S paní XA uskutečnil Viktor zatím dvě cvokařské relace a měl z nich dobrý pocit. Paní byla sice zpočátku poněkud zdrženlivá, ale nadrženost s ní patřičně cloumala. Aby průběh urychlil, domluvili si spolu, že pokud bude připojený, může jej paní XA oslovit s tím, že pokud na ni nebude mít čas, domluví se na jindy. A tak se stalo, že se nečekaně ozvala v pozdním odpoledni.
28.prosinec 2010 odpoledne.
(15:05:16) Paní XA: Zdravím Vás.
(15:06:06) Viktor: Já rovněž. Jak se daří?
(15:06:12) Paní XA: Výborně.
(15:06:57) Viktor: Tak to vám přeji.
(15:07:16) Paní XA: Včera jsem dětem pořádně přitopila a dcera si stěžovala, ze ji je horko a nemůže spat. Tak tak jsem ji poradila, aby si sundala košilku a spala jen v kalhotkach. Já vím, že to je ode mě zákeřné, ale ten pohled stal za to.
(15:08:30) Viktor: Zřejmě má hezké kozičky a vás to trochu porajcovalo.
(15:09:39) Paní XA: Má je moc krásné. Jen doufám, že si o mě nemyslíte nic zlého, když dělám takové věci..
(15:10:17) Viktor: Nejsem žádný puritán a myslím, že jsem zcela normální heterák.
(15:10:40) Paní XA: Jedná se mi o to, ze jsem jim schválně přidala tomu topeni. Byla to takova lest..
(15:11:26) Viktor: To je přece běžně používaný trik.
(15:11:54) Paní XA: Skutečně?
(15:12:36) Viktor: Já ho běžně používám, k tomuto účelu. Funguje spolehlivě
(15:14:43) Paní XA: Máme to teď na max a já jsem v prádle. Dcera má triko a takový malý upnutý sexy kraťásky. Hezky se ji pod nima rýsuje puklinka.
(15:15:39) Viktor: Jak topíte?
(15:15:50) Paní XA: Plynem.
(15:16:01) Viktor: A kde je syn?
(15:16:15) Paní XA: Syn si hraje na PC.
(15:17:32) Viktor: Je v místnosti, nebo vedle?
(15:18:26) Paní XA: Syn je vedle u sebe v pokoji.
(15:19:06) Viktor: Škoda. Jistě by nenápadně šmíroval.
(15:19:21) Paní XA: Asi ano.
(15:20:41) Viktor: Mějte chvíli strpení. Dcera si přijela pro vnučku. Tak ji obléknu a za chvíli jsem tady. Jsem hlídací dědeček.
(15:20:51) Paní XA: Jistě. Mám dost času.
(15:38:53) Viktor: Tak už jsem je vyprovodil.
(15:39:25) Paní XA: Výborne. 🙂
(15:45:36) Viktor: Omluva, měl jsem na drátě syna.
(15:46:57) Paní XA: V pořádku. Nemusíte se omlouvat. Jen budu ráda, když se budete snažit dát vědět dopředu. Sama ale chápu, ze u telefonu to není vždy možné.
(15:47:59) Viktor: Co chcete vědět dopředu? Že se odmlčím?
(15:48:39) Paní XA: Ano. 🙂 Pokud to bude možné. Mam trošku obavy, abych jednou třeba nenapsala něco, co by se vás dotklo a vy byste se odmlčel trvale.
(15:49:01) Viktor: jj, s telefonem je to blbý. Nedokážu dělat dvě věci najednou. Ale nebojte se, nejsem vztahovačnej ani samonasrávací.
(15:50:14) Paní XA: To je jedině dobře. 🙂
(15:50:15) XA: A taky by to nebylo slušné, vyčadit odtud bez patřičného rozloučení.
(15:54:49) Paní XA: To máte pravdu.
(15:54:57) Paní XA: Jsem ráda, ze zatím mé kroky schvalujete.
(15:55:34) Viktor: jj, děláte to dobře. Vaše děti jsou teda dvojčata?
(15:55:58) Paní XA: Ano.
(15:58:22) Viktor: A svěřují se vám, nebo jsou introverti?
(15:58:34) Paní XA: Spíše introverti.
(15:58:59) Viktor: To tedy bohužel poněkud zhoršuje situaci. Zatím by stačilo, kdyby doma ztratili ostych chodit jen tak nalehko. A vy taky.
(16:00:13) Paní XA: Myslím, že to se zatím daří, ne?
(16:00:34) Viktor: jj, vypadá to dobře
(16:01:31) Viktor: To ta moje panna, co najíždí na tátu, je takové mazlivé koťátko a to situaci značně zjednodušuje.
(16:02:15) Paní XA: Co si mohu představit pod pojmem „mazlivé koťátko“? 🙂
(16:04:45) Viktor: Že pro ní není nic neobvyklého, když si sedne tátovi, nebo mámě na klín a mazlí se jak koťátko.
(16:06:39) Paní XA: Moje děti jsou takové odtažitější.
(16:07:16) Vikor: Škoda.
(16:07:57) Viktor: Zatím je to jen objímání a líbání, ale dcerenka už si všimla, že tátovi při tom hučí v klacku.
(16:08:32) Paní XA: To je poněkud zvláštní, že tatínka vzruší nevinné mazleni.
