Několik dalších „seancí“, neboli sezení s paní XA nepřineslo žádný výrazný posun. Stěžovala si, že mladí spolu už šukají velmi často, ale pořád se před ní stydí a přikrývají se dekou. Řešila to tím, že z nich deku rezolutně strhávala, kdykoliv je přistihla. Dále zjišťovala, že oba její mlaďochové jsou zřejmě povahově submisivní a rádi se podvolují mírnému nátlaku.
23.leden 2011 navečer
(19:01:21) Paní XA: Zdravím.
(19:02:09) Viktor: Taky zdravím. Tak jsem v pořádku doma a užívám si klidu.
(19:04:15) Paní XA: Mluvila jsem dětem do duše.
(19:04:54) Viktor: No a jak to dopadlo?
(19:05:23) Paní XA: Dozvěděla jsem se, že dceři se líbí, když je do toho nutím. Syn ji chce vyhovět, tak sám není aktivní.
(19:05:44) Viktor: Takže vlastně nedorozumnění.
(19:06:20) Paní XA: Takže vlastně subinka..
(19:06:30) Viktor: Cha cháá
(19:06:35) Paní XA: ??
(19:08:13) Viktor: My si tady lámeme hlavu a ono je to jinak.
(19:08:56) Paní XA: JJ. Ale nadšená tím nejsem.. Co teď?
(19:09:39) Viktor: Když ji to vyhovuje, tak ji vyhovte a nuťte ji dál.
(19:10:15) Paní XA: Už nutím. Přikázala jsem ji, ať na něm jezdí, dokud ho neudělá a musí ji stříkat na břicho. aby bylo vidět, že to udělala.
(19:13:11) Viktor: Jemu také neuškodí, když se naučí „házet to včas za plot“.
(19:13:41) Paní XA: Právě proto. Ale nevím, jak to teď bude dál. Tohle mě šokovalo.
(19:15:09) Viktor: Dál to bude i nadále ve vaši režii. A taky jí nějak citlivě řekněte, že si nemůže bráchu přisvojit, protože vy to potřebujete taky.
(19:16:11) Paní XA: O to teď nejde. Nevím, jestli budu vědět, jak se chovat k subince..
(19:17:58) Viktor: Však už jste nasadila a osvědčuje se to. Tak pokračovat v nastavené lajně.
(19:19:09) Paní XA: Svěřila se, ze by chtěla, abych byla ještě přísnější.
(19:19:55) Viktor: Tak se přes syna zeptejte, jak by si to představovala. Nic jiného mě nenapadá. Jen doufám, že si nepředstavuje, že na ni přijdete s vařechou.
(19:20:57) Paní XA: To také doufám. Taková hezká holčička to je..
(19:21:14) Viktor: Ale nevíme, co má v hlavě.
(19:21:24) Paní XA: To ne. Ale vím, co má mezi nohama.
(19:22:22) Viktor: No to je vidět. Občas odbíhám. dělám si večeři.
(19:23:10) Paní XA: jj To byla oplzlá narážka na fakt, že právě teď souloží se synem.
(19:24:18) Viktor: Přejme jim to.
(19:24:29) Paní XA: Však jsem jim to přikázala. Pamatujete? 🙂
(19:24:42) Viktor: vlastně ano
(19:25:51) Paní XA: Tak vidite.
(19:29:27) Viktor: Ještě je tady jeden problém.
(19:29:37) Paní XA: Jaky?
(19:29:42) Viktor: Jak se ty vaše děti učí?
(19:29:51) Paní XA: Průměr. Pročpak?
(19:30:53) Viktor: No ta bývalá panna, co jsem vám o ni psal se od té doby co šuká, značně zhoršila ve škole.
(19:31:05) Paní XA: Tomu věřím. U holek to ale přeci nevadí. Jen ať šuká… Známky nejsou všechno.
(19:31:49) Viktor: To mi psala taky.
(19:32:06) Paní XA: Vy si myslíte něco jiného?
(19:32:44) Viktor: Nevím. Jako bývalý učitel mám profesionální deformaci.
(19:33:29) Paní XA: 🙂 Dejte na mě. Jen ať si užívá. Najde si chlapa, který bude mít peníze a je to. 🙂
(19:34:17) Viktor: Píšete přesně to, co jí říkali její rodiče.
(19:34:49) Paní XA: A vám se to příčí.. Že?
(19:35:20) Viktor: Ano, i když připouštím, že mají pravdu.
(19:35:53) Paní XA: Alespoň, že jste si vědom, že mají pravdu.
(19:37:52) Viktor: Pocházím z chudé rodiny a od maturity žiju za své. A bohužel, vždy jsem musel obracet každou korunu. Kdybych neměl vzdělání, tak bych byl v pytli.
(19:39:00) Paní XA: Jenže, kdybyste byl slečna, tak roztáhnete nohy bohatému klukovi, on si vás vezme a jste za vodou.
