už do kleku Pavlína.
„Neboj se!“ dodal jí odvahy konejšivým hlasem Vojta a usmál se tak přeslazeně, až Lídu zamrazilo.

V jeho úsměvu bylo všechno. Troška pochopení, trocha respektu, ale velká spousta natěšenosti i nadrženosti. Jiskřil nadšením, když mohl Pavlínce zase koukat mezi nohy a nemohl se očividně dočkat, až Lída přestane zdržovat a poklekne vedle svého dvojčete. Ta chvíle, kdy je měl obě na kolenou a mířil jim objektivem k zadečkům, ho dostala za hranice normálu. Rozdychtil se a začal vrávorat, protože udržet si v tuhle chvíli chladnou hlavu šlo velmi stěží.

„Ty jsi pořád v jakési křeči, Lidko. To budou fotky na houby, fakt. Za tohle mi peníze nedá,“ zaskučel zbědovanec, protože stydlivá kráska odmítala špulit a vše krásné mizelo kdesi vespod jen díky kočíčímu hrbu.
„Ježiši, Liduno! Takhle! Takhle se propni, co se hrbíš?“ pokárala ji odhodlaná Pavlína.
„Na, dej si loka! Pořádnýho hlta. Obrať to do sebe, to ti pomůže!“ podal otec dcerce lahev rumu.
„Jen tak?“ vzala flašku do rozklepané ruky Liduška.
„Jo, nezdržuj se ničím a obrať to do sebe!“ pobídl ji znovu Vojta.

Lidka se vzpřímila, natiskla rty na rumovou hlaveň a otočila dno lahve směrem ke stropu. Voňavá kořalka ji zapálila na jazyku, ale nehodlala přestat polykat, protože nervózní Pavlína ji pobízela svýma vyvalenýma čokoládovýma očima.
Vojtěch se jen spokojeně usmíval a čekal, až se dcerka odsosne. Byla poslušná. Opravdu se napila s razancí, jen to zasyčelo.
Lahev vracela s vyumělkovaným úsměvem a nedočkavě čekala, až jí alkohol propluje tělem. Tváře začaly hořet po chvíli. Horko a mírný moták se dostavil v zápětí, takže další klečící póza už byla podstatně rajcovnější.

„No vidíš, holka. Já to věděl. Jen se odvaž! Hezky se předveď! A prsa, holky prsa. Sakriš, ani jsem si nevšiml. Mi rostete před očima. To už máte dobrý trojky, ne?“ cvakal spouští Vojta.
„Jo, jo, trojky. Obě dvě. Máme hezký těla, že jo?“ předváděla se Pavlínka.
Vojta nestíhal odpovídat. Měl je obě pěkně naservírované, polonahé a odhodlané se předvádět. Radil jim pozice, dodával odvahu, uklidňoval bojácnější Lidunku a chválil divočejší Pavlu, která se snad nebála ani čerta.

„Musí to být jen soft?“ mrkla na něj Pavla očkem.
„Co? A co by sis představovala?“ zarazil se tatík.
„Tohle třeba,“ ušklíbla se Pavluše, skočila opět na kolena a odtáhla látku tangáčů, aby si prsty rozevřela škvíru a pobídla tátu k focení.
„Ježiši, Pavlo!!!“ vyjekla překvapením Lída.
O Vojtu se pokoušely mrákoty.
Hleděl na růžové masíčko, lesklý poštěváček a hladil tu nevydováděnou pičku ostrými záblesky fotoaparátu. Vyslechl celou sesterskou hádku, při které Lída seděla na posteli a kárala nestydatou sestru. Naopak, Pavla se předváděla. Častovala dvojče zesměšňovacími frázemi a nestyděla se předvádět, už dokonce s prsty hluboko v sobě.

„No tati, to jí nic neřekneš?“ nechápavě se Lidka otočila na brunátného rodiče.
„Přidej se!“ vydechl fotřík, protože v puntu mu hučelo celé peklo.
Jakoby se zastavil čas. Lidka nevěřila svým uším a už vůbec ne svým očím. Hleděla na rozjetou sestru a začala pochybovat o otci, který se nechystal tohle peklo zastavit. Naopak chrčel nesmysly, nestydatě chválil vlastní ratolest a nabízel možnost vyměnit fotografie za video.

