Toto je 22 díl z 23 v seriálu K.D.P.

Hanka, která ještě potřebovala strávit informaci o své dceři, jež chce být součástí jejího sexuálního života, chtěla hned odejít a s Lindou si promluvit. Uvědomila si ale, že Linda chvíli počká. Musí si to nejprve trochu promyslet. Navíc by se Honza mohl cítit jako udavač, což nechtěla.
„Ještě mě opíchej,“ řekla synovci, klekla si na všechny čtyři a vystrčila na něj s vábivým úsměvem zadeček i s kundičkou. Honza mámení ihned podlehl. Klekl si mezi její nohy, uchopil ji dlaněmi za oblé boky a zkoušel zasunout svůj klacek do její lasturky. Povedlo se mu to nyní i bez pomoci. Žalud našel vchod do jeskyňky, rozhrnul lupínky a po zásunu pronikl do teplé kundičky. Ta sice rozkoší netekla, ale vlhkost byla dostatečná. Hanka si lehla na polštář a nechala synovce, aby si dělal, jak potřebuje. Sama však myslela na svoji dceru Lindu.„Tak se se mnou chce mazlit? Je lesbička? No, Honza řekl, že není. Tak jak chce být součástí mého sexu?“ promýšlela si v duchu varianty jejích potřeb. „Tak co by se jí mohlo na mě líbit? Nebo nelíbit? A proč to řekla Honzovi?“ otázek bylo prostě příliš mnoho a odpověď žádná.

Honza se zezadu docela rozdivočel a rychle přirážel. Hanka začala vzdychat, aby mu pomohla dokončit rozdělanou práci. Nebyla maximálně rozvášněná, ale penis kundičce ji vzrušoval. Po chvilce začala být už trochu netrpělivá, ale hřebeček se do ní za chvíli konečně prudce vystříkal a odpadl. Pohladila ho a políbila. „Klidně se tu vyspi. Potřebuju teďka odejít,“ řekla mu potichu. Honza informaci přijal s hlubokým oddechováním. Sledoval tetičky nahé tělo. Hanka vstala a celá zamyšlená se podvědomě oblékla do černého průsvitného župánku. Pak zmizela na chodbu a zavřela dveře. Honza únavou usnul jak špalek.

Lehce zaťukala na dveře pokojíku. Byla v ní malá dušička z obav, které měla. Nevěděla, co se s Lindou děje, nevěděla jak s Lindou problém probrat, nevěděla jak celou situaci řešit. Věděla jen, že chce s Lindou alespoň mluvit. „Dál,“ ozvalo se téměř ihned.
„Ahoj myško, ty ještě nespíš?“ vklouzla Hanka do ztemnělého pokojíku a zavřela dveře.
„Ne, ještě ne,“ řekla potichu Linda.
„Něco se děje, mami?“ zeptala se trochu polekaně a sahala po vypínači lampičky.
„Nerozsvěcej prosím,“ požádala Hanka. Pokojík osvětloval dostatečně úplněk Měsíce. „Neboj se, nic se neděje,“ řekla Hanka a sedla si k dceři na hranu palandy. Linda zůstala ležet přikrytá dekou až k bradě. Jen ruku vytáhla ven. Hanka ji uchopila oběma dlaněmi.
„Lindo, chtěla jsem vědět, jestli jsi v pohodě. Už včera, ale hlavně dneska, ti to moc slušelo. Mám velikou radost, že ses tu na chalupě uvolnila. Připadáš mi teď taková nabitá energií.“
Linda si prohlížela siluetu jejího obličeje ve stříbrném svitu. „Jo, jsem teďka v pohodě.“ Začala však mít obavy, že ji Honza prásknul. Mamka ji hladila po ruce, kterou měla ve svých dlaních. Sebrala odvahu risknout jejich vzájemný vztah i zbytek pěkné dovolené.
„Chci, abys to věděla ode mě. Víš, Honza byl dneska večer u mě. Spíme spolu. Byla to taková náhoda, že jsme se potkali v noci v koupelně a pak při té bouřce ale přeskočila jiskra.“