(19:39:23) Viktor: Máte pravdu.
(19:39:40) Paní XA: Proto dceři kladu na srdce ať si časem dobře vybere, komu ji nastaví.
(19:47:00) Viktor: Taky pravda. Ale když vidím některé ty zlatokopky, co si berou 50 letého pracháče, tak se nestačím divit.
(19:47:45) Paní XA: Ani to není od věci. Padesátiletý krásně šukají. (pardon ten slovnik).
(19:49:00) Viktor: Slovník mi nevadí. A taky brzy umřou, zvlášť, když je náruživka ušoustá k k infarktu. Ale jinak máte pravdu. I když já, pokud bych si měl vybrat mezi 17 a 50, tak hádejte, s kterou bych šel raději?
(19:54:20) Paní XA: To je jasné, že s mladou. 🙂
(19:57:11) Viktor: Omyl. Dobře stavěná 50 ví co chce a nemusí ji člověk okecávat pohádkama. Jde do toho s plnou vervou a dovede dát i brát.
(19:59:26) Paní XA: To je pravda. 🙂
(20:00:41) Viktor: Mluvím o nezávazném vztahu, čistě pro radost
(20:01:24) Paní XA: Jj. 🙂 Děti už došukaly. Dcera se přišla ukázat.
(20:08:13) Viktor: Hergot, to si dali záležet. Přišla ukázat postříkané bříško?
(20:08:27) Paní XA: Ano. Poslala jsem ji zpátky, aby syna pořádně dokouřila.
(20:12:57) Viktor: Aby taky zbylo něco na vás.
(20:13:47) Paní XA: Nebojte.
(20:13:57) Paní XA: Budu se muset s dětmi stěhovat.
(20:14:09) Viktor: Já vím, že mladej má dost vekou kapacitu.
(20:15:29) Viktor: Stěhovat? Proč a kam?
(20:15:59) Paní XA: Kvůli dceři. Jestli se rozkřikne, že je subka, tak nás tu lidi ukamenují.
(20:16:27) Viktor: A kdo to jako bude inzerovat? Vždyť co se doma uvaří, to se tam i sní.
(20:17:00) Paní XA: Stačí, aby to dala najevo jedinému místnímu klukovi a vědí to všichni…
(20:17:28) Viktor: Tak musí dbát na svoji pověst a nešířit se.
(20:17:43) Paní XA: Znáte mladé holky… Něco se ji líbí, tak to řekne a je to v pytli.
(20:18:06) Viktor: Od toho má mámu, aby ji držela při zemi.
(20:18:24) Paní XA: Mám strach ze skandálu… Kdybyste věděl, co se ve vesnici v poslední době děje.
(20:18:43) Viktor: Tohle je jen na ni a na vás. Co se děje ve vesnici to nevím, ale pamatuji, že sebelepší drb měl životnost jen do dalšího drbu.
(20:19:45) Paní XA: O místní hospodské se vždy říkalo, že je děvka. A teď se říká, že šuká doma s dětma.
(20:20:29) Viktor: Sakra, to mi něco říká. Neznáte studenta Marka S…..?
(20:20:49) Paní XA: Ano znám.
(20:21:29) Viktor: Tak to je pravda, s tou hostinskou.
(20:21:44) Paní XA: O tom Markovi jsem také slyšela leccos..
(20:21:51) Paní XA: Jak vy tohle víte?
(20:22:06) Viktor: Od něj. Je to můj kamarád. Občas spolu v Praze vypijeme pár piv. On tam studuje.
(20:22:17) Paní XA: Ten svět je malý.
(20:22:43) Viktor: To je. Proto vím, že tam u vás se hodně incestí.
(20:23:26) Paní XA: Ano. Podle toho, co se povídá..
(20:23:46) Viktor: Tak si s tím nelamte hlavu a zatahujte záclony.
(20:24:03) Paní XA: Nechci se dostat do řečí tady těch lidí. Straním se jich
(20:24:45) Viktor: I kdyby to nebyla pravda, každý si to rád poslechne a ochotně to dá dál.
(20:25:33) Paní XA: Tak si říkám, co se asi už povídá…
(20:25:58) Viktor: O vás? Nic. Proč taky?
(20:26:15) Paní XA: No abysme se nedivili.
(20:26:38) Viktor: Zatahujte záclony a navenek se chovejte jako dosud.
(20:26:47) Paní XA: Snažím se. 🙂
(20:27:26) Viktor: A nedělejte si dopředu starosti.
(20:28:42) Paní XA: Pokouším se.
(20:28:52) Viktor: Problémy řeším, až když nastanou.
(20:29:49) Viktor: Buďte ráda, že to máte doma pod kontrolou a užívejte si, co se do vás vejde.
(20:30:21) Paní XA: Jen, aby se to nezvrtlo. Tyhle řeči se pak s člověkem táhnou.
(20:30:42) Viktor: Brzy vyšumí…
(20:30:31) Paní XA: I když mě překvapuje, ze hospodská je pořád stejně populární.