„Tak to spusť,“ padla Pavlína na znak a soukala se ze spodního prádla.
„Zastav ji!“ pohoršovala se dál Lída.
„Přidej se k ní! Neblbni. Víš kolik tohle nasype? Hele, neboj! Zvuky já přehraju nějakou hudbou, takže se u toho můžete klidně hádat,“ nechtěl slevit z nabízeného Vojta.
„Ségra neblbni a ukaž ji. Každej večer si ji šimráš, hekáš mi tam, nevadí ti nic a tak si teď nehraj na svatou,“ opovržlivě prozradila sesterské tajemství.
„Ty jsi blbá!!!“ zaskučela zoufale Lidka a zabořila tvář do polštáře.
„Tos nemusela Pavlínko. To je každýho věc a je naprosto normální, když poznáváte svá těla. Aspoň přijdete na to, co je vám nejpříjemnější. Lidunko a ty už přestaň! O nic nejde a nikdo ti neubližuje,“ zkusil to na dcerku přísně, i když by ji nejraději za tenhle trapas dlouze vylízal, aby zapomněla na ponížení.

Trčák v kalhotech byl už krásně vyrýsovaný a nepřehlédnutelný. Jenže Pavla byla zabraná sama do sebe a Lída se bála vnímat okolní svět. Takže mohl bezostyšně být dvojčatům na blízku a být v pohotovosti, kdyby se ta odvážnější potřebovala napíchnout. I když si přál více tu druhou, stydlivější, ale netušil jak na ni.
V duchu úpěl, když se mu stydlivka vzepjala na čtyři, zadívala se kamsi do zdi a rotřesenýma prstama odtáhla látku z mezinožky. Už skoro kolaboval, protože je viděl obě pěkně detailně.

„I dovnitř zasuneš prstíčky?“ špitl Vojta tiše.
„Tati, proboha nemluv na mě nebo končím,“ odsekla stydlivka a zajela si prstem hluboko do dírky.
Vojta mířil fotoaparátem přepnutým na video a kochal se holčičí masturbací v přímém přenosu. Blížil se co nejvíc ke kundičkám, aby aspoň ucítil jejich vůni a snažil se zbavit hučení v uších, když ho uvzdychaná Pavla okrádala o rozum.

„Já mám ještě jeden nápad,“ navrhl nahlas, čehož se sám lekl.
„Jaký? Jaký? Jakýýý?“ zajásala rozjetá Pavla.
„Mohli bysme třeba…mohl bych…kdybyste teda…,“ zrudl studem, protože mu nešlo zastavit koktání i když se v duchu prosil, aby byl zticha.
„Zašukat,“ dopověděla za něj Pavla.
„Ne!“ zakryla si Lída dlaněmi obličej.
„Víš kolik z toho kápne?“ pokračoval fotřík dál.
„Tati, já tohle nechci. Přece nemůžeme…už dost na tom, že tady…všichni…společně,“ zkrabatila zoufalka čelo a bála se domyslet to, co tatík nakousnul.
„Jo!!! A začni na Liduně,“ rozchechtala se Pavla škodolibě.
„Byla by spousta peněz Liduško. Spousta. Za tohle bys měla na víc, jak na noťas, fakt,“ masíroval dál Vojta dceřin mozek a zbavoval se pomalu oblečení.

Sázel na to, že zmínka o penězích bude platit. Věřil tomu, že vidina dárků se stydlivkou pohne víc jak rum, ale pro jistotu jí podal nedopitou lahev.
Radostí poskočil, když viděl, jak do sebe Lidka klopí další kořalku, což bral jako volňáska mezi její stehna. Proto ji nenechal ani polknout, využil její polohy na zádech a zlehka na ni nalehl.
Slyšel za sebou Pavlin radostný potlesk, ale velmi ho nevnímal. Ležel na té, co ho rajcovala víc a žaludem jí ťukal na pysky. Třel se jí o cenduli, nadzvedával se na mužných pažích a sledoval kolik hltů musela dívčina spolykat, dokud nepolevila v křeči, neodvrátila hlavu a nesvolila k propíchnutí.

„Neboj se. Já ti udělám dobře…“ zašeptal jí do vlasů.
„Ježiši nemluv! Neříkej nic! Zasuň, ale neříkej u toho nic. A hlavně pak zvuk přehraj hudbou, jak jsi sliboval! Hlavně honem,“ koukala se do stěny pod oknem Lída a čekala až bude po všem.
„Slibuju. Jen se prostě neboj, jsem chtěl říct,“ pronesl naposledy tatík.
„Já vás natočím,“ zapípala Pavlína, aby sestru nevyplašila a namířila fotokameru na oba aktéry.

