vystříkaná v posteli

Opuštěná Maruška

Maruška napůl seděla, napůl ležela v křesle, oblečená jen do lehkých šatů. Doma kalhotky ani podprsenku nenosila. Byla pohroužená do vzpomínek a téměř nevědomky si hladila rostoucí bříško. Přemýšlela, jak se vůbec do téhle situace dostala. Byla opuštěná a sama. I když vlastně nejsem tak docela sama, smutně se usmála vlastním myšlenkám. Přemýšlela a v duchu začala své nenarozené dceři vyprávět, jak se vůbec zrodila. Ve vzpomínkách si přehrávala celý svůj milostný život.

Ani nevím, kde začít. Nejspíš úplně od začátku. Všechno pravděpodobně začalo už ve školce, kdy jsme si hráli na doktory, pak první dětské lásky a první pusinkování za školou. Po školce se dlouho nic nedělo. Asi jsme se začínali všichni stydět, jak kluci, tak holky. Nejspíš se to změnilo až když nám holkám ve třídě začala růst ňadra. Pamatuji si, jak jsme si je před a po hodinách tělocviku porovnávaly. Následovaly první okamžiky, kdy jsem začala vnímat žádostivé pohledy spolužáků ze třídy.

Nemravné řeči spolužaček o přestávkách, kdy jsme se bavily o tom, jak si udělat dobře. Jak si doma o samotě prozkoumávají svá těla. Všechny ty řeči jsem vnímala celým svým nezkušeným tělem, cítila jsem mravenčení v podbřišku a bradavky mi u toho tuhly. Sama jsem vždy jen poslouchala, nikdy jsem neměla nic, čím bych do debaty přispěla. Ráda bych to také zkusila, ale doma mi neustále vykládali, že tohle přece slušné holky nedělají.

Jednou mě matka, tvá babička, přistihla při převlékání zrovna ve chvíli, kdy jsem si svlékala kalhotky. Něco mě svědilo v tříslech a tak jsem se podrbala. Nechtěně jsem přitom rukou zavadila o svou pipinku. Než jsem se stihla dostat dál, vešla matka. Na ten kravál nikdy nezapomenu, seděla jsem tam téměř nahá na posteli, třásla se zimou a ona křičela, že tohle nesmím, že je to neslušné, že se to nedělá. Svůj dlouhý monolog zakončila tím, že jestli ji mám ráda, nikdy víc tohle dělat nebudu. Měla jsem z toho trauma a ve škole jsem se začala holek stranit.

Asi měsíc na to, když jsem slavila své třinácté narozeniny, jsem zůstala doma sama. Napadlo mě si vyzkoušet nějaké mámino oblečení. Hrabala jsem ve skříni a stále jsem nemohla nic vhodného objevit. Na dně skříně, až úplně vzadu, pod vším starým oblečením jsem objevila ohmatanou krabici od bot. Na krabici byly vyobrazené pěkné páskové boty, i velikostí by mi sedly. Rychle jsem vyndala krabici a otevřela ji. Čekala jsem, že objevím boty a tak to, co jsem našla, mi vyrazilo dech. Něco takového jsem nečekala, alespoň u matky určitě ne. Obzvlášť po tom, jak na mě před měsícem ječela. Fascinovaně jsem si prohlížela obsah krabice, vyndávala různé vibrátory a časopisy. Usadila jsem se s krabicí na posteli. Celý její obsah jsem rozložila kolem sebe. Brala jsem do rukou jednotlivé vibrátory a zkusmo je i zapínala. Chyběla mi odvaha je vyzkoušet, ale zjistila jsem, že některé jsou vybité, některé mají téměř nové baterky. V ten okamžik jsem ztratila o matce všechny iluze. Nejdříve mě poučuje o tom, co se smí a co ne a přitom sama má takovou sbírku hraček a evidentně je používá. Jeden byl dokonce ještě celý olepený zaschlým mazem a vyschlým gelem. Matka ho nejspíš nestihla otřít. Všechny hračky a časopisy jsem naskládala zpět do krabice. Jen ten jediný ulepený vibrátor jsem schválně schovala pod deku, zajímalo mě totiž, co na to bude matka říkat. A jeden časopis jsem si vzala do svého pokoje.