Linda napnutě poslouchala její tichý nenucený hlas. Bála se pokračování konverzace, ale zároveň chtěla pokračovat. „Mami, já už to vím. Dneska jsem to z Jeníčka dostala. Naléhala jsem na něj, až mi naznačil, že je to tak.“ Hanka po chvilce pokračovala tichým klidným hlasem.
„Lindo, nepotřebuju mít před tebou tajnosti. Proto jsem ti to chtěla říct. Myslím, že jsme si vždycky všechno mohly říkat.“
„Jo, to jo mami.“
„Můžu se na něco teda zeptat?“ pokračovala po chvilce mlčení Hanka. Linda ztuhla.
„Jo, můžeš přece,“ řekla pomalu a se zatajeným dechem v čekávání přímé otázky na její touhy, které nastínila Honzovi. Začínala na něj mít vztek, že to prásknul, a také na sebe, že podlehla pokušení a řekla mu to.
„Lindo, proč jsi mu teď řekla Jeníček?“

Z Lindy opadlo napětí i vztek. Úlevou si oddechla a prudké uvolnění napjaté situace jí vehnalo úsměv do tváře. „Mami, co je to za otázku?“ zasmála se udiveně. Hanka se také začala usmívat a vesele odpověděla:
„Tak si říkáme všechno a toto mě prostě zajímá,“ Linda se potichu hihňala hlavně díky uvolnění napětí. Pak se na posteli posadila a Hanku objala.
„Mám tě ráda, mami.“
„Já tebe taky, myško moje“.
Objímaly se a cítily obě vzájemnou duševní blízkost.

Linda pochopila, že mamka něco o odpoledni u vody ví, ale že na ní nenaléhá. Potěšilo ji to a vlastně i dodalo odvahy. „Jsem moc ráda, že si s Jeníčkem užíváte milování. Je do tebe úplně blázen. Jsi s ním spokojená?“ zeptala se Linda.
„Je to mladý hřebeček a já jsem si chtěla užít. Jednou za čas to potřebuje každá ženská.“
„Je to miláček,“ přitakala dcerka matce.
„A co jste spolu měli u vody vy dva?“ zeptala se opatrně Hanka. „Říkáš mu Jeníčku a že je miláček,“ dodala ještě takovým nápadně zvědavým hlasem povzbuzujícím dceru k vyprávění. Linda zvážněla. Seděly proti sobě na posteli jen za svitu Měsíce. Linda se trochu naklonila k mamce.
„Mami, můžeme si říct všechno? A v klidu?“
„Ano myško. Však jsem ti to před chvílí sama říkala,“ odpověděla pohotově, ale klidně, Hanka. „Já tě mám moc ráda, Lindo. Vyslechnu tě kdykoli budeš chtít.“
Linda uchopila její ruce a držely se. Přívětivost, klid a vlídný stisk její mamky jí pomohly rozhodnout se. Sklopila zrak, aby se jí mluvilo snáze.

„Jeníček je Jeníček, protože se mi začal moc líbit,“ začala pomalu a potichu. Hanka se úspěšně snažila udržet nával okamžitých otázek. „Začal se mi líbit ale až dneska, protože jsem si všimnula, jak ráno odnášíš ze své ložnice jeho trenky. Došlo mi, že se mezi vámi asi něco pěkného stalo. Byla jsi ráno krásně svěží a spokojená.“ Po chvilce se podívala mamce do očí. „Z toho mám vždycky tak obrovskou radost, že tě vidím šťastnou,“ řekla zcela upřímně. „Tvoji radost a uspokojení mám moc ráda. Byla jsem moc zvědavá, jaké to bylo, a tak jsem Jeníčka trochu poškádlila a koupala se nahá. Líbila jsem se mu. A pak jsem ho prosila, ať mi o vás vypráví,“ zase sklopila oči. „Nechtěl a bránil tě před mými otázkami. Tak jsem mu trochu řekla o mém trápení, abych mu vysvětlila ty mé otázky. Nakonec mě asi pochopil a naznačil mi, že si spolu užíváte,“ trochu vyděšeně se podívala matce do očí a naléhavě dodala, „opravdu mami. Jenom naznačil, není to žádný kecálek.“

Hanka potichu poslouchala. Vše se v ní vařilo, mozek šrotoval. To, že Linda z Honzy vytáhla několik, nejspíše jen povrchních, informací o jejich sexu, jí nevadilo. Ohromně ji ale zaměstnávala informace o Lindině trápení. Nevěděla, jak to z Lindy citlivě vyzvědět a ta nejistota ji drásala. Raději tedy Lindu láskyplně pohladila rukou po vlasech. „Já vím, že Honza není kecálek. Máš asi velké trápení, když to Honzu přesvědčilo, aby ti to řekl,“ železo je třeba kouti žhavé.