(20:31:53) Viktor: Tam, co jsem jezdil na ty prázdninové šukačky, tak se to vykládalo asi o třech rodinách, že se to u nich traduje už po generace. No a nakonec i moje dáma rozšířila řady
(20:32:46) Paní XA: Proboha… Po generace!
(20:33:37) Viktor: Ale nikdo jim to neřekne do očí, ani nejsou v nějakém obecném opovržení. Prostě se všeobecně ví, že se u nich v rodině dědičně incestí a nic se neděje
(20:36:22) Paní XA: Tu hospodskou znám osobně. A když občas zajdu do hospody (třeba koupit knedlíky, které se tam dají objednat), tak se mi připadá, že lidi ji berou v pohodě.
(20:37:49) Viktor: Proč by nebrali. Však nikomu neubližuje, akorát má dobrý srdce a podrží každýmu.
(20:38:10) Paní XA: Takhle jsem se nad tím nezamyslela.
(20:38:27) Viktor: A má dceru a ta je po ní. Tu opichuje ten Marek.
(20:40:04) Paní XA: To je mladá holka
(20:40:15) Viktor: Nic se nejí tak horké, jak se to uvaří. Je samozřejmě lepší nezavdat příčinu.
(20:40:35) Viktor: Nevím, kolik jí je, ale studuje na vysoké.
(20:41:14) Paní XA: To to letí. Já si ji pamatuju ze zakladní školy.
(20:41:42) Paní XA: Odskočím si.
(20:41:48) Viktor: jj
(20:48:15) Paní XA: Když byla školačka, bylo to velmi sexy mláďátko. 🙂
(20:52:34) Viktor: Dneska je to štíhlá sexy slečna a sbírá skalpy.
(20:53:34) Paní XA: Takže skutečně po mamince. To je dobře.
(21:04:30) Viktor: No vidíte, že to není tak strašné.
(21:04:47) Paní XA: To je pravda. Ale už se dostali do řečí a teď se toho nezbaví.
(21:05:09) Viktor: Myslím, že jim to zase tak moc nevadí.
(21:05:21) Paní XA: Teď ne, ale časem třeba bude.
(21:06:15) Viktor: Co bude to se teprve uvidí. Jsou lidi, kteří na to moc nedají a lidi, co si všechno moc berou.
(21:07:07) Paní XA: A já budu asi ta druha skupina.
(21:07:24) Viktor: Ke své škodě asi ano.
(21:08:02) Paní XA: Třeba se to změní.
(21:08:50) Viktor: Pro klid vaši duše by to bylo docela dobré. Ale není to snadné a trvá to dlouho.
(21:09:47) Paní XA: O mě tolik nejde. Hlavně aby děti to neměly těžké.
(21:11:06) Viktor: Nebudou. Dívají se na to jinýma očima.
(21:11:23) Paní XA: No aby časem nebyly ty řeči moc velké.
(21:11:56) Viktor: Sákra, ještě ani nezačaly a zřejmě ani nezačnou.
(21:13:52) Paní XA: jj
(21:15:17) Viktor: To záleží na sebekázni. Když nebude navenek nic znát, tak proč by byly řeči.
(21:16:24) Paní XA: Vynasnažím se. 🙂
(21:16:54) Viktor: Doporučuji řídit se příslovím: Nestahuj kalhoty, když je brod ještě daleko.
(22:00:56) Paní XA: Promiňte. Něco jsem tady řešila
(22:01:44) Viktor: Není co promíjet. Nevisíte na hřebíku. Tak co nového s večerem?
(22:02:52) Paní XA: V podstatě nic. Děti už zase šukaji.
(22:09:02) Viktor: Tedy skoro jim závidím ten elán a výdrž.
(22:09:41) Paní XA: Mají to rozkazem.
(22:10:02) Viktor: No hlavně, že poslouchají.
(22:10:12) Paní XA: jj
Jako již několikrát, paní XA najednou zmizela. Protože se obvykle rozloučila, Viktor předpokládal, že jí spadlo spojení a shodil okno do lišty. Po pár minutách si otevřel rozepsanou povídku a snažil se vyplodit pokračování.
Přesto mu myšlenky každou chvíli zabíhaly za incestní rodinkou. Konečným cílem tady byla parádní rodinná trojka, ale do té to mělo ještě daleko. Navíc, když paní XA konečně překročila svůj stín, vykvetl tady další problém – obavy: Co by tomu řekli lidé? Podle kauz, které zatím Viktor řešil, měl zkušenost, že kde není žalobce, není soudce. Zásadně nikdy neřešil případy, kde by bylo nějaké hrubé násilí. Mírný nátlak byl někdy namístě, konkrétně v tomto případě se osvědčil.
„Uvidíme, co bude dál. Však zitra je taky den.“
S touto myšlenkou kolem půlnoci vypnul PC a po nezbytné hygieně zapadl do postele