Vojta si dcerku nejdříve osahal. Přejel hrubou dlaní přes poprsí, políbil bradavky, prsty projel okolo pupíku a zamířil k pyskům.
Užíval si odsrstěné pičky, protože manželka se holit odmítala. Dvěma prsty rozlepil pysky a nabral mezi ně malý hrášek. Kundího vojáčka, který se vzpínal každému doteku. Malou tvrdou frajtří hlavičku, díky které Lidka tála i když zrak měla stočený stále ještě k oknu. Sledoval ji jak se zakusovala do zápěstí, vrtěla nevěřícně hlavou, ale držela poslušně a odhodlaně.

„No tak zapluj, tati. Já jsem tu taky,“ houkla k nim otráveně Pavla.
Tenhle povel stačil nadrženci k tomu, aby uchopil tvrdolína za hlavou, namířil k díře, zatlačil do ní žalud a pomalu proplul do horké tmy. Nespustil oči z Lídiny tváře. Nemohl se nabažit jejího vzdoru a chtíče zároveň. Věřil, že z ní brzy vyšuká duši kurvičky, ale zároveň se mu velmi zamlouvalo její stydlivé chování.
Ani jednou se ho nedotkla. Ani konečky prstů ho nepohladila i když mu krásně tekla na ohon a udýchaně rudla ve tváři i na hrudníku. Nechala se propichovat, hrála si na použitou a přitom mu ocas stahovala k zbláznění.

„Ještě já, tati! Ještě já!“ odkládala hlasitě kameru na stolek Pavla, kontrolovala směr objektivu a snažila se vyrušit krásně spojenou dvojici.
„Uděláš se? Pavlínka chce taky,“ zašeptal Lidce do ouška táta.
„Takhle ne. Já můžu jen na poštěváčku,“ špitla udýchaně Lída.
„Tak si na něj sáhni! Pomoz si!“
Vzal jemně mezi zásuny její ručku a navedl ji k zduřelému frajtrovi.
„Ježiši, nemluv! Nemluv na mě tak!“ vzdorovala už zase Lidka, ale prsty si už klouzala po mastném kulihrášku.
„Tatí! Tatí ona to zvládne sama, pojď,“ držela si pičku dlaněmi Pavla a škemrala o zásun, kterého se odmítala vzdát.
„Já to dlouho holky nevydržím,“ upozorňoval na brzký střik Vojta.
„Liduno, nebuď sobec. Dodělej se sama!“ tahala tátu za loket Pavla.

Sestra mlčela. Drandila si micinu štíhlými prstíky, zvedala nohy a ani si nevšimla, že se tatík překulil na záda, napíchl Pavlu zespoda a šimral jí bradavky konečky prstů.
Dokonce už ani nezuřila při nestydatých řečičkách, kterými ji tatík na dálku povzbuzoval. Sice registrovala sliby o pravidelných orgiích a mnohočetných orgasmech, ale neměla sílu protestovat. Naopak se hnala do cílové roviny a s vidinou ovací nad sladkým orgasmem se udělala zároveň s hopsající Pavlou.

Obě dvě skučely vleže vedle sebe, seskládané jako trofeje po lovu. Třepaly se ve finální křeči a nechaly se sprchovat horkým spermatem, které z tatíka stříkalo mohutnými gejzíry jako za mlada, a Vojtěch, proměněný v King Konga, nad nimi tancoval vítězný tanec s ohonem v ruce. Chválil je, sliboval a cintal mrdku, dokud nekrápnul posledními kapkami a nepadl na kolena.
Hleděl jim do tváře a snažil se odezírat ze rtů, protože díky tlaku neslyšel, co štěbetají.
Pavlína chválila krásnou mrdanici, Lidka si pičku stále ještě držela v dlani a mumlala nesmysly o divné akci. Nechtěla si přiznat, jak moc dobře ji tátův pták udělal blaze. Odmítala souhlasit s opakováním, i když se těšila do soukromí, kde se opět oddá vzpomínkám na dnešní večer.

Jediný Vojta v sobě nakonec sebral zbytek sil, slezl z postele, zastavil video a nemohl se dočkat, až za něj vyinkasuje peníze. Ovšem až po tom, co si vyrobí kopii pro případ, že by mu dcerky už nikdy nedaly.

14
Komentujte

avatar
4 Comment threads
10 Thread replies
1 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
8 Comment authors
MartinharaiShockTomᚊmajda Recent comment authors
  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
harai
Host
harai

Tomáši, už zase je tu ten německý geront 😀 Tímhle pornohercem ze sedmdesátek przníš nádhernou povídku, styď se.