Při prohlížení časopisu ve svém pokoji, jsem cítila mravenčení v břiše a pipinka mi vlhla. Opatrně jsem se tam rukou dotkla, ucítila jsem vlhko a teplo a i jemný, opatrný a nezkušený dotyk mi působil příjemné pocity. Tak jsem ve třinácti objevila tajemství masturbace. Konečně jsem měla holkám čím přispět do diskuze. Den za dnem jsem pak vylepšovala techniku a dál poznávala své tělo. Brzy jsem věděla co a jak, abych dosáhla vrcholu, ale vždy jsem si u toho dávala pozor, abych si neporušila svou blanku.

Vzpomínky způsobily, že byla vzrušená. Bradavky se na nalitých prsou tyčily jako malé věžičky. Mušličku měla vlhkou. Ruce sjely z bříška níž. Musela se na křesle trochu posunout, aby tam lépe dosáhla, přeci jen v sedmém měsíci jí bříško překáželo. Nakonec přeci jen dosáhla cíle a mohla si alespoň prsty udělat dobře.

Dny, týdny a měsíce ubíhaly a sama jsem už si nedovedla svůj život bez každodenního sebeukájení představit. Oslavila jsem patnácté narozeniny a od holek jsem dostala malý vibrátor. Stále ho mám schovaný a i po těch letech je stále funkční. Stále jsem však nechtěla ztratit své panenství, byla jsem proto vždy při jeho použití opatrná a nikdy ho nezasunula dál, než jen na okraj. Toužila jsem, aby mě o to připravil Ten pravý. Ten pravý, to tak, i když jsme si to tehdy myslela. A takhle jsem dopadla. Už jsem měla občanku, a tak jsem si mohla v klidu dopřát první rande, první polibek. Vystřídala jsem několik kluků, ale nikdy jsem je dál než pod tričko nepustila. Žádný z nich nebyl ten Pravý. Jeden večer jsem si s holkami vyrazila ven a tam jsem Ho potkala. Celý večer jsme po sobě nenápadně pokukovali, ani jeden z nás nesebral odvahu toho druhého oslovit. I holky si všimly toho, co se tam odehrává. Znaly mě a rozhodly se proto mi trochu pomoci. Jedna z nich se nenápadně vytratila a šla za oním klukem. Nakonec z toho bylo rande, a ne jen jedno. Scházeli jsme se tak často, jak nám to jen vycházelo. Až jednou jsem svolila a nechala se svléknout. Tehdy jsem prvně okusila, jaké to je, když mé tělo laská muž.

Ono to bude téměř přesně devět měsíců, blesklo jí hlavou.

Získala jsem první zkušenost s orálním sexem, když mi dokonale vylízal mou dosud panenskou buchtičku. Na oplátku jsem si vyzkoušela první kouření. Zpočátku mi to moc nešlo, byla jsem nešikovná a přišlo mi to i trochu nechutné, ale brzy jsem v tom získala praxi.

Při těch vzpomínkách se vzrušila ještě víc. Prstíky drandily na jejím frajtříkovi i do dírky zajížděly. Druhá ruka se usadila na ňadrech. Obě střídavě hladila a mačkala, kroužila kolem bradavek, občas za ně i zatahala.

Tehdy jsem konečně svolila. Myslela jsem si, že už jsem dostatečně připravená a podlehla jsem jeho naléhání. Ten den jsme se domluvili se, že za ním přijdu večer domů. On už všechno nachystal. Sotva jsem k němu přišla, odvedl mě ke stolu. Nachystal pro nás večeři, zapálil svíčky, otevřel láhev vína. Povídali jsme si a jedli. Po večeři mne odvedl do koupelny, kde nám připravil vanu plné horké vody se spoustou pěny. Vzájemně jsme se umyli, místy se nám to trochu zvrhávalo spíš v osahávání a zkoumání těla toho druhého. Vylezli jsme z vany, on mě zabalil do osušky, vzal do náruče a odnesl do ložnice. Uložil mě na postel a lehl si ke mně. Líbali jsme se a osahávali. Blížil se ten okamžik a oba jsme to věděli. „Počkej. A co ochrana?“ ptala jsem se tenkrát starostlivě.
„Nemusíš se bát, já si dám pozor,“ uklidňoval mě.
„Ale já se bojím.“
„Neboj, bude to v pořádku. Budu něžný a opatrný,“ řekl s klidným hlasem a dál laskal mé tělo.