(16:09:01) Viktor: Ono to tak nevinné zase není. Zkouší to na něj už delší dobu a na mojí radu přitvrzuje. Takže pokud chlápek není ze dřeva, (a to zřejmě není), tak to na něj samozřejmě působí.
(16:09:49) Paní XA: Pokud má na sobě něco hezkého, tak to jistě působí. 🙂
(16:11:26) Viktor: jj, na to děvenka dbá. A taky se o něj často opře těmi svými něžnostmi
(16:11:34) Paní XA: 🙂
(16:12:07) Viktor: Už ho vyhecovala, že s ní nafotil nahaté akty.
(16:12:09) Paní XA: Opravdu?! Zajímalo by mě, jak se ji daří. Nevíte o ni něco nového?
(16:12:46) Viktor: Pár dní se neozvala.
(16:13:19) Paní XA: Tak ji zkuste napsat vy..
(16:14:21) Viktor: Když není připojená, tak mohu akorát nechat vzkaz.
(16:14:44) Paní XA: Chápu. A teď tedy připojená není?
(16:17:13) Viktor: Kouknu. Jj, vidím že před pár minutami se připojila. Tak ji zkusím oslovit. Ale obvykle čekám, až se klient ozve sám.
(16:17:48) Paní XA: Prosím vás, vy vážně lidi berete jako „klienty“? Mně to přijde dost neosobní. Pokud tohle děláte zadarmo a dobrovolně, čekala bych, že vás to baví a případně i vzrušuje.
(16:18:39) Viktor: Skutečně mě to baví, ale nevzrušuje. Na to jsem moc starý. Takže dobrovolně a zadarmo. Nebo jsem snad na vás chtěl nějaké peníze?
(16:18:49) Paní XA: Ne, to ne. Snažím se pochopit, proč to tedy děláte.
(16:19:14) Viktor: A to označení klient – to je profesionální deformace.
(16:19:25) Paní XA: Mohu k vám být upřímná?
(16:20:27) Viktor: Rozhodně. Vzájemná upřímnost mezi námi by měla být samozřejmostí.
(16:21:29) Paní XA: Musím říci, že označení „klient“ se mi vážně nelíbí. Je to takové studené a neosobní. Já doufám, že i přes značnou anonymitu si časem vybudujeme jistý druh kamarádství a budeme se třeba i těšit, až se tu vzájemně potkáme.
(16:23:13) Viktor: Obvykle to tak přijde samo. Po nějakém čase, když se líp poznáme. A slibuji, že slovo klient už nebudu užívat a snad vás potěší, že vás za klientku už nepovažuji.
(16:23:31) Paní XA: To by mi skutečně udělalo radost.
(16:25:10) Viktor: Taky jsem rád, když se objevíte. Ta odtažitost je, protože někteří mě považují za dědečka prasáčka, který se u toho bůhví jak vyžívá. To byste se divila, kolik lidí už mě po vyřešení svého problému najednou nezná a někdy se dočkám i blokace. Dodatečně se stydí, že se přede mnou takříkajíc odkopali a svlékli do naha.
(16:26:30) Paní XA: Tohle u mne nehrozí. S vámi se mi velmi příjemně píše. Jste zjevně inteligentní a kultivovaný člověk se spoustou zkušeností.
(16:27:33) Viktor: Díky, potěšila jste mě.
(16:28:27) Paní XA: Vy mi děláte radost stále.
(16:28:45) Paní XA: Mohu se zeptat, jak byste mi radil postupovat nyní? A jestli se ta vaše přítulná kočička ozvala?
(16:29:23) Viktor: Koťátko se zatím neozvala.
(16:30:46) Viktor: Momentálně fakt nevím, co bych vám poradil. To je běh na dlouhou trať a nesmí se tlačit na pilu, jinak by se to mohlo zkazit. Nemám tušení, jak zaměřená je vaše dcera. Pokud by byla BI, což je tak asi 60% žen, tak by to bylo snažší.
(16:31:48) Paní XA: Psal jste ji už?
(16:33:03) Viktor: Koťátku? Ne nepsal, ale udělám to hned. Taky jsem zvědavý. Ale typuji, že kdyby byl nějakej pokrok, už by hledala vrbu, které by to pošeptala.
(16:33:32) Paní XA: To je možné.
(16:34:13) Viktor: Tak jsem ji oslovil.
(16:34:34) Paní XA: Výborně. 🙂
(16:36:27) Viktor: Tak se ozvala, ale je jaksi zdrženlivá. Takže asi nic nového. Sám se zeptat nechci.
(16:36:45) Paní XA: Já budu muset jít. Ozvu se vám zase večer, ano?
(16:37:41) Viktor: Jak se vám to bude hodit. Budu tady, dělám korektury textů, co mají jít na sklo. Zatím přeji klídek a pohodu.THUMBS UP
(16:37:54) Paní XA: Mějte se zatím hezky.
(16:38:03) Viktor: @}->–
„Mírný pokrok, na hraně zákona,“ pomyslel si pobaveně Viktor, když se paní XA odhlásila. „Ten nápad s přetopením bytu nebyl špatný,“ vyhodnotil rafinované počínání. Byl skutečně zvědavý, jak se bude situace dál vyvíjet a zda se nadržená matinka skutečně navečer zase ozve.