Tomáš
Admin

tu fotku jsem já nevybíral, tentokrát to není na mě 😀

harai
Host
harai

Mám dojem, že pro jistotu budu hledat k povídkám i fotky… Takhle by to nešlo 😀

Vrhcab
Host
Vrhcab

Také se jej děsím 🙂

Tomas
Host
Tomas

Chcel by som tie dve nadrzane kurvicky mat za susedky… s otcom by som dal flasu whisky a im pretiahol dierky. Pekna poviedka. Kde je pokracovanie? 😛

harai
Host
harai

Pokračování bohužel není. Jedná se o jednu z novějších povídek Alimedy. Jsem rád, že můžu její tvorbu přiblížit i těm, kteří si jí nepamatují.

dedek.Jeff
Člen

Nedalo mi to, abych nereagoval na Haraiův komentář. Vzpomněl jsem si při té příležitosti na Freda, člověka s vysokoškolským vzděláním, jak s velkou pokorou a odevzdaností pracoval pro tento web, na jeho korektní jednání a jeho vyjadřování. O to více mne překvapil Harai, tvůj přístup k Tomášovi. Jemu můžeme všichni děkovat za to, že eFenix existuje a že obklopuje kolektivem lidí, kteří jsou zárukou kvality těchto stránek. Svého času jsi kritizoval korektory za jejich nekvalitní práci. Když jsme ti navrhli, abys nám pomohl, odepsal si, že nemáš tolik času, abys mohl zodpovědně tuto práci vykonávat. Najednou si najdeš čas, přečíst… Číst vice »

harai
Host
harai

Ahoj, ty jsi to jenom špatně pochopil. Ohledně fotek už jsem si psal s Tomášem i dříve a určitě to není kritika. Jenom zrovna tyhle dvě fotky nemusím a pokud k povídám fotky dávat chceme, nemusely by být stále stejné.

K té druhé části – možná, že jsi se nevšiml, ale pomáhám s převodem povídek ze starých stránek. Jenom s Tomášem řešíme oprávnění, protože všechny povídky, které převedu, se automaticky zobrazují s mým jménem jako autora.

Šmajda
Člen

Trochu se Haraie zastanu, tento obrázek byl kdysi použit u jeho povídky a (IMHO oprávněně) požádal Toma o náhradu za něco méně „z archivu východoněmeckého porna“ :-D.
Hodně často dělám korekturu Haraiových povídek a můžu ti říct, že buďme rádi, že vypomáhá s převodem a necpe se dělat korektora :-D.

edit: já zažil Freda i z jeho stinné stránky a byly chvíle, kdy jsem se jen kvůli němu na to chtěl vykašlat. Udělal pro tento web víc než kdokoliv z nás, ale ani on nebyl bez chyb.

harai
Host
harai

Já snad nějakou povídku zpracuju,, abys viděl, jak úžasný bych byl korektor :DDD

Tomáš
Admin

Tak já trochu zareaguji taky. A možná tím dost lidí překvapím 🙂 1) Dědku děkuji za tvou podporu, moc si toho vážím. 2) Šmajdo. Máš pravdu, že někdy s Fredem to bylo těžké, ale on to měl semnou těžké taky. Dost jsem ho vytáčel a vlastně nejenom jeho 🙂 3) Harai má pravdu, pokud jde o naší domluvu. Jednou jsem si k jeho povídce přidal tuhle fotku, jak rád píše Německého pornoherce, a byl oheň na střeše 🙂 Domluvili jsme se, že jí prostě k jeho povídkám dávat nebudu. A to dodržuji 🙂 Tak a teď víc k fotkám. Když… Číst vice »

Shock
Host
Shock

Já osobně nemám k fotkám výtku (ač k jedné mé povídce byla dána dost hrůzostrašná fotka), ale je pravdou, že fotka jakoby uvádí čtenáře do děje, který následuje. Vzhledem k mým tématům většinou dojde na nevinný obrázek, u ostatních pak fota nahých dívek, grupáče nebo „německého pornoherce“, čili se dává najevo, o čem povídka bude a ve většině případů to odpovídá. Že se fotky čas od času opakují, mě nevadí, kdo má čas na netu pořád lovit nové a nové. To je názor za mě, že s tím nemám problém a oceňuji práci kterou všichni okolo toho děláte.

harai
Host
harai

Ze začátku jsem byl proti fotkám, ale postupem času jsem změnil názor. Jenom vynechte pornodědka a tu úchylnou trojku 🤣.

Občas je zajímavé sledovat, jak se představa autora odlišuje od představ čtenáře.

Martin
Člen

Ježíš mít ty dvě holky za sousedky . Pohled pro bohy hlavně v létě . Třeba by se nechali s tatikem uplatit k nějaké akci .