Linda si hlazení užívala. Poslední dobou se od sebe trochu vzdalovaly, protože Linda byla někdy opravdu těžce nesnesitelná. Hanka však v tento okamžik na toto vše zapomněla. Obě cítily, jak jsou si důvěrně blízko. Objaly se a tiskly se k sobě. Měly takovou noc pravdy a upřímnosti.

„Mami, můžu se taky zeptat?“
„Můžeš.“
„I na intimní věci?“
„Nějak to zvládneme, myško.“

Stále se objímaly, což je ujišťovalo o vzájemné důvěře a silném poutu.

„Nevadí ti, že je Jeníček tvůj synovec?“

Hanku otázka trochu zaskočila, ale pokusila se dceři odpovědět. „Myslím, že v sexu by měli být oba spokojení a to se děje. Je to jen letní užívání. Jsem jeho milá tetička a on je můj hodný synovec.“
„Tak to je dobře,“ řekla potichu Linda. „A mami, mohla bych se prosím na vás při tom dívat?“

Zobrazit za celou dobu
Zobrazit za celou dobu
3345
Zobrazit dnešní
Zobrazit dnešní
23
Navigace v seriálu<< K.D.P. – NavzájemK.D.P. – Tajná touha >>

16
Komentujte

avatar
6 Comment threads
10 Thread replies
1 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
10 Comment authors
MartinHuhuSmajdaVaclavzDedek.Jeff Recent comment authors
  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Huhu
Host
Huhu

Zatím jsem skoro nezačal číst, ale hned v první větě je “dcery, jenž”. K podstatnému jménu ženského rodu je tu použito zájmeno ve tvaru pro mužský rod. https://www.pravopisne.cz/2012/02/pravidla-tabulka-sklonovani-zajmena-jenz/
Omlouvám se, že jsem tak vystartoval, ale úplně mě přešla chuť číst dál. Snad příště 😳.

Dexius74
Člen
Dexius74

Pravopis je síce dôležitý, ale hádam obsah je viac, nemyslíte? (k danej veci sa neviem vyjadriť, v českom pravopise nie som doma)

Tomáš
Admin

V pohodě, nemusíte se za nic omlouvat. Naprosto vás chápu. Mě zase po takovém komentáři přechází chuť cokoliv na stránce dělat. To víte, když je to tu tak hrozný, že i kvůli jedné pravopisné chybě vám to zkazí den…. tak snad příště 🙂

Vaclavz
Člen
vaclavz

Ono vsechno zly je k necemu dobry. Taky jsem nad vypomoci pri korekture parkrat uvazoval, takze to proste zkusim, at dedek.Jeff neni na vsechno skoro sam. Kdyz se pridaji i ostatni, kteri nad tim uvazovali, bude to jeste o neco lepsi.

Martin
Člen
Martin

Nevím jak komu , ale já ho mám spíš hezčí . A pokud mě vezme děj , chyby přehlédnu . Věřím , že děláte maximum možného . 😉

Smajda
Člen
Šmajda

Jsem autorem korektury této povídky a jakmile se dostanu k počítači chybu opravím. Rovnou a bez vytáček také přiznám, že to nebylo přehlédnutí, ale čistá neznalost, toto jsem nikdy extra neřešil a nyní mě to dohnalo ;-). Za psychickou újmu se tedy omlouvám.

Edit: tak už to někdo opravil.