Jak já byla tehdy naivní, pomyslela si Maruška. Doufala jsem, že když slíbil, že si dá pozor, že to dodrží.

V tom to přišlo, nasměroval své přirození na mé a začal do mě opatrně pronikat. Cítila jsem, jak se má skulinka pomalu přizpůsobuje, jak se rozevírá a prvně do sebe přijímá kousek muže. Narazil na překážku signalizující mou nevinnost. Onen malý kousek kůže lehce zapružil a mě to zabolelo. Sykla jsem bolestí a trochu ucukla. „To bolí,“ řekla jsem lítostivě.
„Bolí to jen poprvé a ještě jenom chvilku.“
„Tak dobře.“ 

Zkusil to znovu, tentokrát přitlačil trochu víc. Vyhrkly mi slzy a téměř jsem se rozplakala.
„Už dost, moc to bolí…“ snažila jsem se ho zastavit.
„To bude v pořádku,“ nedal se odbýt a chystal se k dalšímu výpadu.
„Neee… dost… nech toho…“ bránila jsem se a snažila se ho odstrčit. Byla jsem bez šance. Jeho ovládal chtíč a na nic nebral ohled a navíc byl silnější. Naposledy zatlačil, přepážka povolila a celou délkou do mě vnikl. Zůstal ve mně a nechal mou prcinku, aby si trochu přivykla.

Bolest postupně odezněla. On se začal pomalu pohybovat, zpočátku to bolelo, ale bolest mizela a přicházela rozkoš. Cítila jsem, jak jeho penis nabírá na objemu a celou mě vyplňuje. Rozkoš se stupňovala, ale než jsem dosáhla vrcholu, na něj to přišlo. V poslední chvíli ho vytáhl a ohodil mi bříško. Pár kapek dopadlo i mezi lapličky. Lehl si vedle mě a roztíral po mě zbytky svého semene, po bříšku, po ňadrech i po stehnech. Bylo to příjemné a vzrušující, začala jsem znovu vzdychat.

On mi chtěl také dopřát vyvrcholení. Prsty tedy zaútočil na mou broskvičku. Brázdil mi štěrbinku, kroužil kolem poštěváčku a dokonce opatrně pronikal i dovnitř. Netrvalo dlouho a přivedl mě k orgasmu. V tu chvíli byl jeho ocas znovu připravený. Nenechal mě se vzpamatovat a znovu se pokoušel zasunout. Pronikl do mě a znovu mě pomiloval.

Tentokrát nemusel být tolik opatrný, věděl, že napodruhé vydrží déle. Pomalými a dlouhými tahy mě obšťastňoval a vedl mě k vrcholu. Má těsná pochvička ho přiváděla k šílenství. Snažil se ovládnout a dopřát mi vyvrcholení při opravdovém milování. Přesvědčoval sám sebe, že to zvládne, že to má pod kontrolou. Můj dech se zrychloval a vzdychání sílilo. Kundička se mi začala pravidelně stahovat. Už to na mě přišlo. Celá jsem se rozechvěla a vykřikla rozkoší. On už to měl také na krajíčku. Už ho vytahoval, ale než to stihl, zachvátilo vyvrcholení i jeho. První dávku tentokrát vypustil v ústí mé jeskyňky a zbytkem zkrápěl mé lapličky.

To byl asi ten moment, kdy ses zrodila, pomyslela si s pohledem směrem dolů.

Lehl si vedle mne a oba nás očistil papírovým kapesníčkem. Ještě chvíli jsme si povídali, než jsme usnuli.

Ráno jsme se ještě jednou pomilovali, rozloučili se a já odešla domů. Od té doby jsme se viděli už jen párkrát. Kino, případně procházka nebo večeře a téměř pokaždé zakončeno milováním.