Kittikit
Člen
Kittikit

Teda tys to dnes nejak zkratil 😉

Shock
Host
Shock

Povídka prošla korekcí, takže nikdo nejsme dokonalý. Já to hodnotím obsahově a myslím, že děj graduje směrem, který není mým šálkem kávy, ale to není zatracení, to je jen moje poznámka. Jinak dobrý, ale opět – autor si to šetří a předkládá nám to po drobcích 🙂

Dedek.Jeff
Člen

Přesto, že jsem nedělal korekturu tohoto příspěvku musím se vyjádřit ke komentáři čtenáře Huhu. Korektoři tohoto webu nejsou žádní profesionálové a nemají státnice z českého jazyka. Jsou to obyčejní lidé, kteří dělají tuto práci pro EFENIX v době svého volna, mnohdy v noci, nebo na úkor času, který by měli věnovat rodině, nebo přátelům. Navíc tuto činnost provádí bez nároku na odměnu. Může se proto stát, že třeba ve tři hodiny ráno, korektor, povzbuzován šálkem kávy aby neusnul, přehlédne nějakou tu chybu. Věřte tomu, že někdy má korektor tolik práce, že byste se nestačili divit. Opravy hrubých pravopisných chyb, neznalost… Číst vice »

Harai1
Host
harai

Zrovna tahle chyba mi nepřijde až tak zásadní.
Raději pojďme reagovat na povídku. Ačkoli téma je blízké tomu, co píšu i rád čtu, tenhle seriál mě prostě nebere. Místy přeslazené jako červená knihovna, či jak už někdo zmínil telenovela. Přímá řeč je fakt špatná, dialogy jsou bídné. Ačkoliv jsou díly krátké, je to neúměrně natahované.

Mimochodem, Huhu – co zkusit roli korektora? Znalosti očividně máš a chudák Dědek Jeff by nebyl na všechno téměř sám. Kdysi se přesně takhle objevil jeden korektor, který mi dodnes pomáhá, díky Petře 😉

Huhu
Host
Huhu

Musím ještě reagovat. Už když jsem svůj příspěvek “odkliknul”, bylo mi jasné, že vzbudí tenhle ohlas. Povídku jsem si pak (ale opravdu až o dvě hodiny později) samozřejmě přečetl, obsahově byla super a byla už bez chyb. Měl jsem dokonce napsaný i další komentář v tom smyslu, ale nakonec jsem jej neposlal, protože 9 z 10 komentářů jsou ode mě pochvala, když se mi něco líbí, někdy napíšu -opravte si to a to, ale teď jsem popsal přesně, co se mi stalo – přečetl jsem první větu a přešla mě chuť číst. Nic víc, nic míň, tak to bylo. Samozřejmě… Číst vice »

Harai1
Host
harai

Mám to hodně podobně, přemýšlel jsem, že bych taky pomohl. Jenomže už takhle mi bere spoustu času psaní a asi bych i přehlédl nějaké chyby…

Dedek.Jeff
Člen

Korektury provádíme ve své podstatě v této době jen dva lidé. Od té doby, kdy nás opustil Fred, přibyla práce i za něho.
Povídky dochází v pořadí, jak je autoři zasílají a administrátor je řadí do kalendáře, který je určující pro publikování. Korektoři si tedy nevyzobávají, to co se jim líbí, ale upravují příspěvky tak, jak přicházejí.
Pokud chceš své připomínky posílat přes mobil, i to jde.
Stačí jen po přihlášení otevřít stránku a na displeji se ti v černém pruhu objeví 3 čárky nad textem FENIX. Na ty klepni a otevře se ti menu kde jsou korektoři i podpora. Ostatní je jasné.

Smajda
Člen
Šmajda

No občas si něco vyzobnu (podle délky povídky a mého času) ;-). A myslím, že každá ruka se hodí, jinak ti z toho brzo hrábne :-).

Huhu
Host
Huhu

Já se v každém případě ozvu. I když až někdy po víkendu. Ať taky někdo nadává mně 😁.

Martin
Člen
Martin

S touto povídkou si připadám jako na mučidlech , ale v dobrém 😀 Děj se trochu rozjede a jeb ho , je konec . Prach sprostě nás autor natahuje na skřipec vzrušení . Holky už si to trochu vyjasnili a Linda konečně řekla matce co chce . Takže už se těším na pokračování , jestli jí nechá dívat a přidat se .