Po čtyřtýdenním čekání na menstruaci jsem si udělala těhotenský test. Byl pozitivní. Bylo to poprvé, kdy ses mi ozvala. I ten test mám ještě schovaný. Pro jistotu jsem si při nejbližší možné příležitosti zašla na gynekologii, kde mi to potvrdili. Dostala jsem lékařskou zprávu a šla se smíšenými pocity domů. Na příštím rande jsem mu sdělila, že jsem těhotná. Řval na mě, že to není možné, že on si dával pozor, že jeho to být přece nemůže. Já mu jen smutně oponovala, že on je první a jediný, ale stejně mi to nevěřil. Rozešli jsme se a mě po prvním opravdovém vztahu zůstala trvalá památka. Ale neboj, mám tě i tak ráda. Jen doufám, že budeš mít na chlapy větší štěstí než já.

Author

5 3 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
19 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Shock

Hezky napsané. Všechny tyhle zmetky s „já si dám pozor“ nesnáším, zvlášť ještě když popřou otcovství. Ve svém okolí znám pár takových samoživitelek. Ještě by mě zajímalo, Trysky, jak ses vžil do pocitů holky? Je to tvůj předpoklad, že to tak prožívají, nebo ti někdo „radil“? 🙂

Huhu

Ahoj, je to hezká povídka, i když smutná. Jen malou gramatickou – oprav si prosím skoro na začátku : „Ruce sjeli z bříška níž.“

Šmajda

Sorry, to mi uteklo. Díky za upozornění.

Fred

Také mám problém vžít se do pocitů ženy a protože žádná se nechce moc svěřovat, raději se tomu ve svých povídkách vyhýbám.
Jak je to třeba při análním sexu? Proč některé ženy při něm tak řvou? Je to vrcholná slast, nebo bolest? Jednou, jedenkrát jsem se dočkal rozpačité odpovědi: Já nevím, jak bych ti to popsala. Je to prostě takové…….jiné.

Shock

🙂 🙂 Tak to jsi mě dostal……. takové…jiné.
Pravdou je, že ani na můj pokus s povídkou „Poprvé“ se zrovna odpovědi od čtenářek moc (vůbec) nehrnuly. Kromě Králíčka a pár dalších přispívatelek, ženy asi nemají moc chutí popisovat sexuální prožitky. Asi je to pro ně takové…..jiné..

Niron

Přesně totéž jsem se taky dozvěděl: „nedokážu popsat“ a „jiné“. Hádám že to byla ta hranice, kde se potká bolest a rozkoš…

Juli

Ano přesně toto jsem se dozvěděl 😜. Občas si jej pro zpestření pro partnerku dopřejeme 🤗

bigbizz

Tato povídka se mi moc líbí. Je to takové jemné a ze života. Bohužel tohle se děje velmi často. Dokonce mi připadá, že většina mužů považuje ženy za nádoby na semeno, nebo objekty své touhy a tak se k nim pak i chovají. A když čtu, nebo slyším větu „Dám si pozor“, tak je mi hned jasné, že to skončí akorát pořádným průšvihem a to při nejmenším. Kolikrát to končí daleko hůř.

Niron

Trysky, Trysky… Teď si celkem přeju, abys nedokázal přát tak dobře. Hezký příběh, chudák holka. Rozporuplné pocity.

Bob Romil

Auu, tak tohle bylo kruté. Jako sám život – naivka kontra arogantní vychcánek. Mos hezky napsané.
A ktomu popisování ženských pocitů – prostě ty povídky se tupíší podle toho hesla v reklamě – Chlapi sobě 🙂

Martin

Trysky to je tak neskutečně něžný příběh . Naprostá krása . Celé je to tak jemně napsané a vzrušující . Je to úplně jiné než jsem zvyklý z Kristýnky a nebo Dešťové Víly .

Knight Rider

Tomu nevěřím že tohle napsal chlap je to opravdu perfektní povídka .

19
0
Would love your thoughts, please comment.x

Protected by Security by CleanTalk